Věstník MZd ČR, částka 2/2011
1 Profil absolventa
1.1 Určení
Studium je určeno pro jiné odborné pracovníky, kteří získali způsobilost jiného odborného pracovníka absolvováním akreditovaného bakalářského studijního oboru přírodovědného, elektrotechnického nebo matematicko-fyzikálního zaměření nebo nejméně tříletého studia v oborech přírodovědného nebo elektrotechnického zaměření na VOŠ, podle §13 odst. 1 písm. c) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon č. 96/2004 Sb.), ve znění zákona č. 339/2008 Sb.
1.2 Uplatnění absolventa
Úspěšným ukončením akreditovaného kvalifikačního kurzu, který se skládá ze základního a odborného modulu, získává jiný odborný pracovník odbornou způsobilost k výkonu povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví podle §13 odst. 1 písm. c) zákona č. 96/2004 Sb.
Za výkon povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví se považuje činnost související s výkonem státního zdravotního dozoru v rámci ochrany a podpory veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění a plnění úkolů v oblasti prevence onemocnění a ochrany a podpory veřejného zdraví.
Účast na tomto kurzu se považuje, podle §51 odst. 9 zákona č. 96/2004 Sb. a v dohodě s MPSV, za zvyšování kvalifikace (rekvalifikace) dle zvláštního právního předpisu, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.
1.3 Organizační zabezpečení kurzu
Akreditovaný kvalifikační kurz je realizován modulovým způsobem v akreditovaném zařízení. Vzdělávací program zahrnuje modul základní a odborný.
Celková délka akreditovaného kvalifikačního kurzu je minimálně 8 týdnů v průběhu 6 měsíců.
V průběhu celého vzdělávání musí účastník absolvovat:
160 hodin přímé teoretické výuky v akreditovaném zařízení,
nepřímou teoretickou výuku a samostudium,
160 hodin, tj. 4 týdny odborné praxe v rámci odborného modulu.
Do vzdělávání může být započtena část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá některé části akreditovaného kvalifikačního kurzu, a část odborné praxe určené vzdělávacím programem, kterou účastník vykonal v jiném než akreditovaném zařízení podle
1.4 Předpokládané výsledky vzdělávání
Absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu asistent ochrany a podpory veřejného zdraví se získá odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví, opravňující k výkonu činností stanovených v §3 odst. 1 a §12 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších právních předpisů.
1.5 Odborné vědomosti, dovednosti a postoje
Obsah kurzu je rámcově stanoven v §12 vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání tak, aby si absolvent osvojil teoretické znalosti a praktické dovednosti v souladu s minimálními požadavky danými uvedenou vyhláškou.
2 Charakteristika vzdělávacího programu
2.1 Vstupní předpoklady
Absolvování akreditovaného bakalářského studijního oboru přírodovědného, elektrotechnického nebo matematicko-fyzikálního zaměření nebo nejméně tříletého studia v oborech přírodovědného nebo elektrotechnického zaměření na VOŠ, podle §43 odst. 2 písm. b) bod 1, 2, 3 a písm. c) bod 1 a 2 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2.2 Postup při zařazení do akreditovaného kvalifikačního kurzu
Je stanoven §51 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb..
2.3 Délka studia
Obvyklá délka studia je 8 týdnů v průběhu 6 měsíců, při zachování počtu hodin výuky může být i kratší.
2.4 Organizace výuky
Akreditovaný kvalifikační kurz je realizován kombinovanou formou (tj. formou celodenní průpravy a samostudia), kdy rozsah teoretické a praktické výuky odpovídá délce stanovené týdenní pracovní doby. Jestliže se studium uskutečňuje jinými formami, nesmí být úroveň této průpravy nižší než u celodenní průpravy.
Akreditovaný kvalifikační kurz se ukončuje závěrečnou zkouškou před zkušební komisí podle §52 zákona č. 96/2004 Sb. a §13 vyhlášky č. 189/2009 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. Úspěšný absolvent získá osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu povolání asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví podle §13 zákona č. 96/2004 Sb.
2.5 Metody výuky
Přednášky, semináře, samostudium a konzultace;
praxe v rámci odborného modulu.
Ve výuce jsou respektovány zvláštnosti vzdělávání dospělých, kdy jsou uplatňovány metody včetně metod aktivizujících, které napomáhají vytvoření požadovaných dovedností a postojů.
2.6 Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví
Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků aktuálně platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky jsou doplněny o informace o rizicích v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací o opatřeních na ochranu před působením zdrojů rizik.
3 Učební plány
3.1 Základní zdravotnický modul
3.1.1 Učební osnova základního zdravotnického modulu ZZM
Cíl předmětů: poskytnout znalosti v uvedených okruzích.
|
Základní zdravotnický modul ZZM
|
Základní zdravotnický modul
|
|
|
Rozsah modulu
|
40 hodin
|
|
|
Téma
|
Rozpis učiva
|
Počet hodin
|
|
Etika práce asistenta v ochraně a podpoře veřejného zdraví, základy psychologie
|
Problematika zdravotnické psychologie. Prohloubení poznatků, které jsou důležité pro profesionální zvládání náročných situací. Psychologické aspekty práce odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví při jednání s lidmi v souvislosti s poskytováním poradenské péče a s kontrolní činností v ochraně a podpoře veřejného zdraví, řešení konfliktních situací. Komunikace o riziku. Psychologická hlediska prevence. Psychoterapeutické přístupy. Etické otázky vykonávání nelékařské profese ve zdravotnictví. Seznámení s etickým kodexem.
|
12
|
|
Administrativní činnosti ve zdravotnictví
|
Metody zdravotnické a laboratorní dokumentace a dokumentace podle správního řádu. Metody hromadného zpracování dat., informační systémy ve zdravotnictví a další vhodné k využití pro potřeby ochrany a podpory veřejného zdraví. Metodologie vědeckého výzkumu.
|
3
|
|
Organizace a řízení zdravotní péče
|
Systém zdravotní péče v ČR, druhy zdravotnických zařízení, státní a nestátní zdravotnická zařízení, zdravotní pojišťovny. Ekonomika provozu zdravotnických zařízení. Management zdravotní péče. Zabezpečení a rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví a ve státní správě na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví.
|
7
|
|
Základy ochrany a podpory veřejného zdraví včetně profesionálních nákaz - úvod
|
Seznámení s příslušnou legislativou, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a s hygienickými požadavky na provoz zdravotnických zařízení. Definice zdravotních rizik životního a pracovního prostředí a možnosti ochrany před negativními účinky. Determinanty zdraví. Prevence vzniku nemocí specifických i nespecifických a jejich možných jiných komplikací.
|
1
|
|
První pomoc
|
Obecné zásady poskytování první pomoci při stavech bezprostředně ohrožujících život, podpora nebo náhrada základních životních funkcí nemocného nebo raněného. Neodkladná péče a povinnosti zdravotnických pracovníků.
|
5
|
|
Zajišťování zdravotní péče v mimořádných a krizových situacích
|
Zásady přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činností za nestandardních podmínek - krizový management. Úkoly zdravotnických pracovníků při různých typech katastrof a hromadném výskytu postižených se zvláštním zřetelem na pracovníky v ochraně a podpoře veřejného zdraví. Úloha orgánů ochrany a podpory veřejného zdraví za mimořádných událostí.
|
5
|
|
Právní souvislosti s poskytování zdravotní péče
|
Základní orientace v právním řádu a jednotlivých právních odvětvích a vazbě na zdravotně - sociálně hygienickou oblast. Druhy, tvorba, publikace a registrace právních předpisů. Základní právní předpisy platné ve zdravotnictví. Právní odpovědnost ve zdravotnictví. 3
|
|
|
Management jakosti ve zdravotnictví, zabezpečení a řízení kvality v ochraně a podpoře veřejného zdraví
|
Zajišťování kvality zdravotní péče. Standardy kvality, indikátory kvality ve zdravotnictví. Akreditace zdravotnických zařízení, certifikace. Zabezpečení a řízení kvality v laboratorních provozech, akreditace a autorizace laboratoří ochrany veřejného zdraví. Zabezpečení kvality při výkonu státního zdravotního dozoru.
|
4
|
3.2 Odborný modul
3.2.1 Učební osnova odborného modulu OM
Cíle předmětů: poskytnout znalosti v uvedených okruzích.
|
Odborný modul - OM
|
Ochrana a podpora veřejného zdraví
|
|
|
Rozsah modulu
|
120 hodin
|
|
|
Téma
|
Rozpis učiva
|
Počet hodin
|
|
Fyzikální, chemické a biologické podklady důležité pro činnost v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví
|
Znalosti v oborech, které tvoří základ potřebný pro ochranu a podporu veřejného zdraví: ekologie, meteorologie, hydrologie atd., a dále teoretické a klinicko-laboratorní medicínské obory (anatomie, fyziologie, patologie, biologie, fyzika, chemie, biochemie, mikrobiologie, genetika, imunologie, toxikologie, infekční lékařství, pediatrie, základy radiační ochrany).
|
9
|
|
Státní správa v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví - organizační členění a kompetence jednotlivých složek
|
Kompetence a subjekty činné v oblasti OVZ, organizační členění státní správy v OVZ, zařazení orgánů OVZ do systému obecné státní správy (nadřízenost a podřízenost OVZ, mezirezortní spolupráce atd.).
|
2
|
|
Právní problematika vztahující se k výkonu státního zdravotního dozoru
|
Práva a povinnosti právních subjektů v oblasti OVZ. Základy právních předpisů pro výkon státního zdravotního dozoru, správní právo, správní řád a jeho aplikace do výkonu státního zdravotního dozoru. Právní předpisy pro jednotlivé obory ochrany a podpory veřejného zdraví (především příslušné články Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, důležité pro OVZ, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění a prováděcí vyhlášky).
|
8
|
|
Základy obecné epidemiologie
|
Epidemiologické metody práce v ochraně veřejného zdraví, epidemiologické studie, kasuistika, formulace hypotéz, interpretace, kontrola. Statistické metody zpracování dat a využití v epidemiologii, analýza dat, informační systémy v ochraně veřejného zdraví.
|
7
|
|
Hygiena obecná a komunální
|
Vztah mezi životním prostředím a lidským organismem, cizorodé látky v životním prostředí. Hygienická problematika ovzduší (venkovní, vnitřní). Hygienická problematika pitných a rekreačních vod. Hygienická problematika činností epidemiologicky závažných v oblasti péče o tělo. Hygienické požadavky na předměty přicházející do styku s pitnou vodou. Problematika nakládání s odpady, zdravotní rizika kontaminace půdy. Hygienická problematika hluku, vibrací a neionizujícího záření v životním prostředí. Posuzování projektové dokumentace a hodnocení vlivu staveb na zdraví populace.
|
20
|
|
Hygiena výživy
|
Vztah výživa a zdraví, výživový stav obyvatelstva, základy potravinářské technologie, nutriční toxikologie a základy potravinářské mikrobiologie, cizorodé látky v potravinách, výživové poradenství, hygienické požadavky na výstavbu a provoz potravinářských zařízení, prevence alimentárních onemocnění, správná výrobní a hygienická praxe v zařízeních poskytujících stravovací služby, systém HACCP, systém RASFF, státní dozor v oblasti potravin.
|
10
|
|
Hygiena předmětů běžného užívání
|
Hygienické požadavky na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy. Hygienické požadavky na kosmetické prostředky, hračky a výrobky pro dětí do 3 let. Systém RASSF a RAPEX.
|
5
|
|
Hygiena práce
|
Požadavky na pracovní prostředí a pracovní podmínky. Posuzování pracovní činnosti - fyzická zátěž při práci, senzorická zátěž, psychická zátěž, teplotně vlhkostní podmínky při práci. Hodnocení pracovního prostředí - chemické faktory pracovního prostředí (nebezpečné chemické látky, biocidy, IS CHLaP), aerosoly a prach, biologické činitele, fyzikální faktory pracovního prostředí - hluk, vibrace, neionizující záření. Kategorizace prací - IS KaPr. Závodní preventivní péče, preventivní prohlídky, choroby z povolání. Posuzování projektové dokumentace a hodnocení vlivu staveb a projektové technologie na zdraví zaměstnanců.
|
20
|
|
Hygiena dětí a mladistvých
|
Vliv životních a pracovních podmínek na tělesný a duševní vývoj dětí a mladistvých, ukazatele zdravotního stavu v dětském věku a dorostovém období, hygienické požadavky na výstavbu a provoz kolektivních zařízení pro dětí a mladistvé včetně stravování, řešení problematiky zotavovacích akcí.
|
10
|
|
Epidemiologie
|
Speciální epidemiologie. Preventivní a represivní opatření v případě výskytu infekčních onemocnění. Epidemiologie neinfekčních onemocnění. Imunizace. Nozokomiální a profesionální nákazy a jejich prevence.
|
15
|
|
Analýza zdravotních rizik
|
Strategie a taktika provádění odběru vzorků pro vyšetřování složek životního a pracovního prostředí. Základní principy vyšetřovacích metod pro jednotlivé obory ochrany a podpory veřejného zdraví. Interpretace výsledků pro hodnocení expozice rizikovým faktorům prostředí a hodnocení vlivu prostředí na zdraví populace. Základ hodnocení zdravotních rizik. Využití systému analýzy rizik při ochraně veřejného zdraví.
|
4
|
|
Podpora veřejného zdraví
|
Zdravotní politika státu a její aktuální priority v ochraně a podpoře veřejného zdraví. Metody ochrany a podpory veřejného zdraví. Tvorba, řízení a vyhodnocování místních a regionálních zdravotnických programů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví. Poradenská a konzultační činnost, psychoterapeutické přístupy. Komunikace s veřejností.
|
5
|
|
Základ sociálních oborů pro ochranu a podporu veřejného zdraví
|
Základy demografie, sociální epidemiologie a psychologie. Komunikační dovednosti, (asertivita, antikonfliktní komunikace ve vztahu k výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví).
|
5
|
3.2.2 Odborná praxe
|
Odborná pracoviště
|
Počet hodin min.
|
|
Úřady státní správy vykonávající státní zdravotní dozor, event. centra odborných činností zdravotních ústavů.
|
120
|
|
Zdravotní ústavy, jejich ordinace, poradenská pracoviště, laboratoře ochrany veřejného zdraví.
|
40
|
|
Celkem
|
160
|
Odborná praxe poskytne dovednosti a znalosti v ochraně a podpoře veřejného zdraví a v provádění státního zdravotního dozoru, v tvorbě, řízení a vyhodnocování zdravotnických programů v oblasti podpory veřejného zdraví, v získávání a interpretací dat potřebných k hodnocení vlivu životních a pracovních podmínek na zdraví populace, ve zjišťování a vyhodnocování zdravotních rizik v oblasti ochrany veřejného zdraví ve vztahu k životnímu a pracovnímu prostředí. Praktická výuka probíhá jednak na úřadech státní správy, vykonávající státní zdravotní dozor, jednak ve zdravotních ústavech a jejich ordinacích, poradenských pracovištích a v laboratořích ochrany veřejného zdraví. Praktická výuka musí obsahovat všechny obory podpory a ochrany veřejného zdraví. Záznam o absolvování odborné praxe potvrdí školitel příslušného pracoviště.
4 Požadavky na zajištění realizace kvalifikačního kurzu
Personální požadavky
Lektorem může být zdravotnický pracovník, který získal Osvědčení k výkonu nelékařského zdravotnického povolání bez odborného dohledu s praxí minimálně 3 roky.
Lektorem může být i jiný nelékařský pracovník nebo jiný zdravotnický pracovník (např. lékař, zubní lékař, farmaceut, inženýr, právník, Mgr. apod.) jehož odbornost se vztahuje k příslušné problematice.
Event. specializovaná způsobilost v oboru související s oborem.
Školitelem může být zdravotnický pracovník, který je držitelem Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, pro výkon činností školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny příslušným vzdělávacím programem.
Pedagogické schopnosti.
Doklady o odborné, specializované event. pedagogické způsobilosti.
Materiální a technické vybavení
Materiální a přístrojové vybavení pracoviště splňující požadavky vzdělávacího programu.
Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází.
Zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení.
Organizační a provozní požadavky
Vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení a pracoviště zajišťující výuku účastníků kvalifikačního kurzu získalo rozhodnutí o udělení akreditace1, tato zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování kvalifikačního kurzu dle vzdělávacího programu.
Minimální kritéria akreditovaných zařízení jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.
Bezpečnost a ochrana zdraví
Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany včetně ochrany před ionizujícím zářením.
Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik.
5 Doporučené studijní materiály
Doporučené studijní materiály
ANTUŠÁK, E.; KOPECKÝ, Z. Krizový management: úvod do teorie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. 97 s. ISBN 978 80 245 0951 8.
BRHEL, P.; MANOUŠKOVÁ, M.; HRNČÍŘ, E. Pracovní lékařství: základy primární pracovnělékařské péče. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 338 s. ISBN 80 7013 414 3.
BYDŽOVSKÝ, J. První pomoc. 2. přeprac.vyd. Praha: Grada, 2006. 76 s. ISBN 80 247 0680 6.
ERTLOVÁ, F.; MUCHA, J. Přednemocniční neodkladná péče. 2. přeprac. vyd. Brno: NCO NZO, 2003. 368 s. ISBN 80 7013 379 1.
GÖPFERTOVÁ, D.; PAZDIORA, P.; DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie: obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 299 s. ISBN 80 246 1232 1.
GÖPFERTOVÁ, D. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie a hygiena: pro střední a vyšší odborné zdravotnické školy. 3. dopl. vyd. Praha: Triton, 2002. 148 s. ISBN 80 7254 223 0.
GLADKIJ, I. Management ve zdravotnictví: ekonomika zdravotnictví, řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví, kvalita zdravotní péče a její vyhodnocování. 1. vyd. Brno: Computer Press 2003. ISBN 80 7172 841 1.
HLAVÁČKOVÁ, D.; ŠTOREK, J.; FIŠER, V. Krizová připravenost zdravotnictví. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2007. 198 s. ISBN 978 80 7013 452 8.
JANOUT, V. a kol. Manuál prevence v lékařské praxí. IX., Hodnocení zdravotního stavu, přístupy klinické epidemiologie. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2001. 63 s. ISBN 80 7071 194 9.
KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 263 s. ISBN 80 200 1307 5.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 3. vyd. Praha: Portál, 2009. 279 s. ISBN 978 80 7376 568 4.
MAĎAR, R., PODSTATOVÁ, R., ŘEHOŘOVÁ, J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxí. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 178 s. ISBN 80 247 1673 9.
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. a kol. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní styl problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. 1. vyd. - dotisk. Praha: Grada, 2010. 291 s. ISBN 978 80 247 2715 8.
MINIBERGEROVÁ, L.; JÍČÍNSKÁ, K. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2010. ISBN 978 80 7013 513 6.
MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 156 s. ISBN 80 247 1024 2.
PODSTATOVÁ, H. Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa. 1. vyd. Olomouc: Epava, 2002. 267 s. ISBN 80 86297 10 1.
PODSTATOVÁ, H. Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. 1. vyd. Olomouc: Epava, 2001. 283 s. ISBN 80 86297 07 1.
PODSTATOVÁ, H. Základy epidemiologie a hygieny. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 158 s. ISBN 978 80 7262 597 0.
PODSTATOVÁ, R. Hygiena a epidemiologie pro ambulantní praxí. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2010. 141s. ISBN 978 80 7345 212 4.
PROVAZNÍK, K., KOMÁREK, L. Manuál prevence v lékařské praxí. VII., Doporučené preventivní postupy v primární péči. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999. 55 s. ISBN 80 7071 135 3.
PRUDIL, L. Základy právní odpovědnosti ve zdravotnictví. 4. dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 77 s. ISBN 80 7013 433 X.
RYŠKOVÁ, O. Základy lékařské mikrobiologie a imunologie: učební texty pro bakalářské studium. 1. vyd. 2. dotisk. Praha: Karolinum, 2008. 130 s. ISBN 978 80 246 0135 9.
SCHINDLER, J. Mikrobiologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 223 s. ISBN 978 80 247 3170 4.
ŠEJDA, J.; ŠMERHOVSKÝ, Z.; GÖPFERTOVÁ, D. Výkladový slovník epidemiologické terminologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 120 s. ISBN 80 247 1068 4.
TUČEK, M.; CIKRT, M.; PELCLOVÁ, D. Pracovní lékařství pro praxí: příručka s doporučenými standardy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 217 s. ISBN 80 247 0927 9.
VURM,V. a kol. Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Triton, 2007. 125 s. ISBN 978 80 7254 997 9.
WASSERBAUER, S. a kol. Výchova ke zdraví pro vyšší zdravotnické školy a střední školy. 3. upr. a rozš. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2001. 47 s. ISBN 80 7071 172 8.
1 Hlava IV, akreditace, zákona č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povolání