Věstník MZd ČR, částka 2/2011
1 Cíl specializačního vzdělávání
Cílem specializačního vzdělávání v oboru Cytodiagnostika je získání specializované způsobilosti s označením Zdravotní laborant pro cytodiagnostiku osvojením si potřebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návyků týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro činnosti stanovené vyhláškou č. 424/2004 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů.
2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání
Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Cytodiagnostika je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání zdravotního laboranta dle zákona č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon č. 96/2004 Sb.).
Specializační vzdělávání nemusí být uskutečňováno při výkonu povolání, účastník vzdělávání však musí před přihlášením se k atestační zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou §56 odst. 6 zákona č. 96/2004 Sb.
Část specializačního vzdělávání lze absolvovat distanční formou studia, např. metodou e-learningu.
Optimální doba specializačního vzdělávání je 18 - 24 měsíců, kterou lze prodloužit nebo zkrátit při zachování počtu hodin vzdělávacího programu. V případě, že celková délka specializačního vzdělávání se od celodenní průpravy liší, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.
Vzdělávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdělávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoří alespoň 50 % celkového počtu hodin, včetně odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zařízení v rozsahu stanoveném tímto vzdělávacím programem. Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zařízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zařízení, kde účastník vzdělávání zahájil. Akreditovaná pracoviště disponují náležitým personálním, materiálním a přístrojovým vybavením.
Podmínkou pro získání specializované způsobilosti v oboru Cytodiagnostika je:
zařazení do oboru specializačního vzdělávání,
výkon povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání minimálně 1 rok z období 6ti let v rozsahu minimálně 1/2 stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby do data přihlášení se k atestační zkoušce,
absolvování teoretické výuky,
absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdělávacím programem,
získání stanoveného počtu kreditů určených vzdělávacím programem,
úspěšné složení atestační zkoušky.
3 Učební plán
Nedílnou součástí vzdělávacího programu je vedení studijního průkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Počet výkonů uvedených v kapitole 3.2 Učební osnovy - seznam výkonů a jejich četnost je stanoven jako minimální, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické.
3.1 Učební osnova základního modulu
Základní modul ZM
|
Organizačně provozní problematika klinických laboratoří
|
|
Typ modulu
|
povinný
|
|
Rozsah modulu
|
5 dnů teorie, tj. 40 hodin
|
|
Počet kreditů
|
20
|
|
Cíl
|
Vybavit zdravotního laboranta znalostmi potřebnými k organizační a metodické práci specialisty.
|
|
Téma
|
Rozpis učiva
|
Minimální počet hodin
|
Vzdělávání dospělých
|
Úvod do problematiky. Význam celoživotního vzdělávání. Zásady vzdělávání dospělých, metody, formy cíle, motivační faktory, hodnocení účastníků SV.
|
3
|
Právní problematika
|
Základní zákonné a prováděcí předpisy ve zdravotnictví. Práva a povinnosti zdravotnických pracovníků. Povinná mlčenlivost. Právní odpovědnost ve zdravotnictví.
|
4
|
Ekonomika provozu klinických laboratoří
|
Akreditace laboratoří. Optimalizace materiálně technického vybavení. Optimalizace personálního obsazení. Validace laboratorních metod. Externí a interní způsob hodnocení kvality.
|
3
|
Organizace a řízení zdravotní péče
|
Management lidských zdrojů, personální management. Strategické řízení. Management změn. Management času. Budování a řízení pracovního týmu. Ekonomika provozů zdravotnických zařízení v ČR. Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví. Zdravotní pojištění.
|
3
|
Krizový management
|
Mimořádné události a katastrofy. Krizová připravenost. Hromadný výskyt postižených. Evakuace nemocnice. Ochrana obyvatelstva.
|
4
|
Systém managementu jakosti v klinických laboratořích
|
Filozofie jakosti, základní pojmy v oblasti managementu jakosti. Národní politika podpory jakosti. Systém řízení jakosti a klinická laboratorní medicína. řízení dokumentace v klinické laboratoří. Certifikace, akreditace laboratoří. Správná laboratorní práce.
|
6
|
Hygienicko- epidemiologický režim klinických laboratoří
|
Legislativa upravující podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení, provozní řády. Zdravotní rizika životního prostředí, jejich definice. Zdravotní rizika pracovního prostředí. Determinanty zdraví. řešení prevence vzniku nemocí specifických a nespecifických.
|
5
|
Problematika veřejného zdraví
|
Zdravotnictví jako společenský systém, podpora zdraví a prevence, současnost a budoucnost veřejného zdravotnictví v ČR. Radiační ochrana (fakultativně).
|
4
|
První pomoc
|
Základní neodkladná kardiopulmonální resuscitace.
|
2
|
Edukace
|
Cíle edukace v klinických laboratořích. Pedagogické zásady edukace. Volba a praktická aplikace metod edukace.
|
3
|
Metody a techniky výzkumu
|
Obecná metodologie, metodologie vědeckého výzkumu. Metody deskriptivní, analytické, experimentální, metody hromadného statistického zpracování dat. Pravidla realizace odborné publikace.
|
2
|
Ukončení modulu
|
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
|
1
|
Výsledky vzdělávání
|
Absolvent/ka:
orientuje se v právních předpisech souvisejících s pracovní problematikou klinických laboratoří,
ovládá obecné zásady podpory a ochrany zdraví, včetně hygienicko- epidemiologického režimu,
zná zásady poskytování KPR,
zná příslušnou legislativu pro manipulací s biologickým materiálem a jeho likvidací,
zná problematiku krizového managementu,
ovládá metody statistického zpracování dat,
ovládá příslušné uživatelské, laboratorní a nemocniční informační systémy,
zná dokumenty týkající se správné laboratorní práce (včetně
edukace zdravotnických pracovníků, event. pacientů),
orientuje se v oblasti ekonomiky klinických laboratoří,
umí vypracovat dezinfekční řád pro vybraná pracoviště klinických laboratoří,
umí provést statistickou analýzu dat pro vědecké a výzkumné účely,
umí vytvořit edukační materiály pro zdravotnické pracovníky a pacienty,
vypracovává laboratorní standardy,
ovládá metody výzkumu,
podílí se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních
podmínek do činnosti za nestandardních podmínek.
|
|
Způsob ukončení modulu
|
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.)
|
3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu
Absolvent/ka základního modulu je připraven/a:
pracovat s materiály, poskytujícími pravidla pro optimalizací provozu laboratoří cytodiagnostiky,
podílet se na akreditačním řízení laboratoří, optimalizací materiálně technického vybavení, optimalizací personálního obsazení, validací laboratorních metod, externím a interním způsobu hodnocení kvality,
podílet se na řešení krizových opatření v případě přírodních a jiných katastrof (hromadný výskyt postižených, evakuace nemocnice, ochrana obyvatelstva),
vypracovávat provozní řády příslušných laboratoří v intencích legislativy, upravující podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavků na provoz zdravotnických zařízení,
zvládat základní neodkladnou kardiopulmonální resuscitací,
podílet se na edukací pracovníků klinických laboratoří dle pedagogických zásad edukace,
provádět statistické zpracování dat,
pracovat s laboratorními informačními systémy,
zpracovávat odborné texty.
3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné
3.2.1 Učební osnova odborného modulu OM 1
Odborný modul - OM 1
|
Cytodiagnostika gynekologická
|
|
Typ modulu
|
povinný
|
|
Rozsah modulu
|
5 dnů, tj. 40 hodin teoretické výuky
35 dnů, tj. 280 hodin, tj. odborné praxe
|
|
Počet kreditů
|
55 kreditů (20 kreditů za teoretickou část, 35 kreditů za praktickou část)
|
|
Cíl
|
Připravit zdravotního laboranta pro požadované činnosti konkrétního oboru specializace Cytodiagnostika.
|
|
Téma
|
Rozpis učiva
|
Minimální počet hodin
|
Cytodiagnostika gynekologická
|
Odběry, fixace a zpracování cerviko-vaginálních nátěrů.
|
1
|
Management cytologického screeningu.
|
2
|
|
Buňka a její morfologie, celulární zánětlivé reakce, dysplázie (prekancerózy), stavba nádorové buňky, kritéria malignity, stupňovitá kancerogeneze, reakce na terapii.
|
4
|
|
Anatomie, histologie a fyziologie ženského genitálního ústrojí.
|
3
|
|
Cyklické změny ženského genitálního ústrojí.
|
2
|
|
Mikrobíální obraz poševní.
|
1
|
|
Záněty a virózy.
|
5
|
|
Klasifikace prekanceróz a karcinomů děložního hrdla.
|
5
|
|
The Bethesda systém hodnocení.
|
4
|
|
Funkční cytologie.
|
2
|
|
Cytologie endometria.
|
3
|
|
Histologie a cytologie vulvy.
|
2
|
|
Korelace cytologického vyšetření s histopatologickým vyšetřením (CÍN, SIL - LG, HG).
|
5
|
|
Ukončení modulu
|
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
|
1
|
Výsledky vzdělávání
|
Absolvent/ka:
zná anatomii, histologii a fyziologii ženského genitálního ústrojí,
zná cyklické změny genitálního ústrojí,
zná záněty a virózy,
zná klasifikací dysplázií (prekanceróz) a karcínomů děložního hrdla,
zná třídění gynekologických onkologických nálezů,
zná cytodiagnostiku endometria,
ovládá techniku zpracování cytologického vzorku,
zvládá screeningovou diagnostiku v oblasti gynekologické cytologie,
umí propojit vědomosti z histopatologie s bioptickými a cytologickými nálezy.
|
|
Seznam výkonů
|
Počet výkonů
|
|
Cytodiagnostika gynekologických skel
|
2000
|
|
Funkční cytologie
|
5
|
|
Způsob ukončení modulu
|
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.) + hodnocení gynekologických cytologických nálezů.
|
3.2.2 Učební osnova odborného modulu OM 2
Odborný modul - OM 2
|
Cytodiagnostika negynekologická
|
|
Typ modulu
|
povinný
|
|
Rozsah modulu
|
5 dnů, tj. 40 hodin teoretické výuky
15 dnů, tj. 120 hodin odborné praxe
|
|
Počet kreditů
|
35 kreditů (20 kreditů za teoretickou část, 15 kreditů za praktickou část)
|
|
Téma
|
Rozpis učiva
|
Minimální počet hodin
|
Cytodiagnostika negynekologická
|
Úvod do problematiky. Buňka a její morfologie, celulární zánětlivé reakce, dysplázie (prekancerózy), stavba nádorové buňky, kritéria malignity, reakce na terapii.
|
3
|
Odběry, technika a zpracování materiálů pro negynekologickou cytologii.
|
2
|
|
Histologie a cytodiagnostika mammy.
|
5
|
|
Histologie a cytodiagnostika štítné žlázy.
|
4
|
|
Histologie a cytodiagnostika lymfatických uzlin.
|
3
|
|
Histologie a cytodiagnostika zažívacího traktu.
|
3
|
|
Histologie a cytodiagnostika močového traktu.
|
5
|
|
Histologie a cytodiagnostika respiračního systému.
|
5
|
|
Záněty, nádory a infekce respiračního traktu.
|
4
|
|
Korelace cytologického vyšetření s histopatologickým vyšetřením (cytospin, cytoblok).
|
5
|
|
Ukončení modulu
|
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
|
1
|
Výsledky vzdělávání
|
Absolvent/ka:
ovládá techniku zpracování,
zvládá screeningovou diagnostiku v oblasti negynekologické cytologie,
umí propojit vědomosti z histopatologie s bioptickými a cytologickými nálezy.
|
|
Seznam výkonů
|
Počet výkonů
|
|
Cytodiagnostika plicních skel
|
30
|
|
Cytodiagnostika mammy
|
30
|
|
Cytodiagnostika ostatních orgánů
|
30
|
|
Způsob ukončení modulu
|
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.) + hodnocení negynekologických cytologických nálezů.
|
3.2.3 Učební osnova odborného modulu OM 3
Odborný modul - OM 3
|
Odborná praxe na akreditovaném pracovišti
|
Odborná praxe
|
5 dnů, tj. 40 hodin praxe na pracovišti akreditovaného zařízení
|
Počet kreditů
|
15
|
Seznam výkonů
|
Počet výkonů
|
Cytodiagnostika gynekologických skel
|
150
|
Cytodiagnostika negynekologických skel
|
50
|
3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulů
Absolvent/ka odborných modulů je připraven/a:
zná anatomii, histologii a fyziologii ženského genitálního ústrojí,
zná cyklické změny genitálního ústrojí,
zná záněty a virózy,
zná klasifikací dysplázií (prekanceróz) a karcinomů děložního hrdla,
zná třídění gynekologických onkologických nálezů,
zná cytodiagnostiku endometria,
ovládá techniku zpracování cytologického vzorku,
zvládá screeningovou diagnostiku v oblasti gynekologické cytologie,
umí propojit vědomosti z histopatologie s bioptickými a cytologickými nálezy,
ovládá techniku zpracování,
zvládá screeningovou diagnostiku v oblasti negynekologické cytologie,
umí propojit vědomosti z histopatologie s bioptickými a cytologickými nálezy.
4 Hodnocení výsledků vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání
Akreditované zařízení přidělí každému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem akreditovaného zařízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní pián a pián plnění praktických výkonů, které má účastník vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat a průběžně prověřuje znalosti (vědomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště, má specializovanou způsobilost v oboru a osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a potvrzuje splněné výkony.
a) Průběžné hodnocení školitelem:
školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání. Do studijního průkazu zapisuje ukončení každého modulu a získaný počet kreditů.
b) Předpoklad pro vykonání atestační zkoušky:
absolvování teoretické a praktické výuky; včetně splnění požadované odborné praxe v akreditovaném zařízení potvrzené ve studijním průkazu a splnění výkonů obsažených ve vzdělávacím programu potvrzené přiděleným školitelem,
získání příslušného počtu kreditů.
c) Vlastní atestační zkouška probíhá dle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů.
5 Profil absolventa
Absolvent specializačního vzdělávání v oboru Cytodiagnostika bude připraven provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou laboratorní činnost v oboru cytodiagnostika.
Je oprávněn na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou zabezpečovat laboratorní diagnostiku v rozsahu své specializované způsobilosti stanovené činnostmi, ke kterým je připraven na základě tohoto vzdělávacího programu a platné legislativy.
5.1 Charakteristika výstupních vědomostí, dovedností a postojů, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializačního vzdělávání získal/a způsobilost
Zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru Cytodiagnostika je připraven bez odborného dohledu a bez indikace lékaře:
připravovat informační materiály pro pacienty a osoby jimi určené,
spolupracovat s ostatními zdravotnickými pracovníky při zajištění edukace v přípravě na specializované diagnostické postupy, zejména poskytovat zdravotnickým pracovníkům, pacientům, případně jimi určeným osobám, odborné informace o podmínkách odběrů biologického materiálu pro laboratorní vyšetření,
instruovat členy týmu v oblasti své specializace,
provádět zpracování biologického materiálu a jiných vyšetřovaných materiálů
specializovanými postupy,
provádět kalibrace jednotlivých laboratorních přístrojů v oboru své specializace nebo zaměření a zajišťovat jejich přesnou dokumentací,
provádět základní hodnocení nálezu, zejména zda jsou zjištěné výsledky fyziologické,
hodnotit kvalitu poskytované laboratorní péče, tj. prováděných laboratorních metod, prostředí i dokumentace, provádět verifikací naměřených hodnot,
podílet se na výzkumu, zejména identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytvářet podmínky pro aplikací výsledků výzkumů do klinické praxe nejen na vlastním pracovišti, ale i v rámci oboru,
provádět statistická vyhodnocení,
připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti.
Pod odborným dohledem lékaře nebo jiného odborného pracovníka v laboratorních metodách se specializovanou způsobilostí v oboru:
provádět odběry krve u laboratorních zvířat,
připravovat a testovat specializované diagnostické postupy,
provádět pokusy na laboratorních zvířatech, spolupracovat na expertizní činnosti pracoviště a tvorbě a udržování systému jakosti laboratoře,
provádět interní a externí kontroly kvality laboratorních vyšetření,
podílet se na zavádění, rozvoji a rutinním provádění nových specializovaných laboratorních diagnostických postupů, včetně odběru vzorků, zpracování vzorků k analýze a zpracování a vyhodnocování výsledků.
Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře:
rozlišovat pozitivní a negativní nález,
provádět screening v cytodiagnostice.
6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť
Vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení a pracoviště zajišťující výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditovány dle ustanovení §45 zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů. Tato zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle příslušného vzdělávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zařízení jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.
6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště
Personální požadavky
Školitelem pro praktickou část se rozumí zaměstnanec akreditovaného zařízení ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů, který organizuje a řídí teoretickou nebo praktickou část specializačního vzdělávání*.
Školitelem může být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v oboru specializace a je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“.
Lektorem pro teoretickou část se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické části specializačního vzdělávání.
Lektorem může být zdravotnický pracovník, který je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“.
Lektorem může být i lékař s atestací v příslušném oboru.
Lektorem může být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing. atd.), která odpovídá zaměření vzdělávacího programu (předměty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a řízení, atd.).
Pedagogické schopnosti.
Doklady o odborné, specializované event. pedagogické způsobilosti.
Materiální a technické vybavení
Musí odpovídat standardům a platné legislativě.
Pro teoretickou část vzdělávacího programu standardně vybavená učebna s PC a dataprojektorem a s možností přístupu k internetu.
Modely a simulátory potřebné výuce praktických dovedností - modely a simulátory k výuce KPR, které signalizují správnost postupu KPR.
Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení).
Organizační a provozní požadavky
Pro praktickou část vzdělávacího programu - poskytování zdravotní péče dle příslušného oboru.
Pro teoretickou část vzdělávacího programu - jiná zařízení, která mají smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péče dle příslušného oboru specializace.
Bezpečnost a ochrana zdraví
Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany včetně ochrany před ionizujícím zářením.
Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik.
7 Tabulka modulů
Specializační vzdělávání v oboru
|
||||
Kód
|
Typ
|
Název
|
Rozsah
|
Počet kreditů
|
ZM
|
P
|
Organizačně provozní problematika klinických laboratoří
|
1 týden T - 40 hodin
|
20 (á 4 kredity/den)
|
OM 1
|
P
|
Cytodiagnostika gynekologická
|
1 týden T - 40 hodin
7 týdnů Pr - 280 hodin
|
20 (á 4 kredity/den)
35 (á 1 kredit/den)
|
OM 2
|
P
|
Cytodiagnostika negynekologická
|
1 týden T - 40 hodin
3 týdny Pr - 120 hodin
|
20 (á 4 kredity/den)
15 (á 1 kredit/den)
|
OM 3
|
P
|
Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zařízení
|
1 týden Pr AZ - 40 hodin
|
15 (á 3 kredity/den)
|
T - teorie Σ 120
Pr - praxe Σ 400
P - AZ Σ 40 hodin
|
|
|||
Celkem 560 hodin
|
125 kreditů
|
Vysvětlivky: P - povinné, T - teorie, Pr - praxe, P - AZ - praxe na akreditovaném pracovišti
8 Seznam doporučených zdrojů
Doporučená literatura
Bydžovský, J. První pomoc, 2. přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010. 75 s. ISBN 978-80-2747-0680-1.
ČSN EN ISO 15189:2003 Zdravotnické laboratoře - Zvláštní požadavky na jakost a způsobilost,
ČSN EN ISO/IEC 17025:2001 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří v akreditačním systému České repubiiky.
Gomolčák, P. Základy imunohistochemie v patologii. Brno: IDV PZ, 1996 91 s. ISBN 80-7013-239-6.
Kobilková, J. a kol.: Gynekologická cytodiagnostika. 2. vyd. Praha: Galén, 2006. 119 s. ISBN 80-7262-313-3.
Koss, G. L., Gompel, C., Gynecologic cytopatology. USA: Williams &Wiikins, 1999. 202 s. ISBN 0-683-30557-3.
Kubálek, V. Úvod do cytodiagnostiky. Brno: IDV PZ, 2001. 100 s. ISBN 80-7013-333-3.
Kurman, R. J., Solomon, D. The Bethesda System.USA: Springer, 1993. 81 s. ISBN 0-387-94077-4.
Mačák, J., Mačáková, J. Patologie. Praha: Grada 2004. 348 s. ISBN 80-247-0785-3.
Mach, J. a kol.: Zdravotnictví a právo. Komentované předpisy. 2. dopl. a rozšíř. vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2005.455 s. ISBN 80-86920-12-7.
Marek, J. Onkologická cytologie moči. Praha: ISV, 1999. 94 s. ISBN 80-85866-7.
Matýšková, M., Zavřelová, J., Matýšek, S. Systém managementu jakosti - Využití v laboratoří. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2002. 87 s. ISBN 57-865-02.
Nenadál, J., a kol. Moderní systémy řízení jakosti. 2. dopl. vyd. Management Press, 2002. 282 s. ISBN 80-7261-071-6.
Nenutil, R. Histochemie. Učební text, Brno. IDV PZ, 1994.
Normy řady ČSN EN ISO 9001:2001 Systémy managementu jakosti.
Nyklíček, O., Sloboda, J. Klinická cytologie. Brno: IDV PZ 1995, 223 s. ISBN 80-7013-064-4.
Prudil, L.: Základy právní odpovědnosti ve zdravotnictví. 4. dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 77s. ISBN 80-7013-433-X.
Příslušné právní předpisy ve zdravotnictví.
Stříteský, J.: Patologie. Olomouc: EPAVA, 2001. 338 s. ISBN 80-86297-06-3.
Sylaby přednášek, dokumentace informačních systémů.
Štěpán, J.: Právní odpovědnost ve zdravotnictví. 2. vydání. Praha: Avicenum, 1970.
Štětina, J., a kol.: Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha: Grada,, 2000. 429 s. ISBN 80-7169-688-9.
Štorek, J. a kol.: Krizový management zdravotnictví. Připravovaná skripta NCO NZO.
Ticháček B.: Základy epidemiologie. 1. vyd. Praha: Galén, 1997. 237 s. ISBN 80-85824-53-1.
Vacek, Z. Histologie a histologická technika. Brno: IDV PZ, 1996. 332 s. ISBN 80-7013-201-9.
Vurm, V.: Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví. Praha: Triton, 2007, 125 s. ISBN 978-80-7254-997-9.
Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, v platném znění.
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění.
Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, v platném znění.
Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, v platném znění.
Zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních při krizových situacích, v platném znění.
Zlámal J., Bellová J.: Ekonomika zdravotnictví. Brno: NCO NZO, 2005. 206s. ISBN 80-7013-429-1.
* Školitelem může být i mentor, který splňuje požadavky na školitele stanovené vzdělávacím programem