PŘÍLOHA č. 1
Postup při výběru částí krajiny vhodných k registraci podle
§6 zákona jako významný krajinný prvek
(Příloha byla zpracována s využitím Metodické pomůcky pro provádění registrace významných krajinných prvků vydané Krajským úřadem Jihomoravského kraje v roce 2010)
Zákon
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon) uvádí příkladmý výčet typů VKP vhodných k registraci; mohou to být zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, a dále i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. K taxativnímu pokrytí přírodních, resp. přírodě blízkých krajinných prvků lze využít systém typů biotopů obecně používaný v územní ochraně přírody (Chytrý a kol, 2010), nicméně příslušný OOP nebo ten, kdo podnět podává, samozřejmě může vycházet i z jiných zdrojů. U registrovaných VKP je vždy ovšem nutné v rozhodnutí dostatečně odůvodnit potřebu registrace, popsat funkce VKP v okolní krajině (za účelem účinné ochrany VKP podle
§4 odst. 2) a definovat základní management.
Ačkoliv mohou v některých částech krajiny vhodných k registraci (např. cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků) převládat estetické hodnoty, podstatné jsou i jejich ekologickostabilizační funkce vůči přilehlému, vesměs urbanizovanému okolí (např. biotop rostlin a živočichů, stabilizace mikroklimatických podmínek, aj.). Je tedy možné tento nástroj v odůvodněných případech využívat i k ochraně ploch významné sídelní zeleně.
Z hlediska vymezení konkrétního VKP je podstatné, zda daná část krajiny splňuje definici VKP podle
§3 odst. 1 písm. b) zákona a jaké funkce v krajině plní, což je zapotřebí u registrovaných VKP uvést v odůvodnění registrace. Ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které jsou VKP ze zákona (les, rašeliniště, vodní tok, rybník, jezero a údolní niva jako VKP), není možno ještě navíc registrovat podle
§6 zákona. Tato skutečnost je platná bez ohledu na to, jak hodnotná konkrétní lokalita je či zda se na ní vyskytují zvláště chráněné druhy. Je v kompetenci orgánu ochrany přírody příslušného k vydávání závazných stanovisek k zásahům do VKP posoudit, zda se v daném případě jedná o VKP ze zákona či nikoliv (např. zda určitý náhon či stoka je vodním tokem ve smyslu VKP, zda antropogenní jezírko je jezerem ve smyslu VKP, zda háj je lesem ve smyslu VKP apod.), a orgány ochrany přírody různých stupňů by v této věci měly spolupracovat.
Významné části krajiny, které jsou součástí VKP ze zákona, se obecně neregistrují. Jestliže se v ploše VKP ze zákona nebo na jeho hranici vyskytuje část krajiny, která plní odlišné funkce (tj. přispívá k utváření typického vzhledu krajiny nebo udržení její ekologické stability odlišným způsobem) a je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná odlišně než její okolí, a OOP vyhodnotí, že tyto funkce a hodnoty nejsou chráněny v rámci VKP ze zákona, může předmětnou část krajiny registrovat podle
§6 zákona. Tato možnost se týká zejména významných částí krajiny v ploše lesa nebo údolní nivy, kde lze za splnění uvedených předpokladů registrovat - např. naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, cenné plochy porostů sídelních útvarů, mokřady, hodnotné vodní plochy, které nejsou VKP ze zákona aj.
I. Vyhodnocení dostupných podkladů
Jako podklady pro výběr lokalit vhodných k registraci jako VKP je možno použít veškeré vhodné a dostupné prameny, které má správní orgán k dispozici. Mohou to být např.:
- výsledky relevantních předchozích průzkumů území,
- poznatky z publikací v dostupné literatuře,
- poznatky získané při jiných řízeních,
- poznatky z vlastních pozorování,
- podněty místních občanů nebo odborníků.
V takovýchto podkladech je nutno vyhodnotit jejich kvalitu - podrobnost průzkumů, jejich komplexnost a hlavně aktuálnost. Pokud nemá příslušný OOP potřebné a aktuální podklady, je nutné si je před započetím procesu registrace VKP opatřit. Ovšem i v případě, že správní orgán má k dispozici podklady pro registraci VKP, je nezbytné tyto podklady prověřit.
II. Terénní průzkumy
Pro proces registrace VKP není zákonem předepsán způsob, jakým má být lokalita k registraci vybrána, a není ani formalizován výběr hodnotitelů. Je plně v kompetenci příslušného OOP, jakým způsobem bude tyto průzkumy provádět. Ze znění
§73 zákona vyplývá, že při ochraně přírody a krajiny (tj. v obecné rovině i při zajišťování terénních podkladů) spolupracují OOP s odborně kvalifikovanými právnickými a fyzickými osobami.
Z praktického hlediska (ekonomické důvody, odborné předpoklady, zpracované metodiky přírodovědných průzkumů) se doporučuje spolupracovat s AOPK ČR, odbornou organizací v resortu MŽP, případně je možno využít také např. místní skupiny nevládních ekologických organizací, nebo postupovat ve spolupráci se středními či vysokými školami, kdy může být průzkum území zpracován formou studentské práce.
Je v zásadě možné zvolit z níže uvedených přístupů, přičemž každý z nich má svá specifika:
a) provést plošné vyhodnocení buď celého území, pro které je OOP oprávněn registraci VKP provádět, nebo plošné vyhodnocení jednotlivých či několika katastrálních území.
b) provést podrobný průzkum pouze u předem známých a vybraných lokalit.
Při provádění plošného průzkumu většího území získá OOP dostatečně podrobný přehled o území a shromáždí informace, které může použít nejen jako podklad pro registraci VKP, ale i jako podpůrný materiál pro účely projednávání územně plánovací dokumentace, pro účely zpracování komplexních pozemkových úprav, jako podkladový materiál pro účely vyhodnocování krajinného rázu a podobně. Nevýhodou je vyšší finanční náročnost této metody a delší časový úsek, během kterého je takováto průzkumná činnost zpracovávána.
Průzkum pouze vytipované části území je vhodný v situaci, kdy orgán ochrany přírody potřebuje v relativně krátkém časovém horizontu získat podrobnější podklady pro registraci VKP u lokality, která je mu již známa a jejíž registrace se připravuje. Je to způsob méně finančně náročný, nevýhodou však je to, že orgán ochrany přírody získá pouze útržkovité údaje bez jejich zařazení do kontextu širšího okolí a takovéto průzkumy se jen obtížně mohou využívat pro jiná řízení.
ad a) Plošný průzkum většího území
Při provádění plošných průzkumů se za optimální považuje
- pro zákresy v terénu použít základní mapy 1 : 5 000, protože je v nich podchyceno i základní členění terénu podle pozemků, i když bez uvedení parcelních čísel, přitom tato mapa zachycuje plasticitu terénu (má vrstevnice). Není-li taková mapa k dispozici, je možno použít základní mapu 1 : 10 000,
- celkové vyhodnocení krajinného prostředí začít vytipováním ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotných lokalit s vysokou ekologicko-stabilizační funkcí v krajině včetně druhotných společenstev,
- následně ve vybraných lokalitách provést vyhodnocení zoologické, pokud se jeví potřebné a případně zoologickým průzkumem doplnit lokality, které jsou z hlediska botanického méně významné, ale zoologicky mohou být velmi zajímavé,
- již ve stadiu těchto průzkumů je vhodné provést alespoň základní fotodokumentaci vytipovaných lokalit.
ad b) Podrobný průzkum pouze vybraných lokalit
Při provádění průzkumu pouze vybrané lokality se za výhodnější považuje
- předem provést vymezení rozsahu průzkumu a identifikaci prověřované lokality v katastrální mapě
- protože bývají v těchto případech již k dispozici dílčí průzkumy nebo vyhodnocení významu lokality, je možno se soustředit pouze na doplnění chybějících podkladů
- souběžně provést základní fotodokumentaci lokality