Věstník MŽP ČR, částka 1/2019
Metodický pokyn
sekce ochrany přírody a krajiny,
kterým se stanoví obsah plánů péče o chráněné krajinné oblasti, postup
jejich zpracováni, projednáváni a schvalování
Článek 1
Úvodní ustanovení
1.1 Plán péče o chráněnou krajinnou oblast (dále jen „plán péče“) je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě vyhodnocení údajů o dosavadním vývoji a současném stavu chráněné krajinné oblasti (dále jen „CHKO“), tedy zejména stavu a vývoji krajiny, ekosystémů a ostatních předmětů ochrany, vyhodnocení významných přírodních činitelů a vlivů člověka působících na předměty ochrany, zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany a účinnosti navržených zásad využívání území CHKO stanovuje dlouhodobé cíle ochrany přírody, postup a způsob jejich naplňování, navrhuje zásady využívání území směřující ke zlepšení stavu krajiny CHKO a jejích přírodních hodnot a rámcová opatření prováděná orgány ochrany přírody za účelem naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO.
1.2 Plány péče se zpracovávají podle §38 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon“) a podle vyhlášky MŽP č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území (dále jen „vyhláška“).
1.3 Účelem tohoto metodického pokynu Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) je sjednocení obsahu plánů péče o CHKO, postupu při přípravě, zpracování, projednávání a schvalování plánů péče.
Článek 2
Obsah plánu péče
2.1 Plán péče se skládá z rozborové a návrhové části a jejich příloh.
2.2 Rozborová část
2.2.1 Rozborová část je podkladem pro zpracování návrhové části plánu péče. Obsahuje náležitosti uvedené v §3, 4 a §5 odst. 3 vyhlášky (tj. základní údaje o CHKO, zejména tedy charakteristiku území CHKO zaměřenou na její přírodní poměry, popis a vyhodnocení dosavadního stavu a vývoje krajiny, včetně krajinného rázu a jejích přírodních funkcí z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany CHKO, popis a vyhodnocení stavu ekosystémů a jejich složek, které jsou v rámci CHKO jedinečné, reprezentativní nebo zachovalé z hlediska ochrany přírody a krajiny nebo jsou významné pro biologickou rozmanitost, a to z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany CHKO, zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany CHKO zajišťované orgány ochrany přírody, zhodnocení účinnosti navržených zásad využívání území, výčet a popis významných přírodních činitelů a vlivů člověka působících na předměty ochrany CHKO) a další odborné podklady zpracované ke konkrétnímu datu před počátkem platnosti plánu péče. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „AOPK ČR“) či Správa Národního parku Šumava nebo Správa Národního parku České Švýcarsko (obojí dále jen „správa“) shromažďuje průběžně data pro aktualizaci rozborů v elektronické podobě. AOPK ČR či správa v této části plánu péče zhodnotí účinnost a efektivitu zajištění ochrany předmětů ochrany CHKO stanovenou v dosavadním plánu péče za období jeho platnosti na základě stanovených indikátorů (tj. stav krajiny, jejích přírodních funkcí a stav přírodních hodnot tvořících předměty ochrany CHKO, dosažení dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany, účinnost zásad k využívání území a efektivitu rámcových opatření prováděných orgány ochrany přírody).
2.2.2 Osnova jednotlivých kapitol rozborové části a jejich obsah je uvedena v příloze č. 1 tohoto metodického pokynu. Osnovou stanovený minimální rozsah je pro zpracování rozborové části závazný.
2.2.3 Podle konkrétních přírodních podmínek CHKO je možno členit jednotlivé kapitoly a články rozborové části podrobněji nad minimální rozsah stanovený v příloze č. 1. To platí i o přílohách rozborové části.
2.3 Návrhová část
2.3.1 Na základě vyhodnocení uvedeného v rozborové části připraví AOPK ČR či správa návrhovou část plánu péče. Návrhová část stanovuje strategické plány v území, tedy dlouhodobé a střednědobé cíle k zajištění ochrany předmětů ochrany CHKO a postup a způsob jejich naplňování. Dále obsahuje návrh zásad hospodářského využívání území směřující k zachování nebo zlepšení stavu krajiny CHKO a jejích přírodních hodnot a přírodních funkcí a zásady rekreačního a sportovního nebo jiného využívání území CHKO v případě, že je nebo by mohlo být území CHKO k těmto činnostem využíváno a pokud by při tom hrozilo poškození předmětů ochrany CHKO. Návrhová část dále obsahuje návrhy rámcových opatření prováděných orgány ochrany přírody za účelem naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO, přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení CHKO v terénu, přehled potřeb budování a údržby návštěvnické infrastruktury nezbytné pro zachování stavu předmětů ochrany CHKO, zásady péče o přírodní stanoviště a nebo stanoviště druhů včetně ptáků, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, stanovení rozsahu a způsobu sledování stavu a vývoje předmětů ochrany CHKO, návrhy na vědecko-výzkumné a osvětové využití CHKO a stanovení souboru indikátorů sledování plnění navržených cílů.
2.3.2 Návrhová část plánu péče se zpracovává podle osnovy, která je přílohou č. 2 tohoto metodického pokynu. Osnovou stanovený minimální rozsah je pro zpracování návrhové části plánu péče závazný.
2.3.3 Podle konkrétních podmínek CHKO je možno členit jednotlivé kapitoly a články návrhové části plánu péče podrobněji nad minimální rozsah stanovený v příloze č. 2. To platí i o přílohách návrhové části plánu péče.
2.4 Přílohy plánu péče
2.4.1 Povinnou přílohou plánu péče jsou údaje o obmýtí a době obnovní pro jednotlivé hospodářské soubory, do kterých se zařazují lesní porosty v prvních zónách CHKO dle §5 odst. 3 vyhlášky.
2.4.2 Rámcové směrnice péče o lesní ekosystémy, které jsou přílohou plánu péče o CHKO, obsahují pro cílové hospodářské soubory především údaje o době obmýtní a obnovní, melioračních a zpevňujících dřevinách a jejich minimálním zastoupení při obnově a další údaje potřebné pro hospodaření v lesích. Je-li to z hlediska péče o les účelné, jsou zpracovány pro každou zónu odstupňované ochrany přírody zvlášť. Pro cílové hospodářské soubory se zanedbatelnou výměrou může být uveden odkaz na rámcové směrnice s obdobnými základními hospodářskými doporučeními. Pro hospodářské soubory, v kterých se uplatní nepasečné způsoby hospodaření, se údaje o obmýtí a obnovní době neuvádějí. V případě, že zásady hospodaření pro porosty ve třetí a čtvrté zóně ochrany přírody jsou v hlavních částech shodné se zásadami uvedenými v rámcových směrnicích v příslušném oblastním plánu rozvoje lesů, je možné uvést pouze odkaz.
2.4.3 Plány péče obsahují rovněž mapové přílohy. Závazným výchozím mapovým podkladem pro mapové přílohy plánů péče o CHKO je Základní mapa České republiky.
Článek 3
Zpracování návrhu plánu péče
3.1 Návrh plánu péče zpracuje AOPK ČR (§78 odst. 8 zákona), která ho předkládá ministerstvu, kromě návrhu plánu péče o CHKO Šumava a CHKO Labské pískovce, kdy jej předkládá ministerstvu samostatně správa. Ministerstvo zajišťuje zpracování plánu péče podle §38 odst. 2 zákona.
3.2 Zpracování návrhu plánu péče je AOPK ČR či správou zahájeno nejméně 2 roky před ukončením platnosti dosavadního plánu péče (§7 odst. 1 vyhlášky).
3.3 Návrh plánu péče zpracovaný dle osnov v Příloze č. 1 a 2 je předložen k odsouhlasení ministerstvu elektronicky, a to minimálně 16 měsíců před ukončením platnosti dosavadního plánu péče.
3.4 Spolu s návrhem plánu péče předloží AOPK ČR nebo správa ministerstvu seznam obcí na území CHKO s jejich adresami.
3.5 Pro zpracování plánu péče lze zadat odborně způsobilé organizaci vypracování odborných studií, posudků aj. podkladů.
Článek 4
Projednání, schvalování a nakládání se schváleným plánem péče
4.1 Po odsouhlasení obdrženého návrhu plánu péče ministerstvem následně ministerstvo zajistí projednání návrhu plánu péče v souladu s ustanovením §38 odst. 3 a 4 zákona.
4.2 AOPK ČR nebo správa spolupracuje s ministerstvem na projednání a vypořádání připomínek podaných v rámci zveřejnění oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. S ohledem na způsob vypořádání připomínek provede AOPK ČR nebo správa konečnou úpravu návrhu a předloží ji ministerstvu ke schválení.
4.3 Návrh plánu péče, projednaný podle článků 4.1. a 4.2., schválí ministerstvo protokolem, ve kterém jsou vypořádány připomínky vlastníků, obcí a krajů. Plán péče se považuje za schválený k datu vydání protokolu. Protokol je nedílnou součástí schváleného plánu péče.
4.4 Jedno úplné vyhotovení plánu péče v písemné formě a v digitální formě zůstává po schválení plánu péče trvale uloženo v Ústředním seznamu ochrany přírody a na příslušném regionálním pracovišti AOPK ČR nebo správě, kam je ministerstvo zasílá do 30 dnů od schválení. Zároveň jedno úplné vyhotovení plánu péče v písemné i v digitální formě zůstává na příslušném odborném útvaru ministerstva.
4.5 AOPK ČR zajistí do 30 dnů po obdržení schváleného plánu péče od ministerstva jeho zveřejnění na svých internetových stránkách, obdobně pak i správa na internetových stránkách příslušné správy.
4.6 Po schválení plánu péče ministerstvo do 30 dnů doručí jedno vyhotovení schváleného plánu péče v digitální formě, včetně písemné kopie schvalovacího protokolu obcím a krajům, do jejichž území CHKO zasahuje.
4.7 Na regionálním pracovišti AOPK ČR, správě a v Ústředním seznamu ochrany přírody je schválený plán péče k dispozici k nahlédnutí veřejnosti.
Článek 5
Zrušovací ustanovení
5.1 Tímto Metodickým pokynem se ruší Metodický pokyn MŽP ČR č. 16 zveřejněný ve Věstníku MŽP č. 12/2007, kterým se stanoví obsah plánů péče o chráněné krajinné oblasti a postup jejich zpracování, projednání a schvalování.
Článek 6
Závěrečná ustanovení
6.1 Tento metodický pokyn j e závazný pro AOPK ČR a správy.
6.2 Kontrolu dodržování tohoto metodického pokynu provádí příslušný odborný útvar ministerstva.
Článek 7
Účinnost
7.1 Tento metodický pokyn je platný od 1.1.2019.
Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.
náměstek ministra pro řízení sekce
ochrany přírody a krajiny
Přílohy:
Příloha 1. Osnova rozborové části plánu péče o CHKO
Příloha 2. Osnova návrhové části plánu péče o CHKO
Příloha 3. Předměty ochrany CHKO, definice, pojmy
Příloha č. 1
Osnova rozborové části plánu péče o CHKO
Titulní strana
Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast na období
Období platnosti se stanovuje v rozsahu let, přičemž se tím rozumí od 1. ledna prvního roku platnosti do 31. prosince posledního roku platnosti.
Rozborová část
Poznámka
V textu této přílohy jsou kapitoly s vysvětlivkami. Názvy kapitol jsou uvedeny tučně a text, který bude součástí kapitoly, je normálním písmem. Vysvětlivky jsou psané kurzívou a v samotném plánu péče se neobjeví, jsou nahrazeny vlastním textem nebo odstraněny. Pokud se některá z kapitol nezpracovává, protože v dané CHKO nemá smysl (např. předmět ochrany Geologické a geomorfologické jevy), následující kapitoly se přečíslují, aby byla zachována číselná řada.
Vlastní text 1.
Základní údaje o CHKO (dle vyhlášky, přílohy č. 1)
1.1. Základní identifikační údaje
název území a evidenční číslo: kategorie ochrany a kategorie IUCN:
údaje o vyhlášení: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno,
název orgánu, který předpis vydal, číslo předpisu, datum platnosti a datum účinnosti předpisu
údaje o vymezení zonace: druh právního předpisu či protokol, kterým byla vymezena zonace CHKO, název orgánu, který vyhlášku/protokol vydal, číslo vyhlášky/protokolu, datum platnosti a datum účinnosti:
1.2 Poloha CHKO, překryv s územně-správními jednotkami
Uveďte úplný přehled dotčených katastrálních území podle aktuálního stavu katastru nemovitostí.
kraj: seznam krajů
obce s rozšířenou působností: seznam obcí
obce: seznam obcí s odlišením celých a částečně zahrnutých do CHKO
katastrální území: seznam k. ú. s odlišením celých a částečně zahrnutých do CHKO
výměra CHKO:
Příloha - zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka
1.3 Překryv s jinými chráněnými územími, se soustavou Natura 2000 a územím s mezinárodními statuty ochrany
NPR, NPP, PR, PP: seznam s uvedením kategorie a názvu MZCHÚ formou tabulky
Natura 2000 (PO, EVL): seznam s odlišením celých a částečně zahrnutých
Mezinárodní statut ochrany (Ramsarský mokřad mezinárodního významu, biosférické rezervace MaB, UNESCO, Evropský diplom a další): uvede se název příslušného statutu, pokud byl přidělen
Jiný typ chráněného území: seznam s odlišením celých a částečně zahrnutých území s vazbou na ochranu přírody a krajiny (např. CHOPAV, národní geopark, památkové rezervace, CHLÚ, aj.)
Příloha - Zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka
1.4 Předměty ochrany CHKO
Uveďte konkretizovaný soupis předmětů ochrany CHKO v souladu s ustanovením zákona a zřizovacího předpisu, kterým byla CHKO vyhlášena, konkretizovanou charakteristiku krajiny jako předmětu ochrany, tj. krajinného rázu, přírodních funkcí krajiny a charakteristiku přírodních hodnot krajiny jako předmětu ochrany CHKO na úrovni ekosystémů a jejich složek, které jsou jedinečné, reprezentativní nebo zachovalé z hlediska ochrany přírody a krajiny nebo jsou významné pro biologickou rozmanitost.
2. Vymezení hranice a. zonace CHKO
2.1 Stav vymezení hranice CHKO
Uveďte stručný popis stavu současného vymezení hranic (z hlediska jednoznačnosti vymezení i věcného hlediska), dostatečnost (nebo vady) hranice obecně, případně i ve vztahu k poslání mezinárodně významných území a oblastí, se kterými je CHKO v překryvu.
2.2 Stav vymezení zonace CHKO
Uveďte stručný popis stavu zonace, dostatečnost (nebo vady) zonace obecně z hlediska formálního i věcného vymezení, případně i ve vztahu k zajištění ochrany mezinárodně významných území a oblastí, se kterými je CHKO v překryvu. Uveďte datum schválení, změny, číslo protokolu či vyhlášky a rozlohy jednotlivých zón.
2.3 Stav bližších ochranných podmínek CHKO
Uveďte stručné zhodnocení dostatečnosti ochranných podmínek stanovených ve zřizovacím předpise z pohledu možnosti regulace činností, které by mohly mít negativní dopad na předměty ochrany CHKO.
3. Charakteristika území CHKO
Uveďte stručnou charakteristiku CHKO zaměřenou na její přírodní poměry, uvádějte jen informace relevantní ve vztahu k zajištění ochrany přírody a krajiny a předmětů ochrany CHKO.
3.1 Abiotické podmínky CHKO
Uveďte stručnou charakteristiku k následujícím tématům:
Geologie - hlavní geologické útvary (stáří, horniny)
Geomorfologie - geomorfologické členění, charakteristika reliéfu
Hydrologie - hlavní toky, vodní plochy, podzemní vody
Pedologie - typy a struktury půd, plochy půd zasaženy erozí
Klimatologie - klimatické oblasti, průměrné teploty, srážky, atd.
3.2 Biotické podmínky CHKO
Flora - fytogeografické členění, významné druhy (zvláště chráněné a z červených seznamů)
Vegetace - vegetační stupňovitost, zastoupení biotopů (včetně tabulky)
Fauna - biotopy s výskytem významných druhů živočichů, významné druhy (zvláště chráněné a z červených seznamů)
Invazivní a expanzivní druhy - rostlinné i živočišné, rozšíření v CHKO a jejich vliv na původní společenstva či druhy
3.3 Způsoby a formy využívání území CHKO
Uveďte jednotlivé způsoby obhospodařování a využívání krajiny, které působily na vývoj přírodních hodnot CHKO v minulosti (minulost, která ovlivnila stav a kvalitu hodnot minimálně od doby vzniku daného území v kategorii ochrany CHKO), v současné době (doba platnosti končícího plánu péče) či které mohou reálně nastat (jedná se o takové nové formy hospodaření a využívání krajiny, u kterých lze předpokládat, že bude snaha o jejich prosazování např. v souladu s klimatickou změnou, přístupem k řešení problematiky sucha či problematiky kůrovce, apod.) v období platnosti plánu péče. U každého uveďte, jaké jsou jeho důsledky, ať již v pozitivním či negativním smyslu na předměty ochrany CHKO a dále uveďte vyhodnocení jejich dopadů na stav předmětů ochrany a naplňování dlouhodobých cílů ochrany CHKO.
3.3.1 Hospodářské využívání území CHKO
Uveďte jednotlivé způsoby obhospodařování v zemědělství, lesnictví, rybářství (rybníkářství a výkon rybářského práva) a myslivosti, které působily na vývoj přírodních hodnot CHKO v minulosti (pokud se promítají do současného stavu a podoby předmětu ochrany), v současné době, či které mohou reálně nastat v období platnosti plánu péče.
Stručný popis historického vývoje území a jeho obhospodařování: zemědělství, lesnictví, rybářství (rybníkářství a výkon rybářského práva), myslivost
Charakteristika současného obhospodařování území: zemědělství (podíl zemědělské půdy včetně rozdělení ZPF), lesnictví (stručná charakteristika lesů v CHKO, lesnatost, rozdělení lesů dle vlastnictví, orientačně druhová skladba příp. s ohledem na zóny CHKO, vazba na OPRL, LHP, LHO, zastoupení kategorií lesa apod.), rybníkářství a rybářství (hospodařící subjekty, rybí obsádka, přehled rybářských revírů apod.), myslivost (včetně přehledu honiteb apod.)
3.3.2 Jiné využívání území CHKO, které ovlivňuje předměty ochrany CHKO
Uveďte další způsoby využívání území CHKO, které působily na vývoj přírodních hodnot CHKO v minulosti (minimálně od doby vzniku daného území v kategorii ochrany CHKO), v současné době (doba platnosti končícího plánu péče), či které mohou reálně nastat (jedná se o takové nové formy využívání krajiny, u kterých lze předpokládat, že bude snaha o jejich prosazování např. v souladu s klimatickou změnou, aj.) v období platnosti plánu péče. U každého uveďte, jaké jsou jeho důsledky, ať již v pozitivním či negativním smyslu na předměty ochrany CHKO a dále uveďte vyhodnocení jejich dopadů na naplňování dlouhodobých cílů ochrany CHKO.
Stručný popis historického vývoje území a jeho využívání: sídla a jejich rozvoj, doprava, energetika, těžba nerostných surovin a rašeliny, vodní hospodářství a rekreační a sportovní využívání, apod.
Charakteristika současného využívání území: výstavba a územní plánování (aktuální stav ÚPD, stav těch ÚAP, jejichž poskytování je v gesci AOPK ČR apod.), doprava (údržba komunikací apod.), energetika, těžba nerostných surovin a rašeliny (včetně přehledu ložisek a dobývacích prostorů) a rekreační a sportovní využívání, vodní hospodářství (významné vodní toky a plochy, migrační bariéry na tocích, MVE apod.).
4. Popis a vyhodnocení stavu a vývoje předmětů ochrany CHKO
Předměty ochrany CHKO, definice a pojetí jsou uvedeny v příloze č. 3 tohoto metodického pokynu. Předmětem ochrany CHKO je krajina jako celek. Při analýze krajiny je nutné se zabývat zhodnocením krajinného rázu, přírodních funkcí a přírodních hodnot krajiny, tedy jednotlivých přírodních a kulturních ploch, ekosystémů a jejich složek. Kapitola obsahuje popis a vyhodnocení stavu a vývoje krajiny, včetně typů, rozmístění a kvality přírodních ploch (lesní, luční, vodní, atd.) v čase a prostoru, krajinného rázu a přírodních funkcí krajiny, a to z hlediska naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO. Dále obsahuje popis a vyhodnocení stavu a vývoje ekosystémů a jejich složek, které jsou v rámci CHKO jedinečné, reprezentativní nebo zachovalé z hlediska ochrany přírody a krajiny nebo jsou významné pro biologickou rozmanitost (dále jen „přírodní hodnoty oblasti“), z hlediska naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO.
Vyhodnocení změn stavu předmětů ochrany CHKO za minulé období plánu péče je provedeno na základě průběžného monitoringu stanovených indikátorů (např. změna plochy, délka revitalizované přírodní či kulturní plochy, přírodní kvalita stanoviště v prostoru a čase, druhové složení společenstva, aj.), může být popsáno i nad rámec indikátorů.
4.1 Krajina
4.1.1 Krajinný ráz
Krajinný ráz na území CHKO je chráněn ve smyslu harmonie prostorových a funkčních vztahů, je cenný pro přítomnost významných krajinných prvků, přírodních a kulturních dominant, vzhledem k urbanistickému vývoji sídel. Cenná je přítomná míra rovnováhy přírodních a umělých, člověkem vytvořených prvků v krajině. Uveďte popis a vyhodnocení stavu a vývoje krajiny, krajinného rázu, včetně typů, dynamiky rozmístění přírodních a kulturních ploch v čase a prostoru z hlediska naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO. Uveďte jednotlivé typy ploch z hlediska jejich využití (lesní, vodní plochy, trvale travní porosty, orná půda, ostatní zemědělské pozemky, zastavěné plochy a ostatní plochy v procentech k celkové ploše CHKO) a vyhodnocení současného stavu a vývoje těchto ploch (mozaikovitost a velikost) na území CHKO v čase a prostoru během platnosti předchozího plánu péče.
Cílový stav vize, čeho má být v dlouhodobém horizontu dosaženo
Dnešní stav obecně podrobněji cenné části krajiny (např. cenné dominanty, horizonty a další skutečnosti hodné ochrany), podrobněji místa, kde je krajinný ráz narušen (včetně uvedení příčin narušení)
Dosavadní vývoj stručný popis vývoje a jeho příčin, neopakovat to, co je napsáno v kap. 3.3 (jen odkaz), zdůraznit vývoj za poslední období platnosti plánu péče, vyhodnocení fragmentace krajiny z pohledu zmenšování velikosti ploch ekosystémů, vyhodnocení vývoje (dynamika rozmístění a velikost) přírodních a kulturních ploch na území CHKO v čase z hlediska jejich využití, resp. mozaikovitosti (plochy lesní, travní, orné, jiné zemědělsky využívané, vodní, zástavba, atd.) a z hlediska velikosti ploch (scelování, miniaturizace ploch)
Hospodářské využívání území ovlivňující krajinný ráz: popis hospodářských aktivit, které mají negativní nebo pozitivní dopad na krajinný ráz (např. zalesňování, změna způsobu zemědělského hospodaření, apod.); ke každé aktivitě stručný popis a zhodnocení vlivu
Jiné činnosti využívání území ovlivňující krajinný ráz: využívání území, které má negativní nebo pozitivní dopad na krajinný ráz daného území, např. vodní díla, výstavba, dopravní či energetické stavby, těžba surovin; ke každé aktivitě stručný popis a zhodnocení vlivu
Přírodní činitelé ovlivňující krajinný ráz: např. sukcese, eroze, povodně apod.; ke každému faktoru stručný popis a zhodnocení vlivu
4.1.2 Přírodní funkce krajiny
Přírodní funkce jsou primární funkce krajiny, které v sobě zahrnují procesy klimatické, geologické, hydrologické a biologické, které jako celek vytváří podmínky pro existenci rostlin, živočichů i člověka. Z hlediska předmětů ochrany CHKO uveďte popis a vyhodnocení stavu přírodních funkcí krajiny, např. ekologické stability („ES“), migrační prostupnosti krajiny, přirozené retenční schopnosti krajiny a dalších, které lze považovat za předměty ochrany CHKO a jsou ovlivnitelné péčí nebo zásadami využívání území.
Cílový stav vize, čeho má být v dlouhodobém horizontu dosaženo
Dnešní stav obecně, fragmentace krajiny z pohledu migrační prostupnosti pro živočichy, pro ES prvky ÚSES - vymezení, hodnocení funkčnosti, přirozená retence vody v krajině
Dosavadní vývoj negativní (snižování ES) a pozitivní (zvyšování ES, posilování přírodních funkcí krajiny apod.), hodnocení ÚSES (podklady, vymezení, zakládání nových prvků ÚSES), vazba na KPÚ
Hospodářské využívání území ovlivňující přírodní funkce krajiny: popis hospodářských aktivit, které mají negativní nebo pozitivní dopad na např. retenční schopnost krajiny, migraci organismů, na ekologickou stabilitu krajiny apod.; ke každé aktivitě stručný popis a zhodnocení vlivu
Jiné činnosti využívání území ovlivňující přírodní funkce krajiny: využívání území, které má negativní nebo pozitivní dopad např. na ekologickou stabilitu krajiny a další přírodní funkce krajiny, např. výstavba způsobující fragmentaci, odběr vody, revitalizace; ke každé aktivitě stručný popis a zhodnocení vlivu
Přírodní činitelé ovlivňující přírodní funkce krajiny: např. zarůstání opuštěné zemědělské půdy apod.; ke každému faktoru stručný popis a zhodnocení vlivu
4.1.3 Přírodní hodnoty oblasti
Přírodní hodnoty oblasti představují ekosystémy, které jsou v rámci CHKO jedinečné, reprezentativní nebo zachovalé z hlediska ochrany přírody a krajiny nebo jsou významné pro svou biologickou rozmanitost, případně i jejich složky (např. druhy, pro které je daná CHKO významná z hlediska zachování jejich populací nebo druhy či skupiny druhů vyžadující speciální management). Uveďte popis a vyhodnocení stavu a vývoje uvedených ekosystémů, případně jejich složek na území CHKO v čase a prostoru za období platnosti předchozího plánu péče. Přírodní hodnotou mohou být také geologické a geomorfologické jevy v území. Do přírodních hodnot oblasti se zahrnují přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit, případně stanoviště druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany ptačích oblastí.
Přírodní hodnoty oblasti se u ekosystémů a druhů popisují obvykle jednotlivě, u geologických jevů obvykle souhrnně.
4.1.3.1. Ekosystém (E1 až En)
Cílový stav popis rozsahu a kvality
Dnešní stav popis rozsahu a kvality
Dosavadní vývoj změny rozsahu a kvality obecně a po zavedení péče
Hospodářské využívání území ovlivňující stav ekosystému: pozitivní i negativní vlivy jednotlivých způsobů hospodaření v krajině na rozsah a kvalitu ekosystémů, které jsou předmětem ochrany CHKO, stručný popis a zhodnocení vlivu na tyto ekosystémy
Jiné činnosti využívání území ovlivňující stav ekosystému: využívání území, které má negativní nebo pozitivní dopad na rozsah a kvalitu ekosystémů, které jsou předmětem ochrany CHKO, stručný popis a zhodnocení vlivu na tyto ekosystémy
Přírodní činitelé ovlivňující stav ekosystému: ke každému činiteli stručný popis a zhodnocení vlivu
4.1.3.2 Druh (D1 až Dn, případně skupina druhů)
Cílový stav stav, kdy populace druhu bude stabilní a schopná reprodukce výskyt, početnost, velikost a životaschopnost populací, ekologické nároky, stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ČR; kategorie ochrany dle aktuální vyhlášky (informaci o zdroji je třeba uvést v textu)
Dosavadní vývoj změny ve výskytu a početnosti, doposud prováděný management a jeho výsledky
Hospodářské využívání území ovlivňující stav druhu: pozitivní i negativní vlivy jednotlivých způsobů hospodaření v krajině na tento druh, popř. skupinu druhů
Jiné činnosti využívání území ovlivňující stav druhu: využívání území, které má negativní nebo pozitivní dopad na výskyt a početnost (i reprodukční schopnost) tohoto druhu, popř. skupinu druhů
Přírodní činitelé ovlivňující stav druhu: ke každému činiteli stručný popis a zhodnocení vlivu na tento druh, popř. skupinu druhů
4.1.3.3. Geologické a geomorfologické jevy (J1 až Jn)
Postupujte při analýze v následujících bodech analogicky jako u analýzy jiných přírodních hodnot v předchozích bodech. Geologické a geomorfologické jevy může představovat i skupina jevů, např. „podzemní krasové jevy “.
Cílový stav
Dnešní stav
Dosavadní vývoj
Hospodářské využívání území ovlivňující stav jevu
Jiné činnosti využívání území ovlivňující stav jevu
Přírodní činitelé ovlivňující stav jevu
4.1.3.4. Ostatní přírodní hodnoty
Uveďte zde předměty ochrany CHKO konkretizované v kap. 1.4, které nejsou uvedeny v předcházejících bodech kapitoly č. 4., např. památné stromy aj.
Cílový stav
Dnešní stav
Dosavadní vývoj
Hospodářské využívání území ovlivňující stav předmětu ochrany
Jiné činnosti využívání území ovlivňující stav předmětu ochrany
Přírodní činitelé ovlivňující stav předmětu ochrany
5. Monitoring a vědecko-výzkumná činnost
Zhodnocení prováděného monitoringu a výzkumu, týkající se zhodnocení stavu a vývoje předmětu ochrany CHKO, indikačních druhů informujících o stavu ekosystémů, tzn. zhodnocení výzkumu s ohledem na sledování stavu a vývoje předmětů ochrany, tedy včetně např. monitoringu změn krajinné mozaiky, fragmentace, stavu a vývoji ekosystémů, společenstev populací vybraných druhů, apod.
6. Zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany
Uveďte vyhodnocení účinnosti navržených rámcových opatření prováděných orgány ochrany přírody v dosavadním plánu péče z hlediska naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO, jak byly rámcová opatření v území orgánem ochrany přírody zajištěny (které a v jakém rozsahu) a zda napomohly směřovat k cíli zachovat či zlepšit stav předmětů ochrany CHKO. Jedná se o vyhodnocení efektivnosti péče orgánu ochrany přírody o krajinu a její přírodní hodnoty.
7. Zhodnocení účinnosti navržených zásad využívání území
Uveďte vyhodnocení účinnosti navržených zásad pro hospodářské využívání území v dosavadním plánu péče, jak byly v území danými hospodařícími subjekty ve způsobu hospodaření zohledňovány, a zda napomohly směřovat k cíli zachovat či zlepšit stav předmětů ochrany CHKO.
Uveďte vyhodnocení účinnosti navržených zásad pro jiné využívání území v dosavadním plánu péče, jak byly v území danými subjekty ve způsobu využívání krajiny zohledňovány a zda napomohly směřovat k cíli zachovat či zlepšit stav předmětů ochrany CHKO.
8. Zhodnocení naplňování cílů ochrany
Uveďte vyhodnocení účinnosti plnění dlouhodobých cílů (zachovat nebo zlepšit stav předmětu ochrany CHKO) pomocí indikátorů cílového stavu (u předmětů ochrany, u kterých je dlouhodobým cílem ochrany dosažení předem definovaného stavu) a střednědobých cílů (tj. stanovených v předchozím plánu péče na období jeho platnosti), a zda napomohly směřovat k cíli zachovat či zlepšit stav předmětů ochrany CHKO.
9. Závěrečné údaje
Uveďte seznam zkratek, použité literatury, apod.
10. Přílohy
10.1 Textové a tabulkové přílohy
Povinné:
Příloha č. 1a - Vyhlašovacípředpis CHKO
Příloha č. 1b - Vyhláška/protokol, jímž byla vymezena zonace CHKO
Příloha č. 2 - Specifikace PO a EVL
Příloha č. 3 - Přehled druhů vzácných a chráněných rostlin a živočichů - pokud není v kap. 3.2.
Příloha č. 4 - Přehled provedených průzkumů a výzkumů.
Volitelné:
Tematické přílohy podle potřeb a specifických problémů konkrétní CHKO např. vodní toky a plochy, významné geologické lokality, rybářské revíry, model přirozené druhové skladby dřevin lesních porostů a jeho porovnání se současnou skladbou, zastoupení věkových stupňů, analýza funkčnosti ÚSES, atd., tabulkový přehled památných stromů
10.2 Mapové přílohy
Povinné:
Mapa č. 1 - Přehledová mapa území CHKO
Mapa č. 2 - Zonace
Mapa č. 3 - Natura 2000
Mapa č. 4 - MZCHÚ, Památné stromy
Mapa č. 5 - ÚSES (min. na úrovni schváleného ÚSES nadregionální a regionální úrovně) Mapa č. 6 - Krajinný ráz (diferenciace, hodnoty a narušení)
Volitelné:
Tematické mapy podle potřeb a specifických problémů konkrétní CHKO např. výskyt předmětů ochrany, kategorie lesa, rekreace, geologie, vodstvo, zemědělství, těžba surovin, migrační trasy velkých savců atd.
Příloha č. 2
Osnova návrhové části plánu péče o CHKO
Titulní strana
Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast na období
Návrhová část
Poznámka
V dalším textu jsou kapitoly s vysvětlivkami. Názvy kapitol jsou uvedeny tučně a text, který bude součástí kapitoly, je normálním písmem. Vysvětlivky jsou psané kurzívou a v samotném plánu péče se neobjeví, jsou nahrazeny vlastním textem nebo odstraněny. Pokud se některá z kapitol nezpracovává, protože v dané CHKO nemá smysl (např. předmět ochrany Geologické a geomorfologické jevy), následující kapitoly se přečíslují, aby byla zachována číselná řada.
Formulace cílů - je nepřípustné, aby cíle byly formulovány jako činnost - v takovém případě jde o nástroj jak dosáhnout nějakého cíle, zde je však nutné uvést cíl (tzn. stav, kterého se chce dosáhnout).
Navržení indikátorů - k jednotlivým vytýčeným cílům je třeba v plánu péče navrhnout také indikátory, jejichž sledováním lze hodnotit naplňování cílů. U některých kapitol může být vymezení indikátorů zbytečné, pak se uvádí text „hodnocení pomocí indikátorů se nenavrhuje “.
U částí, které jsou zpracovány podrobněji v jiném dokumentu (např. plán péče o MZCHÚ, nájemní smlouva) postačí obecné formulace a odkaz na příslušný dokument.
Vlastní text
Úvod
1. Strategická vize ochrany přírody a krajiny v CHKO
1.1 Strategie ochrany přírody
Uveďte cílový stav předmětů ochrany v čase a prostoru, na co bude po dobu platnosti plánu péče zaměřena pozornost ochrany přírody při zajištění ochrany předmětů ochrany CHKO. Stanovte dlouhodobé cíle (zachovat nebo zlepšovat stav předmětu ochrany CHKO) a střednědobé cíle (cíle na dobu platnosti navrhovaného plánu péče). Postup a způsob naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO se provádí zejména prostřednictvím navržených rámcových opatření, která provádí orgán ochrany přírody a prostřednictvím prosazování a uplatňování zásad využívání území.
1.2 Legislativní zajištění ochrany
V případě nezbytnosti uveďte změny ve vymezení území, zonace nebo ve stanovených bližších ochranných podmínkách CHKO, případně potřebnost vyhlášení MZCHÚ.
2. Zásady využívání území
Uveďte zásady hospodářského využívání území, jejichž dodržování povede k zachování nebo zlepšení stavu krajiny a přírodních hodnot oblasti na území CHKO a zásady využívání území pro činnosti, které jsou nebo by mohly být realizovány na území CHKO a pokud by při tom hrozilo poškození předmětů ochrany CHKO (rekreační, sportovní atd.). Formulací zásad nesmí orgán ochrany přírody zavazovat k určitým výsledkům správních řízení, vždy musí svými formulacemi ponechat prostor pro správní úvahu zohledňující konkrétní podmínky případu.
2.1 Zásady hospodářského využívání krajiny
2.1.1 Lesní hospodářství
Uveďte zásady pro CHKO obecně, případně podle potřeby diferencovaně podle zón CHKO, umístění v EVL, případně dle ekosystémů či dle kategorizace lesů apod. Uveďte zásady hospodaření ve vazbě na obnovu lesů (přirozená obnova), výchovu lesů, ochranu lesních ekosystémů (včetně ponechávání stojícího/ležícího mrtvého dřeva), zachování místní populace dřevin, zásady pro případné využívání geograficky nepůvodních druhů dřevin. Podle charakteru a problémů CHKO se dále případně uvedou zásady týkající cestní sítě, meliorace lesů, podpory přirozené retence vod, zařazení ploch do bezlesí apod.
2.1.2 Zemědělství
Uveďte zásady pro CHKO obecně, případně podle potřeby diferencované např. podle zón CHKO, umístění v EVL. Uveďte zásady obhospodařování ZPF, zásady týkající se zachování a obnovy druhově bohatých luk a pastvin, údržby dřevin mimo les, zatravňování orné půdy, protierozní ochrany či zásady s vazbou na přirozenou retenci vod v krajině apod.
2.1.3 Rybářství
Uveďte zásady pro CHKO obecně, případně podle potřeby diferencované např. podle zón CHKO, umístění v EVL. Uveďte zásady týkající se obnovy a údržby rybníků (vypouštění, odbahňování, úpravy staveb atd.), hospodaření na rybnících a obsádky (velikost a druhové složení, krmení, hnojení, výlovy, letnění rybníků, manipulace s vodní hladinou atd.), hospodaření na rybářských revírech (režim zarybnění, chráněné rybí oblasti atd.) apod.
2.1.4 Myslivost
Uveďte zásady týkající se omezování škod zvěří, problematiky geograficky nepůvodních druhů zvěře, chovaných druhů zvěře, intenzivních chovů (obory, bažantnice) apod.
2.2. Zásady jiného využívání krajiny
2.2.1. Vodní hospodářství
Uveďte zásady pro CHKO obecně, případně podle potřeby diferencované např. podle zón CHKO. Uveďte zásady využívání území týkající se přirozeného vodního režimu krajiny a přirozené retence vod v krajině, revitalizace vodních toků a ploch, migračních překážek na tocích, staveb malých vodních elektráren (podmínky, manipulační řády), využívání vodních zdrojů, nakládání s odpadními vodami, protipovodňové ochrany apod.
2.2.2. Výstavba a územní plánování
Uveďte zásady pro CHKO obecně a diferencovaně např. podle zón CHKO, případně dle oblastí uvedených ve zpracovaných studiích preventivního hodnocení krajinného rázu. Uveďte zásady pro vymezování ploch s rozdílným způsobem využití v rámci územního plánování, zásady uplatňované při výstavbě či rekonstrukcích stávajících objektů apod.
2.2.3. Doprava
Uveďte zásady pro CHKO obecně, případně podle potřeby diferencované např. podle zón CHKO. Uveďte zásady týkající se umisťování a realizace dopravních staveb, její údržby, doprovodné zeleně. Vždy se řeší silniční doprava, podle potřeby dále železniční doprava, letecká doprava, lodní doprava.
2.2.4. Energetika
Uveďte zásady pro CHKO obecně, případně podle potřeby diferencované např. podle zón CHKO. Uveďte zásady týkající se vedení energetických sítí, produktovodů, technické infrastruktury, alternativních zdrojů energie (vodní, větrné, solární elektrárny, zpracování biomasy) apod.
2.2.5. Těžba nerostných surovin a rašeliny
Uveďte zásady pro CHKO obecně, případně podle potřeby diferencované např. podle zón CHKO. Řeší se podle potřeby zásady využívání území týkající se problematiky těžby nerostných surovin a rekultivace těžeben, apod.
2.2.6. Rekreace, cestovní ruch, sport
Uveďte zásady pro CHKO obecně, případně podle potřeby diferencované např. podle zón CHKO. Zde se řeší jen rekreační a sportovní činnosti, rekreační výstavba včetně doprovodných staveb (např. parkoviště) je v 2.2.2. Uveďte podle potřeby zásady týkající se pěší turistiky, cykloturistiky, lyžování, horolezectví, motoristických sportů apod.
2.2.7. Další způsoby využívání území
Uveďte zásady využívání území dle specifické situace konkrétní CHKO, např. průmysl, odpady. Obsah se odvíjí od způsobu využití území.
3. Návrhy rámcových opatření prováděných orgánem ochrany přírody
Součástí této kapitoly je nejdříve stanovení postupu a způsob naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO. Dlouhodobým cílem ochrany u CHKO je zejména zachování nebo zlepšení stavu krajiny, tj. zachování charakteristického rázu krajiny (různé typy ploch v území, jejich kvalita a harmonická skladba), zachování nebo zlepšení přírodních funkcí krajiny, a dále zachování nebo aktivní dosažení definovaného (příznivého) stavu přírodních hodnot tvořících předmět ochrany CHKO (konkretizovaný v Rozborové části). Dlouhodobé cíle ochrany CHKO se uvedou pro celé území nebo jeho definované části. U předmětu ochrany, u kterých je dlouhodobým cílem dosažení anebo udržení předem definovaného stavu, se doplní ke každému indikátory cílového stavu. S ohledem na vyhodnocení účinnosti opatření ve vztahu k dosažení takto stanoveného dlouhodobého cíle je potřebné na období plánu péče stanovit u těchto předmětů ochrany CHKO střednědobý cíl, a to z důvodu rozpracování jednotlivých fází realizace, které povedou k dosažení dlouhodobého cíle. Stanovené indikátory musí být jednoznačné z důvodu měřitelnosti, které by mělo proběhnout nejlépe minimálně na začátku a konci platnosti plánu péče tak, aby mohlo dojít k jeho vyhodnocení.
Uveďte všechna rámcová opatření, která zajišťuje přímo orgán ochrany přírody, za účelem naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO svými silami nebo s pomocí jiných subjektů, např. vlastníků pozemků nebo uživatelů pozemků. Z plánu péče musí být zřejmé, že návrh zásahů a opatření je zodpovědně uvážen a odborně i věcně dobře odůvodněn a jejich realizace je nutná pro zachování předmětů ochrany CHKO.
3.1 Péče o předměty ochrany CHKO
Uveďte návrh rámcových opatření za účelem naplňování dlouhodobých a střednědobých cílů ochrany CHKO.
3.1.1 Krajina
3.1.1.1 Krajinný ráz
Dlouhodobý cíl vize, cílový stav
Cíle na období platnosti plánu péče konkrétní cíle v udržení a obnově krajinného rázu
Rámcová opatření rámcová opatření na udržení a zlepšení krajinného rázu
Indikátory plnění cílů např. změny rozsahu a plošného rozmístění druhů pozemku na území CHKO (les/louky/pastviny/orná půda, zastavěná území), plochy se zástavbou mimo zastavěné území, počet velkokapacitních staveb pro výrobu a skladování, podíl skutečně zastavěných ploch oproti zastavitelným plochám v územních plánech (indikátor využití stávajících ploch k zástavbě)
3.1.1.2. Přírodní funkce krajiny
Dlouhodobý cíl vize, cílový stav
Cíle na období platnosti plánu péče konkrétní cíle v udržení a zlepšení přírodních funkcí krajiny (ekologické stability, migrační prostupnosti, přirozené retenční schopnosti krajiny, případně pro další přírodní funkce, pokud jsou ovlivnitelné péčí či zásadami využívání území a jsou uvedeny jako předmět ochrany CHKO)
Rámcová opatření rámcová opatření na udržení a zlepšení přírodních funkcí krajiny
Indikátory plnění cílů uvádí se ve vazbě na konkrétní přírodní funkci např. počet obnovených a nově realizovaných ekologicky stabilizačních prvků v krajině (tvorba zatravněných pásů, remízků, obnova a tvorba alejí, atd.), navýšení retenční plochy (tvorba a obnova mokřadů, tůní, umožnění rozlivů v nivě, atd.), délka migračně zprůchodněných vodních toků, změna velikosti nefragmentovaných ploch v krajině, rekultivace spontánní sukcesí apod.
3.1.1.3. Přírodní hodnoty oblasti
3.1.1.3.1. Ekosystém (E1 až En)
Uveďte jednotlivé ekosystémy, které byly uvedeny jako přírodní hodnoty oblasti v rámci předmětů ochrany CHKO.
Dlouhodobý cíl cílový stav, rozsah a kvalita
Cíle na období platnosti plánu péče konkrétní cíle kvantifikované plošně nebo na určité lokality; udržení konkrétních ohrožených lokalit
Rámcová opatření pro ekosystém rámcová opatření vedoucí k naplnění cíle a zajišťující např. udržení současného rozsahu a kvality
Indikátory plnění cílů společenstva, zvětšení rozsahu či zlepšení kvality např. plocha ekosystému v určité kvalitě
3.1.1.3.2. Druhy (D1 až Dn)
Uveďte druhy či skupiny druhů, pro které je CHKO významná z hlediska zachování jejich populací v rámci jejich areálu výskytu v ČR nebo druhy či skupiny druhů vyžadující speciální management (např. „velké šelmy“, netopýři, orchideje, atd., které jsou klíčové pro ekosystémy dané CHKO).
Dlouhodobý cíl cílový stav vzhledem k potenciálu biotopů pro druh
Cíle na období platnosti plánu péče dílčí kroky směrem k cílovému stavu (např. zvýšená početnost populace v konkrétní lokalitě, obnovený určitý biotop apod.)
Rámcová opatření pro druh rámcová opatření vedoucí k naplnění cíle (např. určitý prováděný management, úprava lesnického či zemědělského hospodaření, opatření na přímou podporu jedinců druhu apod.)
Indikátory plnění cílů např. prostorové rozmístění populace druhu v území, početnost populace, počet lokalit výskytu
3.1.1.3.3. Geologické a geomorfologické jevy
Uveďte geologické a geomorfologické jevy, které byly uvedeny jako přírodní hodnoty oblasti v rámci předmětů ochrany CHKO.
Dlouhodobý cíl vize, cílový stav
Cíle na období platnosti plánu péče udržení ohrožených lokalit, zlepšení stavu konkrétních lokalit
Rámcová opatření rámcová opatření na udržení a zlepšení současného stavu (opatření proti zániku lokalit)
Indikátory plnění cílů např. zachování rozlohy jevu
3.1.1.3.4. Ostatní
Uveďte předměty ochrany CHKO konkretizované v kap. 1.4, které nejsou uvedeny v předcházejících bodech kapitoly č. 3, např. památné stromy.
Dlouhodobý cíl
Cíle na období platnosti plánu péče
Rámcová opatření
Indikátory plnění cílů
3.2. Invazní a nepůvodní druhy
Dlouhodobý cíl vize, cílový stav, účel prováděné činnosti
Cíle na období platnosti plánu péče konkrétní cíle směřující k naplnění cílového stavu
Rámcová opatření rámcová opatření s rozlišením jednorázových a opakovaných plošných opatření nebo jednotlivých opatření na vybrané lokalitě
Indikátory plnění cílů např. rozsah ploch, kde byla provedena eliminace
3.3. Práce s veřejností
Uveďte návrh na osvětu vedoucí k ochraně předmětů ochrany CHKO a přehled potřeb budování a údržby návštěvnické infrastruktury nezbytné pro zachování stavu předmětů ochrany CHKO.
Dlouhodobý cíl vize, účel prováděné činnosti
Cíle na období platnosti plánu péče konkrétní cíle jakého stavu má být dosaženo
Rámcová opatření rámcová opatření s rozlišením jednorázových a opakovaných opatření
Indikátory plnění cílů např. průzkumy chování a názorů s vyhodnocením změn v čase
3.4. Monitoring a vědecko-výzkumná činnost
Uveďte návrh rozsahu a způsobu sledování stavu a vývoje předmětů ochrany CHKO včetně např. návrhu monitoringu krajiny (změny v krajinné mozaice) a dále návrhy na vědecko-výzkumné využití CHKO.
Dlouhodobý cíl vize, účel prováděné výzkumné činnosti
Cíle na období platnosti plánu péče konkrétní cíle v oblasti vědy a výzkumu
Rámcová opatření opatření s rozlišením jednorázových a opakovaných opatření
Indikátory plnění cílů např. pokrytí území CHKO aktuálními údaji o stavu předmětů ochrany CHKO
3.5 Další speciální činnosti
Uveďte přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení CHKO v terénu. Dále dle specifické situace konkrétní CHKO. Obsah se odvíjí podle charakteru speciální činnosti analogicky k předchozím.
Dlouhodobý cíl (účel a smysl)
Cíl na období platnosti plánu péče
Rámcová opatření
Indikátory plnění cílů
4. Závěrečný přehled prioritních úkolů
Uveďte prioritizaci úkolů v jednotlivých oblastech CHKO.
5. Přílohy
5.1. Textové a tabulkové přílohy
Rámcové směrnice péče o les
5.2. Mapové přílohy - volitelně dle potřeby
Příloha č. 3
Předměty ochrany CHKO, definice a pojetí
Jako předmět ochrany vnímá platná právní úprava i praxe při vyhlašování ZCHÚ označení/popis hodnot, pro jejichž ochranu je dané území vyhlašováno/vyhlášeno. V současnosti již záměr na vyhlášení CHKO obsahuje určení předmětu ochrany a jeho popis (§10 odst. 1 písm. c) vyhlášky). Pro definování předmětu ochrany CHKO je nezbytné vycházet z definice kategorie CHKO v §25 zákona. Ze srovnání definice kategorie v zákoně a z definic „poslání oblasti“ v platných zřizovacích předpisech lze dovodit, že předmětem ochrany CHKO je krajina, její vzhled, typické znaky, dochované přírodní hodnoty a ekologické funkce krajiny.
Dle vyhlášky MŽP č. 45/2018 Sb. přílohy č. 1 se uvádí jako povinná součást plánů péče i popis předmětů ochrany CHKO. V souladu s ustanovením §25 odst. 1 zákona a právním předpisem, kterým byla CHKO vyhlášena, se uvede charakteristika krajiny jako předmětu ochrany, tj. krajinného rázu, přírodních funkcí krajiny a charakteristika přírodních hodnot krajiny (resp. oblasti), jako předmětu ochrany CHKO v úrovni skupin ekosystémů, ekosystémů, případně jejich složek, které jsou jedinečné, reprezentativní nebo zachovalé z hlediska ochrany přírody a krajiny nebo jsou významné pro biologickou rozmanitost.
Základní osnova definice předmětů ochrany CHKO:
1. KRAJINA
Předmětem ochrany CHKO je krajina, která má zachovalý typický nebo unikátní krajinný ráz, která má významnou přírodní hodnotu reprezentovanou zejména unikátními a reprezentativními přirozenými a přírodě blízkými ekosystémy a specifickými druhy, a která plní přírodní funkce krajiny.
Vycházíme-li z definice tohoto pojmu v zákoně (§3 odst. 1 písm. m), je krajina definována jako „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“.
1.1 Krajinný ráz
Krajinný ráz je definován v §12 odst. 1 zákona jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Charakter určité oblasti či místa je dán soustředěnými hodnotami, a to geomorfologií krajiny a typickými znaky krajiny (oblasti a místa krajinného rázu), harmonickým charakterem krajiny (vyváženost přirozených a umělých prvků krajiny), dominantními znaky a prvky v krajině (např. řeka, rybník, pohoří, skála, hora, solitérní strom, historické osídlení, typická lidová architektura, historický hospodářský systém v krajině apod.). Předmětem ochrany jsou typické znaky krajiny, příp. pozitivní krajinné dominanty.
1.2 Přírodní funkce krajiny
Z pohledu člověka jsou funkce krajiny děleny zpravidla na funkce přírodní a funkce společensko-ekonomické a kulturní. Funkce přírodní je primární funkcí krajiny a zahrnuje v sobě procesy klimatické, geologické, hydrologické a biologické, které jako celek vytváří podmínky pro existenci rostlin, živočichů i člověka. Z hlediska předmětů ochrany CHKO jsou významnými pro hodnocení přírodních funkcí krajiny tzv. mimoprodukční funkce krajiny, např. ekologická stabilita, rozmanitost ekosystémová a druhová, migrační prostupnost, přirozená retenční schopnost krajiny apod. Do skupiny funkcí společensko-ekonomických a kulturních jsou řazeny např. funkce hospodářské, sídelní, kulturní, rekreační apod. Tyto funkce jsou významné, avšak z definice CHKO v §25 odst. 1 zákona ani z možnosti využívání CHKO v §25 odst. 2 zákona neplyne, že by měly být vnímány jako předmět ochrany CHKO.
1.3 Přírodní hodnota oblasti
Nositelem přírodní hodnoty jsou reprezentativní (zachovalé a zároveň typické ekosystémy pro danou CHKO) a unikátní ekosystémy jedinečné svou významnou přírodní hodnotou v rámci vymezeného území i v rámci ČR, případně specifické druhy či jejich skupiny. Předmětem ochrany CHKO dle §25 zákona jsou přirozené a přírodě blízké ekosystémy pro svou reprezentativnost, zachovalost a ekosystémy jedinečné v rámci vymezeného území i v rámci ČR.