Věstník MZd ČR, částka 8/2007
ZPRÁVY A SDĚLENÍ
6.
|
METODIKA ZAPOJENÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ DO CVIČENÍ SLOŽEK
INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU A ORGÁNŮ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
|
Bezpečnostní rada státu uložila ministru zdravotnictví v součinnosti s ministrem vnitra Usnesením č. 135 ze dne 28. března 2006 vydat „Metodiku zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení“
Důvodem byla potřeba stanovit pravidla pro součinnost lůžkových zdravotnických zařízení se složkami integrovaného záchranného systému a orgány krizového řízení při přípravě na řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Nezbytná potřeba Metodiky je rovněž uvedena v Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví ČR, která byla schválena usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 3. dubna 2007 č. 9. Tuto potřebu ještě více umocnila zvyšující se pravděpodobnost možnosti vzniku nové pandemie chřipky, na jejíž zvládnutí je třeba se připravit.
Základním požadavkem bylo stanovit Obecné zásady a Doporučený postup pro přípravu a provedení zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení.
Za účelem zpracování Metodiky byla zřízena meziresortní pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva zdravotnictví, vybraných fakultních nemocnic, krajských úřadů, nestátních zdravotnických zařízení a MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
čj. MZDR 18799/2007
odbor krizové připravenosti
Metodika zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému
a orgánů krizového řízení
Dne 28. března 2006 uložila Bezpečnostní rada státu usnesením č. 135 ministru zdravotnictví v součinnosti s ministrem vnitra vydat metodiku zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení (Dále jen „Metodika“), která bude sloužit zdravotnickým zařízením k využití při jejich zapojení do cvičení složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) a orgánů krizového řízení s cílem ověření přípravy na řešení mimořádných situací a krizových stavů.
Základním požadavkem bylo stanovit předkládanou Metodikou Obecné zásady a Doporučený postup pro přípravu a provedení zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení, který je uveden v příloze Metodiky.
K zapojování zdravotnických zařízení do cvičení orgánů krizového řízení na ústřední a krajské úrovni jsou postačující Zásady pro přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení ČR, schválené usnesením Bezpečnostní rady státu č. 3 ze dne 3. července 2007, přičemž je nutné respektovat, že zdravotnická zařízení nejsou orgánem krizového řízení podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Základní složkou IZS je zdravotnická záchranná služba, ostatní složkou IZS jsou orgány ochrany veřejného zdraví (v době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic) a dále pak každé zdravotnické zařízení, které poskytuje při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání na základě předem písemně dohodnutého způsobu poskytnutí pomoci. Tuto plánovanou pomoc na vyžádání jsou podle §21 odst. 2c) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinna poskytnou i zdravotnická zařízení.
Podle §5 odst. 2e) zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních ve znění pozdějších předpisů, je každé nestátní zařízení povinno uzavřít smlouvu s krajem příslušným k vydání rozhodnutí o oprávnění, jestliže o to požádá z důvodu zajištění zdravotní péče v obvodu své působnosti, a na jejím základě se v únosné míře podílet na zajištění potřebných zdravotnických služeb, zejména zdravotní péče při hromadných nehodách, otravách a přírodních katastrofách, nařízených šetření, prohlídek a opatřeních v souvislosti s protiepidemickými opatřeními a dalších zdravotnických službách. Vzhledem k tomu, že všechny akreditační a certifikační postupy zohledňující kvalitu poskytovaných služeb v ZZ požadují prověřování stanovených postupů včetně připravenosti ZZ na mimořádné události prostřednictvím cvičení, je žádoucí, aby se ZZ zapojila do cvičení složek IZS a orgánů krizové řízení.
K zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení byly meziresortní pracovní skupinou doporučeny následující Obecné zásady:
1. MZ/odbor KRP projedná s Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“) začlenění přímo řízených zdravotnických zařízení do programu společné přípravy složek IZS v rámci jednotlivých krajů, jehož součástí je plán cvičení složek IZS na následující rok.
2. Krajské úřady nahlásí předem na HZS krajů, která zdravotnická zařízení na území kraje budou na základě jejich určení po předchozím projednání se statutárními zástupci zdravotnických zařízení začleněna pro dané období do programu společné přípravy složek IZS a tedy zařazena do plánu cvičení složek IZS. Krajské úřady toto sdělení postoupí na vědomí rovněž Ministerstvu zdravotnictví/odboru KRP.
3. Na základě dohody mezi krajským úřadem a statutárním zástupcem zdravotnického zařízení o začlenění zdravotnického zařízení do plánu taktických cvičení složek IZS na příští kalendářní rok předloží statutární zástupci zdravotnických zařízení finanční požadavek na zabezpečení cvičení svému zřizovateli/zakladateli nebo sami vyčlení potřebné finanční prostředky.
4. Za zabezpečení financování prověřovacích cvičení, která bývají zpravidla neohlášená (únik informací by znehodnotil smysl prověření schopnosti zdravotnických zařízení reagovat na vznik mimořádné události), odpovídá orgán, který tato cvičení nařídí. Obdobně lze plánovat a organizovat cvičení zdravotnických zařízení také k ověření stavu připravenosti v rozsahu plánu krizové připravenosti. V tomto případě je cvičení zahrnuto do nákladů na krizovou připravenost podle zákona č. 240/2000 Sb. v rámci rozpočtů příslušných orgánů krizového řízení.
Poznámka:
Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací. Součástí cvičení může být i vyhlášení cvičného poplachu pro složky integrovaného záchranného systému.
Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádné události. Konání taktického cvičení se předem projedná se zúčastněnými složkami a orgány.
5. Jednání o účasti zdravotnických zařízení na cvičeních organizovaných základními nebo ostatními složkami IZS, zejména HZS ČR, Policií ČR a Armádou ČR probíhají v období květen až srpen stávajícího roku s cílem, aby byla nejpozději do 30. září stávajícího roku potvrzena závazně účast všech složek IZS na cvičení následujícího roku a cvičení bylo možné zohlednit v plánovacích a rozpočtových procesech.
6. Po schválení konečné verze „Programu společné přípravy a cvičení složek IZS“ na dané období obdrží MZ/odbor KRP od MV-GŘ HZS ČR seznam jím připravovaných cvičení složek IZS a odbor KRP uvědomí zdravotnická zařízení ve své zřizovatelské působnosti o jejich zařazení do Plánu cvičení složek IZS. Současně MZ/odbor KRP informuje o účasti těchto zdravotnických zařízení i příslušné krajské úřady, na jejichž správním území se tato zdravotnická zařízení nacházejí.
7. Krajský úřad obdrží od HZS kraje „Program společné přípravy a cvičení složek IZS na území kraje“ a uvědomí vybraná zdravotnická zařízení o jejich zařazení do Plánu cvičení složek IZS.
8. Zdravotnická zařízení, která byla zařazena do Plánu cvičení složek IZS, zpracují na základě obdrženého výpisu z prvotní plánovací dokumentace cvičení IZS (námět, záměr, scénář) a Přílohy této „Metodiky“ harmonogram přípravy cvičení.
9. Podle stanovených cílů a rozsahu cvičení provedou zdravotnická zařízení instruktáž určených zaměstnanců (zejména s důrazem na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci). Dle rozsahu a tématiky mohou zdravotnická zařízení před cvičením provést vlastní metodické nácviky.
10. Při zpracování scénářů a záměrů cvičení, plánů provedení cvičení a další dokumentace cvičení jsou využívány zejména traumatologické plány, typové činnosti složek IZS při společném zásahu a další plánovací dokumentace. Jedním z cílů cvičení musí být vždy ověření postupů stanovených v této dokumentaci a povinnou součástí vyhodnocení musí být případné návrhy na změny nebo doplnění příslušné dokumentace.
11. Cílem cvičení zdravotnických zařízení je prověření součinnosti složek IZS se systémem poskytování zdravotní péče, případně ověření funkčnosti traumatologických plánů.
12. Zdravotnická zařízení s přímou vazbou na řešení mimořádných událostí (zejména traumacentra a jejich urgentní příjmy) by měla provádět cvičení nejméně jedenkrát ročně, v ideálním případě dvakrát ročně.
Příloha k Metodice: čj. MZDR 18799/2007
Doporučený postup pro přípravu a provedení zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení
Doporučený postup pro přípravu a provedení zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení (dále jen „doporučený postup“) vychází z §17 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, z §17 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. (dále jen „vyhláška o IZS“), a ze Zásad pro přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení České republiky, které byly schváleny usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 13. prosince 2005 č. 107.
Doporučený postup obsahuje zejména:
postup organizátora cvičení při přípravě, realizaci a vyhodnocení cvičení,
obsah a rozsah dokumentace ke cvičení a pravidla pro její zpracování,
zásady pro archivaci zpracované dokumentace ke cvičení.
Cvičení je nezastupitelnou součástí připravenosti ZZ na mimořádné situace. S ohledem na postupné vzdělávání a připravenost personálu je vhodné nejdříve procvičovat jednotlivé metodiky traumatologického plánu zdravotnického zařízení (dále jen „ZZ“) nebo dílčí témata (např. svolání personálu, činnost krizového štábu ZZ apod.). Na tento krok by následně měla navazovat příprava cvičení k ověření schopnosti ZZ reagovat na vznik mimořádné události. Tento doporučený postup má upozornit na důležité části přípravy i provádění cvičení.
Při zapojení ZZ do cvičení složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) je třeba předem koordinovat přípravy se základními, popř. ostatními složkami IZS, s dalšími ZZ regionu, orgány krizového řízení apod. Pokud při cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení zvolí ZZ další cíl mimo hlavní námět cvičení, je třeba toto předem projednat a schválit při přípravě harmonogramu cvičení. V případě potřeby je možno uzavřít smlouvy s jinými organizacemi ohledně účasti na cvičení.
Statutární orgán ZZ schvaluje dílčí plán cvičení (včetně předběžných nákladů a časového rámce), určuje pracovní skupinu k přípravě a provedení cvičení a rovněž určuje osobu odpovědnou za organizaci cvičení.
Základní podmínkou přípravy a provedení cvičení je, že nesmí být narušen provoz a poskytování lékařské péče v daném ZZ. Doporučuje se zvážit, zda v době provádění cvičení není vhodné omezit provoz ZZ pouze na péči o akutní případy.
Personál ZZ musí při cvičení počítat i s přítomností osob, které by se jinak při řešení mimořádné situace v nemocnici nevyskytovaly (např. rozhodčí a pozorovatelé, zástupci sdělovacích prostředků). Doporučuje se při přípravě cvičení informovat personál ZZ o odlišnostech při průběhu cvičení od reálné situace.
Před provedením vlastního cvičení je nutno zajistit proškolení všech zúčastněných osob v bezpečnosti práce včetně členů dobrovolných organizací, zástupců správních úřadů a dalších organizací, které se na cvičení podílejí. Nedílnou součástí je i proškolení účastníků cvičení v zajištění bezpečnosti pacientů ZZ.
1. Příprava cvičení
Přípravná část cvičení obsahuje zejména zařazení cvičení do plánu úkolů ZZ, výběr místa provedení, volbu způsobu provedení, určení pracovní skupiny k přípravě a provedení cvičení, určení osoby odpovědné za organizaci cvičení, přípravu rozhodčích a pozorovatelů, schválení dokumentace k přípravě a provedení cvičení statutárním orgánem ZZ, provedení ekonomické rozvahy a zhodnocení dopadů do fondu pracovní doby.
Realizační část cvičení začíná vyhlášením začátku cvičení a končí vyhlášením ukončení cvičení, resp. rozhodnutím osoby pověřené řízením cvičení o jeho ukončení.
Vyhodnocovací část začíná sběrem jednotlivých hodnotících zpráv od rozhodčích popř. pozorovatelů cvičení a je ukončena zpracováním vyhodnocení cvičení se zapracováním návrhů na opatření a závěrů z jednotlivých pracovišť. Vyhodnocují se rovněž náklady spojené s realizací cvičení a dopad časové zátěže do fondu pracovní doby. Vyhodnocení cvičení schvaluje statutární orgán ZZ.
Způsob provedení cvičení
dílčí,
celkové,
štábní cvičení (procvičení postupů orgánů krizového řízení).
Cíle
procvičení postupů dle traumatologického plánu ZZ,
prověření postupů při evakuaci ZZ,
prověření zajištění bezpečnosti pacientů za mimořádné události,
prověření připravenosti a akceschopnosti ZZ na mimořádné situace,
ověření součinnosti s dalšími ZZ, operačními středisky složek IZS, orgány krizového řízení,
ověření schopnosti řídit personál ZZ při plnění úkolů vzniklých v závislosti na vzniklé mimořádné události,
ověření aktivace, svolání a činnosti krizového štábu ZZ,
ověření získaných znalostí a dovedností,
ověření dokumentace zpracované pro řešení krizových stavů.
Scénář cvičení odpovídá námětu cvičení a je v souladu s cíli cvičení.
Organizace přípravy cvičení
orgány krizového řízení ZZ (krizový štáb ZZ),
urgentní příjem a jeho kontaktní místo,
místo příjezdu zdravotnické záchranné služby (ZZS),
proškolení účastníků z hlediska bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci,
označení skupin účastníků cvičení, příp. označení jednotlivých etap prováděného cvičení.
Pomocné skupiny při cvičení – figuranti, maskéři, rozhodčí a pozorovatelé, skupina pro logistické zabezpečení aj.
figuranti – nejlépe studenti zdravotnických škol nebo medici, dobrovolníci z organizací tzv. třetího sektoru (představují „pacienty“, „příbuzné“, „novináře“ atd.). Příslušná škola nebo organizace by měla být spolupořadatelem cvičení (účast a pojištění, pedagogický dozor apod.), je třeba dbát na dodržení zletilosti figurantů,
maskéři – je vhodné přizvat specialisty (např. z řad Českého Červeného kříže, ZZS, zdravotnické školy apod.),
rozhodčí – odborné autority a určení zástupci (např. pracovník cvičícího ZZ, krajského úřadu, složek IZS, jiného ZZ atd.),
pozorovatelé – vybraná skupina osob, hosté,
skupina pro logistické zabezpečení – stravování účastníků, příprava prostor, zajištění příjezdu ZZS, prezence účastníků, pomoc figurantům, předávání pokynů a informací, technické a sociální zázemí, včetně občerstvení a bezpečnosti.
2. Zabezpečení a příprava prostor pro cvičení
Pracoviště krizového štábu ZZ
Trasy
Třídící prostor
Ochranné zóny
Parkoviště
Odstavné plochy
Přípravné prostory a sociální zázemí
Další vyhrazené prostory (pro dekontaminaci, příbuzné pacientů, sdělovací prostředky apod.).
3. Zahájení a ukončení cvičení
Pracovník pověřený řízením cvičení jej zahájí a ukončí. Oznámení o zahájení i ukončení musí být dáno na vědomí všem účastníkům cvičení.
UPOZORNĚNÍ:
Jestliže v průběhu cvičení nastane situace s požadavkem na zabezpečení neodkladné péče většího rozsahu, cvičení se na pokyn pracovníka pověřeného řízením cvičení popř. krizového štábu přeruší nebo ukončí. Pro tyto případy je potřeba určit „heslo“ k ukončení cvičení, opakovaně jej použít, aby nedošlo k pochybnostem, že cvičení je ukončeno, a dodávka zdravotní péče v ZZ se přizpůsobuje reálným požadavkům obyvatelstva.
4. Vyhodnocení cvičení
Na každý úsek, kde probíhá cvičení, jsou přiděleni rozhodčí popř. pozorovatelé. V zájmu kvalitního vyhodnocení je vhodné předem určit dílčí oblasti, na které se jednotliví rozhodčí zaměří (např. postupy krizového štábu, lékařská péče obecně, průběh třídění pacientů, lékařská péče o jednotlivé figuranty, průběh nouzového příjmu, přivolávání personálu, jednání s příbuznými a se sdělovacími prostředky, práce figurantů, zpracování potřebné dokumentace apod.)
Vyhodnocení cvičení se zpracuje až po ukončení cvičení. Základem vyhodnocení jsou jednotlivé hodnotící zprávy od rozhodčích popř. pozorovatelů cvičení. Zapracování návrhů na opatření je součástí vyhodnocení,
které obsahuje zejména:
Vyhodnocení průběhu cvičení, tj. splnění cílů a účelu cvičení
Vyhodnocení připravenosti a akceschopnosti personálu i ZZ, krizového štábu apod.
Nedostatky
Návrhy na opatření s termínem splnění
Další údaje a komentáře důležité pro zlepšení procvičovaných postupů.
Ve vyhodnocení je třeba určit priority a poukázat na případné vzájemné souvislosti. Výsledky cvičení se vyhodnotí jednak s vedoucími pracovníky ZZ, jednak s pracovníky, kteří se cvičení zúčastnili. Řešení zjištěných nedostatků je třeba zapracovat do traumatologického plánu ZZ, příp. i kraje. K vyhodnocení je vhodné připojit video a fotodokumentaci.
5. Dokumentace cvičení
Dokumentaci cvičení v písemné podobě zpracovává pracovní skupina určená k přípravě a provedení cvičení a schvaluje ji statutární orgán ZZ. Za její zpracování zodpovídá osoba odpovědná za organizaci cvičení. Plán provedení cvičení je souhrnným dokumentem pro zabezpečení efektivního řízení a provedení cvičení a obsahuje zejména:
cíle cvičení,
popis základní situace,
určení místa provedení cvičení,
datum a čas začátku a konce cvičení,
způsob komunikace,
dokumentaci potřebnou pro průběh cvičení,
logistické zabezpečení cvičení,
harmonogram cvičení,
seznam účastníků a externích spolupracovníků (např. personál, figuranti, rozhodčí atd.),
seznam spojení,
bezpečnostní opatření,
pokyny pro figuranty,
úkoly rozhodčích,
foto a video dokumentace, atd.
Záměr cvičení je výchozím dokumentem cvičení, který stanovuje základní rámec cvičení a je podkladem pro zpracování následné dokumentace cvičení. Zpracovává se v době před plánováním rozpočtu na další rok, aby bylo zajištěno finanční zabezpečení plánovaného cvičení. Záměr cvičení se zpracovává v písemné podobě, schvaluje jej statutární orgán ZZ a obsahuje:
účel cvičení,
cíle cvičení,
námět cvičení,
jméno a příjmení osoby odpovědné za přípravu a organizaci cvičení, – termín provedení cvičení,
rámcový seznam účastníků cvičení.
Harmonogram cvičení (scénář) obsahuje zejména:
časový průběh provedení cvičení (např. příjezd vozů ZZS, příjezd „pacientů“ vlastními dopravními prostředky, příchod „příbuzných“, povolání jednotlivých zdravotnických týmů, činnost krizového štábu ZZ apod.),
postupy jednotlivých týmů, které se účastní cvičení (krizový štáb ZZ, zdravotní týmy apod.),
seznam dokumentace, podle které cvičení probíhá (např. evakuační plán ZZ apod.),
plány rozmístění jednotlivých stanovišť včetně nástupních a výstupních prostorů a směru postupu,
heslo pro případ náhlého ukončení cvičení a přechodu do normálního nebo skutečného mimořádného stavu k zajištění reálných potřeb obyvatelstva na zdravotní péči.
UPOZORNĚNÍ:
Postup zdravotní péče o figuranty je stejný jako u skutečných pacientů, neprovádí se však žádné invazivní zákroky (infuze, odběr krve, rtg snímky, sádrový obvaz). Figuranti se při cvičení nesmí odmaskovat. Registrační karta s údaji zůstává u figuranta.
Pokyny pro figuranty obsahují zejména:
místo a čas shromáždění k rozpravě, přidělení hlavního koordinátora figurantů, organizační informace, včetně informací o ukončení role figuranta, ukončení celého cvičení, organizace péče o figuranty po ukončení cvičení (občerstvení, hygiena, odvoz atp.),
činnost podle zadaného scénáře a odpovídajícího typu poranění (role),
bezpečnostní opatření pro figuranty (dodržování zadaného scénáře),
Další dokumentace potřebná k provedení cvičení se týká komunikace s veřejností:
informace pro pacienty a návštěvy (informace o cvičení, omluva neakutním pacientům za případné zdržení atd.),
tisková zpráva pro sdělovací prostředky,
cvičná zdravotnická dokumentace - připravené registrační podklady pro cvičení (cvičné záznamy nesmí být vkládány do informačního systému ZZ).
6. Archivace dokumentace cvičení
Dokumentaci o přípravě, provedení a vyhodnocení cvičení zpracovatel archivuje v souladu s §17 vyhlášky o IZS po dobu 5 let.
7. Závěr
Průběh cvičení se má co nejvíce blížit skutečné situaci, aby se mohly identifikovat problémové oblasti, jejichž odkrytí má být hlavním cílem každého cvičení. Závěrečné výstupy z vyhodnocení cvičení slouží k aktualizaci traumatologického plánu ZZ. Personál ZZ je třeba s výsledky vyhodnocení cvičení a nápravnými opatřeními podrobně seznámit. Vedení zdravotnického zařízení zváží vhodnost prezentace formou např. přednášky či publikování v odborném tisku.
8. Literární a další zdroje
Obladen R.: Sechs Schritte zur iJbung, Mitteilungen der Deutsche Gesellschaft fiir Katastrophenmedizin e.V., Ausgabe 2/2006, str. 11-17
Davoli E.: Praktický nástroj pro vypracování plánu připravenosti nemocnic na krize, zvláště na pandemii chřipky, WHO Europe
Vyhodnocení cvičení PODZIM 2005
Vyhodnocení cvičení OCHRANA 2006 a OCHRANA 2007
Využití poznatků z Mezinárodního metodického zaměstnání záchranných služeb Rallye Rejvíz z let 2002 – 2006
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.
Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 3. července 2007 č. 3