Zprávy MF, částka 4/2017
Dotazy k poskytování dotací z územních rozpočtů
JUDr. A. Heřmanová
Dotaz: Je možné po uplynutí lhůty k podání žádostí zvýšit objem předpokládaných prostředků vyčleněných v rozpočtu na poskytnutí dotací, jestliže výše částek uvedených v žádostech o poskytnutí dotace značně převýšila původně předpokládaný objem prostředků, a jaká je maximální možná míra zvýšení celkového objemu prostředků vyčleněných v rozpočtu?
Odpověď: Pokud částky uvedené v žádostech značně převýšily předpokládaný objem prostředků vyčleněných v rozpočtu, je možné celkový objem prostředků zvýšit změnou rozpočtu rozpočtovým opatřením, dojde-li tím ke změně závazného ukazatele, pokud to umožňuje ekonomická situace poskytovatele dotace a pravidla programu. Zákon č. 250/2000 Sb. nestanoví žádné limity pro zvýšení objemu prostředků.
Dotaz: Je možné měnit podmínky dotace dle §10c odst. 2 písm. i) zákona č. 250/2000 Sb., zvýšit celkový předpokládaný objem prostředků, a je možné měnit ostatní náležitosti programu uvedené v §10c odst. 2 písm. a) - j), např. účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty?
Odpověď: Zásadně nelze měnit účel poskytnutí peněžních prostředků uvedený v programu. Nelze měnit náležitosti, resp. podmínky programu, jejichž změna by ovlivnila okruh žadatelů nebo jejich rozhodnutí podat žádost.
Dotaz: Lze ve prospěch příjemce dotace změnit podmínky poskytnuté individuální dotace po uplynutí lhůty pro předložení vyúčtování, kdy již došlo k porušení těchto podmínek příjemcem?
Odpověď: Podmínky poskytnutí a použití dotace jsou uvedeny ve smlouvě o poskytnutí dotace, jsou závazné a nelze je měnit dodatečně poté, co došlo k jejich porušení.
Pokud došlo k porušení podmínek smlouvy, které nemá žádný vliv na použití dotace a splnění jejího účelu a je formálního charakteru, je možné neuložit za takové pochybení sankci.
V souvislosti s nedodržením méně závažné podmínky smlouvy odkazujeme na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 117/2014, v němž je uvedeno, že ukládání sankcí nemůže být postaveno na formalistickém přístupu bez ohledu na skutečný stav věci. K opožděné úhradě faktury je v tomto rozsudku mimo jiné uvedeno: „Pochybení spočívající v opožděné úhradě faktury dodavatele pak bylo v podstatě administrativního charakteru a neohrozilo a ani nemohlo ohrozit veřejný zájem na účelném využívání prostředků ze státního rozpočtu. Smysl právní úpravy poskytování dotací z veřejných rozpočtů, kterým je jejich řádné využití výhradně na zamýšlený účel v souladu s obecně prospěšným zájmem tak byl naplněn.“.
Uvedený rozsudek odkazuje i na jiné rozsudky téhož soudu, např. na rozsudek č.j. 9 Afs 202/2007 - 68 ze 16.7.2008, který se sice týká zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ale jehož závěr je aplikovatelný i na poskytování dotací z územních rozpočtů, a v němž je uvedeno, že „při hodnocení neurčitého pojmu „neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků“ [§44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel] je nutné, krom jiného, vycházet i z účelu poskytnutých veřejných prostředků a jeho naplnění. Z tohoto vyplývá, že nikoliv každé porušení příslušné povinnosti je zároveň neoprávněné použití prostředků a jako takové musí být vráceno zpět do veřejného rozpočtu.“.