Věstník MŽP ČR, částka 1/2014
Metodický pokyn MŽP
INDIKÁTORY ZNEČIŠTĚNÍ
Ministerstvo životního prostředí
2013
OBSAH:
Metodický pokyn Indikátory znečištění
Příloha 1 Přehled hodnot indikátorů znečištění zemin, půdního vzduchu a podzemní vody
Tento metodický pokyn ruší a plně nahrazuje metodický pokyn MŽP „Indikátory znečištění“ z roku 2011. Tento metodický pokyn nabývá účinnosti dnem zveřejnění ve Věstníku MŽP.
Tento metodický pokyn slouží k indikativnímu posuzování úrovně znečištění zemin, podzemní vody a půdního vzduchu na antropogenně znečištěných lokalitách, a to zejména při posuzování průzkumů a výsledků sanací vážně kontaminovaných lokalit realizovaných zejména z Operačního programu Životní prostředí, oblasti podpory 4.2 - Odstraňování starých ekologických zátěží, což vede k rozšíření a zlepšení možností posuzování úrovní kontaminací, resp. úspěšnosti sanačních zákroků realizovaných mimo jiné z OPŽP, oblasti podpory 4.2.
V metodickém pokynu jsou uvedeny hodnoty indikátorů vycházející z hodnot americké agentury ochrany životního prostředí - USEPA a je třeba je využívat k orientačnímu porovnání získaných výsledků průzkumných prací zaměřených na antropogenní znečištění horninového prostředí. Na základě tohoto porovnání je pak možno rozhodnout o nezbytnosti dalšího průzkumu a případně dalších kroků vedoucích k řešení problematiky kontaminace na dané lokalitě.
Tento metodický pokyn vychází z hodnot USEPA platných v květnu 2013.
Metodický pokyn MŽP byl zpracován sekcí technické ochrany životního prostředí pod vedením Mgr. Tomáše Jana Podivínského na odboru environmentálních rizik a ekologických škod pod vedením Ing. Karla Bláhy, CSc.
Odbornými garanty zpracování jsou Ing. Alexandra Skopcová a Mgr. Lukáš Čermák. Metodický pokyn byl zpracován Mgr. Petrem Kozubkem, Ing. Jiřím Tylčerem a Mgr. Danielem Svobodou.
Tento metodický pokyn byl zpracován v rámci Technické pomoci Operačního programu Životní prostředí, který je spolufinancován z prostředků Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Indikátory znečištění
Metodický pokyn MŽP
Čl. 1
Úvodní ustanovení
Tímto pokynem se stanovují indikátory znečištění zemin, podzemní vody a půdního vzduchu pro posuzování a hodnocení závažnosti antropogenního znečištění resp. kontaminací na lokalitách v České republice.
Tento metodický pokyn je aktualizovanou verzí metodického pokynu MŽP „Indikátory znečištění“ z roku 2011, který tímto plně nahrazuje.
Metodický pokyn je určen pro zhotovitele průzkumů kontaminace a pro všechny subjekty, které výsledky průzkumů kontaminace využívají pro další rozhodování, zejména pro:
Českou inspekci životního prostředí,
orgány státní a veřejné správy a organizace v jejich působnosti,
soukromé subjekty působící v oblasti ochrany životního prostředí,
ostatní subjekty (zejména stávající vlastníky, nájemce a uživatele kontaminovaných pozemků nebo zájemce o tyto pozemky).
Jako podklad pro odvození hodnot indikátorů znečištění horninového prostředí byly použity tzv. screeningové hodnoty znečištění odvozené americkou agenturou pro ochranu životní prostředí USEPA (United States Environmental Protection Agency). Screeningové hodnoty USEPA tzv. RSL (Regional Screening Levels) jsou koncentrace chemických látek v jednotlivých složkách životního prostředí, konkrétně zemině, ovzduší a pitné, resp. užitkové vodě, jejichž překročení by si mělo vyžádat další průzkum či odstranění kontaminace.
Hodnoty RSL jsou odvozeny jednotným způsobem pomocí expozičních rovnic s využitím obvyklých expozičních parametrů a faktorů reprezentujících maximální odůvodnitelnou chronickou expozici a zahrnutí citlivých skupin osob (dětí). To znamená, že hodnoty RSL jsou odvozeny na základě přímé expozice, resp. přímého kontaktu s danou složkou životního prostředí. Uvažovanými expozičními cestami jsou nahodilé požití zeminy, inhalace prachových částic ze zeminy a dermální kontakt se zeminou, dále inhalace vzduchu a ingesce vody a inhalace těkavých látek při koupání a sprchování. Hodnoty RSL odpovídají míře přijatelného nekarcinogenního rizika kvocientu nebezpečnosti HQ=1 a zvýšenému celoživotnímu riziku vzniku rakoviny ELCR = 1x10-6. RSL nezohledňují rizika pro ekosystémy či povrchové vody, nicméně jejich aplikovatelnost pro využívané podzemní vody k pitným či užitkovým účelům je zřejmá.
Tento Metodický pokyn vychází z hodnot RSL platných k květnu 2013.
Poznámka: Hodnoty screeningových hodnot RSL jsou dostupné na webové adrese:
http://www.epa.gov/reg3hwmd/risk/human/rb-concentration_table/Generic_Tables/index.htm
Součástí přehledu screeningových hodnot RSL na výše uvedeném odkazu jsou také základní toxikologické vlastnosti jednotlivých látek (tyto hodnoty jsou rovněž průběžně aktualizovány) a registrační číslo CAS. RSL jsou stanoveny pro více než 700 chemických látek a jsou pravidelně aktualizovány v cca půlročních intervalech.
Čl. 2
Definice a účel indikátorů znečištění
Indikátory znečištění jsou specifické koncentrace jednotlivých chemických látek v zemině, podzemní vodě a v půdním vzduchu. Překročení hodnot indikátorů se posuzuje jako indikace znečištění, které by mělo být dále zkoumáno a hodnoceno, a to především z hlediska rizik pro případné příjemce znečištění a ohrožené ekosystémy.
Indikátory znečištění se doporučuje používat zejména:
pro indikaci přítomnosti znečištění jednotlivými chemickými látkami;
pro indikaci míst nebo částí lokalit bez přítomnosti závažného znečištění jednotlivými chemickými látkami, nevyžadujících další průzkum či hodnocení znečištění;
jako kritérium pro výběr prioritních škodlivin ve fázi zpracování analýzy rizik;2
v rámci posuzování úrovně (intenzity) znečištění pro hodnocení priorit při plnění databáze SEKM3.
při havarijních situacích, kdy hrozí nebezpečí z prodlení jako dočasný sanační limit do doby zpracování analýzy rizik a odvození sanačních limitů na základě posouzení místně-specifických rizik plynoucích z havarijní situace.
Je nutno zdůraznit, že indikátory znečištění nejsou sanační limity a neměly by být jako sanační limity používány pro rozhodnutí správních orgánů v situacích, kdy lze jako podklad pro stanovení sanačních limitů použít výsledky analýzy rizik zpracované dle MP MŽP č. 1/20114. Indikátory uvedené v tomto metodickém pokynu mohou správní orgány, příp. odborní zpracovatelé projektových dokumentací sanačních zásahů, použít pro stanovení sanačních limitů pouze v neodkladných a havarijních situacích (např. při stanovení sanačních limitů v rámci rozhodnutí o předběžném opatření při havárii) a to s platností do doby než bude možné zpracovat vlastní analýzu rizik dle MP MŽP č. 1/2011, která stanoví sanační limity na základě posouzení místně specifických rizik plynoucích z přítomnosti kontaminace.
Čl. 3
Indikátory znečištění zemin
Čl. 4
Indikátory znečištění půdního vzduchu
Indikátory znečištění půdního vzduchu jsou odvozeny ze screeningových hodnot znečištění ovzduší RSL Air. Tyto screeningové hodnoty znečištění ovzduší jsou pro aplikaci pro půdní vzduch již upraveny (vynásobeny) faktorem pro průnik znečištění půdního vzduchu do ovzduší v dýchací výšce na volném terénu kontaminované lokality v hodnotě 1000. Hodnota faktoru snížení úrovně znečištění půdního vzduchu během jeho průniku směrem do ovzduší vychází jak z odborné literatury5, tak z praktických zkušeností u kontaminovaných lokalit v České republice.
Jsou stanoveny následující indikátory znečištění půdního vzduchu:
pro průmyslově využívaná území (zahrnující plochy pro výrobu a technickou infrastrukturu);
pro ostatní plochy mimo průmyslově využívaná území (např. plochy pro bydlení, plochy veřejného vybavení a plochy smíšené atd.).
Indikátory znečištění půdního vzduchu jsou stanoveny pouze pro těkavé látky6, tj. látky, jejichž přítomnost je možno očekávat u kontaminovaných lokalit v půdním vzduchu.
Čl. 5
Indikátory znečištění podzemní vody
Indikátory znečištění podzemní vody jsou stanoveny bez ohledu na způsob využití území. Indikátory znečištění jsou převzaté screeningové hodnoty znečištění užitkových a pitných vod RSL-tapwater, které vycházejí z expozičních scénářů kontaktu člověka s pitnou a užitkovou vodou, tj. v případech využívání podzemní vody.
Hodnoty indikátorů jsou odvozeny na základě kombinace tří expozičních cest, a to perorální (konzumace vody), dermální a inhalační. Některé látky mohou mít výraznější toxický účinek při dermální či inhalační expozici než při expozici perorální. V takových případech může pak být hodnota indikátoru znečištění nižší než mezní hodnota v pitné vodě vycházející primárně z perorální expozice (například v případě benzenu). Je nutno zdůraznit, že indikátory znečištění podzemní vody v takových případech nenahrazují mezní hodnoty v pitné vodě, jsou pouze indikací, že některá z dalších expozičních cest vedle konzumace vody má rizikový potenciál, který je doporučeno dále zkoumat a hodnotit z hlediska rizik pro případného příjemce znečištění.
Čl. 6
Přehled hodnot indikátorů znečištění
Nedílnou součástí tohoto metodického pokynu je Příloha č. 1, která obsahuje přehled hodnot indikátorů znečištění v jednotlivých složkách horninového prostředí pro kontaminanty obvyklé v České republice (nízké hodnoty jsou uvedeny v semilogaritmickém tvaru (např. 2.1E-04 místo 0,00021).
V případě, kdy nelze najít příslušnou látku, je třeba ověřit, zda daná látka není uvedena pod jiným názvem (např. chloroform je uveden pod názvem trichlormetan nebo perchloreten je uveden pod názvem tetrachloreten apod.). K jednoznačné identifikaci látky slouží registrační číslo CAS. Pro další chemické látky, které nejsou v přehledu uvedeny, lze využít screeningových hodnot uvedených na zdrojovém serveru USEPA na:
http://www.epa.gov/reg3hwmd/risk/human/rb-concentration_table/Generic_Tables/index.htm
V případě využití zdrojového serveru USEPA pro chemické látky neuvedené v Příloze č. 1 tohoto Metodického pokynu platí následující pravidla:
RSL Industrial Soil odpovídá indikátoru znečištění zemin pro průmyslově využívaná území;
RSL Resident Soil odpovídá indikátoru znečištění zemin pro ostatní plochy mimo průmyslově využívaná území;
RSL Industrial Air x 103 odpovídá indikátoru znečištění půdního vzduchu v průmyslově využívaných územích;
RSL Resident Air x 103 odpovídá indikátoru znečištění půdního vzduchu na plochách mimo průmyslově využívaná území;
RSL Tapwater odpovídá indikátoru znečištění podzemní vody.
Pokud ani v originální databázi USEPA není látka uvedena, znamená to, že USEPA nemá pro danou látku adekvátní údaje o její toxicitě, a tudíž nebylo možno příslušnou hodnotu RSL odvodit. V takovém případě je, pokud se jedná o plošný výskyt dané látky v koncentracích výrazně překračujících úroveň přírodního pozadí, doporučeno se obrátit ke konzultaci na Státní zdravotní ústav či využít různých toxikologických databází.
Čl. 7
Použití indikátorů znečištění
Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace dle legislativních předpisů7 a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
Toto pravidlo neplatí pro:
významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění,
případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění),
případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
Na druhou stranu, překročení hodnoty indikátoru znečištění neznamená automaticky nutnost provedení nápravných opatření, jedná se pouze o indikaci, že zjištěná úroveň znečištění má potenciál nepříznivého vlivu na lidské zdraví či ekosystémy, a je nezbytné významnost tohoto rizika dále zkoumat a hodnotit.
Obdobně lze za indikaci znečištění považovat až prokazatelné překročení úrovně přírodního pozadí na konkrétní lokalitě. Typickým příkladem je např. arsen, u kterého jsou v České republice vzhledem ke geochemickým poměrům běžné vyšší koncentrace v horninovém prostředí, než jsou příslušné indikátory znečištění.
V případě hodnot indikátorů znečištění výrazně nižších (zpravidla u vysoce toxických látek) než je běžně akceptovaná mez detekce akreditovaných laboratorních metod lze za indikaci přítomnosti znečištění považovat až překročení standardní meze detekce pro danou látku.
V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik8. Použití alternativních hodnot je vždy nutné zdůvodnit a doložit.
Čl. 8
Ropné látky
Vzhledem ke složitosti odvození toxikologických parametrů pro směs chemických látek, kterou představují ropné uhlovodíky, nejsou až na výjimky screeningové hodnoty RSL USEPA pro ropné produkty stanoveny. Avšak s ohledem na to, že ropné látky jsou jedním z nejběžnějších kontaminantů horninového prostředí a podzemních vod, jsou tímto Metodickým pokynem hodnoty indikátorů znečištění zemin a podzemní vody ropnými látkami (stanovených jako uhlovodíky C10-C40) specificky stanoveny. Konkrétní hodnoty jsou uvedeny v Příloze č. 1 tohoto Metodického pokynu.
V případě posuzování znečištění ropnými látkami a možnosti jeho hodnocení z hlediska rizik je však dále v souladu s metodickým pokynem MŽP č. 3 z roku 20089 doporučeno sledovat vedle souhrnného parametru (uhlovodíky C10-C40) také přítomnost složek ropného znečištění (u předpokládaného výskytu znečištění níže vroucími frakcemi uhlovodíků jako jsou benzíny či letecký petrolej stanovením koncentrací monocyklických aromatických uhlovodíků benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů a také metyl-terc-butyl etheru (MTBE), u předpokládaného znečištění výše vroucími frakcemi (oleje) stanovením polycyklických aromatických uhlovodíků).
V případě ropných látek je vedle potenciálního překročení stanovených hodnot indikátorů znečištění indikací znečištění rovněž výskyt volné fáze ropných látek.
 |
Ing. Karel Bláha, CSc.
ředitel odboru environmentálních rizik a ekologických škod MŽP
|
|
Evropská unie
Spolufinancováno z prostředků Fondu soudržnosti v rámci Technické pomoci Operačního programu Životní prostředí.
|
|
|
Ministerstvo životního prostředí
|
Státní fond životního prostředí České republiky
|
|
www.opzp.cz
|
zelená linka 800 260 500
|
dotazy@sfzp.cz
|
Ing. Karel Bláha, CSc.
ředitel odboru environmentálních rizik a ekologických škod MŽP
Evropská unie
Spolufinancováno z prostředků Fondu soudržnosti v rámci Technické pomoci Operačního programu Životní prostředí.
Ministerstvo životního prostředí
Státní fond životního prostředí České republiky
|
www.opzp.cz
|
zelená linka 800 260 500
|
dotazy@sfzp.cz
|
Příloha č. 1 - Přehled hodnot indikátorů znečištění zemin, půdního vzduchu a podzemní vody
|
Registrační číslo CAS |
ZEMINA |
PODZEMNÍ VODA |
PŮDNÍ VZDUCH |
||||
|
Látka |
Průmyslo- vě využívané území |
Ostatní plochy |
Průmyslo- vě využívané území |
Ostatní plochy |
|||
|
mg/kg sušiny |
μg/l |
mg/m3 |
|||||
|
č. |
I. Kovy |
||||||
|
1 |
Stříbro |
7440-22-4 |
5 100 |
390 |
71 |
||
|
2 |
Arsen(1 |
7440-38-2 |
2,4 |
0,61 |
0,045 |
||
|
3 |
Bór |
7440-42-8 |
200 000 |
16 000 |
3 100 |
||
|
4 |
Baryum |
7440-39-3 |
190 000 |
15 000 |
2 900 |
||
|
5 |
Berylium |
7440-41-7 |
2 000 |
160 |
16 |
||
|
6 |
Kadmium |
7440-43-9 |
800 |
70 |
6,9 |
||
|
7 |
Kobalt |
7440-48-4 |
300 |
23 |
4,7 |
||
|
8 |
Chróm šestimocný(2 |
18540-29-9 |
5,6 |
0,29 |
0,031 |
||
|
9 |
Měď |
7440-50-8 |
41 000 |
3 100 |
620 |
||
|
10 |
Železo |
7439-89-6 |
720 000 |
55 000 |
11 000 |
||
|
11 |
Rtuť |
7439-97-6 |
43 |
10 |
0,63 |
||
|
12 |
Mangan |
7439-96-5 |
23 000 |
1 800 |
320 |
||
|
13 |
Molybden |
7439-98-7 |
5 100 |
390 |
78 |
||
|
14 |
Nikl |
7440-02-0 |
20 000 |
1 500 |
300 |
||
|
15 |
Olovo(3 |
7439-92-1 |
800 |
400 |
10 |
||
|
16 |
Antimon |
7440-36-0 |
410 |
31 |
6,0 |
||
|
17 |
Selen |
7782-49-2 |
5 100 |
390 |
78 |
||
|
18 |
Cín |
7440-31-5 |
610 000 |
47 000 |
9 300 |
||
|
19 |
Vanad |
- |
5 100 |
390 |
63 |
||
|
20 |
Zinek |
7440-66-6 |
310 000 |
23 000 |
4 700 |
||
|
II. Monocyklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované) |
|||||||
|
21 |
Benzen |
71-43-2 |
5,4 |
1,1 |
0,39 |
1,6 |
0,31 |
|
22 |
Toluen |
108-88-3 |
45 000 |
5 000 |
860 |
22 000 |
5 200 |
|
23 |
Etylbenzen |
100-41-4 |
27 |
5,4 |
1,3 |
4,9 |
0,97 |
|
24 |
Xyleny |
1330-20-7 |
2 700 |
630 |
190 |
440 |
100 |
|
25 |
Styren |
100-42-5 |
36 000 |
6 300 |
1 100 |
4 400 |
1 000 |
|
26 |
Fenol |
108-95-2 |
180 000 |
18 000 |
4 500 |
||
|
III. Polycyklické aromatické uhlovodíky(4 |
|||||||
|
27 |
Acenaften |
83-32-9 |
33 000 |
3 400 |
400 |
||
|
28 |
Antracen |
120-12-7 |
170 000 |
17 000 |
1 300 |
||
|
29 |
Benzo(a)antracen |
56-55-3 |
2,1 |
0,15 |
0,029 |
||
|
30 |
Benzo(a)pyren |
50-32-8 |
0,21 |
0,015 |
0,0029 |
||
|
31 |
Benzo(b)fluoranten |
205-99-2 |
2,1 |
0,15 |
0,029 |
||
|
32 |
Benzo(k)fluoranten |
207-08-9 |
21 |
1,5 |
0,29 |
||
|
33 |
Dibenzo(a,h)antracen |
53-70-3 |
0,21 |
0,015 |
0,0029 |
||
|
34 |
Fluoren |
86-73-7 |
22 000 |
2 300 |
220 |
||
|
35 |
Fluoranten |
206-44-0 |
22 000 |
2 300 |
630 |
||
|
36 |
Chrysen |
218-01-9 |
210 |
15 |
2,9 |
||
|
37 |
Indeno(1,2,3cd)pyren |
193-39-5 |
2,1 |
0,15 |
0,029 |
||
|
38 |
Naftalen |
91-20-3 |
18 |
3,6 |
0,14 |
0,36 |
0,072 |
|
39 |
Pyren |
129-00-0 |
17 000 |
1 700 |
87 |
||
|
IV. Monocyclické aromatické uhlovodíky |
|||||||
|
(halogenované) - chlorbenzeny a chlorfenoly |
|||||||
|
40 |
Chlorbenzen |
108-90-7 |
1 400 |
290 |
72 |
220 |
52 |
|
41 |
1,2-dichlorbenzen |
95-50-1 |
9 800 |
1 900 |
280 |
880 |
210 |
|
42 |
1,4-dichlorbenzen |
106-46-7 |
12 |
2,4 |
0,42 |
1,1 |
0,22 |
|
43 |
1,2,3-trichlorbenzen |
87-61-6 |
490 |
49 |
5,2 |
||
|
44 |
1,2,4-trichlorbenzen |
120-82-1 |
99 |
22 |
0,99 |
8,8 |
2,1 |
|
45 |
1,2,4,5-tetrachlorbenzen |
95-94-3 |
180 |
18 |
1,2 |
||
|
46 |
Pentachlorbenzen |
608-93-5 |
490 |
49 |
2,3 |
||
|
47 |
Hexachlorbenzen |
118-74-1 |
1,1 |
0,3 |
0,042 |
||
|
48 |
2-chlorfenol |
95-57-8 |
5 100 |
390 |
71 |
||
|
49 |
2,4-dichlorfenol |
120-83-2 |
1 800 |
180 |
35 |
||
|
50 |
2,4,5-trichlorfenol |
95-95-4 |
62 000 |
6 100 |
890 |
||
|
51 |
2,4,6-trichlorfenol |
88-06-2 |
160 |
44 |
3,5 |
||
|
52 |
2,3,4,6-tetrachlorfenol |
58-90-2 |
18 000 |
1 800 |
170 |
||
|
53 |
Pentachlorfenol |
87-86-5 |
2,7 |
0,89 |
0,035 |
||
|
V. Pesticidy organicky chlorované |
|||||||
|
54 |
Aldrin |
309-00-2 |
0,10 |
0,029 |
0,0040 |
||
|
55 |
Dieldrin |
60-57-1 |
0,11 |
0,030 |
0,0015 |
||
|
56 |
Endrin |
72-20-8 |
180 |
18 |
1,7 |
||
|
57 |
DDD |
72-54-8 |
7,2 |
2,0 |
0,027 |
||
|
58 |
DDE |
72-55-9 |
5,1 |
1,4 |
0,20 |
||
|
59 |
DDT |
50-29-3 |
7,0 |
1,7 |
0,20 |
||
|
60 |
Endosulfan |
115-29-7 |
3 700 |
370 |
78 |
||
|
61 |
Hexachlorbutadien |
87-68-3 |
22 |
6,2 |
0,26 |
||
|
62 |
alfa-HCH |
319-84-6 |
0,27 |
0,077 |
0,0062 |
||
|
63 |
beta-HCH |
319-85-7 |
0,96 |
0,27 |
0,022 |
||
|
64 |
gama-HCH |
58-89-9 |
2,1 |
0,52 |
0,036 |
||
|
65 |
Heptachlor |
76-44-8 |
0,38 |
0,11 |
0,0018 |
||
|
66 |
Heptachlor epoxid |
1024-57-3 |
0,19 |
0,053 |
0,0033 |
||
|
67 |
Chlordekon |
143-50-0 |
0,17 |
0,049 |
0,0030 |
||
|
68 |
Metoxychlor |
72-43-5 |
3 100 |
310 |
27 |
||
|
69 |
Mirex |
2385-85-5 |
0,096 |
0,027 |
0,0037 |
||
|
70 |
Pentachlornitrobenzen |
82-68-8 |
6,6 |
1,9 |
0,10 |
||
|
71 |
Toxafen |
8001-35-2 |
1,6 |
0,44 |
0,013 |
||
|
VI. Ostatní pesticidy |
|||||||
|
72 |
Alachlor |
15972-60-8 |
31 |
8,7 |
0,91 |
||
|
73 |
Aldikarb |
116-06-3 |
620 |
61 |
15 |
||
|
74 |
Atrazin |
1912-24-9 |
7,5 |
2,1 |
0,26 |
||
|
75 |
Kyselina 2,4-dichlorefenoxyoctová (2,4-D) |
94-75-7 |
7 700 |
690 |
130 |
||
|
76 |
Dinoseb |
88-85-7 |
620 |
61 |
11 |
||
|
77 |
Diuron |
330-54-1 |
1 200 |
120 |
28 |
||
|
78 |
Chlorfenvinfos |
470-90-6 |
430 |
43 |
8,6 |
||
|
79 |
Chlorpyrifos |
2921-88-2 |
620 |
61 |
6,2 |
||
|
80 |
Karbofuran |
1563-66-2 |
3 100 |
310 |
73 |
||
|
81 |
Malathion |
121-75-5 |
12 000 |
1 200 |
300 |
||
|
82 |
Methylbromid |
74-83-9 |
110 |
25 |
7,9 |
18 |
4,2 |
|
83 |
MCPA |
94-74-6 |
310 |
31 |
5,7 |
||
|
84 |
Parathion |
56-38-2 |
3 700 |
370 |
65 |
||
|
85 |
Simazin |
122-34-9 |
14 |
4,1 |
0,52 |
||
|
86 |
Kyselina 2,4,5-trichlorfenoxyoctová (2,4,5-T) |
93-76-5 |
6 200 |
610 |
120 |
||
|
VII. Chlorované alifatické uhlovodíky |
|||||||
|
87 |
Dichlormetan |
75-09-2 |
960 |
56 |
9,9 |
1 200 |
96 |
|
88 |
Trichlormetan |
67-66-3 |
1,5 |
0,29 |
0,19 |
0,53 |
0,11 |
|
89 |
Tetrachlorometan |
56-23-5 |
3,0 |
0,61 |
0,39 |
2,0 |
0,41 |
|
90 |
1,1-dichloretan |
75-34-3 |
17 |
3,3 |
2,4 |
7,7 |
1,5 |
|
91 |
1,2-dichloretan |
107-06-2 |
2,2 |
0,43 |
0,15 |
0,47 |
0,094 |
|
92 |
1,1,1-trichloretan |
71-55-6 |
38 000 |
8 700 |
7 500 |
22 000 |
5 200 |
|
93 |
1,1,2-trichloretan |
79-00-5 |
5,3 |
1,1 |
0,24 |
0,77 |
0,15 |
|
94 |
1,1,1,2-tetrachloretan |
630-20-6 |
9,3 |
1,9 |
0,50 |
1,7 |
0,33 |
|
95 |
1,1,2,2-tetrachloretan |
79-34-5 |
2,8 |
0,56 |
0,066 |
0,21 |
0,042 |
|
96 |
Vinylchlorid |
75-01-4 |
1,7 |
0,060 |
0,015 |
2,8 |
0,16 |
|
97 |
1,1-dichloreten |
75-35-4 |
1 100 |
240 |
260 |
880 |
210 |
|
98 |
1,2-dichloreten cis |
156-59-2 |
2 000 |
160 |
28 |
||
|
99 |
1,2-dichloreten trans |
156-60-5 |
690 |
150 |
86 |
260 |
63 |
|
100 |
Trichloreten |
79-01-6 |
6,4 |
0,91 |
0,44 |
3,0 |
0,43 |
|
101 |
Tetrachloreten |
127-18-4 |
110 |
22 |
9,7 |
47 |
9,4 |
|
VIII. Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované) |
|||||||
|
102 |
PCB (jednotlivé kongenery)(5 |
0,38 |
0,11 |
0,017 |
|||
|
103 |
PCB (směs kongenerů) (5 |
1336-36-3 |
0,74 |
0,22 |
0,17 |
||
|
104 |
HxCDD (směs izomerů) |
- |
3,9E-04 |
9,4E-05 |
1,1E-05 |
||
|
105 |
2,3,7,8- TCDD |
1746-01-6 |
1,8E-05 |
4,5E-06 |
5,2E-07 |
||
|
IX. Ostatní |
|||||||
|
Anorganické látky |
|||||||
|
106 |
Fluoridy |
16984-48-8 |
41 000 |
3 100 |
620 |
||
|
107 |
Kyanidy |
57-12-5 |
140 |
22 |
1,4 |
||
|
108 |
Thiokyanáty |
463-56-9 |
200 |
16 |
3,1 |
||
|
109 |
Dusitany |
14797-65-0 |
100 000 |
7 800 |
1 600 |
||
|
Organické látky |
|||||||
|
110 |
Anilín |
62-53-3 |
300 |
85 |
12 |
||
|
111 |
Akrylamid |
79-06-1 |
3,4 |
0,23 |
0.043 |
||
|
112 |
Di(2-ethylhexyl) ftalát |
117-81-7 |
120 |
35 |
4,8 |
||
|
113 |
2,4-dinitrotoluen |
121-14-2 |
5,5 |
1,6 |
0,20 |
||
|
114 |
2,6-dinitrotoluen |
606-20-2 |
1,2 |
0,33 |
0,042 |
||
|
115 |
Epichlorhydrin |
106-89-8 |
88 |
20 |
2,0 |
4,4 |
1,0 |
|
116 |
Hydrochinon |
123-31-9 |
29 |
8,1 |
1,1 |
||
|
117 |
Chlornaftalen |
91-58-7 |
82 000 |
6 300 |
550 |
||
|
118 |
Kresoly |
1319-77-3 |
62 000 |
6 100 |
1 400 |
2 600 |
630 |
|
119 |
Metyl-terc-butyl eter (MTBE) |
1634-04-4 |
220 |
43 |
12 |
47 |
9,4 |
|
120 |
Nitrobenzen |
98-95-3 |
24 |
4,8 |
0,12 |
0,31 |
0,061 |
|
121 |
m-nitrotoluen |
99-08-1 |
62 |
6,1 |
1,3 |
||
|
122 |
o-nitrotoluen |
88-72-2 |
13 |
2,9 |
0,27 |
||
|
123 |
p-nitrotoluen |
99-99-0 |
110 |
30 |
3,7 |
||
|
124 |
Parathion-etyl |
56-38-2 |
3 700 |
370 |
65 |
||
|
125 |
Parathion-metyl |
298-00-0 |
150 |
15 |
3,4 |
||
|
126 |
Pyridin |
110-86-1 |
1 000 |
78 |
15 |
||
|
127 |
Trifluralin |
1582-09-8 |
220 |
63 |
2,2 |
||
|
128 |
2,4,6-trinitrotoluen |
118-96-7 |
79 |
19 |
2,2 |
||
|
Ropné látky |
|||||||
|
129 |
Ropné látky (jako uhlovodíky C10-C40) (5 |
- |
1 500 |
500 |
500 |
||
Poznámky:
Obecné
Přehled kontaminantů obvyklých v České republice, ke kterým jsou hodnoty indikátorů znečištění stanoveny, vychází z přehledu látek ve zrušeném Metodickém pokynu MŽP Kritéria znečištění z roku 1996, a je upraven dle aktuálního stavu poznání, platné relevantní legislativy a dostupnosti screeningových hodnot RSL pro jednotlivé látky.
Není žádoucí využívat přehled látek, pro které jsou indikátory znečištění stanoveny, jako ucelený přehled látek, které mají být plošně sledovány v rámci prováděných průzkumů znečištění. Průzkumy znečištění je nutno vždy provádět s ohledem na místně-specifické podmínky (historii lokality) a zaměřit je na určené látky potenciálního zájmu, tj. látky, jejichž přítomnost lze na lokalitě očekávat.
Specifické
1) V případě arsenu jsou v České republice vzhledem ke geochemickým poměrům v horninovém prostředí běžné vyšší koncentrace než uvedené indikátory znečištění. V takových případech jsou indikací znečištění až koncentrace arsenu překračující hodnoty přírodního pozadí v místně-specifických podmínkách hodnocené lokality.
2) S ohledem na aktuální přístup USEPA nejsou stanoveny screeningové hodnoty RSL pro celkový chróm (na zdrojovém serveru USEPA jsou nicméně uvedeny rovněž screeningové hodnoty pro trojmocný chróm).
3) Pro olovo není v současné době dosažen konsensus na odvození toxikologických parametrů referenční dávky a směrnice karcinogenity. USEPA tak stanovuje pouze screeningové hodnoty RSL v zemině na základě biokinetických modelů olova v krvi. Screeningová hodnota RSL pro vodu není USEPA stanovena, nicméně je doporučeno vycházet z limitní hodnoty pro olovo v pitné vodě. S ohledem na toto doporučení a skutečnost, že v případě olova se jedná o častý a běžný kontaminant, odpovídá pro tento specifický případ hodnota indikátoru znečištění v podzemní vodě nejvyšší mezné hodnotě olova v pitné vodě dle Vyhlášky č. 252/2004 Sb. Nejvyšší mezné hodnotě v pitné vodě pak odpovídá i indikátor znečištění zemin pro případ vymývání znečištění ze zeminy.
4) Indikátory znečištění pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou stanoveny pro prioritní zástupce PAU dle doporučení USEPA, pro které jsou dostupné screeningové hodnoty RSL (ze 16 zástupců PAU dle USEPA nejsou indikátory znečištění stanoveny pro acenaftylen, fenantren a benzo(ghi)perylen).
5) Screningové hodnoty USEPA byly odvozeny pro jednotlivé kongenery PCB 105, 114, 118, 123, 156, 157, 167 a 189, které však v běžné praxi v ČR nejsou běžně stanovovány. S ohledem na skutečnost, že se screeningové hodnoty RSL pro jednotlivé kongenery liší s ohledem na fyzikálně-chemické vlastnosti jednotlivých kongenerů jen mírně jsou hodnoty indikátorů použitelné i pro v ČR běžně stanovované 28, 52, 101, 138, 153 a 180. Položka 103 „směs kongenerů“ je uplatňována pro sumu těchto v ČR běžně stanovovaných kongenerů.
6) Indikátory znečištění pro ropné látky byly odvozeny specificky a nemají vztah ke zdrojové databázi USEPA. Vedle souhrnného parametru C10-C40 je vždy doporučeno sledovat jednotlivé složky dle charakteru ropného znečištění (např. monocyklické aromatické uhlovodíky u nízko vroucích ropných produktů apod.).
2 Pouhé překročení hodnoty indikátoru nemusí být ještě důvodem pro zařazení chemické látky mezi prioritní škodliviny (např. v případě jen bodově zvýšené koncentrace dané látky). Naopak, v případě významného plošného výskytu zvýšených koncentrací, i když pod úrovní hodnoty indikátoru, může zpracovatel Analýzy rizik s ohledem na reálné místní expoziční scénáře látku mezi prioritní škodliviny zařadit.