Plné znění - Věstník Ministerstva životního prostředí • Částka: 8 • Rok: 2018

Věstník MŽP ČR, částka 8/2018

Osnova

plánů péče

o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma

Platnost od 1.1.2019

 

Úvod

Plány péče se zpracovávají jako odborné a koncepční dokumenty pro řízení vývoje přírodních poměrů ve zvláště chráněných územích (dále jen „ZCHÚ“) na základě ustanovení §38 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění a vyhlášky č. 45/2018 Sb. Pokud je to zapotřebí k zabezpečení ZCHÚ před škodlivými vlivy z okolí, zpracovávají se i pro ochranná pásma. Zpracovávají se plány péče a v případě potřeby také změny k již schváleným plánům péče.

Plány péče se zpracovávají zpravidla na období deseti až patnácti let. Toto období by se u ZCHÚ zahrnujících les mělo přizpůsobit období platnosti lesních hospodářských plánů (dále jen „LHP“) nebo lesních hospodářských osnov (dále jen „LHO“) zahrnujících ZCHÚ, neboť plán péče je pro zpracování LHP (LHO) podkladem. Zapracování odpovídajících částí plánu péče do LHP (LHO) zajistí orgán ochrany přírody v rámci spolupráce s vlastníkem lesa nebo orgánem státní správy lesů při přípravě těchto dokumentů podle §2 odst. 2 písm. f). U ZCHÚ pokrývajících jen nelesní půdu je vhodné řídit délku platnosti podle dynamiky vývoje chráněných ekosystémů. Může být tedy podle potřeby i kratší nebo delší. Jestliže však ZCHÚ obsahuje lesní i nelesní pozemky, je třeba přizpůsobit období platnosti a tím i dobu obnovy plánu péče době obnovy LHP (LHO). Protože je žádoucí, aby byl plán péče schválený již v době, kdy se zpracovává LHP (aby zpracovatel LHP vycházel z již schváleného dokumentu), stanovuje se konec období platnosti plánu péče pro ZCHÚ na lesní půdě jeden rok před koncem období platnosti LHP. Pokud ZCHÚ leží na více LHC s různým obdobím platnosti LHP, zpracovává se plán péče na období podle období platnosti jedné z částí (zpravidla té s největší rozlohou).

Změny plánů péče dle §7 odst. 4 vyhlášky MŽP č. 45/2018 Sb. se zpracovávají tehdy, jestliže je některý z bodů schváleného plánu péče nutné změnit, dodatečně doplnit o nově zjištěné skutečnosti nebo uvést podrobnosti jeho provedení, případně tehdy, pokud se během období platnosti plánu péče vyskytne nutnost provést v území zásah, který nebylo možné v době zpracování a schvalování plánu péče předvídat. Formou změny lze též zpracovat „Podrobný plán opatření v lesích ZCHÚ podle porostních skupin“ (bod 3.1.1) v případě, že do ZCHÚ zasahuje více LHC s rozdílnou dobou platnosti LHP. Jako změna se poté zpracovává „Podrobný plán opatření ...“ pro LHC, jehož období platnosti není shodné s platností plánu péče.

Projednaný a schválený plán péče je nezbytnou podmínkou k tomu, aby mohly orgány ochrany přírody realizovat jakékoliv záměrné činnosti v ZCHÚ. Pouze na jeho základě je možno uskutečňovat opatření ke zlepšování přírodního prostředí v ZCHÚ a čerpat na ně finanční prostředky z dotací státu určených k těmto účelům. Vedle toho je nutné, aby plán péče pro období své platnosti usměrňoval i způsoby využívání ZCHÚ, které nejsou zákonem zakázány ani limitovány bližšími podmínkami ochrany, přesto by však mohly poškodit jeho přírodní hodnoty. Vzhledem k tomu, že plán péče není ze své podstaty závazný pro jiné subjekty než orgán ochrany přírody, je nutné, aby u takových návrhů na usměrnění aktivit zároveň navrhoval způsob jejich naplňování (např. zakotvením v nájemních smlouvách apod.). Plán péče je podle §38 zákona po svém schválení podkladem i pro jiné druhy plánovacích dokumentů než LHP (LHO), např. pro územně plánovací dokumentaci. Plán péče je rovněž podkladem pro rozhodování orgánů ochrany přírody.

Realizaci opatření plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody buď vlastními silami nebo s pomocí jiných subjektů (např. vlastníků nebo uživatelů pozemků), s kterými uzavírá smlouvy o realizaci jednotlivých opatření plánu péče. Postupuje přitom podle §68 a §69 zákona.

Na rozdíl od stálého ochranného režimu, který je dán základními podmínkami ochrany formulovanými v zákoně a bližšími podmínkami formulovanými ve vyhlašovacím právním předpisu, nemá plán péče charakter obecně závazného právního předpisu a není ani správním rozhodnutím. Zatímco ustanovení vyhlašovacího právního předpisu jsou přirozeně odvozena ze stavu, v němž se území nacházelo v době vyhlášení, a mohou být změněna jen novým vyhlášením, plán péče se periodicky obnovuje a reaguje přitom na současný stav území. Plán péče tedy nemůže doplnit ochranný režim o další ustanovení. Nelze v něm nic zakázat, povolit, omezit nebo vázat na nějaké podmínky, nelze jím ani změnit vymezení ZCHÚ nebo jeho ochranného pásma. Pokud se změna vymezení nebo ochranných podmínek jeví podle aktuálních zjištění jako žádoucí, je třeba uvést v plánu péče, že je třeba zpracovat návrh na nové vyhlášení ZCHÚ. Plán péče také nesmí orgán ochrany přírody zavazovat k určitým výsledkům správních řízení, vždy musí svými formulacemi ponechat prostor pro správní úvahu zohledňující konkrétní podmínky případu. Plán péče lze využít v rámci správních řízení jako zdroj odborných informací o ZCHÚ potřebných pro vedení správních řízení.

Plán péče může obsahovat návrhy činností a zásahů, které jsou v rozporu se základními ochrannými podmínkami ZCHÚ, ale jejichž realizace je nutná pro zachování předmětu ochrany. V takovém případě nelze schválení plánu péče orgánem ochrany považovat za povolení této činnosti, ale i pro takovou činnost je třeba si vždy před její realizací obstarat povolení výjimky (§43 zákona) z příslušného ustanovení zákona. To platí i pro činnosti vyžadující souhlas nebo omezené či zakázané jinými právními normami.

Plán péče tedy určuje pro období své platnosti zejména aktivní praktické zásahy ve prospěch předmětu ochrany, případně i ekologicky vhodný režim obhospodařování a jiného využívání území. Může definovat mezní hodnoty regulovatelných přírodních faktorů, při jejichž dodržení se bude předmět ochrany vyvíjet žádoucím způsobem, a naplánovat současně způsob jejich sledování a regulace. U činitelů, které regulovat nelze, je vhodné v plánu péče definovat kritické hodnoty, při jejichž překročení budou neodkladně provedena určitá předem definovaná záchranná nebo nouzová opatření.

Plán péče může obsahovat v příslušných bodech kapitoly 3 i záměry různých dalších opatření, např. průzkumu, zpřístupnění nebo naopak uzavření území nebo jeho části pro veřejnost.

Z plánu péče musí být zřejmé, že volba zásahů a opatření je zodpovědně uvážena, odborně i věcně dobře odůvodněna. Jednotlivé body plánu péče mají na sebe logicky navazovat a všechny plánované zásahy musí být řádně odůvodněny. Lokalizace zásahů musí být tak přesná, aby umožnila kontrolovat provádění i výsledky péče v terénu.

Je-li území v překryvu s evropsky významnou lokalitou (dále jen „EVL“) nebo ptačí oblastí (dále jen „PO“), pro kterou je zpracován souhrn doporučených opatření, zapracuje zpracovatel opatření z nich přímo do textu plánu péče, případně opatření uvedená v plánu péče upraví tak, aby s opatřeními navrhovanými v souhrnech doporučených opatření nebyla v rozporu. Samotný souhrn doporučených opatření se k plánu péče nepřikládá.

Formulář: (s vysvětlivkami v textu - vysvětlivky jsou psané kurzívou a v samotném plánu péče se neobjevují, jsou tedy nahrazeny vlastním textem nebo odstraněny)

Plán péče

o

.............

..............

kategorie a název území

na období

RRRR-RRRR

K nadpisu plánu péče:

U plánů péče předkládaných jako součást podkladů k vyhlášení, se připojí text: ”součást záměru na vyhlášení”. Období platnosti se stanovuje v rozsahu let, přičemž se tím rozumí od 1. ledna prvního roku platnosti do 31. prosince posledního roku platnosti.

Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Realizaci plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný ke schválení péče, a to v součinnosti s vlastníky a nájemci dotčených pozemků postupy podle §68 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Obsah

1. Základní údaje o zvláště chráněném území

1.1 Základní identifikační údaje

1.2 Údaje o lokalizaci území v rámci územně správního členění ČR

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma

1.5 Překryv území s jiným typem ochrany

1.6 Kategorie IUCN

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ

1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu

1.7.2 Předmět ochrany - současný stav

1.8 Cíl ochrany

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany

2.1 Popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

2.1.1 Stručný popis území a jeho přírodních poměrů

2.1.2 Přehled zvláště chráněných a významných ohrožených druhů rostlin a živočichů

2.1.3 Výčet a popis významných přirozených disturbančních činitelů působících v území v minulosti a současnosti

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a současnosti

2.3 Související plánovací dokumenty, správní akty a opatření obecné povahy

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch

2.4.1 Základní údaje o lesích na lesních pozemcích

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody

2.4.4 Základní údaje o plochách mimo lesní pozemky

2.5 Souhrnné zhodnocení stavu předmětů ochrany, výsledků předchozí péče, dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize

3. Plán zásahů a opatření

3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ

3.1.1 Rámcové zásady péče o ekosystémy a jejich složky nebo zásady jejich jiného využívání

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností

3.6 Návrhy na vzdělávací a osvětové využití území

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území

4. Závěrečné údaje

4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů činností)

4.2 Použité podklady a zdroje informací

4.3 Seznam používaných zkratek

4.4. Podklady pro plán péče zpracoval

5. Přílohy

1. Základní údaje o zvláště chráněném území

1.1 Základní identifikační údaje

evidenční číslo: ......

kategorie ochrany: ......

název území: .......

druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: .......

orgán, který předpis vydal: ......

číslo předpisu: ......

datum platnosti předpisu: ......

datum účinnosti předpisu: ......

ad 1.1: U existujících ZCHÚ se uvede evidenční kód území, podle kterého je území evidováno v ústředním seznamu ochrany přírody. Název musí odpovídat názvu uvedenému v příslušném vyhlašovacím předpise. U existujících ZCHÚ se uvede druh právního předpisu, jímž bylo území vyhlášeno, kdo ho vydal, číslo předpisu a datum platnosti a datum účinnosti. Uvádí se přitom aktuální platný předpis - případná informace o dřívějších vyhlašovacích předpisech je předmětem kap. 2.2 a). V plánech péče zpracovávaných jako podklad pro vyhlášení území se v této kapitole vyplňuje pouze kategorie ochrany a název území.

1.2 Údaje o lokalizaci území v rámci územně správního členění ČR

kraj: ......

okres: .......

obec s rozšířenou působností: ......

obec s pověřeným obecním úřadem: ......

obec: ......

katastrální území: ......

Příloha:

M1 - Orientační mapa s vyznačením území

ad 1.2: Uvede se název jednotky územně správního členění. Pokyn k tvorbě mapy M1 (i všech dalších mapových příloh) viz Zásady zpracování mapových _příloh v koncové části Osnovy.

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí

Zvláště chráněné území:

Katastrální území: (číslo, název)

Číslo parcely podle KN	Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí	Druh pozemku podle KN	Způsob využití pozemku podle KN	Výměra parcely celková podle KN (m2)	Výměra parcely v ZCHÚ (m2)*
Celkem

* zde se uvede způsob určení výměr částí parcel (vyskytují-li se v území parcely pouze zčásti), popř. upozornění na parcelní nedostatky vymezení

Vzor tabulky pro parcelní vymezení zvláště chráněného území.

Ochranné pásmo:

Katastrální území: (číslo, název)

Číslo parcely podle KN	Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí	Druh pozemku podle KN	Způsob využití pozemku podle KN	Výměra parcely celková podle KN (m2)	Výměra parcely v OP (m2)
Celkem

Vzor tabulky pro parcelní vymezení vyhlášeného ochranného pásma - neuvádí se, pokud má ZCHÚ ochranné pásmo ze zákona. V takovém případě se zde uvede pouze věta: „ Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle §37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. “ Výjimku tvoří případ, kdy je plán péče podkladem pro vyhlášení ZCHÚ, v takovém případě se tabulka uvede i pro ochranné pásmo 50 m ze zákona, není však potřeba zjišťovat výměry částí parcel, tj. lze odstranit poslední sloupec. U území vyhlášených k 1. 6. 2017, která mají ve vyhlašovacím předpisu explicitně uvedeno, že jsou vyhlášena bez ochranného pásma, se uvede věta: „ZCHÚ nemá ochranné pásmo.“.

ad 1.3: Pro jednotlivá katastrální území se uvede úplný aktuální výčet parcelních čísel pozemků nacházejících se uvnitř hranic ZCHÚ (OP) dle aktuálního stavu v katastru nemovitostí. Pokud není ZCHÚ zaměřeno, uvede se, jak byly získány výměry částí parcel, které jsou v ZCHÚ (v krajním případě je možno dílčí výměry jednotlivých parcel stanovit i odhadem, jejich součet však musí odpovídat zaměření území). U pozemků PK se uvede druh pozemku dle aktuálního stavu pozemku. Výčet parcel je do značné míry ovlivněn způsobem vyhlášení ZCHÚ a současným stavem katastru nemovitostí (jeho přesností danou způsobem tvorby mapového díla, resp. digitalizace). Zjevný vizuální nesoulad hranic ZCHÚ a hranic parcel nebo dokonce věcné nedostatky v parcelním vymezení ZCHÚ je třeba v textu této kapitoly uvést a v případě věcných nedostatků v příslušných bodech oddílu 3 navrhnout, jak budou odstraněny. Pro účely plánu péče lze tyto nepřesnosti zanedbat, pokud odchylka polohy hranice ZCHÚ vůči dotčeným parcelám v době vyhlášení a aktuálně zjištěná bude řádově v desítkách centimetrů a zároveň rozdíl ve výměře není větší než 10 % z celkové plochy parcely. V případě velkého počtu parcel lze tabulky umístit do přílohy.

Příloha:

M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHU a jeho ochranného pásma

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma

Druh pozemku	ZCHÚ plocha v ha	Vyhlášené OP plocha v ha	Způsob využití pozemku	ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
vodní plochy			zamokřená plocha
			rybník nebo nádrž
			vodní tok
trvalé travní porosty
orná půda
ostatní zemědělské pozemky
ostatní plochy			neplodná půda
			ostatní způsoby využití
zastavěné plochy a nádvoří
plocha celkem

ad 1.4: Výměry se vypočítají z údajů uvedených v tabulkách v kapitole 1.3., uvádějí se v hektarech na dvě, maximálně na čtyři desetinná místa. Výměra ochranného pásma se uvádí jen v případě vyhlášeného ochranného pásma a nevypisuje se v pravé části tabulky podle způsobu využití pozemku.

1.5 Překryv území s jiným typem ochrany

národní park: .....

chráněná krajinná oblast (včetně zóny): ......

překryv s jiným typem ochrany: ......

mezinárodní statut ochrany: ......

Natura 2000

ptačí oblast: .......

evropsky významná lokalita: .....

ad 1.5: Uvede se název CHÚ, název a kategorie jiného typu ochrany s dopadem na stav/management území (CHOPAV, CHLÚ, chráněná rybí oblast, ochrana vodních zdrojů, přírodní léčivé zdroje, památková ochrana apod. - podle územního plánu ZÚR, případně územně technických podkladů) a případný mezinárodní statut ochrany (ramsarská lokalita, biosférická rezervace, geopark, mezinárodní stratotyp apod.). U území zařazených do soustavy Natura 2000 se uvede kód a název příslušné evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

1.6 Kategorie IUCN

ad 1.6: U existujících ZCHÚ se uvede číslo a název managementové kategorie IUCN podle „Zásad pro používání kategorií chráněných území” (překlad vydala AOPK ČR, Praha 2013, ISBN: 978-80-87457-72-6):

Ia - přísná přírodní rezervace

Ib - území divoké přírody

II - národní park

III - přírodní památka nebo prvek

IV - území pro péči o stanoviště/druhy

V - chráněná krajina

VI - chráněné území s udržitelným využíváním přírodních zdrojů

Tento údaj lze najít v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody (http://drusop.nature.cz). Lze navrhnout korekci zde uvedeného údaje tak, aby odpovídala kritériím IUCN. Konkrétní kategorii by měl sdělit zadavatel plánu péče jeho zpracovateli jako základní východisko pro konstrukci plánu péče. U kategorií ,,maloplošných“ zvláště chráněných území přichází v úvahu prakticky pouze výběr mezi kategoriemi zvýrazněnými tučně, přičemž podmínky pro zařazení do kategorie Ia - přísná přírodní rezervace může splnit pouze malý počet území zařazených především v kategorii NPR.

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ

1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu

ad 1.7.1: Uvede se citace příslušné části platného vyhlašovacího předpisu. Pokud předmět ochrany není ve vyhlašovacím předpisu uveden, konstatuje se, že předmět ochrany nebyl při vyhlášení definován. Pokud vyhlašovací předpis uvádí předmět ochrany např. ve stejné větě jako jiné údaje, nemusí být uvedená celá věta, ale pouze ta část, která obsahuje definici předmětu ochrany.

1.7.2 Předmět ochrany - současný stav

A. ekosystémy

ekosystém	podíl plochy v ZCHÚ (%)	popis ekosystému	kód předmětu ochrany*

B. druhy

druh	stupeň ohrožení**	popis biotopu druhu v ZCHÚ a aktuální početnost nebo vitalita populace	kód předmětu ochrany*

**stupeň ohrožení dle červených seznamů ČR:

C. útvary neživé přírody

útvar	geologická charakteristika	popis útvaru	kód předmětu ochrany*

*kód předmětu ochrany:

a = předmět ochrany spadá pod definici předmětu ochrany dle zřizovacího předpisu ZCHÚ

b = předmět ochrany překrývající se EVL/PO (v závorce je uveden kód stanoviště dle vyhl. č. 166/2005 Sb., hvězdičkou (*) jsou označena prioritní stanoviště a druhy)

c = další významný ekosystém nebo jeho složka, který je navržen k doplnění mezi předměty ochrany ZCHÚ (viz i kap. 3.4)

Zpracovatel do tabulek vyplní s kódem předmětu ochrany ,,a“ ty předměty ochrany, které jsou uvedeny ve vyhlašovacím předpisu území (nebo je lze z jeho znění odvodit), s kódem „ b“ předměty ochrany překrývající se EVL nebo PO uvedené v nařízeních vlády, kterými se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit a kterými se vymezují jednotlivé ptačí oblasti, a s kódem „ c “ lze případně uvést další významné ekosystémy nebo jejich složky, které nesplňují kritéria kódu „a“ nebo „b“, ale přitom je jejich udržení (dílčím) cílem ochrany ZCHÚ (s těmito dalšími významnými prvky se v dalších částech plánu péče pracuje stejně jako s předměty ochrany s kódem „a“ a „b“, tzn. navrhují se pro ně cíle ochrany, péče, monitoring atd.). Jeden předmět ochrany může mít více kódů (typicky „a“, „b“). Zpracovatel doplní jejich aktuální popis na základě podkladů od zadavatele a na základě provedených inventarizačních průzkumů, případně výsledků vlastního šetření.

Názvy ekosystémů se přednostně uvádějí podle Katalogu biotopů (Chytrý et al., 2010) na úrovni základních jednotek klasifikace biotopů (kód biotopu + název). Pokud není ve vyhlašovacím předpisu použita terminologie dle Katalogu biotopů, provede se interpretace znění vyhlašovacího předpisu na odpovídající biotopy. Pokud ekosystémy nelze z definice předmětu ochrany uvedené ve vyhlašovacím předpisu odvodit (např. příliš obecná nebo zcela chybějící definice), ale v současnosti mají tyto ekosystémy charakter předmětů ochrany, uvedou se do tabulek také, a to s kódem ochrany „ c “. Stanoviště, která jsou předmětem ochrany překrývající se EVL, se uvedou na úrovni biotopů, kterými jsou v území zastoupena. Kód stanoviště se uvede do závorky za kód ochrany, např. „b (6410)“. Uvádí se pouze stanoviště (předměty ochrany EVL), která se v daném zvláště chráněném území skutečně vyskytují a která v něm mají dostatečnou rozlohu a kvalitu pro dlouhodobé udržení. Do popisu ekosystému se uvedou jak typické a dominantní druhy, tak druhy vzácné a ohrožené, které vypovídají o kvalitě a významu ekosystému pro ochranu biodiverzity. Zmíní se jen stručný výčet těch druhů, jejichž souhrn poskytne reprezentativní informaci o druhovém složení ekosystému v ZCHÚ (identifikující kvalitu ekosystémů) a poslouží jako jeden z podkladů pro návrhy zásahů nezbytných k zajištění účinné ochrany a péče o ekosystém, které jsou předmětem kap. 3. Uvádí se nejen rostliny, ale i živočichové a houby. Jména se uvádí česká i vědecká. Popis ekosystému se doplní o další charakteristiky (struktura porostu, vyhraněnost ekosystému atp.).

Podle §3 odst. 1 písm. l) zákona jsou druhy součástí ekosystémů jakožto jejich živá složka. Ochrana druhů na lokalitě je tedy přímo ze zákona zajištěna ochranou ekosystémových předmětů ochrany, kterých jsou tyto druhy součástí. Pokud jsou ve vyhlašovacím předpisu uvedené konkrétní druhy, uvedou se tedy přednostně do popisu ekosystému, ve kterém se vyskytují. Pokud má druh významnou vazbu na více ekosystémů, uvede se ke všem z nich.

Pokud druh využívá ekosystém k uspokojení jen části svých životních potřeb (např. hnízdiště, zimoviště, loviště), uvede se tato informace. Do samostatné druhové tabulky je tedy případně vhodné uvést jen druhy, jejichž výskyt svým významem výrazně převyšuje význam přítomných ekosystémů, a dále druhy, jejichž ochrana není zajistitelná pouze péčí o jednotlivé ekosystémy. Vždy se uvedou druhové předměty ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu, které mají v ZCHÚ životaschopnou populaci a také ty, pro jejichž udržení je MZCHÚ v širším regionu významné, ale s ohledem na jeho nedostatečnou velikost v něm nemohou dosáhnout životaschopné populace (např. velcí savci); informace o tom, že jde o součást většího areálu druhu, se poznamená do popisu biotopu druhu. Tato kapitola neslouží k výčtu všech ochranářsky významných druhů, k tomu je určena kap. 2.1.2. Popis charakteru biotopu druhu může obsahovat jak údaje o lokalizaci jeho výskytu v ZCHÚ, tak i údaje o jeho ekologických nárocích, případně typických vlastnostech (způsobu života) důležitých pro stanovení zásad péče (např. časové určení výskytu v ZCHÚ).

Prioritní stanoviště a druhy, které jsou předmětem ochrany překrývající se EVL anebo PO, se označují hvězdičkou.

Tabulky mohou být doplněny i podrobnějším slovním popisem v navazujícím textu. Vyplňují se pouze tabulky relevantní pro daný typ předmětu ochrany v konkrétním území (v případě vynechání některé z nich se upravuje písmeno u názvu tabulky tak, aby označení začínalo A a plynule pokračovalo - to platí analogicky i v dalších částech osnovy).

1.8 Cíl ochrany

A. ekosystémy

ekosystém	cíl ochrany	indikátory cílového stavu

B. druhy

druh	cíl ochrany	indikátory cílového stavu

C. útvary neživé přírody

útvar	cíl ochrany	indikátory cílového stavu

ad 1.8: Uvede se cíl ochrany území pro každý jednotlivý předmět ochrany uvedený v kap. 1.7.2. Cíle ochrany se formulují tak, aby bylo zajištěno udržení nebo obnova příznivého stavu všech předmětů ochrany.

Cílem ochrany je vždy zachování předmětu ochrany o určité kvalitě a kvantitě.

Při formulaci cíle ochrany pro ekosystémy se vychází z následujících základních cílů ochrany zvláště chráněných území ve vztahu k ekosystémům, kterými jsou:

• aktivní dosažení anebo udržení předem definovaného stavu předmětu ochrany, formovaného především působením člověka (jedná se o omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území) nebo
• obnova anebo ochrana přirozeného ekosystému tvořícího předmět ochrany, formovaného především působením přírodních sil (jedná se o zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přirozených ekosystémech, tvořících předmět ochrany chráněného území - ponechání ekosystémů samovolnému vývoji).

Je nepřípustné, aby byl cíl formulován jako činnost - v takovém případě jde o nástroj jak dosáhnout nějakého cíle, zde je však nutné uvést cíl (stav, kterého chceme dosáhnout).

Cíle ochrany by měly být v souladu s výše uvedenou managementovou kategorií IUCN.

U ekosystémových předmětů ochrany se ke každému cíli doplní indikátory cílového stavu. Obvykle se bude jednat o (1) určení minimální rozlohy ekosystému, (2) výčet živých složek ekosystémů (druhy rostlin nebo živočichů) a jejich popis, které cílový stav ekosystému nebo společenstva v dané lokalitě charakterizují a (3) další parametry ekosystému, které vypovídají o jeho kvalitě (např. množství mrtvého dřeva v lesních ekosystémech, maximální podíl plochy roztroušených dřevin v nelesních ekosystémech, průhlednost vody ve vodních ekosystémech atp.). Je doporučeno, kdykoli je to možné, hodnoty indikátorů cílového stavu kvantifikovat. Je možné, že s vývojem poznatků budou tyto hodnoty v budoucnu zpřesněny. Obava z tohoto zpřesnění by však neměla bránit v uvedení nejlepších aktuálně známých hodnot. V dalších plánech péče bude možné indikátory zpřesňovat, vždy s příslušným odůvodněním formou poznámky pod tabulkou.

U ekosystémů, kde je dlouhodobým cílem obnova anebo ochrana přirozeného ekosystému, bude indikátorem zpravidla rozloha a přítomnost vývojových fází ekosystému.

Příklad vyplnění tabulky u ekosystémového předmětu ochrany:

ekosystém	cíl ochrany	indikátory cílového stavu
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky	Zachování ekosystému střídavě vlhkých bezkolencových luk o dostatečné rozloze, s reprezentativním výskytem druhů hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), čertkus luční (Succisa pratensis) a hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia), bez výskytu invazních druhů a se zastoupením roztroušených křovin na malé části plochy.	- rozloha ekosystému (min. 2 ha) - výskyt druhů hvozdík pyšný pravý - min. 100 kvetoucích jedinců, kosatec sibiřský, čertkus luční, hnědásek chrastavcový - min. 50 housenčích hnízd - úplná absence invazních druhů - rozloha roztroušených křovin (5-10 %)
L5.4 Acidofilní bučiny	Ekosystém ponechaný samovolnému vývoji a odpovídající stupni přirozenosti „les přírodní“.	- rozloha ekosystému (min. 50 ha) - přítomnost vývojových fází ekosystému - klasifikace stupně přirozenosti „les přírodní“
Ekosystém vodního toku	Zachování přirozené morfologie toku a přirozeného splaveninového režimu s dostatkem vhodných mezohabitatů pro rozmnožování vodních živočichů. Migrační překážky zprůchodněné způsobem, který respektuje nároky všech druhů vodních živočichů. Rybářské hospodaření podporující přirozenou druhovou skladbu s reprezentativním výskytem druhů vranka obecná (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri) a velevrub tupý (Unio crassus).	- absence migračních překážek - zachování přirozeného říčního kontinua - rozloha jemných náplavů o mocnosti minimálně 10 cm alespoň 10 m2 na 100 m toku - přirozeně se rozmnožující populace druhů vranka obecná, mihule potoční a velevrub tupý

Pokud jsou v cílovém stavu uvedené konkrétní druhy, vyjadřuje tím zpracovatel záměr orgánu ochrany přírody na zachování těchto druhů v ekosystému. U druhů je zároveň potřeba uvést, zda postačuje jejich prostý výskyt (pak postačuje ve sloupci s indikátory jejich prostý výčet), nebo se druh musí vyskytovat např. v určitém minimálním počtu (pak se ve sloupci s indikátory tento počet u daných druhů uvede).

U druhových předmětů ochrany je cílem zpravidla udržení životaschopné populace druhu. Tu lze definovat pozitivním záznamem druhu, minimálním počtem jedinců (příp. jiných početních jednotek), strukturou populace, záznamem o rozmnožování druhu nebo parametry prostředí (přítomností a kvalitou biotopu, nepřítomností negativních faktorů). U druhů využívajících ZCHÚ k uspokojení jen části jejich životních potřeb (např. hnízdiště, zimoviště, loviště) je cílem zpravidla zachování těchto ekologických nik ve vyhovujícím stavu.

Příklad vyplnění tabulky u druhového předmětu ochrany:

druh	cíl ochrany	indikátory cílového stavu
kandík psí zub (Erythronium dens- canis)	Zachování životaschopné populace kandíku psího zubu.	- počet kvetoucích jedinců (min. 500)
husa velká (Anser anser)	Zachování vhodných podmínek na lokalitě tak, aby pravidelně sloužila jako pelichaniště a tahová zastávka pro husu velkou.	- počet hus velkých mimo hnízdní období (min. 300)

U útvarů neživé přírody je cílem zpravidla jejich zachování v určité kvalitě. Tu lze vyjádřit charakteristikami cílového stavu útvaru.

Příklad vyplnění tabulky u předmětu ochrany neživé přírody:

útvar	cíl ochrany	indikátory cílového stavu
jeskyně Soukromá	Zachování unikátní výzdoby.	- výzdoba bez antropogenního poškození
stratotyp „Za borovicí“	Uchování stratotypu nezarostlého vegetací, úpatí stratotypu nezakryté sutí.	- min. 85 % plochy stratigrafického profilu bez vegetace - úpatní suť max. do výše 0,5 m

Pokud zpracovatel kvantifikuje indikátory, což je vždy žádoucí, využije některého z těchto tří způsobů vyjádření cílených hodnot:

- min. (např. min. 500 kvetoucích jedinců) = cílem je zachování alespoň uvedené hodnoty

- max. (např. zakmenění max. 0,7) = cílem je zachování nanejvýš uvedené hodnoty

- kombinace min. a max., resp. rozpětí hodnot (např. křoviny na 5-10 % plochy) = cílem je zachování hodnoty v rozpětí intervalu

Při stanovení cílů ochrany zpracovatel vychází jak z obecných odborných poznatků o předmětech ochrany, tak ze znalostí specifik předmětů ochrany na konkrétní lokalitě.

Protože mají cíle ochrany resp. indikátory jejich naplňování přímou vazbu na monitoring, je vhodné volit takové indikátory, které lze snadno monitorovat podle existujících metodik monitoringu (viz kap. 3.7).

Cíle ochrany v této kap. se stanovují pro celou plochu ZCHÚ. Pro jeden předmět ochrany (např. ekosystém dubohabřin) je možné stanovit různé cíle (a odpovídající indikátory), tedy např. na ucelené ploše 50 ha ponechat samovolnému vývoji pro vědecké účely a na 150 ha zachovávat cílenými zásahy prosvětlený charakter lesa o odpovídající dřevinné skladbě, struktuře a přítomnosti vybraných druhů (indikátorů).

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany

2.1 Popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

2.1.1 Stručný popis území a jeho přírodních poměrů

ad 2.1.1: Tento popis by měl být velmi stručný, protože bude v dalších bodech podle potřeby konkretizován a doplněn. Pokud se od předchozího plánu péče popis ZCHÚ nezměnil, lze ho převzít. Z tohoto stručného popisu by si každý uživatel plánu péče měl mít možnost udělat představu, jak celkově území vypadá, zda se rozkládá na svahu nebo na rovině, jedná-li se o skálu v lese, lesní porost v údolí potoka apod., jaká je celková orientace území ke světovým stranám. Následně se uvedou charakteristiky jednotlivých přírodních složek; podrobnost jejich zpracování je určena vztahem, jaký mají tyto dílčí složky k předmětům ochrany. V celkové charakteristice by neměly chybět údaje o nadmořské výšce, geologickém podkladu, geomorfologii území, hydrologických poměrech, vegetaci a biotopech chráněných druhů apod.

2.1.2 Přehled zvláště chráněných a významných ohrožených druhů rostlin a živočichů

druh	kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.	stupeň ohrožení*	popis biotopu druhu v ZCHÚ a aktuální početnost nebo vitalita populace, další poznámky

* dle červených seznamů ČR:

ad 2.1.2: Uvede se přehled zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, a významných ohrožených druhů podle červených seznamů, jejichž výskyt byl na území ZCHÚ věrohodně zaznamenán. U aktuální početnosti druhů lze vycházet i z kvalifikovaných odhadů a uvádět i slovní vyjádření, způsob zjištění údaje je však nutno uvést ve vysvětlujícím textu. V případě, že v území nebyl zaznamenán výskyt zvláště chráněných nebo významných ohrožených druhů, tabulka se v plánu péče neuvádí a informace o této skutečnosti včetně komentáře se uvede v textu. U druhů se uvádí české (pokud existuje) i vědecké jméno. Je možné sem zařadit i druhy nezvěstné či vyhynulé, u nich je však nutné uvést rok posledního nálezu. Tabulka se rozčlení podle taxonomických skupin (rostliny, houby, živočichové) a v rámci nich se druhy seřadí abecedně nebo podle stupně ohrožení. V případě velkého počtu druhů lze tabulky umístit do přílohy.

2.1.3 Výčet a popis významných přirozených disturbančních činitelů působících v území v minulosti a současnosti

a) abiotické disturbanční činitele

b) biotické disturbanční činitele

ad 2.1.3: Výčet a popis významných přirozených disturbančních činitelů působících v území a vyhodnocení jejich vlivu na předměty ochrany a na naplňování dlouhodobých cílů ochrany území. Nejčastějšími abiotickými disturbančními činiteli jsou voda v podobě záplav nebo povodní, vítr, mokrý sníh, námraza, mráz nebo sucho. Biotickými se pak rozumí nejrůznější organizmy, které nárazově způsobují v ekosystémech tvořících předmět ochrany území změny, které mají dlouhodobý dopad na jejich stav. Typickým příkladem jsou občasně se přemnožující druhy hmyzu, například různé druhy podkorního nebo listožravého hmyzu apod. Návrhy činností, jak na tyto vlivy reagovat v případě, že v budoucnu nastanou, je však obsahem až následujícího třetího oddílu plánu péče.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a současnosti

a) ochrana přírody

b) lesní hospodářství

c) zemědělské hospodaření

d) rybníkářství

e) myslivost

f) rybářství

g) rekreace a sport

h) těžba nerostných surovin

i) jiné způsoby využívání

ad 2.2: Zde se uvedou způsoby obhospodařování a jiného využívání a další zjištěné vlivy, které působily na vývoj přírody ZCHÚ v minulosti a v současné době ve výše uvedeném členění.

U každého se pokud možno uvede, jaké jsou jeho důsledky, ať již v pozitivním či negativním smyslu.

U popisu minulých vlivů jsou důležitá zejména dvě hlediska. Především je třeba charakterizovat obhospodařování či jiné využívání, pod jehož vlivem předměty ochrany v minulosti vznikly či dosáhly optimálního stavu. Dále je důležité popsat způsob využívání, který způsobil škody projevující se až dodnes, nebo který se může v území reálně opět vyskytnout.

U území lesních je možno uvést údaje o vývoji hospodaření v lesích v minulosti a charakteristiku lesa v době vyhlášení ZCHÚ (zastoupení věkových stupňů, zastoupení dřevin, zásoby, resp. plochy dřevin ve věkových stupních), vhodné je též uvést údaje o používaných hospodářských způsobech, kategorizaci lesa, uplatňované době obmýtí a intenzitě hospodaření před vyhlášením ZCHÚ, pokud jsou tyto údaje zjistitelné a relevantní. Zdroje škodlivých vlivů či ohrožení mohou být v bezprostředním okolí ZCHÚ, ve větší vzdálenosti, někdy však jsou i ve vlastním ZCHÚ nebo jeho ochranném pásmu. Vlivy, které v období platnosti plánu péče nelze odstranit, se uvedou odděleně jako „ neodstranitelné v období platnosti ”. U některých z nich lze alespoň do jisté míry kompenzovat jejich škodlivé účinky. V případech, kdy to není možné nebo účelné, doporučuje se uvést je rovněž (informace o nich bude důležitá pro posouzení dalšího vývoje území), připojit však příslušnou poznámku (např. ”nelze kompenzovat”). Dálkové vlivy sledované celostátně, např. pásma imisního ohrožení lesů, se uvádějí jen tehdy, je-li to zapotřebí pro odůvodnění volby způsobu péče. Současným ohrožením může být např. investiční záměr v okolí ZCHÚ, který je v době zpracování plánu péče již znám a v případě realizace bude zřejmě působit na ZCHÚ negativně. Rybníkářství: u nádrží, které slouží nebo v minulost sloužily k chovu ryb je třeba uvést např. nevhodný způsob hospodaření (hospodářský cyklus), nevhodný způsob využití okolních pozemků (erozní smyvy) způsobující zvyšování trofie, nevhodnou výšku provozní hospodářské hladiny způsobující např. ústup rákosinových porostů projevující se rozšiřováním plochy vodní hladiny a jejich následnou expanzí do přiléhajících mokřadních luk, nevhodné složení rybích obsádek co do druhové skladby, množství, kusové hmotnosti a celkové hmotnosti na hektar využitelné vodní plochy (které se projevují ústupem příbřežních porostů v litorálním pásmu, absencí nebo ústupem submersní a natantní vegetace, nadměrným vyžíracím tlakem projevujícím se úbytkem žádoucí struktury zooplanktonu, bentosu, likvidací vývojových stádií obojživelníků apod.), nadměrné hnojení, krmení, použití chemických látek apod.

U průtočných rybníků se uvádí výše uvedené vlivy a nevhodné využití pozemků v povodí (erozní smyvy) a případné další vlivy způsobující zazemňování rybníků splaveninami a dalším vnosem živin ovlivňujících stupeň trofie.

Myslivost: vyhodnotí se míra vlivu spárkaté zvěře na ekosystémy v ZCHÚ (např. vliv na přirozenou obnovu lesních porostů, problémy s rozrýváním travních porostů atp.). Uvede se také přítomnost mysliveckých zařízení (krmelců, zásypů, posedů atd.).

Rybářství: Pokud je vodní tok nebo nádrž v dotčeném území součástí rybářského revíru, je vhodné vyhodnotit vliv vysazovaných druhů ryb v rámci zarybňovacího plánu, případně vliv výkonu rybářského práva na rybí společenstva a území (např. vliv sportovních rybářů jako například vnadění, poškozování příbřežních porostů). Pokud je část revíru chráněnou rybí oblastí (dále jen „CHRO“), uvede se které ryby nebo vodní organizmy jsou předmětem ochrany CHRO, popíšou se zdroje a způsob vysazování těchto ryb, popřípadě vodních organizmů a podmínky pro jejich chov a lov v příslušném rybářském revíru.

Jednotlivé působící faktory je nutné uvést jako samostatné body a ke každému popsat jak působí, na který předmět ochrany, jeho prostorovou a časovou specifikaci a stupeň významnosti. Nezapomenout též na potenciální vlivy, ty je však nutné od vlivů skutečných v textu zřetelně oddělit.

Podrobnost kapitol je nezávazná, uvádějí se pouze dostupné informace, které mají význam pro plánování opatření a zásahů v předkládaném plánu péče. Uvádí se pouze podkapitoly opodstatněné pro dané území, jejich označení písmeny musí i po případném vynechání některých z nich začínat od a) a být plynulé (analogicky i v dalších kapitolách).

2.3 Související plánovací dokumenty, správní akty a opatření obecné povahy

ad 2.3: Pokud jsou známá, je třeba uvést všechna další práva a povinnosti uplatňovaná ve zvláště chráněném území v době platnosti plánu péče. Jedná se zejména o další omezení, nebo podmínky ochrany uplatňované podle jiných právních předpisů (např.: ochrana vodních zdrojů, přírodní léčivé zdroje, chráněná ložisková území vyhrazených nerostů, dobývací prostory, chráněné rybí oblasti, lesy zvláštního určení, památková ochrana, pozemky určené pro účely obrany státu aj.), které mohou mít vliv na plánování managementu. Dále je vhodné také uvést všechny aktuálně platné plánovací dokumenty včetně období jejich platnosti (územní plány, zásady územního rozvoje, lesní hospodářské plány, lesní hospodářské osnovy, plány povodí a manipulační řády, souhrny doporučených opatření, apod.), které se vztahují k celému území nebo jeho části.

V případě, že jsou v kap. 3.2 navrhovány specifické zásady péče v ochranném pásmu, je třeba uvést i aktuálně platné plánovací dokumenty, které se vztahují na ochranné pásmo.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch

2.4.1 Základní údaje o lesích na lesních pozemcích

Přírodní lesní oblast
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod
Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha)
Období platnosti LHP (LHO)
Organizace lesního hospodářství

Název organizace lesního hospodářství se udává u LČR na úrovni lesní správy nebo lesního závodu, u ostatních na úrovni majetku.

Tabulka se vyplní pro každý lesní hospodářský celek zvlášť. Jestliže se jedná o drobné samostatně hospodařící vlastníky lesa (LHO), body ”Organizace lesního hospodářství” se nevyplňuje. Zařizovací obvod LHO se uvažuje jako LHC.

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů

Přírodní lesní oblast:

Soubor lesních typů (SLT)*	Název SLT	Přirozená dřevinná skladba SLT	Výměra (ha)	Podíl (%)
Celkem			100 %

*Pokud se v rámci SLT vyskytují lesní typy s výrazně odlišnou přirozenou druhovou skladbou, je možno uvést i jednotlivé lesní typy.

Pokud se neshoduje údaj o celkové výměře ve spodním řádku tabulek s výměrou lesních pozemků dle kap. 1.4, je vhodné uvést důvod tohoto rozporu v poznámce pod tabulkami.

Přílohy:

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

M3- Mapa dílčích ploch a objektů

M4 - Lesnická mapa typologická

M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

ad 2.4.1: U lesních pozemků se jako podklad pro vymezení dílčích ploch použijí plochy jednotek rozdělení lesa podle platného LHP (oddělení, dílec, porost a porostní skupina) pokud jej má zpracovatel k dispozici, jinak se použije vlastní rozdělení dle potřeby (stav, zásahy), dílčí porostní plochy se vymezují podle aktuálního stavu lesních porostů a nemusí respektovat vymezení porostních skupin podle LHP. Výměra dílčí porostní plochy se stanoví zpravidla pomocí GIS nebo odhadem či planimetrováním.

Stanovení podílu zastoupení souborů lesních typů (dále jen „SLT“) lze využít údajů z aktuálně platné typologické mapy v OPRL, případně lze stanovit kvalifikovaným odhadem podle aktuálního stavu lesa. Přirozená dřevinná skladba se uvádí v % zastoupení dřevin a převezme se z údajů OPRL nebo od jiných autorů (vždy uvést autora) a případně se upraví dle místních podmínek a zkušeností zpracovatele.

Přehledná tabulka zastoupení stupňů přirozenosti v území a mapa s uvedením stupňů přirozenosti lesních porostů se vyplní v souladu s vyhláškou MŽP č. 45/2018 Sb. Vyplněná tabulka, která slouží ke zjištění stupňů přirozenosti lesních porostů, se nepřikládá jako příloha plánu péče.

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích

Název rybníka (nádrže)
Katastrální plocha
Využitelná vodní plocha
Plocha litorálu
Průměrná hloubka
Maximální hloubka
Postavení v soustavě
Manipulační řád
Povolení k nakládání s vodami
Hospodářsko-provozní řád
Způsob hospodaření
Intenzita hospodaření
Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu
Uživatel rybníka
Rybářský revír
Správce rybářského revíru
Zarybňovací plán
Průtočnost - doba zdržení

Postavení v soustavě se uvádí jen u rybníků, které jsou součástí rybniční soustavy (horní, uvnitř soustavy, dolní, případně číselné pořadí rybníka v soustavě).

Pokud existují dokumenty jako manipulační řád, hospodářsko-provozní řád, povolení k nakládání s vodami, výjimky k aplikaci látek, uvede se jejich číslo a datum jejich schválení rozhodnutím příslušného úřadu a doba jejich platnosti.

Způsob hospodaření: jednohorkový/dvouhorkový, případně dle věkového složení chovaných ryb (plůdkový výtažník, výtažník, hlavní rybník), rámcově zmínit dosavadní způsob hospodaření, v případě chovu jiných druhů ryb než tradičního kapra možno také zmínit (např.: chov lososovitých nebo dravých ryb),

Rybářský revír, jeho správce a zarybňovací plán se uvádí, je-li rybník součástí rybářského revíru.

Průtočnost se uvádí jen u průtočných rybníků.

Název vodního toku
Číslo hydrologického pořadí
Úsek dotčený ochranou (řkm od-do)
Charakter toku
Příčné objekty na toku
Manipulační řád
Správce toku
Správce rybářského revíru
Rybářský revír
Zarybňovací plán

Číslo hydrologického pořadí je identifikátor vodního toku podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. Charakter toku je lososové nebo kaprové vody podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb.

Pokud existuje manipulační řád, uvede se jeho číslo a datum jeho schválení rozhodnutím příslušného úřadu a doba jeho platnosti.

Rybářský revír, jeho správce a zarybňovací plán se uvádí, je-li část vodního toku v ZCHÚ součástí rybářského revíru.

Přílohy:

T2 - Popis dílčích ploch a objektů mimo lesní pozemky a výčet plánovaných zásahů v nich

M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

ad 2.4.2: Pokud je součástí zvláště chráněného území část nebo celá rybniční soustava, uvedou se tyto údaje pro každý rybník zvlášť, podobně u vodních toků se uvedou údaje pro každý vodní tok zvlášť. Dále je nutné uvést stav technických objektů ovlivňujících funkčnost a provozuschopnost rybníků a kdo je odpovědný za jeho zajišťování. Vyplňují se pouze ty údaje, které jsou k dispozici, a které lze získat. Podobně i u příčných objektů na vodních tocích. Dílčí plochy zpracovatel zakreslí do mapy dílčích ploch a objektů M3 a popíše v tabulce nelesních dílčích ploch T2.

Dílčí plochy definuje zpracovatel plánu péče s přihlédnutím k velikosti a stavu rybníků nebo vodních toků v ZCHÚ a k potřebám a možnostem péče. U rybníků bude nejčastěji výhodné použít vymezení podle vegetace v jejím současném stavu. Důležité je zejména odlišení plochy volné vodní hladiny a litorálu. Jednotlivé stavební součásti rybníka, jako hráz, odtokové a přítokové kanály apod., se popisují a zakreslují v mapě jako samostatné objekty.

Podrobnější charakteristiky rybníků, vodních toků a technických objektů na nich se uvedou slovním popisem v připojeném textu. Zpravidla se jako příloha dělá mapa dílčích ploch společně pro všechny nelesní plochy (voda, neživá příroda i ostatní neles), výjimečně je možné spojení i s lesními plochami (pak je povinnou součástí podkladů lesnická mapa obrysová).

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody

Přílohy:

T2 - Popis dílčích ploch a objektů mimo lesní pozemky a výčet plánovaných zásahů v nich

M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

ad 2.4.3: Objekty neživé přírody jsou zejména skalní útvary, přirozené výchozy a umělé odkryvy, jeskyně a krasové jevy, pozůstatky vulkanismu apod. Některé objekty lze definovat jako plochy, ale u některých to není možné, protože se nacházejí pod zemským povrchem, nebo mají malý plošný rozsah a v mapě je lze zaznamenat pouze jako bod. Dílčí plochy může zpracovatel plánu péče definovat zcela pragmaticky s přihlédnutím k charakteru objektu a k potřebám

a možnostem péče. Dílčí plochy zpracovatel zakreslí do mapy dílčích ploch a objektů M3 a popíše v tabulce dílčích ploch T2.

Dílčí plochy se označí a uvede se ke každé z nich stručný popis současného stavu. Popis má navazovat na charakteristiku celého ZCHÚ v bodě 2.1, konkretizovat ji a podle potřeby doplnit. Vždy je třeba pozorně posoudit, zda je pomocí dílčích ploch popsán skutečně stav celého území včetně ploch, které nevyžadují zásahy. Zpravidla se jako příloha dělá mapa dílčích ploch společně pro všechny plochy mimo lesní pozemky (voda, neživá příroda i ostatní plochy), výjimečně je možné spojení i s lesními pozemky (pak je povinnou součástí podkladů lesnická mapa obrysová).

2.4.4 Základní údaje o plochách mimo lesní pozemky

Přílohy:

T2 - Popis dílčích ploch a objektů mimo lesní pozemky a výčet plánovaných zásahů v nich

M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

ad 2.4.4: Dílčí plochy na zemědělské půdě a ostatních plochách mimo lesní pozemky může zpracovatel plánu péče definovat zcela pragmaticky s přihlédnutím k velikosti a stavu ZCHÚ a k potřebám a možnostem péče. Nejčastěji bude výhodné použít vymezení podle vegetace v jejím současném stavu. Optimální je vymezit dílčí plochy podle ekosystémových předmětů ochrany nebo biotopu druhů, následně je případně rozdělit podle cílů jejich ochrany a konečné rozdělení udělat podle aktuálních potřeb a možností péče. Někdy lze použít hranic parcel, pokud jsou v terénu jasně zřetelné. V ZCHÚ s hodnotou převážně krajinářskou lze vymezit dílčí plochy podle současného způsobu obhospodařování pozemků (ten bude někdy - ne však vždy - shodný s druhy pozemků nebo se současnými vlastnickými či nájemními vztahy). Dílčí plochy zpracovatel zakreslí do mapy dílčích ploch a objektů M3 a popíše v tabulce nelesních dílčích ploch T2.

Pouze ve výjimečně jednoduchých a jednoznačných případech může být malé ZCHÚ považováno za jedinou plochu.

Dílčí plochy se označí a ke každé z nich se uvede stručný popis současného stavu. Popis má navazovat na charakteristiku celého ZCHÚ v bodě 2.1, konkretizovat ji a podle potřeby doplnit. Název plochy se uvede pouze v případě, že se nějaký obecně užívá.

Vždy je třeba pozorně posoudit, zda je pomocí dílčích ploch popsán skutečně stav celého území včetně ploch, které nevyžadují zásahy. Dílčí plochy musí pokrýt celé území. V tabulce musí být zmíněny i plochy významně pozměněné (stavby, elektrovody, pozemní komunikace, lyžařské tratě, kanály apod.). Zpravidla se jako příloha dělá mapa dílčích ploch společně pro všechny plochy mimo lesní pozemky (voda, neživá příroda i ostatní plochy), výjimečně je možné spojení i s lesními plochami (pak je povinnou součástí podkladů lesnická mapa obrysová).

Popis dílčích ploch je doporučeno zpracovat přímo do přílohové tabulky T2. V této podkap. 2.4.4. se tedy obvykle žádný text neuvádí, pokud si to nevyžádá přehlednost tabulky T2 a jsou zde pouze odkazy na tabulku T2 a mapu M3.

2.5 Souhrnné zhodnocení stavu předmětů ochrany, výsledků předchozí péče, dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup

A. ekosystémy

ekosystém:
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
	stav:
	trend vývoje:
	stav:
	trend vývoje:
	stav:
	trend vývoje:

B. druhy

druh:
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje druhu ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
	stav:
	trend vývoje:
	stav:
	trend vývoje:
	stav:
	trend vývoje:

C. útvary neživé přírody

útvar neživé přírody:
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje útvaru neživé přírody ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
	stav:
	trend vývoje:
	stav:
	trend vývoje:
	stav:
	trend vývoje:

ad 2.5: Do tabulek se uvedou všechny předměty ochrany vyskytující se v ZCHÚ z kap. 1.7.2. Zhodnotí se jejich aktuální stav v závislosti na výsledcích monitoringu indikátorů stanovených v kap. 1.8 a ve vztahu k provedeným managementovým opatřením. Uvede se, zda byly zásahy naplánované v minulém plánu péče realizovány, a pokud nebyly, zdůvodní se jejich neprovedení. Nezbytnou informací je popsání vlivu těchto zásahů (provedených nebo jejich absence) na stav předmětů ochrany. Z toho vychází doporučení pro nové plánovací období. Ve výjimečných a jednoduchých případech (útvary neživé přírody apod.) postačí konstatování, že se může pokračovat v dosavadním způsobu péče. Je-li třeba zvolit odlišný postup, uvede se odůvodnění. Pokud zhodnocení předchozí péče vyžaduje podrobnější popis nebo takový, který se nevztahuje přímo k indikátorům nebo předmětům ochrany, může jej zpracovatel uvést v textu pod tabulky. U území, kde se nejedná o první plán péče, jde o stěžejní kapitolu vyžadující patřičnou pozornost.

Stav předmětů ochrany se hodnotí z hlediska jednotlivých indikátorů, a to podle následujícího členění:

- dobrý (stav předmětu ochrany odpovídá cílovému stavu indikátoru),

- zhoršený (stav předmětu ochrany je z hlediska cílového stavu indikátoru zhoršený, méně závažné nedostatky v kvantitativních nebo kvalitativních charakteristikách předmětu ochrany),

- špatný (stav předmětu ochrany je z hlediska cílového stavu indikátoru výrazně zhoršený, závažné nedostatky v kvantitativních nebo kvalitativních charakteristikách předmětu ochrany).

Zpracovatel popíše příčiny tohoto stavu, zvláště pokud je stav „zhoršený“ nebo „špatný“. Přitom nezapomene uvést i jiné příčiny zhoršeného nebo špatného stavu, než neprovedení nebo odchylné provedení naplánovaných zásahů - zejména působící negativní vlivy.

Trend vývoje stavu předmětu ochrany se také hodnotí z hlediska jednotlivých indikátorů, a to v těchto kategoriích:

- zlepšující se,

- setrvalý,

- zhoršující se.

Zvláště ke stanovení trendu nemusejí být vždy k dispozici dostatečná data. V takovém případě lze uvést „ neznámý “ a v kap. 3.7 navrhnout takovou metodiku sledování indikátoru, díky které bude moct být v budoucnu trend vyhodnotitelný.

Hodnocení se podrobí i dřívější případné dílčí plány péče, změny plánů péče a projekty záchrany populací týkající se daného ZCHÚ, udělené výjimky z podmínek ochrany a souhlasy k činnostem, dodržování limitů využívání území. Tyto informace bude zpravidla nejvhodnější uvést do textu pod tabulky. Tam se také vyhodnotí dosavadní naplňování funkcí ochranného pásma ZCHÚ.

Hodnocení v této kapitole je expertní a je založené na nejlepších dostupných poznatcích, které jsou v době zpracování plánu péče k dispozici.

Další postup má být odvozen na základě výsledků odborné dokumentace, na něž se zde odkáže. Další postup je však obsahem až následujícího třetího oddílu plánu péče.

Příklady vyplnění tabulek:

A. ekosystémy

ekosystém:	T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
rozloha ekosystému (min. 2 ha)	Plochu bezkolencových luk se podařilo z rozlohy 2,2 ha v r. 2010 rozšířit započetím pravidelného managementu v silně degradovaném travním porostu (dílčí plocha č. 8 předchozího plánu péče) na současných 2,4 ha. Plocha začala být osidlována typickými druhy bezkolencových luk a lze ji již jako bezkolencovou louku klasifikovat.
	stav:	dobrý
	trend vývoje:	zlepšující se
výskyt specifických druhů (hvozdík pyšný pravý - min. 100 kvetoucích jedinců, kosatec sibiřský, čertkus luční, hnědásek chrastavcový - min. 50 housenčích hnízd)	Průběžný monitoring populace hvozdíku pyšného pravého prokázal snižování počtu kvetoucích jedinců (ze 750 v r. 2010 na současných 500 v r. 2019), přestože byl prováděný pravidelný vhodný management (každoroční fázová seč v červenci až srpnu). Kosatec sibiřský a čertkus luční se stále vyskytují. Jejich početnost se nemonitoruje, přesto se zdá, že klesá. Vzhledem k tomu, že je zároveň pozorovaný nárůst dominantních druhů trav, je příčinou snižování početnosti prioritních rostlinných druhů pravděpodobně eutrofizace atmosférickým dusíkem (jiný zdroj přísunu živin je vyloučený). Problémem může být zároveň snižování zavodnění lokality. Žádná data o míře zavodnění však nejsou k dispozici, protože monitoring zavodnění se neprovádí. Populace hnědáska chrastavcového zaznamenala silný propad v r. 2013, kdy v důsledku provedení nevhodného managementu (celoplošná seč) byly pokoseny všechny živné rostliny včetně housenčích hnízd. V následujících letech se populace samovolně obnovila jedinci z blízkých lokalit a ustálila na průměrně 70 housenčích hnízdech, tedy na stejném počtu jako před rokem 2013.
	stav:	dobrý
	trend vývoje:	zhoršující se
úplná absence invazních druhů	Ekosystém je nadále na části plochy významně invadován bolševníkem velkolepým. V období platnosti předchozího plánu péče se však podařilo nejen zastavit šíření bolševníku, ale část ohnisek jeho výskytu i zlikvidovat.
	stav:	špatný
	trend vývoje:	zlepšující se
rozloha roztroušených křovin (5-10 %)	V současnosti dosahuje plocha roztroušených křovin téměř 15% pokryvnosti. Během platnosti předchozího plánu péče se nezměnila - díky pravidelnému kosení bezkolencových luk nenarostla, zároveň se ale ani nesnížila, protože plánovaná redukce křovin nebyla z důvodu nižší priority tohoto opatření realizována. Revizí cílové hodnoty indikátoru lze dospět k závěru, že v předchozím plánu péče stanovené cílové rozpětí pokryvnosti křovin (5-10 %) je nastaveno správně (hnízdní možnosti ptactva jsou dostatečné, stejně tak heterogenita ekosystému). V současnosti tedy křoviny zabírají zbytečně velkou plochu na úkor bezkolencových luk.
	stav:	zhoršený
	trend vývoje:	setrvalý

ekosystém:	L5.4 Acidofilní bučiny
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
rozloha ekosystému (min. 50 ha)	Plocha acidofilních bučin se v průběhu platnosti předchozího plánu péče nezměnila a činí stále 45 ha. V rámci stávajícího vymezení MZCHÚ lze plochu navýšit nanejvýš již jen o 10 ha úpravou druhové skladby silně degradovaných lesních porostů různého věku s vysokým zastoupením smrku. Cílových minimálních 50 ha acidofilních bučin lze v současném vymezení MZCHÚ dosáhnout, ale až po provedení opakovaných zásahů (v horizontu 3-4 desítek let).
	stav:	zhoršený
	trend vývoje:	setrvalý
přítomnost vývojových fází ekosystému	Z hlediska zachování věkové kontinuity acidofilních bučin je na lokalitě zásadní přítomnost dostatečné plochy optimálně všech věkových tříd. V současnosti činí podíl nejstarších porostů jen 5 ha, nadále klesá a vlivem absence středně starých porostů acidofilních bučin v MZCHÚ lze během následujících dvou decénií očekávat razantní vymizení nejstarších porostů na nejméně 30 následujících let, než dospějí porosty mladších věkových tříd.
	stav:	zhoršený
	trend vývoje:	setrvalý
klasifikace stupně přirozenosti „les přírodní“	Ve stupni „les přírodní“ je klasifikováno jen stávajících 5 ha ve stádiu rozpadu. Na cca 20 ha ve stadiu optima se už dlouhodobě cca 30 let nezasahuje a neprovádí odvoz mrtvého dřeva. Zachováním tohoto režimu tyto porosty časem přejdou do stupně „les přírodní“.
	stav:	zhoršený
	trend vývoje:	zlepšující se

ekosystém:	Ekosystém vodního toku
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje ekosystému ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
absence migračních překážek	Na toku se v současné době vyskytují tři migrační překážky. Dva jezy tvořící překážky jsou zprůchodněny vhodně navrženým rybím přechodem. Další překážku tvoří rozpadlý nefunkční jez, který je selektivně prostupný pouze za určitých průtoků. V nejbližší době se plánuje odstranění zbytků jezu a zprůchodnění této překážky.
	stav:	zhoršený
	trend vývoje:	zlepšující se
zachování přirozeného říčního kontinua	Výstavba jezů negativně ovlivnila přirozený splaveninový režim toku. V nadjezí dochází k nepřirozenému zadržování unášených štěrků. V podjezí dochází k zahlubování toku a k nadměrnému odnosu sedimentů.
	stav:	špatný
	trend vývoje:	setrvalý
rozloha jemných náplavů o mocnosti minimálně 10 cm alespoň 10 m2 na 100 m toku	Vlivem narušení splaveninového režimu dochází lokálně k vyplavování sedimentů vhodných jako mezohabitaty pro výskyt minule potoční (Lampetra planeri).
	stav:	zhoršený
	trend vývoje:	zhoršující se
přirozeně se rozmnožující populace specifických druhů vranka obecná (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), velevrub tupý (Unio crassus)	Data z průběžného monitoringu specifických druhů ukazují na setrvalý stav místních populací. Specifické druhy se vyskytují rovnoměrně po celé délce toku a ve všech věkových skupinách, což značí úspěšnost přirozeného rozmnožování.
	stav:	dobrý
	trend vývoje:	setrvalý

B. druhy

druh:	kandík psí zub (Erythronium dens-canis)
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje druhu ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
počet kvetoucích jedinců (min. 500)	Populace kandíku psího zubu pozvolna klesala a v roce 2012 se snížila jen na 550 kvetoucích jedinců. V letech 2013-2015 počet kvetoucích jedinců narostl na přibližně 800 a na této hladině se drží do současnosti. Nárůst lze přičíst provedení plánovaného prosvětlení lesního porostu provedeného v roce 2012. Současné světelné poměry lesního porostu lze označit za optimální.
	stav:	dobrý
	trend vývoje:	zlepšující se

druh:	husa velká (Anser anser)
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje druhu ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
počet hus velkých mimo hnízdní období (min. 300 ex.)	V roce 2014 lokalitu využívalo jako shromaždiště v pohnízdním období ještě 600 ex. husy velké, ale v posledních letech dosahují počty max. 450jedinců. Stav biotopu využívaný předmětem ochrany k pohníznímu shromaždišti je optimální a pro druh vyhovující, ale shromaždiště v průběhu pohnízdního období čelí narůstajícímu tlaku z okolí vlivem intenzivního lovu (od 16. 8.) na ostatních rybnících mimo rezervaci a na svých potravních stanovištích v okolí. Po zahájení lovu (16. 8.) dochází ke krátkodobému nárůstu početnosti v rezervaci shromažďujících se jedinců (až na 450 ex. - rok 2017) vlivem rušení lovem mimo rezervaci, ale s narůstající aktivitou lovců v okolí není toto refugium klidu pro předmět ochrany dostatečné (především z potravního hlediska) a předmět ochrany oblast opouští.
	stav:	dobrý
	trend vývoje:	zhoršující se

C. útvary neživé přírody

útvar neživé přírody:	jeskyně Soukromá
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje útvaru neživé přírody ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
výzdoba bez antropogenního poškození	Za období předchozího plánu péče nedošlo k žádnému antropogennímu poškození výzdoby jeskyně. Zásadní příčina pozitivního stavu je usměrněný pohyb návštěvníků pod dohledem průvodce.
	stav:	dobrý
	trend vývoje:	setrvalý

útvar neživé přírody:	stratotyp „Za borovicí“
indikátory cílového stavu	aktuální hodnoty indikátorů a zhodnocení stavu a trendu vývoje útvaru neživé přírody ve vztahu k provedené péči a působícím vlivům
min. 85 % plochy stratigrafického profilu bez vegetace	Odstranění vegetace z plochy stratigrafického profilu, navíc jen částečné, proběhlo v období předchozího plánu péče jen jednou na počátku jeho platnosti v roce 2011, přestože bylo plánované 2x za období platnosti a to jako odstranění veškeré vegetace. Kvůli tomu je nyní již 80 % plochy profilu zarostlé vegetací a významná část profilu není viditelná.
	stav:	špatný
	trend vývoje:	zhoršující se
úpatní suť max. do výše 0,5 m	Naplánované odstranění úpatní sutě nebylo provedeno, suť sahá do výše 0,7 m. Suť tak zakrývá bazální část profilu, která není viditelná.
	stav:	zhoršený
	trend vývoje:	setrvalý

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize

ad 2.6: Prioritní zájmy se uvádějí jen v případě, že by při péči o ZCHÚ mohlo dojít k vážnější kolizi zájmů, kterou nelze jednoduše vyřešit obvyklými způsoby (za obvyklé způsoby lze považovat např. posunutí termínu práce mimo hnízdní období, předběžnou kontrolu, zda se na ploše zásahu nenacházejí ohrožené druhy, jimž by zásah uškodil, změnu trasy pojíždění vozidel apod.). V takovém případě je třeba volit alternativní způsob, ačkoliv si to někdy vyžádá zvýšení nákladů. Někdy je obtížné vzájemně sladit zásahy v zájmu různých forem ochrany (nejen ochrany přírody, ale např. i ochrany kulturní památky, vodního zdroje, zdroje přírodních léčivých a minerálních vod apod.) Jindy může zásah nutný v zájmu určitého předmětu ochrany narušit jinému předmětu ochrany existenční podmínky nebo může narušit charakter celého ZCHÚ. Jestliže se předpokládá kolize, uvede se, který zájem má prioritu a proč, a v následujícím oddílu se pak navrhne praktické řešení, např. omezující podmínky, volba méně obvyklé metody nebo vývoj a vyzkoušení nové metody.

3. Plán zásahů a opatření

3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ

ad 3.1: Jednotlivé navrhované zásahy je třeba lokalizovat do dílčích ploch a pro jednotlivé plochy popsat a odůvodnit z hlediska dopadů na předměty a cíle ochrany. Při navrhování zásahů a opatření je třeba důsledně vycházet ze základních a bližších ochranných podmínek příslušného ZCHÚ, které jsou dané zákonem a zřizovacím předpisem a rozboru stavu ZCHÚ (viz kap. 2). Text se přitom uvádí jen v následujících podkapitolách, nikoli na tomto místě. Výčet, popis a lokalizaci plánovaných zásahů a opatření je třeba uvést zvlášť pro vlastní zvláště chráněné území v této kapitole a zvlášť pro ochranné pásmo, pokud se v něm nějaká opatření či zásahy navrhují (v následující kapitole). Musí být realistické a jejich návrhy by měly odpovídat zejména vlastnickým poměrům.

3.1.1 Rámcové zásady péče o ekosystémy a jejich složky nebo zásady jejich jiného využívání

a) péče o lesní ekosystémy na lesních pozemcích

Povinně se formou tabulek zpracovávají Rámcové směrnice péče o lesní porosty na lesních pozemcích (RS) pro všechny kategorie MZCHÚ, pokud je lesní porost předmětem ochrany či pokud je přítomen lesní porost, který je v území významným ekosystémem s kódem ochrany „ c“ podle kapitoly 1.7.2.

V ostatních případech (zejména pokud je les přítomen pouze v důsledku arondace) je zpracování RS na zadavateli, je však doporučeno. A to zejména, pokud je vhodné lesní hospodaření usměrnit (např. z důvodu vlivu na jiné předměty ochrany apod.).

Rámcové směrnice péče o lesní porosty na lesních pozemcích se zpracovávají podle SLT. Přitom je možno zpracovat RS o les pro více SLT společně (pokud je péče o ně principielně totožná).

V rámcové směrnici budou zároveň uvedeny cílové předměty ochrany (obvykle cílové ekosystémy definované na úroveň biotopů se zohledněním potenciálu území a aktuálních znalostí zpracovatele). Podíly dřevin v cílové druhové skladbě porostu budou stanoveny podle cílového předmětu ochrany (případně s diferenciací podle uvedených SLT).

Pro stanovení odlišných způsobů péče v rámci téže RS budou vylišeny porostní typy (zejména podle druhového složení a odlišnosti v péči v závislosti na stupni zachovalosti porostů apod.), přičemž vždy platí, že první porostní typ představuje porosty ochranářsky nejcennější/nejzachovalejší.

Pro kategorie národní přírodní rezervace a přírodní rezervace se v Rámcové směrnici péče o les bez ohledu na porostní typ v poli „obmýtí“ uvádí hodnota „fyzický věk“ a v poli „obnovní doba“ hodnota „nepřetržitá“. Je to z toho důvodu, že v územích těchto kategorií ZCHÚ je rozhodujícím podkladem pro určení výše těžby plán péče a výše těžeb se určuje tzv. induktivní metodou (vyhláška č. 84/1996 Sb., v platném znění). Výše těžeb je proto odvozována z údajů uvedených v tab. T1 (její zpracování je vždy povinné pro území kategorií NPR a PR)

u jednotlivých dílčích ploch a nikoli z údajů v RS. Alternativně lze pro kategorii rezervace políčko proškrtnout. V případě potřeby uvedení základní rámcové představy o budoucím časovém rámci doporučené obnovy porostů, pokud je plánována (zejména pro přeměny porostů nebo pro tvar lesa nízkého), lze podrobnosti uvést do Poznámek v RS.

Pro kategorie národní přírodní památka a přírodní památka se v Rámcové směrnici péče o les v polích „obmýtí“ a „obnovní doba“ uvádí hodnota v podobě číselného údaje s výjimkou případů, kdy se porosty ponechávají samovolnému vývoji.

Při definování péče o lesní porosty je nutné důsledně (terminologicky) odlišit porosty, které budou ponechány (účelně, po následující období platnosti plánu péče) bez zásahu, a porosty, které budou ponechány samovolnému vývoji trvale (ve smyslu vyhlášky č. 45/2018 Sb.). Pro porosty ponechané samovolnému vývoji budou vždy vylišeny samostatné porostní typy (nelze je tedy zahrnout dohromady do jednoho porostního typu spolu s jinými porosty, kde jsou plánovány zásahy nyní nebo v budoucnu).

Jsou-li v území vylišeny lesní porosty ponechané samovolnému vývoji, zakreslí se jejich obrys do mapy Stupňů přirozenosti lesních porostů silnou tmavě zelenou čarou.

Rámcová směrnice péče o lesní porosty na lesních pozemcích

Číslo směrnice	Kategorie lesa	Soubory lesních typů		Cílový předmět ochrany
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin
SLT	Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%)
Porostní typ A		Porostní typ B		Porostní typ C
Základní rozhodnutí
Hospodářský způsob (forma)		Hospodářský způsob (forma)		Hospodářský způsob (forma)
Obmýtí*	Obnovní doba*	Obmýtí*	Obnovní doba*	Obmýtí*	Obnovní doba*
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Způsob obnovy a obnovní postup
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu
Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%)
SLT	druh dřeviny	komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů,
Opatření ochrany lesa včetně provádění nahodilých těžeb
Poznámka

U způsobu obnovy, způsobu zalesnění, péče o nárosty a kultury, výchovy, opatření ochrany lesa a provádění nahodilých těžeb je možno v nezbytném případě uvést také doporučené technologie.

* u kategorií PR, NPR se dle vyhlášky č. 45/2018 Sb. se údaje o obmýtí a době obnovní číselně neuvádějí  z důvodu induktivní metody stanovení výše těžeb dle vyhl. č. 84/1996 Sb.

Přílohy:

M4 – Lesnická mapa typologická

MP – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

b) péče o vodní ekosystémy

Pro rybníky nebo nádrže se zpracuje následující tabulka.

Rámcová směrnice péče o rybníky/nádrže

Název rybníka (nádrže)
Způsob hospodaření
Intenzita hospodaření
Manipulace s vodní hladinou
Způsob letnění nebo zimování
Způsob odbahňování
Způsoby hnojení
Způsoby regulačního přikrmování
Způsoby použití chemických látek
Rybí obsádky

Navržená popsaná opatření je nutné rámcově prosazovat do nově zpracovávaných manipulačních a hospodářsko-provozních řádů a do výjimek umožňujících chov ryb. Tyto dokumenty jsou pro vlastníky a uživatele rybníků a rybničních soustav závazné. Po jejich schválení se nutně musí objevit i v plánu péče.

Pro vodní toky lze zpracovat podle potřeby následující tabulku, popř. se způsob péče o vodní toky popíše slovně v textu.

Rámcová směrnice péče o vodní toky

Název vodního toku
Vhodné chemické a fyzikální vlastnosti vody
Migrační propustnost toku
Úpravy toku - hydromorfologie
Břehové porosty
Odběry vody/manipulace
Zarybňovací plán
Výkon rybářského práva

Náležitosti vyplnění jednotlivých položek:

- Vhodné chemické a fyzikální vlastnosti vody: v případě nevyhovujících fyzikálně - chemických parametrů vody zpracovatel navrhne vhodná opatření, návrh eliminace zdrojů znečištění, možno doplnit o přílohu s doporučenými limity vodního prostředí.

- Migrační propustnost toku: uvedou se návrhy na zajištění migrační průchodnosti toku odstraněním migračních překážek, nejvhodnější typ rybího přechodu apod.

- Úpravy toku - hydromorfologie: v případě potřeby zpracovatel navrhne revitalizace, renaturace, rozvolnění toku, diverzifikaci koryta, úpravu hloubky, vyhloubení tůní, úpravu trdlišť, podporu a obnovení náplav, zvýšení úkrytových možností, zachování a při úpravách obnovování přirozeného splaveninového režimu na bystřinných tocích atd.

- Břehové porosty: zpracovatel navrhne péči o břehové porosty - omezení splachů, ponechání mrtvého dřeva v toku, likvidaci nežádoucích druhů; zachování a obnovování přirozené struktury a skladby břehových porostů.

- Odběry vody/manipulace: uvedou se návrhy na změny nevhodně povolených odběrů vody, zejména v období nízkých průtoků, u existujících zmínit nutnost dodržování minimálních zůstatkových průtoků; zohlednění požadavků ZCHD na manipulaci s vodou ve zdržích.

- Zarybňovací plán: v případě potřeby zpracovatel navrhne změnu zarybňovacího plánu, vhodné složení rybího společenstva, návrhy na eliminaci nevhodných druhů ryb.

- Výkon rybářského práva: je-li to potřebné, uvede se, jakým způsobem je potřebné usměrňovat výkon rybářského práva např.: omezení brodění, omezení lovu ryb z určitého úseku břehu, omezení lovu ryb - návrh na vyhlášení chráněné rybí oblasti apod.

c) péče o ekosystémy mimo lesní pozemky

Pro ekosystémy vyskytující se na plochách mimo lesní pozemky lze zpracovat podle potřeby následující tabulku či navrhovaný management popsat v textu, avšak s uvedením všech parametrů podle tabulky.

Rámcová směrnice péče o ekosystémy mimo lesní pozemky

Ekosystém
Typ managementu
Vhodný interval
Minimální interval
Prac. nástroj / hosp. zvíře
Kalendář pro management
Upřesňující podmínky

d) péče o populace a biotopy rostlin a hub

Zde se uvedou zásady péče především o druhy rostlin a jejich biotopy, včetně hub, tvořících předmět ochrany území nebo jeho součást, včetně zásad managementu geograficky nepůvodních druhů. Je však zásadní zde uvedené požadavky zapracovat i přímo do návrhů kap. 3.1.1. a), b) a c) a k jednotlivým dílčím plochám.

e) péče o populace a biotopy živočichů

Zde se uvedou zásady péče především o druhy živočichů a jejich biotopy tvořící předmět ochrany území nebo jeho součást, včetně zásad myslivecké péče o zvěř a zásad rybářského využívání vod v území a včetně zásad managementu geograficky nepůvodních druhů. Je však zásadní zde uvedené požadavky zapracovat i přímo do návrhů kap. 3.1.1. a), b) a c) a k jednotlivým dílčím plochám.

f) péče o útvary neživé přírody

Zde se uvedou zásady péče především o útvary neživé přírody tvořící předmět ochrany v území, například skalní výchozy, paleontologická naleziště, jeskyně, štoly apod.

g) zásady jiných způsobů využívání území

Zde se popíší rámcové zásady hospodaření či provádění činností, které je třeba respektovat, má-li být zachován předmět ochrany ZCHÚ a které nejsou obsahem předešlých kapitol.

Ad 3.1.1. v plánu péče se uvádí pouze podkapitoly, které mají v daném území opodstatnění.

V případě, že v území není žádný rybník, příslušná podkapitola se vynechá a upraví se písmenné označení dalších podkapitol. Podobně i v ostatních případech.

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území

a) lesy na lesních pozemcích

Podrobný výčet navrhovaných zásahů v lesních porostech na lesních pozemcích se povinně zpracovává pro lesy v NPR a PR, pokud je v nich přítomen lesní pozemek. Dále se povinně zpracovává pro NPP a PP, pokud je lesní porost předmětem ochrany nebo pokud je lesní porost v území dalším významným ekosystémem s kódem ochrany „c“ dle kapitoly 1.7.2.

V případě arondovaných lesních porostů v NPP a PP, které nejsou předmětem ochrany, závisí zpracování podrobného výčtu na uvážení zadavatele (např. vhodné zpracovat výčet v případě, že je v zájmu zadavatele péči o lesní porosty navrhnout).

Povinnou součástí výčtu navrhovaných zásahů jsou rovněž tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb umístěných v lesních porostech, včetně slovního popisu jejich plošného rozsahu, intenzity a cíle, který má být jejich provedením dosažen (příloha T1), a včetně zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch (příloha M3), nebo údaje, že se v těchto lesních porostech žádné těžby neumisťují.

V případě, že ZCHÚ zasahuje do dvou nebo více LHC, je doporučeno zpracovat “Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich ” pouze pro tu část území, která je na LHC, jehož období platnosti je stejné jako plánu péče, zpravidla se jedná o plošně nejrozsáhlejší část ZCHÚ. Pro části, které jsou na LHC nebo LHO, jejichž platnost nenavazuje na plán péče, se “Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich” zpracovává formou změny plánu péče tak, aby jeho schválení navazovalo na přípravu příslušného LHP.

Příloha:

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

b) rybníky (nádrže)

Příloha:

T2 - Popis dílčích ploch a objektů mimo lesní pozemky a výčet plánovaných zásahů v nich

M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

Pro rybníky se zde navrhují opatření související s jejich funkčností a provozuschopností (opravy hrází, rekonstrukce přelivných objektů, obvodové stoky, odpadní stoky, případné rozdělovací objekty, zásahy do hrázových a břehových porostů, odtěžování sedimentů apod.).

V případě potřeby se navrhují také opatření na zlepšení slovitelnosti, opatření umožňující nasazování řízených iniciálních obsádek, jejich dokonalé slovení, eliminaci nežádoucích druhů ryb apod.

c) vodní toky

Příloha:

T2 - Popis dílčích ploch a objektů mimo lesní pozemky a výčet plánovaných zásahů v nich

M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

d) útvary neživé přírody

Příloha:

T2 - Popis dílčích ploch a objektů mimo lesní pozemky a výčet plánovaných zásahů v nich

M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

e) ekosystémy mimo lesní pozemky

Příloha:

T2 - Popis dílčích ploch a objektů mimo lesní pozemky a výčet plánovaných zásahů v nich

M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

ad 3.1.2: Podrobný výčet navrhovaných činností a zásahů se zpracovává přímo do přílohových tabulek T1 a T2. Pokud to není nezbytné, tak se v této podkap. 3.1.2 žádný text neuvádí, jsou zde pouze odkazy na tabulky T1 a T2 a na mapu M3.

Ne vždy je možno tyto zásahy lokalizovat na mapě a specifikovat podle jednotlivých dílčích ploch. V takovém případě se tabulky doplní slovním popisem v textu plánu péče. U každého navrženého zásahu, který si vyžaduje před realizací povolení správního orgánu, je nutno na tuto skutečnost upozornit vždy přímo u daného zásahu (mimo přehled v bodě 3.4).

V plánu péče se uvádí pouze podkapitoly, které mají v daném území opodstatnění. Pokud se v území žádný rybník nenachází, příslušná podkapitola se nezpracovává, podobně i v ostatních případech.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností

ad 3.2: Popíší se rámcové zásady hospodaření či provádění činností, které je třeba dodržovat v ochranném pásmu (vyhlášeném či ze zákona), má-li být zachován předmět ochrany ZCHÚ. Lze rovněž uvádět konkrétní opatření. Lze uvést i činnosti, jejichž realizace by předmět ochrany ohrozila, v takovém případě je třeba blíže specifikovat možné dopady na předmět ochrany při realizaci. Forma se zvolí přiměřeně rozsahu navrhovaných opatření obdobně jako u vlastního zvláště chráněného území.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu

ad 3.3: Zde se uvádějí plánované zásahy technického charakteru, např. geodetické zaměření a zhotovení záznamu podrobného měření změn, stabilizace hranic hraničníky v lomových bodech v terénu, značení hranic ZCHÚ v terénu podle vyhlášky č. 45/2018 Sb. apod. Umístění informačních tabulí je nutné předem projednat s vlastníkem pozemku

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území

a) vyhlašovací dokumentace

Uvedou se návrhy změn vyhlášení ZCHÚ plynoucí z potřeby změnit kategorii nebo změnit hranice a rozlohu území, popř. i jeho ochranné pásmo, případně nově definovat předmět ochrany či podmínky ochrany. Nezbytné je zkontrolovat, zda nezůstává v platnosti některý ze starších vyhlašovacích předpisů ZCHÚ (existence dvou platně existujících ZCHÚ položených přes sebe) a případně navrhnout jeho zrušení.

b) návrhy potřebných správních rozhodnutí o výjimkách, povoleních nebo souhlasech

Zde se uvede přehled takových potřebných správních rozhodnutí o výjimkách, povoleních nebo souhlasech podle různých právních předpisů, která jsou nutná k realizaci opatření navrhovaných plánem péče v zájmu ochrany přírody (výjimky ze základních ochranných podmínek ZCHÚ či ZCHD, výjimky a rozhodnutí k obecné ochraně jeskyní, výjimky z lesního zákona, územní rozhodnutí, stavební povolení, vodoprávní povolení apod.).

c) ostatní

Zde je možné uvést např. návrhy na změny druhů pozemků, změny majetkových či nájemních smluv a návrhy na uzavření smluv o omezení obvyklého hospodaření nebo užívání pozemků či objektů. Lze uvést také priority výkupů pozemků v lokalitě.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností

ad 3.5: Jedná se například o návrhy na uzavření ZCHÚ nebo jeho části pro veřejnost podle §64 zákona; návrhy na provádění strážní služby, oplocení území nebo jeho části, změny tras turistických cest apod. Mohou se zde uvést i podmínky pro regulaci sportovního a rekreačního využívání území.

3.6 Návrhy na vzdělávací a osvětové využití území

ad 3.6: Jedná se například o návrhy na instalaci a údržbu informačních tabulí, vybudování naučných stezek, zřízení průvodcovské služby, návrhy na propagaci ZCHÚ v okolních obcích, případně speciální využití ZCHÚ k výuce či odborným exkurzím apod.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území

ad 3.7: Návrhy v této kapitole se soustředí na monitoring stavu a vývoje všech předmětů ochrany uvedených v kap. 1.7.2, přitom je zapotřebí vycházet z indikátorů stanovených v kap. 1.9. Dále je vhodné navrhnout monitoring faktorů, které stav a vývoj předmětů ochrany ovlivňují.

Žádoucí je také navrhnout sledování efektivity navrhovaných opatření.

Je žádoucí uvést, jakým způsobem má monitoring probíhat - jak často, na jakých plochách, jaké mají být použity metody atd. Pokud se při monitoringu vychází ze schválených metodik, uvede se odkaz na ně, příp. se doplní informace o tom, jak se navrhuje metodiku pro potřeby sledování konkrétního území upravit.

Pokud je navrženo zopakování inventarizačních průzkumů těch skupin organismů, které byly inventarizovány už v minulosti, je nezbytné v co největší míře použít stejnou metodiku inventarizace, optimálně ji zcela převzít, a to z důvodu porovnatelnosti dat.

Doplňkově lze v navazujícím textu uvést též návrhy na provedení dalších potřebných inventarizačních průzkumů ZCHÚ, speciálních oborových průzkumů a výzkumů, provedení různých speciálních šetření a měření apod., týkajících se předmětu ochrany území.

Nacenění monitoringu a inventarizací není předmětem plánu péče a neuvádí se v kap. 4.1.

4. Závěrečné údaje

4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů činností)

Druh zásahu (činnost)	Odhad množství (např. plochy)	Četnost zásahu za období plánu péče	Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
Náklady celkem (Kč)

Předpokládané orientační náklady jsou stanoveny pouze s ohledem na §68 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. Finančně-právní stránka je vždy řešena až před realizací konkrétních zásahů.

ad 4.1: Druhy prací se uvedou do tabulky formou shodnou s formulacemi uvedenými ve 3. oddílu plánu péče (je možné použít zkrácené slovní vyjádření). Běžnější typy opatření by měly odpovídat položkám uvedeným v Nákladech obvyklých opatření MŽP.

Uvedou se práce navržené ve 3. oddílu plánu péče, které hradí orgán ochrany přírody. Náklady související s hospodářským využíváním se uvedou pouze tehdy, předpokládá-li se jejich hrazení orgánem ochrany přírody.

Odhad množství (=kvantifikace rozsahu plánovaného zásahu) se uvádí v jednotkách vycházejících např. z Nákladů obvyklých opatření MŽP, jako je plocha, počet ks, m³, bm apod.

4.2 Použité podklady a zdroje informací

ad 4.2: Písemné podklady se citují obvyklým způsobem a uvádějí se v abecedním pořadí, mapové podklady se uvádějí odděleně. U nepublikovaných podkladů se uvede vždy místo uložení. Drobné zprávy, zápisy z kontrol, z jednání apod. uložené v rezervační knize lze uvést na závěr souhrnně jako „výpis z rezervační knihy ZCHÚ” a opět uvést místo uložení. Na závěr se uvedou údaje typu internetová stránka, „vlastní terénní šetření v roce ...”, ”ústní sdělení ...” apod.

4.3 Seznam používaných zkratek

ad 4.3: Uvede se v případě používání odborných a netradičních zkratek. Zkratkám je však lépe předejít (resp. ty méně známé vysvětlit přímo v textu) a tak ve většině případů lze tuto kapitolu vynechat.

4.4. Podklady pro plán péče zpracoval

/jméno instituce/

(na zpracování se podíleli: )

Plán péče není dílem autorským, ale úředním podle §3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon).

ad. 4.4: V plánu péče je možné vyplnit i tuto nepovinnou kapitolu. Uvede se jméno instituce, která zpracování zajistila (obvykle příslušný orgán ochrany přírody, popř. jím pověřená odborná organizace). Do závorky je možné uvést jména pracovníků, kteří se na zpracování plánu péče podíleli. Vždy se ponechá informace o tom, že je plán péče úředním dílem, aby uvedení zpracovatelů nevedlo k případné mylné interpretaci, že se jedná o dílo autorské.

5. Přílohy

Tabulky: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2).

Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů mimo lesní pozemky a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2).

Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území

Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Vrstvy: Příloha V1 - Digitální grafické znázornění průběhu hranic dílčích ploch

Fotografie: Příloha F1 - Vybraná fotodokumentace

Plán péče je velmi vhodné doplnit i o fotografickou přílohu se zachycením stavu území, jeho předmětů ochrany, dílčích ploch, problematických prvků atp. Jedná se o nepovinnou, ale doporučenou přílohu. Fotografie je vhodné umístit do dokumentu (2-4 fotografie společně na A4) a doplnit přehlednými popisky.

Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje

Protokol se vkládá po schválení do konečné verze textu

Zásady zpracování mapových příloh

Velikost a formát

U všech mapových příloh se upřednostňuje provedení na velikost listu A4 orientovaného na výšku. Je-li tvar ZCHÚ protáhlý ve směru Z-V, pak lze použít orientaci na šířku. Je-li to s ohledem na čitelnost mapy nutné, lze použít i větší formát mapy. V případě formátů větších než A3 se však upřednostňuje zvýšení čitelnosti jiným způsobem - např. doplnění větších katastrálních čísel pozemků. Pokud přesto ani formát A3 nestačí, lze použít buď ještě větší formát nebo rozkreslení mapy na více jednotlivých listů (atlas). V případě atlasového zpracování je nutné vytvořit přehledovou mapu s listokladem. Toto řešení je vhodné pro extrémně protáhlé tvary území, např. potok v délce několika kilometrů, nebo pro mapy velkých měřítek (např. katastrální) rozsáhlých území. Tištěná podoba mapových příloh ve formátu A3 se začleňuje do vazby po vhodném naskládání při volném okraji. Mapové přílohy větších formátů se vkládají do výtisku volně, nejlépe do kapsy na vnitřní části zadní strany desek.

Plán péče včetně příloh musí být připraven v tištěné i elektronické podobě. S ohledem na velikost výsledných souborů se doporučuje vést elektronickou podobu mapových příloh odděleně od vlastního textu plánu péče (tabulkové přílohy lze vést společně s textem). Upřednostňovaným formátem dat u textové části plánu péče je *.RTF nebo *.DOCX až do schválení dokumentu, následně se upřednostňuje formát *.PDF. U mapových příloh se doporučuje zpracování v GIS s optimálním výsledným exportem do *.PDF, možné je i použití rastrových formátů (*.JPEG, *.TIFF). Všechny soubory by měly mít výslednou velikost do 2 MB - tento požadavek lze překročit jen pokud je to vyloženě nezbytné vzhledem k čitelnosti grafiky. Vkládané obrázky by měly mít takovou velikost, aby byla respektována odpovídající kvalita výstupu (300-600 dpi). Elektronická podoba plánu péče včetně příloh se ukládá na disk CD nebo DVD, který se vkládá do uzavíratelné, ale nezalepené obálky zpravidla na vnitřní část zadní strany desek (nebo na kapsu velkoformátových map).

Rámové údaje

Rámovými údaji jsou veškerý text i grafika, které nejsou přímo součástí mapového výřezu. Jde tedy zejména o název přílohy, legendu, údaje o měřítku, směrová růžice, údaje o autorských právech aj.

Každá mapová příloha musí být označena textem „Příloha M...“ s číslem přílohy a jejím názvem. Toto označení se umisťuje nejčastěji na horní okraj listu přílohy nebo nad legendu. Velikost písma tohoto označení by neměla být menší než velikost písma kteréhokoli jiného rámového údaje. Do názvu mapy je vhodné uvést kategorii a název ZCHÚ.

Legenda se zpravidla umísťuje v překryvu nad mapovým výřezem tak, aby nezakrývala žádnou část ZCHÚ či ochranného pásma nebo jiný důležitý prvek v mapovém výřezu. Pokud je dostatek místa na listu mimo mapový výřez, doporučuje se umístit legendu sem. Ve výjimečných případech lze legendu zobrazit na jiném listu než vlastní mapovou přílohu (pokud zobrazení mapového výřezu neumožňuje překrytí legendou v potřebné velikosti ani nelze legendu umístit mimo mapový výřez při zachování její čitelnosti). V legendě není nutné uvádět značky běžně užívané ve státních mapových dílech nebo turistických mapách a značky použité v podkladu. Naopak je nutné uvést značky použité pro zobrazené téma. Vždy by v legendě měla být uvedena značka použitá pro hranici ZCHÚ a OP. V případě, že se pro orientační mapu použije kopie turistické mapy, legenda se neuvádí a poloha ZCHÚ se zvýrazní (např. kroužkem) tak, aby bylo na první pohled zřejmé, kde se ZCHÚ nachází.

Závazné způsoby označení ZCHÚ a OP v jednotlivých typech map stanoví vyhláška č. 45/2018 Sb.

U všech mapových příloh se použije grafické měřítko (úsečka s označením skutečné vzdálenosti nejméně dvou bodů na mapě). V ČR se tradičně používá podoba grafického měřítka začínající nulou na levém okraji a značkou použité délkové jednotky vpravo u nejvyššího čísla.

Směrovou růžici není nutné vkládat, pokud je mapa orientována severem nahoru (s tolerancí meridiánové konvergence). Pokud se směrová růžice v jakékoli podobě vkládá, je nutné u jejího natočení zohlednit meridiánovou konvergenci, která pro Českou republiku v zobrazení S-JTSK může činit až 9,6 °. Magnetická deklinace se nezohledňuje ani neuvádí.

Pokud je na mapách zobrazen podklad či tématický zákres vytvořený jiným subjektem než zpracovatelem plánu péče, je nutné v rámových údajích uvést autora dané části mapy, ideálně i rokem zpracování vrstvy. Za případné porušení autorských práv nese odpovědnost zpracovatel plánu péče.

Mapový výřez

Mapový výřez je významově nejdůležitější částí mapové přílohy. Mapový výřez je nejčastěji kombinací podkladů a tématických vrstev. Popisy jednotlivých prvků v podkladech by měly být orientované stejným směrem jako v tématických vrstvách i jako v rámových údajích (meridiánová konvergence se přitom nezohledňuje, tj. pootočení nápisů do 10 ° dané tímto faktem je tolerováno).

V mapovém výřezu je nutné použít podklad přibližně odpovídajícího měřítka. Volbou vhodného rozlišení podkladu i rozlišení nastaveného při exportu z GIS lze rozsah použitelnosti v různých meřítkách zvýšit. Pro tisk běžné kvality lze pracovat s rozlišením 300 dpi, pro vyšší kvalitu nebo v případě potřeby zvětšování je třeba použít rozlišení 600 dpi a větší.

Při zobrazení tématických vrstev je důležité řešení překryvů důležitých údajů. Prvky tématické vrstvy by neměly překrývat důležité údaje v podkladu. Tomu se lze vyhnout např. posunem popisků, použitím průhledných výplní nebo hrubých šrafur ploch. Pokud se překrývají jednotlivé prvky tématické vrstvy nebo více vrstev vzájemně, řeší se kolize nejčastěji změnou pořadí vrstev, zprůsvitněním vybraných vrstev, změnou kartografické značky, v krajním případě i posunem prvků. V některých případech překryv nevadí - např. pokud hranice ZCHÚ překryje část hranice dílčí plochy nebo ochranného pásma, situace však musí zůstat přehledná.

Při zobrazení kombinace tématických vrstev a podkladů je třeba vhodně zvolit barevný kontrast. Nad topografickými mapami (ZM) jsou zřetelnější černá a tmavé odstíny barev. Nad leteckými snímky (ortofoto) jsou zřetelnější bílá a světlé odstíny. Popisky prvků v tématické vrstvě se vykreslují stejnou barvou jako prvky této vrstvy. Použití více symbolů pro prvky jedné vrstvy je možné jen tehdy, pokud jde o klasifikaci prvků (např. v mapě stupňů přirozenosti lesních porostů). V ostatních případech, kdy se tématická vrstva zobrazuje nad podkladem je to nevhodné (např. dílčí plochy se nad ortofotem zobrazují všechny stejnou barvou).

Způsob označení ZCHÚ v mapových podkladech se řídí vyhl. č. 45/2018 Sb.

Pokyny pro tvorbu jednotlivých tématických map

M1 - Orientační mapa s vyznačením území

Tématickým podkladem je základní mapa ČR ve vhodném měřítku podle velikosti ZCHÚ (nejčastěji 1:25 000 nebo 1:50 000 tak, aby byly patrné širší vazby v území - tj. vzdálenost od okolních sídel, vodních toků, silniční síť apod.), obsahující zákres hranice ZCHÚ a případně vyhlášeného ochranného pásma (pokud je v daném měřítku zřetelná), hlavních přístupových cest, veřejných a účelových komunikací, případně turisticky značených cest a naučných stezek, návaznost na okolní krajinu, sídla apod. Místo Základní mapy ČR je možné použít i kopii turistické mapy (s uvedením autorských práv).

M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

Tématickým podkladem je aktuální katastrální mapa. Musí být zobrazená a čitelná čísla všech parcel nacházejících se v ZCHÚ a jeho OP. Je vždy nutné zobrazit i ochranné pásmo, a to způsobem definovaným ve vyhl. č. 45/2018 Sb.

M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

Pokud se v ZCHÚ nachází pozemky určené k plnění funkce lesa, je tématickým podkladem lesnická mapa obrysová 1:10 000 (nebo katastrální mapy za předpokladu, že data o prostorovém rozdělení lesa nejsou k dispozici). Pod tyto tématické mapy je možné jako podklad použít ortofoto (závisí na výsledné přehlednosti mapy). Vymezení dílčích ploch se provede postupy uvedenými v kap. 2.4.1. Mapa bude rovněž obsahovat zákresy navržených zásahů a opatření v lesních porostech, pokud tak vyplývá z kapitoly 2.4.1 a 3.1.2. Zákresy je třeba do mapy zanést vždy, když je v NPR a PR přítomen lesní porost, ve kterém jsou navrženy těžební či výchovné zásahy (bez ohledu na to, zda je les předmětem ochrany či není). V kategorii NPP a PP zakreslení těžeb a výchovných zásahů závisí na uvážení zadavatele, doporučeno je však učinit vždy, když jsou tyto zásahy navrženy na částech JPRL (nerespektují tak samotné hranice JPRL) a jejich umístění je tedy obtížně určitelné. V mapě lze zakreslit i jiné typy zásahů (př. redukce nepůvodních druhů dřevin, vnos chybějících dřevin, oplocenky atp.).

Pokud po obsahové stránce bude narušena výsledná celistvost a přehlednost mapy, lze zákresy výchovných a těžebních zásahů zpracovat do samostatné mapy Mx (tématický podklad bude stejný jako výše).

Jako tématický podklad pro ZCHÚ s výskytem nelesních dílčích ploch je zpravidla nejvhodnějším podkladem ortofoto, které se doporučuje proložit katastrální mapou, pokud je to účelné. Vymezení dílčích ploch se provede postupy uvedenými v kap. 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4. Protože je hlavním kritériem pro vymezení dílčích ploch odlišný způsob péče o ně (při zohlednění výskytu jednotlivých předmětů ochrany a dlouhodobých cílů jejich ochrany), často může např. jeden útvar neživé přírody ležet ve více dílčích plochách nebo naopak může být v jedné dílčí ploše společně s dalšími, např. ekosystémovými předměty ochrany. Pokud je z nějakého důvodu potřebné znázornit na mapě výskyt jednotlivých útvarů neživé přírody (např. jako ilustrační doplněk ke kap. 2.1), může pro tento účel zpracovatel vytvořit samostatnou mapu, případně zákresem útvarů neživé přírody proložit mapu dílčích ploch, pokud tím neutrpí přehlednost mapy. Podobně může zpracovatel do plánu péče zařadit samostatnou mapovou přílohu se znázorněním míst výskytu ochranářsky významných druhů (případně toto znázornění vložit přímo do mapy dílčích ploch) nebo samostatnou mapu s plošným výskytem biotopů. Žádné z těchto vrstev zpracovávaných nad rámec požadavků Osnovy, ani vrstvy zpracovávané k jiným standardním mapám (např. vrstva parcel pro potřeby mapy M2) se k finálnímu plánu péče nepřikládá - přikládá se pouze vrstva dílčích ploch, a to v souladu spožadavkem §6 odst. 2 vyhl. č. 45/2018 Sb.

M4 - Lesnická mapa typologická

Použije se měřítko 1:10 000. Zpracovává se vždy, pokud jsou zpracovány Rámcové zásady péče o les (pokyny viz kap. 3.1.1 a).

M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

Tématickým podkladem je lesnická mapa obrysová 1:10 000 (nebo katastrální mapy za předpokladu, že data o prostorovém rozdělení lesa nejsou k dispozici). Vyplní se v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky MŽP č. 45/2018 Sb. - zejména barevná legenda. V mapě stupňů přirozenosti se hranice lesních porostů ponechaných samovolnému vývoji (ve smyslu vyhlášky 45/2018 Sb.) zakresluje silnou tmavě zelenou barvou. Mapa se zpracovává vždy pro NPR a PR, pokud je v nich přítomen lesní porost. Dále vždy u NPP a PP, pokud je lesní porost předmětem ochrany nebo pokud je lesní porost v území dalším významným ekosystémem s kódem ochrany C podle kapitoly 1.7.2. V případě arondovaných lesních porostů v NPP a PP, které nejsou předmětem ochrany, není třeba mapu zpracovávat.

V případě vynechání některé z map se upravuje číslo v názvech následujících map tak, aby označení plynule pokračovalo.

Zásady zpracování digitálního grafického znázornění průběhu hranic dílčích ploch

Podle §6 odst. 2 vyhl. č. 45/2018 Sb. je součástí plánu péče též digitální grafické znázornění průběhu hranic dílčích ploch mapy M3 - Mapa dílčích ploch a objektů. Zpracovává se ve formátu shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), a to výhradně jako polygonová vrstva. Shapefile se ukládá v souřadnicovém systému S-JTSK / Krovak East North (EPSG 5514/ ESRI 102067). Vrstva musí být topologicky čistá, vycházet z právně platného zákresu ZCHÚ a pokrývat celé území MZCHÚ (i plochy, na kterých se nic nenavrhuje). Dílčí plochy se zároveň nesmí překrývat. Použití multipolygonů není přípustné - každá prostorově oddělená plocha musí tvořit samostatný polygon s jedinečným číselným označením.

Vymezení lesních dílčích ploch a bezlesí se provádí postupy uvedenými v kap. 2.4.1. V případech, kdy má zpracovatel plánu péče k dispozici platnou vrstvu JPRL, se však z důvodu technického zjednodušení pro účely vrstvy dílčích ploch vymezí pouze celistvé plochy lesa, bez vnitřního členění formou JPRL (na mapě dílčích ploch se pak tato celistvá plocha proloží vrstvou platných JPRL; vrstvu JPRL není nutné společně se schváleným plánem péče zasílat do ÚSOP); nebo generalizovaným členěním (použije se v případě, že nebude ani jedna celistvá plocha lesa, ani podrobné dle JPRL). Na lesních částech území, kde zpracovatel plánu péče lesnickou mapu obrysovou k dispozici nemá a používá tedy vlastní rozdělení dílčích ploch dle potřeby, zakresluje do vrstvy každou takovou jednotlivou plochu (tedy stejně jako plochy mimo lesní pozemky).

Vymezení dílčích ploch mimo lesní pozemky se provádí postupy uvedenými v kap. 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4. Vrstva bude obsahovat zákres každé jednotlivé dílčí plochy.

Technické parametry atributové tabulky SHP vrstvy hranic dílčích ploch

Název pole	Typ pole	Délka	Vyplňovaná hodnota a způsob vyplnění	*
KOD	Integer	8	Kód ZCHÚ dle DRÚSOP (např. 1736).	*
TYPDP	String	5	Rozlišení na "les" a "neles". Jako ,,les“ se označí všechny plochy na lesních pozemcích. Všechny ostatní plochy, které nejsou na lesních pozemcích, se označí jako „ neles“.	*
CISLODP	Integer	4	Jedinečné číslo zakreslené plochy (1, 2, 3...). Položka má zejména technický význam (jedinečné označení každého polygonu).	*
OZNAC_DP	String	25	Označení dílčí plochy v mapě dílčích ploch M3. Vyplnění polí se u jednoduchých nelesních ZCHÚ bude zpravidla shodovat s vyplněním sloupce „ CISLO DP“. Pokud je potřeba v mapě dílčích ploch zvolit jiné označení dílčích ploch než jaké je uvedeno ve sloupci „CISLO DP“ (např. pro odlišení rámcově stejných ale v některém aspektu rozdílných ploch), lze použít např. kombinaci čísla a písmene (1a, 1b, 1c). Rovněž je možné označit charakterem stejné, ale prostorově oddělené plochy stejným označením (tzn. v případech, kdy není z praktických důvodů potřebná jednoznačná identifikace takových disjunktních ploch; obecně je však vhodnější každou samostatnou plochu označit jedinečným označením). Pole se vyplní povinně u všech ploch, u kterých má být v mapě dílčích ploch znázorněno jejich označení vycházející z vrstvy dílčích ploch.	*
PLATPLPOD	Integer	4	Rok počátku platnosti plánu péče, pro který jsou dílčí plochy zpracovávány (např. 2021). Při schválení plánu péče je nezbytné vyplněnou hodnotu zkontrolovat (z důvodu možné úpravy platnosti plánu péče např. v návaznosti na jeho projednání).	*
PLATPLPDO	Integer	4	Rok konce platnosti plánu péče, pro který jsou dílčí plochy zpracovávány (např. 2030). Při schválení plánu péče je nezbytné vyplněnou hodnotu zkontrolovat (z důvodu možné úpravy platnosti plánu péče např. v návaznosti na jeho projednání).	*
POZNÁMKA	String	150	Nepovinné pole pro možnost uvedení jakékoliv poznámky k příslušné dílčí ploše.

* - označuje atributy, které musí být povinně vyplněny

Vzor názvu vrstvy SHP:

plp_kodMZCHÚ_nazevMCZHU_PlatnostPlpOd_PlatnostPlpDo.shp

Pokud je kód MZCHÚ trojmístný (např. 823), vloží se do názvu shapefile před kód 0. Např. název vrstvy dílčích ploch pro území Vysoká stráň s kódem 823 pro plán péče s platností 2021-2030 bude ve tvaru:

plp_0823_ vysokastran_2021_2030.shp

Vzor atributové tabulky vrstvy dílčích ploch s příkladovým vyplněním a včetně schématických znázornění vrstvy a z ní generované mapy dílčích _ploch M3:

KOD	TYP_DP	CISLO_DP	OZNAC_DP	PLÁTPLP_OD	PLATPLP_DO	POZNÁMKA
823	neles	1	1	2021	2030	NULL
823	neles	2	2	2021	2030	NULL
823	neles	3	3	2021	2030	NULL
823	neles	4	4a	2021	2030	ovsikova louka v soukromem vlastnictví
823	neles	5	4b	2021	2030	ovsikova louka ve statním vlastnictví
823	les	6	(JPRL)*	2021	2030	NULL
823	les	7	5	2021	2030	lesni plocha zakreslena zpracovatelem planu pece (LHP neni k dispozici)
823	les	8	6	2021	2030	lesni plocha zakreslena zpracovatelem planu pece (LHP neni k dispozici)
823	les	9	7	2021	2030	lesni plocha zakreslena zpracovatelem planu pece (LHP neni k dispozici)

* vyplněno jen pro názornost ve vazbě na obrázek níže, v samotné atributované tabulce bude pole prázdné (NULL)

Tabulky - Vzor přílohy T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2

Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

označení JPRL/dílčí plochy	část JPRL/dílčí plochy	výměra (ha)	číslo rámcové směrnice / postranní typ	dřeviny	zastoupení dřevin (%)	stupeň přirozenosti	doporučený zásah	naléhavost	Poznámka (další charakteristika, významné druhy atd.)

označení JPRL/dílčí plochy - uvede se úplné označení příslušné jednotky prostorového rozdělení lesa podle aktuálních mapových podkladů LHO či LHP, pokud je má orgán ochrany přírody k dispozici. Pokud je orgán ochrany přírody k dispozici nemá a používá vlastní označení dílčích ploch, uvede toto označení. Bezlesí na lesních pozemcích, na nichž je potřeba provádět cílená ochranářská opatření, je možné v případě potřeby uvést i do tabulky T2.

část JPRL/dílčí plochy - nejmenší jednotku prostorového rozdělení lesa (porostní skupinu) lze pro potřeby plánu péče rozdělit na části, pokud je to pro zpracování plánu péče nutné - takto vytvořená část JPRL/dílčí plochy musí být označena v mapě shodně s údajem v tabulce, jinak je totožná s porostní skupinou

výměra - stanoví se pomocí GIS nebo odhadem a uvádí se s přesností na 0,01 ha; pokud je JPRL/dílčí plocha rozdělena na části, uvede se výměra jednotlivých částí

číslo rámcové směrnice / porostní typ - uvede se číslo rámcové směrnice zpracované v kapitole 3.1.1 a označení porostního typu podle příslušné směrnice. Odkaz na konkrétní rámcovou směrnici a porostní typ musí korespondovat s doporučeným zásahem, který je v T1 navrhován a charakteru porostu.

dřeviny a zastoupení dřevin - uvede se odhadnutý podíl dřeviny na výměře dílčí plochy odvozený z celkového pokrytí plochy dřevinami souhrnně za všechny etáže zjištěný pochůzkou v terénu dle aktuálního stavu lesa (jako vodítko lze využít zastoupení dřevin uvedené v LHP)

stupeň přirozenosti - vyplní se v souladu s vyhláškou MŽP č. 45/2018 Sb. Stupně přirozenosti lesních porostů zaznamenané v tabulce T1 musí být plně v souladu se stupni zanesenými v mapě stupňů přirozenosti lesních porostů M5.

doporučený zásah - text by měl obsahovat popis zásahu a jeho kvantifikaci, nebo informaci, že porost bude ponechán bez zásahu nebo samovolnému vývoji

1) popis zásahu: typ zásahu, počet zásahů během platnosti plánu péče, popř. jejich časová či jiná specifikace, umístění zásahu (dřevina, úroveň, kvalita apod.). Povinnou součástí je rovněž stanovení způsobu a podmínek zalesnění plochy po provedené těžbě (dřevinná skladba umělé obnovy, počet a vyspělost sazenic, ochranná opatření podsadeb, kultur, zmlazení, popř. i starších porostů) včetně stanovení možnosti v odůvodněných případech, že se plocha nebude zalesňovat a ponechá se přirozené sukcesi dřevin (v takovém případě je nutno upozornit na potřebu vyžádat si adekvátní odklad povinnosti zalesnění podle lesního zákona). Všechny těžební zásahy v NPR a PR musí být zakresleny v mapě M3 (viz pokyny pro tvorbu tématických map výše). Povaha navrženého zásahu by měla odpovídat charakteru porostu a stupni přirozenosti porostu. Potřeba stanovit podmínky umisťování těžeb podrobnějším způsobem vychází i z vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. (§8 odst. 12), která stanoví, že pro určení výše těžby v NPR a PR je rozhodující schválený plán péče.

2) kvantifikace zásahu: pokud je definován těžební či výchovný zásah v NPR a PR, stanoví se povinně vždy jako intenzita zásahu, a to například kvalifikovaným odhadem v procentech zásoby podle jednotlivých dřevin. V případě, že se jedná o jiný než těžební či výchovný zásah, doporučuje se uvést kvantifikaci formou plochy zásahu, množství ks, délky oplocení atp. V NPP a PP stanovení kvantifikace závisí na zadavateli.

3) bez zásahu: v případě, že se v období platnosti plánu péče pro příslušnou dílčí plochu žádný zásah pro účely zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany nenavrhuje ani nepřipouští, uvede se slovní spojení „ bez zásahu “. Zásahy v budoucnosti v takovém případě nejsou vyloučeny.

4) samovolný vývoj (ve smyslu vyhlášky č. 45/2018 Sb): v případě, že se pro příslušnou dílčí plochu žádný zásah nenavrhuje a nepředpokládá se provádění zásahů (včetně nahodilých těžeb) ani v budoucnosti, uvede se slovní spojení „ponechat samovolnému vývoji “, takové porosty musí být odpovídajícím způsobem označeny v přiložených mapách.

5) „bez návrhu, hospodařit dle RS“: výjimečně je možné, pouze však pro kategorii NPP a PP (kde se etát stanovuje deduktivně), uvést tuto formulaci, a to přednostně pro lesy nepůvodní. Orgán ochrany přírody tak na dané dílčí ploše pro období platnosti plánu péče nenavrhuje žádné konkrétní opatření, je možné hospodařit v souladu s podmínkami příslušné rámcové směrnice péče o les.

naléhavost - stanoví se vždy, pokud je stanoven zásah (kromě porostů ponechaných samovolnému vývoji, „ bez zásahu“, popř. „ bez návrhu, hospodařit dle RS“, tam se naléhavost neuvádí) stupně naléhavosti jednotlivých zásahů pro období platnosti plánu péče se uvádí podle následujícího členění:

1. stupeň - zásah nutný (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany),

2. stupeň - zásah potřebný (jeho neprovedení neohrožuje existenci předmětu ochrany, zhorší však jeho kvalitu),

3. stupeň - zásah doporučený (odložitelný, jeho neprovedení v období platnosti plánu péče neohrožuje existenci ani kvalitu předmětu ochrany, jeho provedení však povede k jeho zlepšení).

Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.

poznámka - libovolná položka, uvedou se bližší podrobnosti k ploše, např. název biotopu, významný fenomén, ochranářská hodnota porostu, přítomnost vzácných druhů, charakteristika prostředí (př. plocha po přirozené disturbanci, klimaxové společenstvo aj.)

Tabulky – Vzor přílohy T2 k bodům 2.4.2, 2.4.3, 2.4.4 a k bodu 3.1.2

Popis dílčích ploch a objektů mimo lesní pozemky a výčet plánovaných zásahů v nich

označení dílčí plochy	výměra(ha)	stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče	doporučený zásah	naléhavost	termín provedení	interval provádění
		Cíl péče:
		Cíl péče:
		Cíl péče:

označení dílčí plochy - uvede se číslo označení plochy nebo objektu podle mapy M3. Pokud se v této tabulce uvedou i bezlesí na lesních pozemcích, na nichž je potřeba provádět ochranářská opatření, uvede se označení JPRL.

výměra (ha) - uvede se výměra dílčí plochy resp. polygonu zakresleného v mapě M3.

stručný popis charakteru plochy nebo objektu - uvede se, jaký (zpravidla ekosystémový) předmět ochrany se na ploše nachází, a stručně se popíše. Při popisu se klade důraz na aktuální stav předmětu ochrany v příslušné dílčí ploše, který je relevantní pro doporučení zásahů. V popisu se mj. uvedou jak ochranářsky významné, tak nežádoucí druhy, kvůli nimž se doporučují nebo modifikují zásahy. Pokud má dílčí plocha nebo objekt specifický používaný název, může se tento název uvést v úvodu popisu.

dlouhodobý cíl péče - dlouhodobý cíl péče vyjadřuje vizi orgánu ochrany přírody o charakteru dílčí plochy tak, aby byl v dobrém stavu předmět ochrany, který se na ní vyskytuje. Zpravidla se bude jednat o stručný popis optimálních charakteristik dílčí ploch. Popis musí vycházet z cíle ochrany daného předmětu ochrany uvedeného v kap. 1.9 a musí s ním být v souladu. Zde je jen modifikován s ohledem na specifika konkrétní plochy.

doporučený zásah - doporučený zásah vyplývá z rámcových směrnic a dalších návrhů uvedených v kap. 3.1.1. Pro příslušnou plochu se parametry zásahu modifikují v následujících kolonkách tak, aby zásah optimálně zajišťoval péči o předmět ochrany. Každý doporučený zásah se k příslušné dílčí ploše uvede na samostatný řádek (tzn. řádek jedné dílčí plochy se od kolonky „doporučený zásah“ dále napravo dělí na potřebný počet řádků podle počtu doporučených zásahů).

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů pro období platnosti plánu péče se uvádí podle následujícího členění:

1. stupeň - zásah nutný (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany),

2. stupeň - zásah potřebný (jeho neprovedení neohrožuje existenci předmětu ochrany, zhorší však jeho kvalitu),

3. stupeň - zásah doporučený (odložitelný, jeho neprovedení neohrožuje existenci ani kvalitu předmětu ochrany v období platnosti plánu péče, jeho provedení však povede k jeho zlepšení).

Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.

termín provedení - uvede se, ve které části roku (zpravidla interval měsíců) je optimální zásah provést.

interval provádění - uvede se, jak často se má zásah provádět. Např. 1x ročně, 1x za 2 roky, jednorázově.