Věstník MZd ČR, částka 11/2019
Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru
NUTRIČNÍ TERAPEUT - VÝŽIVA DOSPĚLÝCH A DĚTÍ
listopad 2019
1 Cíl specializačního vzdělávání
2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání
2.1 Vstupní podmínky
2.2 Průběh specializačního vzdělávání
3.1 Učební osnova základního modulu
3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné
3.2.1 Učební osnova odborného modulu 1
3.2.2 Učební osnova odborného modulu 2
3.2.3 Učební osnova odborného modulu 3
3.2.4 Učební osnova odborného modulu 4
4 Hodnocení účastníka vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání
5.1 Charakteristika profesních kompetencí, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost
6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť
6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště
1 Cíl specializačního vzdělávání
Cílem specializačního vzdělávání v oboru Výživa dospělých a dětí je získání specializované způsobilosti s označením odbornosti Klinický nutriční terapeut osvojením si potřebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návyků týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro činnosti stanovené platnými právními předpisy.
2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání
2.1 Vstupní podmínky
Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Výživa dospělých a dětí je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání nutriční terapeut podle zákona č. 96/2004 Sb. a v souladu s nařízením vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 164/2018 Sb.
2.2 Průběh specializačního vzdělávání
Vzdělávací program uskutečňuje akreditované zařízení. Akreditovaným zařízením je poskytovatel zdravotních služeb, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, kterým ministerstvo udělilo akreditaci v souladu s §45, odst. 1, písmeno a), zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Udělením akreditace se získává oprávnění k uskutečňování vzdělávacího programu nebo jeho části.
Vzdělávací program obsahuje celkem 600 hodin teoretického vzdělávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoří alespoň 50 % celkového počtu hodin, včetně odborné praxe na pracovištích akreditovaného, ale i neakreditovaného zařízení v rozsahu stanoveném tímto vzdělávacím programem.
Vyučovací hodina teorie trvá 45 minut, vyučovací hodina odborné praxe trvá 60 minut. Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit ve více zařízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu zařízení, kde účastník vzdělávání zahájil.
Vzdělávací program specializačního vzdělávání se skládá z modulů. Modulem se rozumí ucelená část vzdělávacího programu s počtem hodin, který je stanoven vzdělávacím programem jako minimální, přičemž uzavření každého moduluje zakončeno hodnocením úrovně dosažených výsledků vzdělávání.
Optimální doba specializačního vzdělávání je 18-24 měsíců, kterou lze prodloužit nebo zkrátit při zachování kvality vzdělávání a počtu hodin vzdělávacího programu. Část specializačního vzdělávání lze absolvovat distanční formou, např. formou e-learningu.
Účastník specializačního vzdělávání vede evidenci o průběhu specializačního vzdělávání v tzv. Logbooku (deníku, studijním průkazu), do něhož provádí školitel záznamy o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe v neakreditovaném zařízení nebo na pracovišti akreditovaného zařízení, na kterém probíhá praktická část vzdělávacího programu. Záznamy do Logbooku provádí rovněž lektor pro teoretickou výuku.
Seznam a počet výkonů uvedených v kapitole 3.1 Učební osnovy odborných modulů - povinné, je stanoven jako minimální, avšak tak, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po praktické stránce.
Podmínkou pro přihlášení se k atestační zkoušce je
a) získání počtu kreditů stanoveného tímto vzdělávacím programem,
b) absolvování modulů, které jsou v tomto vzdělávacím programu označeny jako povinné, a
c) prokázání výkonu povolání v oboru specializačního vzdělávání výživa dospělých a dětí v délce minimálně 1 roku z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 let z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby, a to pod odborným dohledem podle §56 odst. 6 ve spojení s §4 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb.
Podmínkou pro získání specializované způsobilosti v oboru Výživa dospělých a dětí je úspěšné ukončení specializačního vzdělávání atestační zkouškou.
3 Učební plán
Specializační vzdělávání v oboru NUTRIČNÍ TERAPEUT - VÝŽIVA DOSPĚLÝCH A DĚTÍ |
|||||
Kód |
Typ |
Název |
Rozsah |
||
Teorie |
Praxe |
||||
(počet hodin) |
(počet hodin) |
||||
NZ |
AZ |
||||
ZM |
p |
Role specialisty v poskytování zdravotních služeb |
40 |
||
OM 1 |
p |
Specializovaná nutriční péče |
40 |
||
p |
Odborná praxe na pracovišti nutriční péče (tento poskytovatel nemusí být akreditovaným zařízením podle §45, zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) |
80 |
|||
OM2 |
p |
Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dospělých |
120 |
||
p |
Odborná praxe v akreditovaném zařízení |
80 |
|||
OM3 |
p |
Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dětí |
80 |
||
p |
Odborná praxe v akreditovaném zařízení |
80 |
|||
OM 4 |
p |
Odborná praxe v akreditovaném zařízení |
80 |
||
280 |
320 |
||||
Celkem 600 hodin |
ZM - základní modul, OM - odborný modul, NZ - neakreditované zařízení, AZ - akreditované zařízení
3.1 Učební osnova základního modulu
Základní modul - ZM |
Role specialisty v poskytování zdravotních služeb |
|
Typ modulu |
povinný |
|
Rozsah modulu |
40 hodin teoretické výuky v rozsahu 5 dnů |
|
Počet kreditů |
20 |
|
Cíl |
Vybavit účastníky studia znalostmi a dovednostmi z vybrané problematiky veřejného zdraví, řízení lidských zdrojů, ekonomiky a financování poskytovatelů zdravotních služeb, krizového managementu, řízení kvality a bezpečí, výzkumu, psychologických aspektů, prevence dopadů negativních faktorů fyzické a psychické zátěže a role školitele. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Vybraná problematika veřejného zdraví |
Podpora zdraví a zdravotní politika. Národní strategie zdraví. Vymezení problematiky veřejného zdraví, determinanty zdraví a jejich aktuální situace v ČR, aktuální zdravotní politika v evropském kontextu. |
3 |
Problematika závislostí |
Přehled návykových látek a jejich vlastnosti, zdravotní a právní aspekty související se zneužíváním návykových látek. |
3 |
Radiační ochrana pro obor Nutriční terapeut - výživa dospělých a dětí |
Ionizující záření, jeho základní druhy a vlastnosti, nepříznivé účinky ionizujícího záření, radiační zátěž obyvatel, způsoby ochrany před ionizujícím zářením, zásady pro pobyt v prostorách se zdroji ionizujícího záření, legislativa v oblasti radiační ochrany, odpovědnosti při využívání zdrojů ionizujícího záření. |
2 |
Lidské zdroje |
Lidské zdroje, způsobilost k výkonu práce ve zdravotnictví, řízení lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání, profesní etika. |
1 |
Ekonomika a financování poskytovatelů zdravotních služeb |
Ekonomika poskytovatele zdravotních služeb - obecná teorie systémů, ekonomika zdravotnictví, funkce státu. Zdravotní pojišťovny, funkce pojišťoven a úhradové mechanismy. Ekonomika poskytovatele zdravotních služeb, náklady, výnosy a hospodářský výsledek poskytovatele zdravotních služeb, kalkulace a rozpočty ve zdravotnictví, účetnictví a daňová evidence, mzdy a odměňování. Financování zdravotnictví. DRG a jiné systémy úhrad. |
2 |
Krizový management ve zdravotnictví |
Mimořádné události a katastrofy. Krizová připravenost. Hromadný výskyt zasažených. Evakuace nemocnic. Ochrana obyvatelstva. |
3 |
Řízení kvality a bezpečí ve zdravotnictví |
Systém řízené dokumentace, implementace ustanovení obecně platných právních předpisů a standardů kvality. Metody měření a hodnocení kvality - indikátory, audity. Příprava standardů specializovaných postupů. Využití dat o kvalitě. Certifikace, akreditace. Vyhodnocení rizik pochybení a návrh preventivních a nápravných opatření. Resortní bezpečnostní cíle. |
5 |
Psychologické aspekty práce specialisty, komunikační dovednosti specialisty |
Psychosociální dovednosti specialisty. Komunikace v týmu. Podpůrné techniky v komunikaci s problémovým pacientem, s agresivním pacientem, komunikace se znevýhodněnými pacienty (mentální nebo psychické postižení, autismus, handicap fyzický či smyslový, dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, apod.), komunikace s pacienty z jiných etnických skupin žijících na území ČR s ohledem na jejich zdravotní, sociální, náboženské, kulturní a společenské odlišnosti. |
10 |
Problematika týraných a zneužívaných osob (dětí, žen, mužů). Domácí násilí. |
||
Etický přístup k pacientům a jejich blízkým s ohledem na věk a charakter onemocnění. Identifikace faktorů ovlivňujících kvalitu života pacientů. |
||
Prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže související s výkonem zdravotnického povolání |
Efektivní zvládání nadměrné psychické zátěže a prevence syndromu vyhoření. Prevence rizik nadměrné fyzické zátěže. Podpůrné techniky ke zvládání pracovní zátěže, interpersonální agrese, budování vztahů v zátěžových situacích, psychosociální hygiena zdravotnického pracovníka. Role PEER* podpory. Zvyšování kvality komunikačních dovedností, prevence závislostí, vliv stresu na naše tělo, péče o duševní zdraví v povolání s vysokou úrovní stresu, upevnění profesionálních kompetencí, podpora ve složitých pracovních situacích, sebereflexe, poznání vlastního stylu práce a možných slabých míst, supervize. |
5 |
Metodologie výzkumu ve zdravotnictví |
Charakteristika, specifika a význam výzkumu. Techniky výzkumu, výzkumný proces a jeho fáze, etapy výzkumné práce. Volba a způsob vyhledávání vhodných témat. Etika výzkumu. |
3 |
Prezentace výsledků, aplikace poznatků do praxe. |
||
Role školitele ve vzdělávání dospělých |
Zásady vzdělávání dospělých, zvláštnosti ve vzdělávání dospělých, cíle, formy a metody výuky, role školitele v celoživotním vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. |
2 |
Ukončení modulu |
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba |
1 |
Výsledky vzdělávání |
Absolvent bude připraven: - orientovat se na podporu a udržování zdraví, prevenci, rehabilitaci, včetně ohledu na životní prostředí při poskytování zdravotních služeb a postupovat dle metod medicíny založené na důkazech, - vysvětlit rizika ionizujícího záření, jeho účinky na živý organismus, - popsat systém radiační ochrany, zásady pro uplatňování požadavků radiační ochrany a praktické metody ochrany, - vysvětlit zdravotní a právní aspekty související se zneužíváním návykových látek, - rozpoznat své postoje, přístupy, způsob komunikace při personální práci, při efektivním hospodaření a při zjišťování potřeb a přání pacientů a jejich rodin, - koordinovat práci členů týmu, - rozeznat a posoudit neetické chování spolupracovníků, - popsat nutnost vlastního odborného růstu a rozvoje, - objasnit význam a diference úhradových mechanismů, - uplatňovat postupy krizového managementu a podílet se na přechodu činnosti zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činností za podmínek nestandardních, - vysvětlit význam neustálé potřeby zvyšování kvality práce a spolupráce, - identifikovat existující rizika, vyhodnotit závažnost identifikovaných rizik, koordinovat činnost specifických týmů při řešení rizik, kontrolovat efektivnost nápravných opatření a řešit včas ty, které nedosahují očekávaných výsledků a odstraňovat potenciální rizika dříve, než způsobí škody, - dodržovat zásady prevence pochybení ve zdravotnické praxi, - uplatňovat vhodný přístup při komunikaci s problémovým pacientem a se znevýhodněným pacientem, - uplatňovat vhodné zásady komunikace s osobami týranými, zneužívanými, - zvládat multikulturní odlišnosti v péči o pacienty, - identifikovat faktory ovlivňující kvalitu života pacientů, - uplatňovat etický přístup k pacientům a jejich blízkým, - používat podpůrné techniky ke zvládání fyzické i psychické zátěže v povolání, - postupovat dle moderních a vědecky ověřených metod, podílet se na výzkumných šetřeních a projektech, - odborně vést méně zkušené pracovníky svého oboru, personál způsobilý k výkonu povolání pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením a účastníky studia specializačního vzdělávání v oboru v roli školitele, - dodržovat zásady ve vzdělávání dospělých, respektovat význam, zvláštnosti, cíle a role školitele. |
|
Způsob ukončení modulu |
Test/ústní zkouška. |
* Nabízení a přijímání pomoci založené na sdíleném porozumění, respektu a vzájemném posílení mezi lidmi v podobných situacích (Meadová a kol., 2001) Peer = kolega, vrstevník, rovnocenný člověk.
3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné
3.2.1 Učební osnova odborného modulu 1
Odborný modul - OM 1 |
Specializovaná nutriční péče |
|
Typ modulu |
povinný |
|
Rozsah modulu |
40 hodin teoretické výuky v rozsahu 5 dnů |
|
80 hodin odborné praxe v rozsahu 10 dnů na pracovišti nutriční péče (tento poskytovatel nemusí být akreditovaným zařízením podle §45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) |
||
Cíl |
Získat znalosti z psychologie výživy, legislativy, hygieny a bezpečnosti výživy, ekonomiky, standardizace procesu nutriční péče, dietního systému a nutričního poradenství potřebné k poskytování specializované nutriční péče. |
|
TEORETICKÁ VÝUKA |
||
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Základy práva a legislativa poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb |
Obecně závazné předpisy ve zdravotnictví. Zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví. Právní odpovědnost zdravotnických pracovníků. Správní řízení ve zdravotnictví. Potravinářská legislativa a zbožíznalství. |
3 |
Psychologie výživy |
Motivace související s výživou, motivační rozhovory. Porovnání medicínského a psychosociálního přístupu k pacientovi. Vedení klinického rozhovoru. Základní psychoterapeutické techniky v rámci individuální i skupinové edukace - kognitivně behaviorální přístup, šelf monitoring, mindfůl eating. |
4 |
Hygiena a bezpečnost výživy |
Definice pojmů. Zdroje biologických, chemických a fyzikálních nebezpečí ve stravovacích službách. Bezpečnost pro styk s potravinami a pokrmy. Kvalita a výroba potravin. Hodnocení rizik. Systémy HACCP ve stravovacích službách. Ověřování systémů kritických bodů. Standardizace stravovacích služeb. Správná výrobní a hygienická praxe ve stravovacích provozech. Platná legislativa CR a EU vztahující se na stravovací služby. |
5 |
Ekonomika výživy |
Stav úrovně výživy obyvatel CR ve vztahu ke spotřebě potravin. Plánování výživy kolektivů i jednotlivců. Problematika režijních nákladů ve společném stravování. Výběrová řízení - legislativa. Metodika nutričního a nutričně ekonomického hodnocení potravin a pokrmů. Vznik nutričních a hmotnostních ztrát při skladování a technologickém zpracování potravin. |
3 |
Standardizace nutriční péče |
Obecné zásady tvorby standardů nutriční péče - posouzení nutričního stavu a určení nutričního problému, plán nutriční péče, monitoring a evaluace (hodnocení účinků nutriční intervence). Nastavení systému kontrolní činnosti s důrazem na transparentnost. |
3 |
Dietní systém |
Definice, porovnání jeho významu a změn během doby. Aktuální význam, úloha a uplatnění. Metody zpracování. Kompetence zpracovatelů. Specifikace obsahu. Zásady sestavování jídelních lístků pro jednotlivé skupiny pacientů/klientů dle věku a diagnózy. Uplatňování dietních systémů v zahraničí. |
4 |
Plošný nutriční screening |
Metodika tvorby screeningových dotazníků pro jednotlivé typy zařízení. Vyhodnocování získaných dat. Práce se získanými daty. Kompetence. |
3 |
Nutriční tým |
Definice nutričního týmu a jeho účel. Složení, úkoly a způsob práce. |
2 |
Stupňovitá nutriční péče |
Definice, hlavní úkoly a cíle. |
2 |
Nutriční poradenství |
Základy vedení zdravotnické dokumentace. Práce s informačními systémy určenými pro ambulance a poradny. Vybavení poradny. Evidence pacientů/klientů. Využití edukačních materiálů. Preventivní a akutní péče v nutriční poradně. |
3 |
Neodkladná první pomoc |
KPR - kardiopulmonální resuscitace, praktické nácviky. |
4 |
Ukončení teoretické výuky |
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba. |
4 |
Výsledky vzdělávání |
Absolvent bude připraven: - dodržovat základy systému práva, především problematiky týkající se poskytování zdravotních služeb, - popsat a vysvětlit význam bezpečnosti potravin ve výživě, - uplatňovat zásady systému hodnocení rizik při poskytování stravování v rámci zdravotních a sociálních služeb, - používat základní komunikační algoritmy, které lze aplikovat v různých kontextech a situacích praxe nutričního terapeuta, - popsat vliv a podíl psychických faktorů na tělesných symptomech, - interpretovat ekonomické aspekty výživy člověka, - dodržovat zásady pro vypracování dietního systému a standardů nutriční péče, - implementovat výsledky práce nutričního týmu do každodenní praxe, - definovat úkoly a cíle stupňovité nutriční péče, - využívat výsledky nutričního plošného screeningu, - posoudit výživový stav pacienta/klienta a sestavit plán individuální nutriční péče, - používat odlišnosti v komunikaci při práci, ovládat komunikační techniky při edukaci, - vytvářet edukační materiály a provádět edukaci pacientů/klientů i osob o ně pečující v oblasti specializované nutriční péče. |
|
ODBORNÁ PRAXE |
||
Odborný modul - OM 1 |
Odborná praxe na pracovišti nutriční péče |
|
(tento poskytovatel nemusí být akreditovaným zařízením podle §45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) |
||
Typ modulu |
povinný |
|
Rozsah modulu |
80 hodin odborné praxe v rozsahu 10 dnů |
|
Seznam výkonů |
Minimální počet výkonů |
|
Vyhodnocení výsledků plošného nutričního screeningu a realizace příslušných opatření |
10 |
|
Zhodnocení nutričního stavu pacienta/klienta, stanovení výživové potřeby |
10 |
|
Vytvoření plánu specializované nutriční péče s ohledem na diagnózu, rizika malnutrice a délku hospitalizace |
10 |
|
Tvorba edukačního plánu pro pacienta při propuštění do domácího prostředí |
2 |
|
Edukace pacienta o způsobu výživy a jejím zajištění během hospitalizace a v domácí a následné péči |
5 |
|
Práce s dokumentací a vedení záznamu o indikovaných nutričních opatřeních |
2 |
|
Vedení klinického rozhovoru |
2 |
|
Realizace poradenství s konkrétním pacientem/klientem v nutriční poradně, či specializované ambulanci |
2 |
|
Práce s dietním systémem, jídelníčky, normami a propočty ve spolupráci se stravovacím provozem |
5 |
|
Účast na výdeji stravy ve stravovacím provozu a podíl na ověřování systému kontroly rizik spojených s výrobou, skladováním potravin a expedicí pokrmů |
4 |
|
Způsob ukončení modulu |
Test, ústní zkouška, splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 1. |
3.2.2 Učební osnova odborného modulu 2
Odborný modul - OM 2 |
Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dospělých |
|
Typ modulu |
povinný |
|
Rozsah modulu |
120 hodin teoretické výuky v rozsahu 15 dnů |
|
80 hodin odborné praxe v rozsahu 10 dnů v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditovaným zařízením podle §45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) |
||
Cíl |
Získat znalosti z klinické výživy potřebné k poskytování specializované nutriční péče u dospělých. |
|
TEORETICKÁ VÝUKA |
||
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Fyziologie výživy, metabolismus, biochemie |
Zisk energie buňkou, metabolismus sacharidů, tuků, bílkovin, mitochondrie. Metabolismus vody a minerálních látek. Dusíková bilance, poruchy oxygenace. Acidobazický metabolismus. Klinická biochemie. Biochemické testy, interpretace jejich parametrů. |
6 |
Změny metabolismu při hladovění |
Změny metabolismu při prostém hladovění, metabolická reakce při stresovém hladovění. Základní metabolické hormony. Metabolické změny u jednotlivých substrátů. Mediátory metabolických změn. Hormonální a metabolické abnormality. Cytokiny a metabolické abnormality při onkologickém onemocnění. Poruchy acidobazické rovnováhy. Metabolická a respirační acidóza a alkalóza. Změny metabolismu glukózy a poruchy vstřebávání živin ve vyšším věku. |
5 |
Malnutrice |
Definice, rozdělení, klinický obraz, výskyt u jednotlivých onemocnění a věkových skupin. Energetická bilance. Důsledky a komplikace. Identifikace, možnosti a způsoby realimentačních nutričních postupů. |
5 |
Vyšetření nutričního stavu |
Nutriční anamnéza, hodnocení fyziologických funkcí, fyzikální vyšetření, antropometrické vyšetření, laboratorní vyšetření, nutriční indexy. Diagnostika a monitorování nutričního stavu. Záznam stravy, způsoby vyhodnocení. Vyšetření klinické a vyšetření ambulantní. Stanovení nutričního problému (diagnózy), cíle. Praktické nácviky. |
8 |
Stanovení energetické potřeby |
Energetický výdej, definice a jeho stanovení měřením, propočtem. Energetická potřeba a její určení. Propočet energetických a biologických hodnot stravy u pacienta/ klienta. Monitoring a sledování trendu vývoje změn. |
5 |
Specializované nutriční postupy v gastroenterologii |
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, průběh onemocnění, léčebné možnosti. Časné a pozdní komplikace. Nutriční postupy a opatření u jednotlivých onemocnění. Zásady dietních opatření při léčbě a prevenci. Výběr potravin. Doporučené technologické postupy. Perorální příjem, enterální výživa. |
8 |
Specializovaný nutriční postup při onemocnění slinivky břišní |
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Jednotlivé stupně pankreatické diety, hlavní zásady pro akutní a chronickou formu. Umělá výživa a přechod na dietu. Problematika výživy u pacientů s cystickou fibrózou. |
5 |
Specializované nutriční postupy při onemocnění ledvin, močových cest a u dialyzovaných pacientů |
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace a prevence u akutního a chronického selhání ledvin, nemoci glomerulů, nefrotického syndromu, zánětu ledvin a močových cest, ledvinových a močových kamenů. Nutriční postupy a opatření u jednotlivých renálních onemocnění. Nutriční postupy při hemodialýze, peritoneální dialýze a po transplantaci ledvin. |
5 |
Specializované nutriční postupy při metabolickém syndromu, diabetů, obezitě, dyslipidemii |
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčba. Diabetes mellitus jako rizikový faktor. Poruchy metabolismu glukózy. Diabetická dyslipidemie. Základní diagnostické kritérium metabolického syndromu a jeho interpretace. Obezita a další rizika s ní spojená. Postupy při chirurgické léčbě obezity. Aktuální trendy diabetické stravy. Diety s doporučeným množstvím energie, sacharidů. Zastoupení potravin v jídelníčku diabetika a glykemický index. Výživová doporučení a postupy v léčbě. Využití EV a PV u pacienta s diabetem. Specifika dietní léčby u diabetiků v těhotenství. Preventivní programy. |
6 |
Specializované nutriční postupy při vzácných metabolických poruchách |
Definice, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Nastavení nutričních postupů u jednotlivých forem s ohledem na jejich specifika a omezení, případně vazbu na jiná onemocnění. |
3 |
Specializované nutriční postupy v intenzivní péči |
Diagnostika a monitorování nutričního stavu. Možnosti a způsoby zajištění adekvátní nutriční péče. Záznam stravy, způsoby vyhodnocení. Monitorování a propočet nutričních potřeb. |
3 |
Mezioborová spolupráce. |
||
Specializované nutriční postupy při neurologických onemocněních |
Spektrum nutričně rizikových neurologických onemocnění. Diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Stanovení nutričních potřeb ve vazbě na diagnózu, délku hospitalizace, adaptaci organismu, rehabilitační a následnou péči. Význam a úloha mezioborová spolupráce. |
5 |
Specializované nutriční postupy v chirurgii |
Obecné zásady perioperační výživy. Akcelerovaná pooperační rehabilitace (Fast track). Výživa u pacientů po chirurgických výkonech na GIT. Zajištění výživy u pacientů po zákroku v oblasti krku a hlavy. Perioperační výživa v traumatologii. Postupy a doporučení u chirurgických výkonů mimo GIT. Včasné použití prostředků enterální klinické výživy. Realimentační nutriční postupy. |
8 |
Výživa v psychiatrii |
Vliv výživy na mentální stav pacientů/klientů. Alzheimerova nemoc a riziko malnutrice. Demence a etické aspekty nutriční terapie. Metabolismus u mentální anorexie a bulimie. Diskrepance mezi klinickým stavem a laboratorními nálezy u malnutrice z poruch příjmu potravy. Možnosti způsobu léčby a realimentace. Refeeding syndrom. |
3 |
Enterální výživa a nutriční podpora |
Definice, charakteristika, indikace, kontraindikace, komplikace, způsoby podání - aplikační systémy, sipping. Možnosti zajištění podávání enterální výživy za hospitalizace, v ambulantní péči a péči ve vlastním sociálním. |
4 |
Parenterální výživa |
Definice, charakteristika, rozdělení, indikace, kontraindikace a komplikace. Nutriční strategie zajištění parenterální výživy, požadavky a náklady na péči. Nutriční ambulance a domácí parenterální výživa. |
2 |
Interakce léčiv a potravin |
Polypragmazie, ovlivnění výživy léčivy, ovlivnění léčiv výživou. Interakce léčiv. Doplňky stravy. |
2 |
Potravinové alergie a intolerance |
Definice potravinové alergie. Definice potravinové intolerance. Charakteristika a léčebné možnosti. Výživa jako způsob potlačení symptomů či významná součást léčby. Rizika plynoucí z vyloučení skupiny potravin z jídelníčku. Imunopatologie potravinových alergií a histaminové intolerance. |
4 |
Komunitní nutriční péče, výživa seniorů |
Požadavky na nutriční péči o seniory, stanovení energetické potřeby, zastoupení živin, výběr potravin, tvorba jídelníčků. Etický a sociální aspekt nutriční terapie. Pravidla nutričních postupů léčebné výživy u seniora. Možnosti využití suplementace cestou enterální výživy, sippingu, modulárních dietetik, NGS (nasogastrická sonda), PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie), PEJ (perkutánní endoskopická jejunostomie) a podmínky jejich preskripce. |
10 |
Nutriční péče u pacientů s onkologickým onemocněním |
Typy nádorů, jejich chování a diagnostika. Protinádorová léčba, její typy dle cíle a léčebné metody. Nežádoucí účinky protinádorové léčby a možnosti jejich ovlivnění. Dietní opatření při nebo po léčbě nádorových onemocnění. Dietní úpravy při léčbě onkologických onemocnění. Rizika infekcí a dieta při neutropenii. Způsoby sledování a vyhodnocování stavu pacientů z hlediska možností vzniku komplikací a náhlých změn za hospitalizace a v ambulantní péči. Nastavení roviny spolupráce mezi nutričním terapeutem, pacientem/klientem a lékařem. |
14 |
Alternativní výživa |
Alternativní způsoby stravování, aktuální směry a jejich preference u pacientů. Vliv na zdravotní a nutriční stav pacienta. Rizika spojená s vybranými typy alternativního stravování (výživy). |
3 |
Ukončení modulu |
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba. |
6 |
Výsledky vzdělávání |
Absolvent bude připraven: - aplikovat způsoby vyšetření nutričního stavu pacienta, - odebrat nutriční anamnézu a správně vyhodnotit, - orientovat se ve fyziologii výživy a metabolismu zdravého člověka, - vysvětlit metabolismus jednotlivých živin, - definovat příčiny metabolických změn a poruch vodního a minerálního hospodářství v důsledku nemoci, - vyhodnotit a interpretovat výsledky vyšetření nutričního stavu pacienta a navrhovat účinný režim nutričních postupů a péče, - vyhodnocovat individuální potřeby energie člověka, - stanovovat, měřit a propočítávat energetickou potřebu pacienta ve vazbě na diagnózu a její vliv na nutriční potřebu pacienta/klienta, - popsat diagnostiku, prevenci, léčebné a specializované nutriční postupy u jednotlivých onemocnění, - uplatňovat odlišnosti při tvorbě nutričních doporučení pro seniory, - popsat charakteristické požadavky na stravování onkologicky nemocných pacientů, orientovat se v rozdílech jednotlivých léčebných postupů a vlivu léčby na způsob výživy, - popsat odlišnosti při tvorbě nutričních doporučení u onkologicky nemocných a charakteristické požadavky na úpravu stravy při jednotlivých zdravotních komplikacích spojených s protinádorovou léčbou, - definovat veškeré dostupné prostředky enterální výživy, nutriční - podpory a parenterální výživy, popsat jejich význam a možnosti využití v cílené léčbě pacientů, - sestavovat jídelníčky pacientům dle nutričních požadavků, výběru potravin a technologické úpravy pokrmů u jednotlivých onemocnění a komplikací s nimi spojenými, - využívat systém monitorování a opakovaného sledování nutričního stavu člověka, - vytvářet edukační materiály, edukovat a vést pacienty/klienty během hospitalizace, v ambulantní péči a ve vlastním sociálním prostředí pacienta. |
|
ODBORNÁ PRAXE |
||
Odborný modul - OM 2 |
Odborná praxe v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditovaným zařízením podle §45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) |
|
Typ modulu |
povinný |
|
Rozsah modulu |
80 hodin v rozsahu 10 dnů |
|
Seznam výkonů |
Minimální počet výkonů |
|
Zhodnocení výživového stavu pacienta na základě nutriční anamnézy, výsledků fyzikálního, antropometrického a laboratorního vyšetření a stanovení nutričního problému (diagnózu) |
10 |
|
Zhodnocení rizika vzniku malnutrice |
10 |
|
Vytvoření plánu specializované nutriční péče o pacienta s onemocněním vnitřních orgánů |
5 |
|
Vytvoření plánu specializované nutriční péče o pacienta po chirurgickém výkonu s ohledem na charakter a místo zákroku |
5 |
|
Posouzení nutriční potřeby a sestavení plánu nutriční péče u pacientů v těžkém stavu, provedení vyhodnocení somatických a nutričních rizik |
5 |
|
Doporučení individuálního realimentačního postupu |
5 |
|
Provedení individuálního propočtu nutričních potřeb dle stanovené diagnózy a jejich vyhodnocení s následnou dokumentací |
10 |
|
Doporučení změny způsobu podávání výživy |
2 |
|
Provedení propočtu enterální výživy a nutriční podpory |
5 |
|
Doporučení doplňku stravy s přihlédnutím na druh onemocnění a věk pacienta/klienta |
2 |
|
Zpracování edukačního materiálu pro konkrétního pacienta |
2 |
|
Edukace konkrétního pacienta |
5 |
|
Způsob ukončení modulu |
Test, ústní zkouška, splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 2. |
3.2.3 Učební osnova odborného modulu 3
Odborný modul - OM 3 |
Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dětí |
|
Typ modulu |
povinný |
|
Rozsah modulu |
80 hodin v rozsahu 10 dnů teoretické výuky |
|
80 hodin v rozsahu 10 dnů odborné praxe v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditovaným zařízením podle §45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) |
||
Cíl |
Získat znalosti z klinické výživy potřebné k poskytování specializované nutriční péče u dětí. |
|
TEORETICKÁ VÝUKA |
||
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Růst a vývoj dítěte |
Jednotlivé fáze vývoje a růstu jedince, doporučené výživové normy, ovlivnění výživou v pozitivním i negativním smyslu, nutriční programming, fyziologie metabolismu dítěte, výživa v dětském věku jako faktor ovlivňující výskyt zdravotních rizik v dospělosti. |
5 |
Vyšetření a hodnocení nutričního stavu dětského pacienta |
Nutriční screening. Nutriční anamnéza, hodnocení fyziologických funkcí, fyzikální vyšetření, hodnocení základních růstových parametrů, laboratorní vyšetření. Percentilové grafy. Diagnostika a monitorování nutričního stavu. Záznam stravy, způsoby vyhodnocení. Vyšetření klinické a vyšetření ambulantní. Praktické nácviky. |
5 |
Výživa novorozence a kojence |
Výživa v těhotenství. Výživa kojící ženy, kojení, kontraindikace kojení, tvorba mateřského mléka, druhy a složení mateřského mléka, kojení v praxi, umělá výživa v kojeneckém období - rozdělení, druhy. Schéma kojenecké výživy. Dostupné přípravky odpovídající legislativním normám ČR. |
4 |
Výživa batolete |
Přechod od kojenecké výživy, vnímání stravy a jejího příjmu z hlediska dítěte, strategie zavádění jednotlivých skupin potravin do jídelníčku dětí. Smíšená strava u dětí, výběr potravin, rizikové skupiny potravin a zdravotní rizika plynoucí ze způsobu stravování. Sociální faktor. |
4 |
Výživa dítěte staršího věku |
Optimální podíl živin na energetickém příjmu, nutriční potřeby jako nezbytný faktor pro intenzívní růst a vývoj dětského organismu. Potřeba tekutin. Vyvážená strava a plynulý příjem všech živin jako prevence pozdních komplikací. Komunikace s dětským pacientem. |
4 |
Malnutrice v dětském věku |
Primární a sekundární forma malnutrice. Druhy dětské malnutrice a jejich klasifikace. Výskyt u jednotlivých onemocnění a věkových skupin. Energetická bilance. Důsledky a komplikace. Možnosti a způsoby realimentačních postupů. |
4 |
Specializované nutriční postupy v dětské gastroenterologii |
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, průběh onemocnění, léčebné možnosti. Časné a pozdní komplikace. Nutriční postupy a opatření u jednotlivých onemocnění. Zásady dietních opatření při léčbě a prevenci. Výběr potravin. Doporučené technologické postupy. Perorální příjem, enterální výživa. |
5 |
Specializované nutriční postupy u dětí při metabolických poruchách |
Definice, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Nastavení nutričních postupů u jednotlivých forem s ohledem na jejich specifika a omezení, případně vazbu na jiná onemocnění. |
4 |
Specializované nutriční postupy u dětí s diabetes mellitus (DM) |
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčba. DM jako rizikový faktor. Poruchy metabolismu glukózy. Aktuální trendy diabetické stravy. Diety s doporučeným množstvím energie, sacharidů. Výměnné (chlebové)jednotky a jejich použití. Aplikace a flexibilní režim dávkování inzulínu a nutriční strategie. Význam edukace. Výživová doporučení a postupy v léčbě. Úloha specializované ambulance a poradny. |
5 |
Obezita v dětském věku |
Obezita jako důsledek nežádoucího způsobu výživy. Obezita jako rizikový patologický faktor. Vyvážený příjem energie a doporučené zastoupení živin. Komplexní přístupy v prevenci, spolupráce s rodinou a vzdělávacími institucemi. Mezioborová spolupráce v léčbě obezity dětského pacienta. |
4 |
Poruchy příjmu potravy (PPP) |
Mentální anorexie (MA) a mentální bulimie (MB). Další formy PPP - přehled. Kritéria určení. Diagnostická kritéria. Role NT v multidisciplinárním týmu v terapii PPP. Možnosti způsobu léčby a realimentace. Nutriční strategie. Spolupráce se sociálním a rodinným prostředím. |
4 |
Alternativní výživa |
Alternativní způsoby stravování a jejich vliv na zdravotní a nutriční stav dětského pacienta. Rizika spojená s vybranými typy alternativního stravování (výživy). |
2 |
Specializované nutriční postupy u dětí při onemocnění ledvin a močových cest |
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace a prevence u akutního a chronického selhání ledvin, zánětu ledvin a močových cest, ledvinových a močových kamenů. Nutriční postupy a opatření u jednotlivých renálních onemocnění |
3 |
Výživa dětí při onemocnění pankreatu |
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Pankreatická dieta. Umělá výživa a přechod na dietu. Problematika výživy u pacientů s cystickou fibrózou a charakteristické postupy zajištění nutriční péče. |
4 |
Nutriční péče u dětských pacientů s onkologickým onemocněním |
Typy nádorů, jejich chování a diagnostika. Protinádorová léčba, její typy dle cíle a léčebné metody. Nežádoucí účinky protinádorové léčby a možnosti jejich ovlivnění. Dietní opatření při nebo po léčbě nádorových onemocnění. Dietní úpravy při léčbě onkologických onemocnění. Rizika infekcí a dieta při neutropenii. Způsoby sledování a vyhodnocování stavu dětských pacientů za hospitalizace a v ambulantní péči. |
4 |
Specializované nutriční postupy v dětské chirurgii, výživa v pooperační péči |
Obecné zásady perioperační výživy. Výživa po chirurgických výkonech na GIT. Zajištění výživy u dětských pacientů po zákroku v oblasti krku a hlavy. Perioperační výživa v traumatologii. Výživa u dětí s rozsáhlými poraněními kůže. Postupy a doporučení u chirurgických výkonů mimo GIT. Pooperační nutriční postupy a speciální postupy zajištění výživy dítěte. |
5 |
Nemoci vyžadující speciální výživu |
Výživa patologického novorozence. Dietoterapie při léčbě celiakie, fenylketonurie (PKU), potravinových alergií a dědičných metabolických poruch. Požadavky a zvýšené nároky na výživu stavů rozsáhlejších popálenin a traumat. Výživa a infekce. Fortifikace výživy. Doplňky stravy, potraviny pro zvláštní výživu a potraviny pro zvláštní lékařské účely, zásady jejich výběru pro použití. |
5 |
Enterální a parenterální výživa |
Příčina a způsob indikace, rozhodovací schéma pro enterální a parenterální výživu. Forma úplná a doplňková. Domácí enterální a parenterální výživa. |
3 |
Ukončení modulu |
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba. |
6 |
Výsledky vzdělávání |
Absolvent bude připraven: - aplikovat způsoby vyšetření nutričního stavu dětského pacienta, - odebrat nutriční anamnézu a správně vyhodnotit, - popsat fyziologii metabolismu dítěte, - vyhodnotit a interpretovat výsledky vyšetření nutričního stavu a navrhovat účinný režim postupů a péče, - vyhodnotit individuální potřeby energie, - stanovovat a propočítávat energetickou potřebu ve vazbě na diagnózu a její vliv na nutriční potřebu dětského pacienta/klienta, - popsat diagnostiku, prevenci, léčebné a specializované nutriční postupy u jednotlivých onemocnění, - popsat odlišnosti při tvorbě nutričních doporučení u onkologicky nemocných dětí a charakteristické požadavky na úpravu stravy, - definovat veškeré dostupné prostředky enterální výživy, nutriční podpory a parenterální výživy, popsat jejich význam a možnosti využití v cílené léčbě, - sestavit jídelníčky dle nutričních požadavků, výběru potravin a technologické úpravy pokrmů u jednotlivých onemocnění a komplikací s nimi spojenými, - využívat systém monitorování (opakovaného sledování nutričního stavu), hodnotit účinnost intervence, - vytvářet edukační materiály, edukovat dětského pacienta a jeho zákonného zástupce, - realizovat a rozvíjet preventivní péči |
|
ODBORNÁ PRAXE |
||
Odborný modul - OM 3 |
Odborná praxe v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditován zařízením podle §45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) |
|
Typ modulu |
povinný |
|
Rozsah modulu |
80 hodin odborné praxe v rozsahu 10 dnů |
|
Seznam výkonů |
Minimální počet výkonů |
|
Vyhodnocení výsledků plošného nutričního screeningu a realizace příslušných opatření |
10 |
|
Zhodnocení výživového stavu dětského pacienta na základě nutriční anamnézy, výsledků fyzikálního vyšetření, růstových parametrů a laboratorního vyšetření |
10 |
|
Zhodnocení rizika vzniku malnutrice |
10 |
|
Posouzení nutričních potřeb a sestavení plánu nutriční péče konkrétního dětského pacienta včetně vyhodnocení somatických a nutričních rizik |
10 |
|
Tvorba plánu specializované nutriční péče u dětského pacienta po chirurgickém výkonu s ohledem na charakter a místo zákroku |
2 |
|
Doporučení individuálního realimentačního postupu |
5 |
|
Zpracování edukačního materiálu pro konkrétního dětského pacienta |
2 |
|
Komunikace s dětským pacientem a jeho zákonným zástupcem |
2 |
|
Propočet záznamu příjmu stravy včetně doplňků stravy |
5 |
|
Způsob ukončení modulu |
Test, ústní zkouška, splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 3. |
3.2.4 Učební osnova odborného modulu 4
Odborný modul – OM 4 |
Odborná praxe v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditovaným zařízením podle §45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) |
|
Typ modulu |
povinný |
|
Rozsah modulu |
40 hodin v rozsahu 5 dnů |
|
Seznam výkonů |
Minimální počet výkonů |
|
Odebrání nutriční anamnézy pacienta |
10 |
|
Vyhodnocení nutričního stavu pacientů s různými onemocněními |
10 |
|
Tvorba plánu specializované nutriční péče o pacienty s různými onemocněními |
10 |
|
Edukace pacienta o určené léčebné výživě před propuštěním do domácího prostředí |
5 |
|
Edukace pacienta o výživě při první návštěvě odborné ambulance, např. diabetologie, gastroenterologie, onkologie |
3 |
|
Propočet záznamu stravy s pomocí počítačového programu |
2 |
|
Způsob ukončení modulu |
Splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 4. |
|
4 Hodnocení účastníka vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání
Lektor pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník specializačního vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat a průběžně prověřuje jeho znalosti, vědomosti a dovednosti. Do Logbooku zapisuje ukončení každého modulu a termíny omluvené absence.
Odborná praxe na akreditovaných i neakreditovaných klinických pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště, má specializovanou způsobilost v oboru Výživa dospělých, Výživa dětí. Školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání a do Logbooku potvrzuje splnění předepsaných výkonů na pracovišti.
5 Profil absolventa
Absolvent specializačního vzdělávání v oboru Výživa dospělých a dětí bude připraven provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou nutriční péči. Je oprávněn na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou, zabezpečovat nutriční péči v rozsahu své specializované způsobilosti stanovené činnostmi, ke kterým je připraven na základě tohoto vzdělávacího programu a platné legislativy.
5.1 Charakteristika profesních kompetencí, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost
Nutriční terapeut po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle §14 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, poskytuje a organizuje specifickou nutriční péči zaměřenou na uspokojování nutričních potřeb dospělých a dětských pacientů, a to její plánování, provádění a hodnocení v oboru specializace.
Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může:
1. připravovat informační materiály pro pacienty,
2. edukovat pacienty, případně jimi určené osoby ve speciálních dietách,
3. sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,
4. instruovat zdravotnické pracovníky v oblasti své specializace,
5. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
6. hodnotit kvalitu poskytované péče,
7. provádět výzkum zejména zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, identifikovat činnosti péče vyžadující změnu v postupu a vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,
8. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,
9. sestavovat nutriční plány, stravovací pokyny a režimy pro výživu a léčebnou výživu dětí a dospělých podle potřeb všech věkových kategorií pro poskytovatele zdravotních služeb a zařízení sociálních služeb,
10. předávat informace zdravotnickým pracovníkům a pacientovi o zásadách správné a léčebné výživy,
11. komplexně vyhodnocovat nutriční stav dítěte i dospělých za pomoci laboratorních vyšetření, včetně specializovaných postupů a indirektní kalorimetrie,
12. doporučovat výživové doplňky podle individuálního stavu dítěte a jeho onemocnění,
13. doporučovat výživové doplňky a speciální formy výživy podle individuálního nutričního stavu dospělého a specifik dané věkové kategorie a onemocnění,
14. sledovat efekt stanovené nutriční podpory a doporučovat lékaři případné změny,
15. navrhovat léčebnou výživu pro dospělé,
16. posuzovat nutriční složení potravin určených pro jednotlivé skupiny obyvatelstva.
6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť
Vzdělávací instituce, poskytovatelé zdravotních služeb1) a pracoviště zajišťující teoretickou výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditováno dle ustanovení §45 zákona č. 96/2004 Sb. Akreditovaná zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle tohoto vzdělávacího programu. Akreditované zařízení splňuje požadavky na personální zabezpečení a věcné a technické vybavení v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb.
6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště
Personální zabezpečení
- Školitelem se rozumí zaměstnanec akreditovaného i neakreditovaného zařízení ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb., který průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka vzdělávání a vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů.
- Školitelem odborné praxe může být nutriční terapeut se specializovanou způsobilostí Výživa dospělých.
- Školitelem/lektorem pro teoretickou část se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické části specializačního vzdělávání.
- Školitelem/lektorem může být nutriční terapeut se specializovanou způsobilostí v oboru specializace nebo absolvent certifikovaného kurzu zaměřeného na daný obor a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejméně 3 roky.
- Školitelem/lektorem může být lékař i lékař s atestací v oboru Klinická výživa.
- Lektorem může být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (právník, inženýr atd.j, která odpovídá zaměření vzdělávacího programu (předměty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a řízení atd.j.
Věcné a technické vybavení
Pro teoretickou část vzdělávacího programu:
- standardně vybavená učebna s PC a dataprojektorem a s možností přístupu k internetu,
- modely a simulátory potřebné k výuce praktických dovedností - modely a simulátory k výuce KPR u dospělých a dětí, které signalizují správnost postupu KPR,
- přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení), možnosti podpory teoretické výuky pomocí e-leamingu.
Pro praktickou část vzdělávacího programu:
- pracoviště pro výuku odborné praxe v akreditovaném zařízení je vybaveno dle platných právních předpisů upravujících věcné a technické vybavení.
Organizační a provozní požadavky
- Pro praktickou část vzdělávacího programu je podmínkou poskytování zdravotní péče dle oboru specializace.
7 Tabulka modulů
Specializační vzdělávání v oboru NUTRIČNÍ TERAPEUT - VÝŽIVA DOSPĚLÝCH A DĚTÍ |
||||
Kód |
Typ |
Název |
Rozsah |
Počet kreditů |
ZM |
p |
Role specialisty v poskytování zdravotních služeb |
1 týden T -40 hodin |
20 (á 4 kredity/den) |
OM 1 |
p |
Specializovaná nutriční péče |
1 týden T - 40 hodin |
20 (á 4 kredity/den) |
p |
Odborná praxe na pracovišti nutriční péče (tento poskytovatel nemusí být akreditovaným zařízením podle §45, zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) |
2 týdny Pr - 80 hodin |
10 (á 1 kredit/den) |
|
OM 2 |
p |
Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dospělých |
3 týdny T -120 hodin |
60 (á 4 kredity/den) |
p |
Odborná praxe v akreditovaném zařízení |
2 týdny Pr - 80 hodin |
30 (á 3 kredity/den) |
|
OM 3 |
p |
Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dětí |
2 týdny T -80 hodin |
40 (á 4 kredity/den) |
p |
Odborná praxe v akreditovaném zařízení |
2 týdny Pr - 80 hodin |
30 (á 3 kredity/den) |
|
OM 4 |
p |
Odborná praxe v akreditovaném zařízení |
1 týden Pr AZ - 80 hodin |
15 (á 3 kredity/den) |
T - teorie Σ 280 hodin |
||||
Pr - praxe Σ 240 hod. |
||||
Pr - AZ Σ 40 hodin |
||||
Celkem 600 hodin |
240 |
Vysvětlivky: P - povinné, T - teorie, Pr - praxe, Pr AZ - praxe v akreditovaném zařízení
8 Seznam doporučených zdrojů
Doporučená literatura
Doporučená literatura základního modulu
BAUMRUKOVÁ, I. Angličtina pro nutriční terapeuty. Holešov: Tigris, 2016. 542 s. ISBN 978-80-7490-107-2.
BENEŠ, M. Andragogika. 2. aktualit. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. 176 s. ISBN 978-80-247-4824-5.
HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 4. aktualit a rozš. vyd. Praha: Galén, 2015. 225 s. ISBN 978-80-7492-204-6.
HOLČÍK, J., P. KÁŇOVÁ a L. PRUDIL. Systém péče o zdraví a zdravotnictví: východiska, základní pojmy a perspektivy. 2. upr. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2015. 115 s. ISBN 978-80-7013-575-4.
JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 3. vyd. Praha: Portál, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7367-568-4.
KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 119 s. ISBN 978-80-247-3149-0.
MARKOVÁ, M. Determinanty zdraví. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2012. 54 s. ISBN 978-80-7013-545-7.
MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. 3. vyd. Praha: Portál, 2012. 309 s. ISBN 978-80-262-0211-0.
MILLER, W. R. a S. ROLLNICK. Motivační rozhovory: příprava lidí ke změně závislého chování. 1. vyd. v českém jazyce. Sdružení SCAN, 2003. 311 s. ISBN 80-86620-09-3.
MINIBERGEROVÁ, L. a K. JIČÍNSKÁ. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 78 s. ISBN 978-80-7013-513-6.
PRUDIL, L. Právo pro zdravotnické pracovníky. 2. dopl. a upr. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 155 s. ISBN 978-80-7552-507-9.
SVOBODNÍK, P. Management pro zdravotníky v kostce. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7013-498-6.
ŠKRLA, P. a M. ŠKRLOVÁ. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 199 s. ISBN 978-80-247-2616-8.
VENGLÁŘOVÁ, M. a kol. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossig. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 184 s. ISBN 978-80-247-3174-2.
ZACHAROVÁ, E. Komunikace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2016. 121 s. ISBN 978-80-271-0156-6.
ZACHAROVÁ, E. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2017. 264 s. ISBN 978-80-271-0155-9.
ZLÁMAL, J. a kol. Základy managementu pro posluchače zdravotnických oborů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 108 s. ISBN 978-80-7402-157-2.
Doporučená literatura odborných modulů 1 a 2
AYERS, S. a R. DE VISSER. Psychologie v medicíně. 1. vyd. Praha: Grada, 2015. 552 s. ISBN 978-80-247-5230-3.
BASS, S. Celiakie: úspěšná léčba nesnášenlivosti lepku. 1. české vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2013. 128 s. ISBN 978-80-7236-839-6.
BEŇO, I. Náuka o výžive: fyziologická a liečebná výživa. Martin: Osvěta, 2008. 145 s. ISBN 97880-8063-294-6.
ČERMÁKOVÁ, M. a I. ŠTĚPÁNOVÁ. Klinická biochemie 1. díl. 2. upr. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 130 s. ISBN 978-80-7013-5150.
DASTYCH, M. a kol. Klinická biochemie: bakalářský obor Zdravotní laborant. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 253 s. ISBN 978-80-210-7788-1.
DOSTÁLOVÁ, J. a P. KADLEC. Potravinářské zbožíznalství: technologie potravin. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2014, 425 s. ISBN 978-80-7418-208-2,
DUYFF, R. L. Academy of nutrition and dietetics complete food and nutrition guide. 5th ed. Boston: HoughtonMifflinHarcourt, 2017. 802 s. ISBN 978-0-544-52058-5.
FRAŇKOVÁ, S. a V. DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 256 s. ISBN 80-246-0548-1.
FRÜHAUF, P. a P. SZITÁNYI. Výživa v pediatrii. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, [2013], 64 s. ISBN 978-80-87023-26-6.
FUCHS, M. a kol. Potravinová alergie a intolerance. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2016. 447 s. ISBN 978-80-204-3757-0.
GROFOVÁ, Z. Dieta pro vyšší věk. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2011. 167 s. ISBN 978-80-87250-11-2.
GROFOVÁ, Z. Lákavá i chutná - úprava stravy u poruch polykání. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2018. 164 s. ISBN 978-80-87250-43-3.
HAINER, V. a kol. Základy klinické obezitologie. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. 422 s. ISBN 978-80-247-3252-7.
HŘIVNOVÁ, M. Základní aspekty výživy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 95 s. ISBN 978-80-244-4034-7.
International dietetics and nutrition terminology (IDNT) reference manual: standardized language for the nutrition care process. 4th ed. Chicago: Academy of Nutrition and Dietetics, 2013. 427 s. ISBN 978-0-88091-467-3.
KASPER, H. Výživa v medicíně a dietetika. 1. české vyd. Praha: Grada, 2015. 572 s. ISBN 978-80247-4533-6. *
KLENER, P. a kol. Vnitřní lékařství. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 2011. 1174 s. ISBN 97880-7262-705-9.
KLIMEŠOVÁ, I. Základy sportovní výživy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015. 78 s. ISBN 978-80-244-4833-6.
KOHOUT, P. Dokumentace a hodnocení nutričního stavu pacientu. 1. vyd. v nakl. Forsapi. Praha: Forsapi, 2011. 57 s. ISBN 978-80-87250-12-9.
KOHOUT, P. a kol. Vybrané kapitoly z klinické výživy II. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2016. 142 s. ISBN 978-80-87250-32-7.
KOHOUT, P. a E. KOTRLÍKOVÁ. Základy klinické výživy. 1. vyd. v nakl. Forsapi. Praha: Forsapi, 2009. 113 s. ISBN 978-80-87250-05-1.
KOHOUT, P. a J. PAVLÍČKOVÁ. Celiakie: víte si rady s bezlepkovou dietou?. 1. přeprac. vyd. Praha: Forsapi, 2010. 129 s. ISBN 978-80-87250-09-9.
KOHOUT, P., Z. RUŠAVÝ a Z. ŠERCLOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické výživy I. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2010. 184. ISBN 978-80-87250-08-2.
KOVÁŘŮ, D. a J. KNÁPKOVÁ. Bezlepková a bezmléčná dieta. 1. vyd. Brno: CPress, 2013. 119 s. ISBN 978-80-264-0185-8.
KRCH, F. D. Bulimie: jak bojovat s přejídáním. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha : Grada, 2008. 195 s. ISBN 978-80-247-2130-9.
KRCH, F. D. Mentální anorexie. 2. přeprac. vyd. Praha: Portál, 2010. 259 s. ISBN 978-80-7367807-4.
KŘÍŽOVÁ, J. a kol. Enterální a parenterální výživa. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 141 s. ISBN 978-80-204-3326-8.
KUDLOVÁ, E. a kol. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009. 287 s. ISBN 978-80-246-1735-0.
MAHAN, F. K. a J. F. RAYMOND. Krause's food & the nutrition care process. 14th ed. St. Fouis, Missouri: Elsevier, 2017. 1134 s. ISBN 978-0-323-34075-5.
NAVRÁTIL, F. a kol. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 2. zcela přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2017. 559 s. ISBN 978-80-271-0210-5.
NAVRÁTILOVÁ, M., E. ČEŠKOVÁ a F. SOBOTKA. Klinická výživa v psychiatrii: teoretické předpoklady, praktická doporučení, osobní zkušenosti. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2000. 270 s. ISBN 80-85912-33-3.
PAPEŽOVÁ, H. a kol. Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání: interdisciplinární a transdiagnostickýpohled. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2018. 607 s. ISBN 978-80-204-4904-7.
PELIKÁNOVÁ, T. a kol. Praktická diabetologie. 6. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Maxdorf, 2018. 814 s. ISBN 978-80-7345-559-0.
PERUŠIČOVÁ, J. Diabetes mellitus: onemocnění celého organismu. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2017. 200 s. ISBN 978-80-7345-512-5.
PUDA, R. Potravinové tabulky výživových hodnot: tabulky pro pacienty s fenylketonurií (PKU) a jinými dědičnými metabolickými poruchami (DMP). [Praha]: Národní sdružení PKU a jiných DMP, 2012. 56 s. ISBN 978-80-260-3568-8.
SAIBERTOVÁ, S. Vybrané kapitoly ošetřovatelství pro nutriční terapeuty. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 155 s. ISBN 978-80-210-8155-0. *
SOUKUP, J. Motivační rozhovory v praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 2014. 150 s. ISBN 978-80-2620607-1.
STARNOVSKÁ, T. Výživa hospitalizovaných pacientů/klientů: [pracovní postup. 1. vyd. Praha: Česká asociace sester, 2008. 40 s. ISBN 978-80-7262-596-3.
STRÁNSKÝ, M. a L. RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. 2. dopl. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2014. 273 s. ISBN 978-80-7394-478-0.
SVAČINA, Š. a kol. Klinická dietologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 381 s. ISBN 978-80-2472256-6.
SVAČINA, Š., D.MÜLLEROVÁ a A.BRETŠNAJDROVÁ. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. 2.upr. vyd. Praha: Triton,2013. 341 s. ISBN 978-80-7387-699-9.
SZITÁNYI,P. a kol. současné trendy v klinické výživě a intenzivní metabolické péči. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, [2013]. 120 s. ISBN 978-80-87023-25-9.
ŠACHLOVÁ, M., M.TOMÍŠKA a O. SLÁMA. Doporučené postupy: nutriční péče u pacientů v onkologické paliativní péči: stanovisko pracovní skupiny pro výživu České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP. 1. vyd. Praha: ve spolupráci s časopisem Klinická onkologie vydalo nakl. Ambit Media, 2012. 21 s. ISBN 978-80-904596-5-6.
TEPLAN, V. a O. MENGEROVÁ. Dieta a nutriční opatření u chorob ledvin a močových cest. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 353 s. ISBN 978-80-204-2208-8.
TLÁSKAL, P. a kol. výživa a potraviny pro zdraví. Praha: Společnost pro výživu, 2016. 101 s. ISBN 978-80-906659-0-3.
URBÁNEK, L., P. URBÁNKOVÁ a J. MARKOVÁ. Klinická výživa v současné praxi. 2. upr. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 97 s. ISBN 978-80-7013-525-9.
WIERDSMA, N., H. KRUIZENGA a R. STRATTON. Dietetic pocket guide: adults. Amsterdam: VU University Press, 2017. 288 s. ISBN 978-90-8659-754-3.
ZADÁK, Z. Výživa v intenzivní péči. 2. rozš. a aktualit. vyd. Praha: Grada, 2008. 542 s, ISBN 978-80-247-2844-5.
ZACHAROVÁ, E. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 2. aktualit. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2017. 264 s, ISBN 978-80-271-0155-9.
ZLATOHLÁVEK, L. a kol. Klinická dietologie a výživa. 1. vyd. Praha: current Media, 2016. 422 s. ISBN 978-80-88129-03-5.
TOMÍŠKA, M. Výživa onkologických pacientů. 1. vyd. Mladá fronta, 2019. 743 s. ISBN 9788020440648.
Doporučená literatura odborného modulu 3
ČERNÁ, M. a J. KOLLÁROVÁ. Laktační minimum pro pediatry. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2015. 86 s. ISBN 978-80-87023-47-1.
FENDRYCHOVÁ, J. a kol. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii. 2. část, Péče o novorozence. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2009. 133 s. ISBN 978-80-7013-489-4.
FENDRYCHOVÁ, J. a kol. Péče o kriticky nemocné dítě. 2. přeprac. a rozš. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2018. 420 s. ISBN 978-80-7013-592-1.
FRAŇKOVÁ, S. a kol. Dítě s nadváhou a jeho problémy. Praha: Portál, 2015. 254 s. ISBN 978-80-262-0797-9.
FRAŇKOVÁ, S., J. PAŘÍZKOVÁ a E. MALICHOVÁ. Jídlo v životě dítěte a adolescenta: teorie, výzkum, praxe. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 302 s. ISBN 978-80-246-2247-7.
FRÜHAUF, P. a P. SZITÁNYI. Výživa v pediatrii. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, [2013]. 64 s. ISBN 978-80-87023-26-6.
GREGORA, M. a D. ZÁKOSTELECKÁ. Jídelníček kojenců a malých dětí. 3. dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014. 189 s. ISBN 978-80-247-4773-6.
ILLKOVÁ, O., L. NEČASOVÁ a Z. DAŇKOVÁ. Zdravá výživa malých dětí: od narození do 6 let. 2. vyd. Praha: Portál, 2009. 191 s. ISBN 978-80-7367-625-4.
KASPER, H. Výživa v medicíně a dietetika. 1. české vyd. Praha: Grada, 2015. 572 s. ISBN 978-80-247-4533-6.
KEJVALOVÁ, L. Výživa dětí od A do Z. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2012. 157 s. ISBN 978-80-7429-256-9.
KLÍMA, J. a kol. Pediatrie pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2016. 327 s. ISBN 978-80-247-5014-9.
KRCH, F. D. Mentální anorexie. 2. přeprac. vyd. Praha: Portál, 2010. 259 s. ISBN 978-80-7367-807-4.
KŘÍŽOVÁ, J. a kol. Enterální a parenterální výživa. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 141 s. ISBN 978-80-204-3326-8.
LEBL, J. a kol. Klinická pediatrie. 2. vyd. Praha: Galén, 2014. 698 s. ISBN 978-80-7492-131-5.
MUNTAU, A. Pediatrie. 2. české vyd. Praha: Grada, 2014. 588 s. ISBN 978-80-247-4588-6.
NEVORAL, J. a kol. Praktická pediatrická gastroenterologie, hepatologie a výživa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013. 677 s. ISBN 978-80-204-2863-9.
PAPEŽOVÁ, H. a kol. Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání: interdisciplinární a transdiagnostický pohled. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2018. 607 s. ISBN 978-80-204-4904-7.
PETROVÁ, J. A S. ŠMÍDOVÁ. Základy výživy pro stravovací provozy: školní stravování, výživové normy (spotřební koš), dietní stravování ve školní jídelně, zásady správné výživy, výživa dětí dospívajících, sportujících dětí a adolescentů, seniorů. 1. vyd. Plzeň: Jídelny.cz, 2014. 307 s. ISBN 978-80-905557-0-9.
STOŽICKÝ, F. a kol. Základy dětského lékařství. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2016. 459 s. ISBN 978-80-246-2997-1.
SVAČINA, Š., D. MÜLLEROVÁ a A. BRETŠNAJDROVÁ. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. 2. upr. vyd. Praha: Triton, 2013. 341 s. ISBN 978-80-7387-699-9.
ZLATOHLÁVEK, L. a kol. Klinická dietologie a výživa. 1. vyd. Praha: Current Media, 2016. 422 s. ISBN 978-80-88129-03-5.
1) viz zákon č. 372/2011 Sb.