Plné znění - Energetický regulační věstník • Částka: 5 • Rok: 2020

Věstník ERÚ, částka 5/2020

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2020

ze dne 29. září 2020,

k cenám teplé energie

Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) podle §2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a §17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a §6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, vydává cenové rozhodnutí k cenám tepelné energie.

Pro sjednání cen tepelné energie stanovuje Úřad pro dodavatele tepelné energie (dále jen „dodavatel“) tyto podmínky:

1) Základní podmínky pro ceny tepelné energie

(1.1) Ceny tepelné energie se regulují způsobem věcného usměrňování cen. Do ceny tepelné energie lze v kalendářním roce promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) podle jiného právního předpisu1).

(1.2) Podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie se nevztahují na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované nižší než je limitní cena. Limitní cena je stanovena Úřadem ve výši 152,86 Kč/GJ bez DPH.

(1.3) Ekonomicky oprávněnými náklady v ceně tepelné energie jsou ekonomicky oprávněné náklady2) nezbytné pro výrobu anebo rozvod tepelné energie v kalendářním roce, které vycházejí z účetnictví dodavatele tvořeného v souladu s Českými účetními standardy podle jiného právního předpisu3), s výjimkou nákladů podle bodu (2.2) přílohy č. 1 tohoto cenového rozhodnutí, které musí být uplatněny v souladu s právním předpisem, který upravuje minimální doby odpisování pro účely regulace cen v teplárenství4). Podmínky pro určení některých ekonomicky oprávněných nákladů v ceně tepelné energie jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto cenového rozhodnutí.

(1.4) Přiměřeným ziskem v ceně tepelné energie je přiměřený zisk2), který přímo souvisí s dodávkou tepelné energie a splňuje podmínky uvedené v příloze č. 1 tohoto cenového rozhodnutí.

2) Závazný postup při kalkulaci ceny tepelné energie

(2.1) Dodavatel tepelné energie kalkuluje předběžnou cenu tepelné energie pro daný kalendářní rok. Kalkulace předběžné ceny tepelné energie může zahrnovat pouze předpokládané ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a předpokládané množství tepelné energie v kalendářním roce. Předpokládané množství tepelné energie pro daný kalendářní rok dodavatel stanoví na základě průměru skutečně dodaného množství tepelné energie alespoň za poslední tři nejvýše však pět posledních ukončených kalendářních let, nebo období kratší, pokud dodavatel dodává tepelnou energii po dobu kratší než tři roky, přičemž zohlední důvodně předpokládanou změnu množství tepelné energie v kalendářním roce.

(2.2) Dodavatel tepelné energie kalkuluje po skončení kalendářního roku výslednou cenu tepelné energie. Kalkulace výsledné ceny tepelné energie může zahrnovat pouze skutečně vynaložené ekonomicky oprávněné náklady, skutečné množství tepelné energie za ukončený kalendářní rok a přiměřený zisk. Pokud je zúčtovací období kratší než kalendářní rok5), postupuje dodavatel podle tohoto ustanovení obdobně.

(2.3) Každá kalkulace ceny tepelné energie může obsahovat pouze příslušné ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a příslušné množství tepelné energie, přičemž dodavatel při kalkulaci postupuje podle přílohy č. 2 tohoto cenového rozhodnutí. Kalkulací ceny tepelné energie se rozumí takový propočet ceny, jímž byla cena skutečně vytvořena a jehož členění umožňuje porovnání s podmínkami věcného usměrňování cen a je dodavatelem vyhotovena v souladu s přílohou č. 3 tohoto cenového rozhodnutí.

(2.4) Při kalkulaci ceny tepelné energie uplatní dodavatel množství tepelné energie podle bodu (2.3) přílohy č. 2 tohoto cenového rozhodnutí. Nelze-li množství tepelné energie stanovit podle věty první, je dodavatel oprávněn zjistit množství tepelné energie způsobem uvedeným v jiném právním předpisu4).

(2.5) Předběžná a výsledná kalkulace ceny tepelné energie musí mít za daný kalendářní rok stejné členění ekonomicky oprávněných nákladů a musí splňovat podmínky stanovené tímto cenovým rozhodnutím.

(2.6) Pokud dodavatel zahájí nebo ukončí činnost v průběhu kalendářního roku, kalkuluje cenu tepelné energie za tuto část kalendářního roku.

(2.7) Veškeré uplatňované ekonomicky oprávněné náklady je dodavatel povinen zahrnovat do kalkulace ceny tepelné energie.

(2.8) Dodavatel určuje cenové lokality. Cenovou lokalitou se rozumí území stanovené dodavatelem pro jím provozované jedno nebo více tepelných zařízení zahrnující

a) samostatný zdroj tepelné energie nebo rozvodné tepelné zařízení,

b) propojené i nepropojené zdroje tepelné energie anebo rozvodná tepelná zařízení v jedné obci,

c) potrubně propojené zdroje tepelné energie a rozvodná tepelná zařízení v různých obcích, nebo

d) nepropojené zdroje tepelné energie a rozvodná tepelná zařízení ve více obcích ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností6).

(2.9) Určení cenové lokality může být v průběhu kalendářního roku změněno pouze při vzniku, změně nebo zániku vlastnických nebo jiných uživatelských práv k tepelným zařízením nebo při rekonstrukci tepelných zařízení, která mají bezprostřední dopad na stávající rozsah cenové lokality.

(2.10) Cenu tepelné energie na jednotlivých úrovních předání tepelné energie může dodavatel v cenové lokalitě takto dále samostatně kalkulovat pro

a) centrálně připravovanou teplou vodu,

b) zařízení pro výrobu chladu,

c) důvodně sloučené skupiny odběrných míst,

d) odběrná místa jednoho distributora tepelné energie,

e) odběrné místo s individuální cenou tepelné energie v souladu s bodem (3.7),

(2.11) domovní předávací stanici nebo domovní předávací stanice jednoho odběratele, které má dodavatel v užívání.

(2.12) Samostatně nelze kalkulovat cenu tepelné energie podle bodu (2.10), pokud by došlo k cenovému znevýhodnění ostatních odběrných míst. Důvodem pro sloučení odběrných míst podle bodu (2.10) písm. c) mohou být pouze dlouhodobě shodné technické a nákladové podmínky odběrných míst nebo shodný průběh či velikost dodávky tepelné energie nebo také dodávky tepelné energie pro odběrná místa jednoho odběratele v rámci jednoho uceleného nebytového komplexu budov, pokud alespoň jedno odběrné místo pro tento komplex splňuje podmínky pro individuální cenu tepelné energie. Důvodem pro sloučení nemohou být dohodnuté smluvní podmínky, kromě doby trvání smluvního vztahu.

3) Sjednání ceny tepelné energie

(3.1) Dodavatel sjednává a uplatňuje ceny tepelné energie kalkulované podle tohoto cenového rozhodnutí.

(3.2) Dodavatel ceny tepelné energie nebo jejich složky sjednává a uplatňuje stejným a prokazatelným způsobem pro všechna odběrná místa při jejich rozdělení podle bodu (2.10) tohoto cenového rozhodnutí.

(3.3) Dodavatel sjednává s odběratelem cenu tepelné energie buď jako jednosložkovou vztaženou na jednotkové množství tepelné energie, nebo jako dvousložkovou s proměnnou složkou ceny vztaženou na jednotkové množství tepelné energie a se stálou složkou ceny vztaženou na jednotkové množství tepelné energie předem sjednané a neměnné pro daný kalendářní rok, nebo na jednotku sjednaného tepelného výkonu, který odpovídá nejvýše maximální denní potřebě odebírané tepelné energie odběrného místa.

(3.4) V případě změny dlouhodobé potřeby množství tepelné energie nebo tepelného výkonu, kterou odběratel prokáže dodavateli do 30. září, není-li dohodnuto datum pozdější, dodavatel nové hodnoty sjedná a pro stanovení stálé složky dvousložkové ceny uplatní od 1. ledna následujícího roku.

(3.5) Dodavatelem sjednávaná stálá složka dvousložkové ceny tepelné energie může být maximálně do výše stálých ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku.

(3.6) Celkové množství tepelné energie nebo celková výše tepelného výkonu za odběrná místa společně kalkulovaná podle bodu (2.10) mohou být pro určení stálé složky ceny tepelné energie v průběhu kalendářního roku změněny pouze tehdy, když bude důvod této změny prokázán a zohledněn u všech společně kalkulovaných odběrných míst ve výsledné ceně tepelné energie.

(3.7) Cena tepelné energie pro některá odběrná místa na stejné úrovni předání tepelné energie v jedné cenové lokalitě se může lišit, odlišují-li se dodávky tepelné energie pro konkrétní odběrné místo oproti ostatním odběrným místům na stejné úrovni předání tepelné energie v jedné cenové lokalitě specifickým technickým charakterem, průběhem či velikostí dodávky tepelné energie nebo specifickými připojovacími podmínkami. Individuální cenu tepelné energie lze také sjednat u odběrného místa, které využívá soustavu zásobování tepelnou energií pouze jako náhradní zdroj tepelné energie.

(3.8) Cenu tepelné energie pro některá odběrná místa nebo skupinu odběrných míst na stejné úrovni předání tepelné energie v jedné cenové lokalitě lze sjednat vyšší o ekonomicky oprávněné náklady vyvolané odběratelem a související pouze s jeho odběrnými místy.

4) Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, k cenám tepelné energie.

2. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2015 ze dne 6. listopadu 2015, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, k cenám tepelné energie.

3. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2018 ze dne 6. listopadu 2018, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2013, k cenám tepelné energie, ve znění cenového rozhodnutí ERÚ č. 4/2015.

5) Účinnost

Cenové rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Předseda Rady Energetického regulačního úřadu

Ing. Stanislav Trávníček, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1

k cenovému rozhodnutí č. 6/2020

Určení některých ekonomicky oprávněných nákladů

(1) Proměnné ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie

Proměnné ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie při bezpečné, hospodárné a spolehlivé výrobě a rozvodu tepelné energie jsou přímo závislé na množství tepelné energie.

(1.1) Upřesnění některých proměnných ekonomicky oprávněných nákladů

(1.1.1) Při posuzování úrovně palivových nákladů nebo nákladů na nakupovanou tepelnou energii v ceně tepelné energie se vychází z dlouhodobě obvyklé účinnosti užití energie při výrobě anebo rozvodu tepelné energie v průměru za kalendářní rok a obvyklých cen7) paliv s ohledem na náklady dopravy paliva anebo nakupované tepelné energie s ohledem na technické a dodací podmínky.

(1.1.2) Náklady na palivo pro výrobu tepelné energie zahrnují spotřební daň8), daň ze zemního plynu a některých dalších plynů9) a daň z pevných paliv10), pokud dodavatel není od těchto daní osvobozen ze zákona. Náklady na palivo na výrobu tepelné energie se snižují o výnos z podpory tepla podle jiného právního předpisu11).

(1.1.3) V ceně tepelné energie vyráběné z plynu lze uplatnit náklad na rezervaci přepravní nebo distribuční kapacity ve výši odpovídající předpokládané potřebě rezervované přepravní nebo distribuční kapacity v daném kalendářním roce. Vzniklé dodatečné náklady za překročení nebo za neodebrání sjednaného množství paliva anebo energií, i sankční povahy, mohou navýšit proměnné ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie.

(1.1.4) Dodatečné výnosy za nedodržení smluvně sjednaných hodnot pro dodávky tepelné energie, i sankční povahy, snižují ve výsledné kalkulaci ceny tepelné energie proměnné ekonomicky oprávněné náklady na výrobu anebo rozvod tepelné energie. To neplatí pro výnosy za nedodržení sjednaného tepelného výkonu, které snižují ve výsledné kalkulaci ceny tepelné energie celkové ekonomicky oprávněné náklady na výrobu nebo rozvod tepelné energie.

(1.1.5) V případě kolísání cen paliv a energií zahrnovaných do ekonomicky oprávněných nákladů v ceně tepelné energie lze tyto ceny v kalendářním roce průměrovat se zohledněním odpovídajícího vlivu času a množství paliva nebo energie.

(1.1.6) Při výrobě tepelné energie v zařízení pro energetické využití směsných komunálních odpadů nelze v ceně tepelné energie uplatnit náklady na likvidaci odpadů, přípravu odpadů před spálením a likvidaci zbytků po spálení.

(1.2) Ekonomicky oprávněné náklady na nákup emisních povolenek

(1.2.1) Náklady na nákup emisních povolenek v ceně tepelné energie může uplatnit pouze dodavatel, kterému bylo vydáno povolení k emisím skleníkových plynů ve smyslu jiného právního předpisu12) a který splní podmínky stanovené tímto cenovým rozhodnutím.

(1.2.2) Ekonomicky oprávněný náklad na potřebný nákup emisních povolenek, popř. jednotek ověřeného snížení emisí z projektových činností, při nedostatku emisních povolenek přidělených na zařízení pro výrobu tepelné energie za kalendářní rok je možné promítnout do ceny tepelné energie až po využití přebytků emisních povolenek pro výrobu tepelné energie přidělených pro jednotlivé roky v období 2021 až 2030 neupotřebených na daném tepelném zařízení, na které se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů a které vymezuje jiný právní předpis12), a to do výše uvedené v bodě (1.2.3). Pokud výrobce převede část emisních povolenek bezplatně přidělených v období 2013 až 2020 pro jejich využití do období 2021 až 2030, zvyšuje se množství přebytků bezplatně přidělených emisních povolenek podle věty první o množství takto převedených emisních povolenek. Překračuje-li tento náklad výši uvedenou v bodě (1.2.3), je dále možné promítnout do ceny tepelné energie do 50 % tohoto překročení.

(1.2.3) Ekonomicky oprávněný náklad na potřebný nákup emisních povolenek, při ceně emisní povolenky ve výši 500 Kč, je do 49,24 Kč/GJ (0,177 Kč/kWh) bez DPH na vyrobenou tepelnou energii z uhlí a do 22,80 Kč/GJ (0,082 Kč/kWh) bez DPH na vyrobenou tepelnou energii z ostatních paliv, přičemž tyto hodnoty za kalendářní rok se úměrně mění se změnou ceny emisní povolenky uvedené v bodě (1.2.4).

(1.2.4) Dodavatel, který provádí pouze nákup emisních povolenek při jejich nedostatku, ocení emisní povolenky pro účely kalkulace ceny tepelné energie váženým průměrem, který vychází z cen a množství nakoupených emisních povolenek. Provede-li dodavatel v příslušném kalendářním roce prodej a nákup emisních povolenek, množství emisních povolenek, které je potřebné pro kalendářní rok nakoupit, se pro účely kalkulace ceny tepelné energie ocení nejvýše průměrnou cenou za tento kalendářní rok, která vychází z váženého průměru všech realizovaných obchodů na spotovém trhu na příslušné burze v rámci Evropské unie.

(1.2.5) Při uplatňování více cenových lokalit se zařízeními, u kterých se zjišťuje množství emisí skleníkových plynů, se vzniklý náklad na potřebný nákup emisních povolenek rozdělí mezi tyto cenové lokality v takovém poměru, v jakém v těchto cenových lokalitách vznikla skutečná potřeba nákupu emisních povolenek při výrobě tepelné energie.

(1.2.6) Při dělení nákladů na potřebný nákup emisních povolenek u společné výroby tepelné energie a jiné výroby se zohlední skutečně přidělené emisní povolenky pro jednotlivé komodity.

(1.2.7) V kalkulaci ceny tepelné energie nelze uplatnit náklady na nákup takového množství emisních povolenek, které vznikly nečinností provozovatele zařízení v kalendářním roce, např. nepodáním oznámení o změně podmínek povolení anebo nepodáním žádosti o vydání a přidělení dalších povolenek anebo neprováděním opatření vedoucích k přímému anebo nepřímému snížení nebo omezení emisí, vše v souladu s jiným právním předpisem12).

(2) Stálé ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie

Stálé ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie při bezpečné, hospodárné a spolehlivé výrobě nebo rozvodu tepelné energie nejsou přímo závislé na množství tepelné energie.

(2.1) Opravy

(2.1.1) V ceně tepelné energie nelze uplatnit náklady na opravu tepelného zařízení, u něhož trvá odpovědnost za vady nebo záruka za jakost. V případě, že odpovědnost za vady nebo záruka za jakost nemůže být uplatněna, může dodavatel náklady na tuto opravu promítnout v ceně tepelné energie v kalendářním roce, ve kterém je skutečně vynaložil. Za opravu se nepovažují úpravy majetku ve smyslu rekonstrukce, modernizace, popřípadě dokončení nástavby nebo přístavby majetku. Dodavatel může do kalkulace ceny tepelné energie do položky oprava zahrnout náklady na výměnu majetku, který je veden v účetnictví jako samostatná movitá věc nebo součást souboru movitých věcí a je technickým zhodnocením, pokud součet ocenění vyměněných komponentů v kalendářním roce je nejvýše 10 % z hodnoty ocenění souboru movitých věcí.

(2.1.2) Náklady na opravu movitého a nemovitého majetku provozovaného v nájmu, podnájmu nebo pachtu (dále jen „nájemné“), souvisejícího s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, jakož i náklady související s provozováním tohoto majetku, je možné do ceny tepelné energie zahrnout pouze za předpokladu, že budou vynaloženy dodavatelem. Má se za to, že nájemné zahrnuje nezbytné náklady na opravy movitého a nemovitého majetku, souvisejícího s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, jakož i náklady související s provozováním tohoto majetku.

(2.2) Odpisy

(2.2.1) V ceně tepelné energie lze uplatnit rovnoměrné odpisy provozovaného majetku nezbytného pro výrobu nebo rozvod tepelné energie, přičemž minimální doba odpisování je stanovena jiným právním předpisem4). Není-li stanovena, lze tyto odpisy zahrnout ve výši odpovídající obvyklé době použitelnosti takového majetku. V případě, že dodavatel do kalkulace ceny tepelné energie do položky oprava zahrne náklady na výměnu majetku podle bodu (2.1.1) této přílohy, nelze v ceně tepelné energie uplatnit odpisy takového technického zhodnocení.

(2.2.2) U majetku, který byl alespoň z jedné třetiny svého původního ocenění účetně odepsán předchozím vlastníkem, je dodavatel oprávněn uplatnit odpisy tohoto majetku ve výši, která bude odpovídat přiměřeně snížené době odpisování odpovídající době užívání majetku předchozím vlastníkem.

(2.2.3) U domovních kotelen nebo domovních předávacích stanic se odpisy zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie posuzují jako u zařízení, která nejsou nedílnou součástí stavebních děl, přičemž lze zahrnout stavební části, které pouze přímo souvisí s výrobou nebo rozvodem tepelné energie.

(2.2.4) V ceně tepelné energie nelze uplatnit odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku převedeného podle jiného právního předpisu13), odpisy majetku nevyužívaného pro výrobu anebo rozvod tepelné energie, kromě záložních a špičkových tepelných zdrojů, a odpisy a ostatní náklady související s rekonstrukcí nebo nově pořízeným zařízením určeným pro výrobu nebo rozvod tepelné energie, které byly provedeny v rozporu s energetickým auditem podle jiného právního předpisu14), pokud se na dodavatele a zařízení povinnost zpracování energetického auditu vztahuje.

(2.2.5) V ceně tepelné energie lze uplatnit účetní odpisy provozovaného majetku nezbytného pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo jeho části, na který byla poskytnuta jakákoliv forma dotace, avšak pouze z ocenění tohoto majetku sníženého o poskytnutou dotaci.

(2.2.6) V ceně tepelné energie nelze uplatnit odpisy oceňovacího rozdílu k nabytému majetku15) a odpisy goodwillu15) v případech jiného nabytí majetku než koupí.

(2.3) Nájemné

(2.3.1) Pro účely kalkulace ceny tepelné energie se za nájemné považují veškeré platby za užívání movitého a nemovitého majetku souvisejícího s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, kromě finančního pronájmu. Do ceny tepelné energie lze v kalendářním roce zahrnout nájemné ve výši dlouhodobě obvyklé úrovně nájemného za provozovaný pronajatý movitý a nemovitý majetek související s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, maximálně však do výše uvedené v následující tabulce:

Hodnoty uvedené v tabulce se vztahují k množství tepelné energie vypočtené jako průměr množství tepelné energie z výroby anebo rozvodu tepelné energie za tři bezprostředně předcházející kalendářní roky. U nového majetku se vychází z předpokládaného množství tepelné energie uvedeného v projektové dokumentaci, v dalších dvou kalendářních rocích z množství za předchozí kalendářní rok a následně z průměru množství za dva předcházející kalendářní roky.

(2.3.2) Nájemné nelze uplatňovat zároveň na majetek nebo jeho část, na který jsou uplatňovány odpisy v ceně tepelné energie, pokud se nejedná o pacht závodu. V případě pachtu závodu nebo jeho části může dodavatel tepelné energie uplatňovat v ceně tepelné energie vedle odpisů pachtovné maximálně ve výši kladného rozdílu stanovené až do maximální výše nájemného podle bodu (2.3.1) přílohy č. 1 tohoto cenového rozhodnutí a uplatňovaných povolených odpisů.

(2.3.3) Do ceny tepelné energie nelze zahrnout nájemné za movitý a nemovitý majetek pro výrobu anebo rozvod tepelné energie, který je

a) neprovozovaný a nevyužívaný, kromě záložních a špičkových zdrojů, nebo

b) prodaný a následně ve lhůtě do pěti let od prodeje dodavateli zpět pronajatý, pokud tím nedojde ke snížení ekonomicky oprávněných nákladů v ceně tepelné energie.

(2.3.4) Náklady na opravu či renovaci pronajatého movitého a nemovitého majetku, související s výrobou anebo rozvodem tepelné energie a vzniklé nad rámec smluvních povinností nájemce, je možné do ceny tepelné energie zahrnout pouze za předpokladu, že o výši takto vynaložených nákladů bude sníženo nájemné za pronajatý movitý a nemovitý majetek v kalkulaci ceny tepelné energie.

(2.4) Finanční leasing

(2.4.1) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci (dále jen „finanční leasing“), uzavřených po 1. lednu 2004, lze v kalendářním roce v ceně tepelné energie uplatnit pouze takovou část nákladů na finanční leasing, která nepřevýší roční výši odpisů příslušného najatého majetku podle bodu (2.2) této přílohy. Náklad na finanční leasing, uzavřený po 31. prosinci 2012, je snížený o leasingovou marži. Po skončení smluvního vztahu, nedošlo-li k přenechání předmětu finančního leasingu, může být neuplatněná část nákladů na finanční leasing oprávněným nákladem v následujících letech, pokud jeho roční výše nepřevýší výši odpovídající odpisům tohoto majetku podle bodu (2.2) této přílohy.

(2.4.2) V ceně tepelné energie nelze uplatnit náklady na finanční leasing neprovozovaného a nevyužívaného majetku obdobně jako v bodě (2.2.4) této přílohy a finanční leasing původně vlastního majetku.

(2.5) Režijní náklady

(2.5.1) Režijními náklady jsou správní režie, která je dělena mezi různé podnikatelské činnosti dodavatele a jednotlivé cenové lokality, a výrobní režie související s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, která je dělena mezi jednotlivé cenové lokality. Do ceny tepelné energie lze zahrnout pouze přímo přiřaditelné režijní náklady a část společných režijních nákladů, která souvisí s výrobou tepelné energie nebo rozvodem tepelné energie.

(2.5.2) Příslušný podíl nákladů vynaložených na mzdy a zákonná pojištění, která souvisejí se zajištěním všech podnikatelských činností dodavatele s výjimkou výrobní režie, je vždy zahrnut do správní režie.

(2.5.3) Dodavatel odděluje přímo přiřaditelné režijní náklady na tepelnou energii a dále dělí režijní náklady mezi podnikatelské činnosti dodavatele podle průměrné hodnoty podílů obratů dodavatele za jednotlivé podnikatelské činnosti za předcházející tři kalendářní roky nebo za období kratší, pokud dodavatel vykonává podnikatelské činnosti po dobu kratší než tři roky, nebo jiným způsobem nevzbuzujícím důvodné pochybnosti o objektivitě dělení režijních nákladů.

(2.5.4) Pokud dodavatel kalkuluje ceny tepelné energie ve více cenových lokalitách, dělí režijní náklady mezi jednotlivé cenové lokality podle poměru sjednaných tepelných výkonů nebo množství tepelné energie dodávané v jednotlivých cenových lokalitách, podle rozsahu nebo způsobu využití tepelných zařízení využívaných pro dodávky v jednotlivých cenových lokalitách, podle počtu odběrných míst v cenových lokalitách nebo podle poměru rozdílu tržeb z dodávek tepelné energie a proměnných ekonomicky oprávněných nákladů přiřazených k jednotlivým cenovým lokalitám nebo kombinací těchto postupů. Pokud dodavatel dělí režijní náklady podle poměru sjednaných tepelných výkonů nebo množství tepelné energie, použijí se pro dělení režijních nákladů mezi jednotlivé cenové lokality ustanovení bodů (1.4) až (1.7) přílohy č. 2 tohoto cenového rozhodnutí obdobně. Obdobně podle ustanovení bodů (1.4) až (1.7) přílohy č. 2 tohoto cenového rozhodnutí postupuje dodavatel při dělení režijních nákladů při kalkulaci cen tepelné energie na více úrovních předání tepelné energie. Dodavatelem zvolený postup dělení režijních nákladů je v průběhu kalendářního roku neměnný.

(2.6) Úroky

Do ceny tepelné energie lze nejvýše promítnout obvyklou výši úroků z úvěru, půjčky a jiné výpomoci, které jsou uzavřeny do 31. prosince 2012 a které jsou nezbytné a přímo souvisejí s výrobou nebo rozvodem tepelné energie, maximálně ve výši odpovídající úrokům z bankovních úvěrů. Z důvodu splácení jistiny úvěru, půjčky nebo jiné výpomoci nelze navýšit cenu tepelné energie nad rámec podmínek pro sjednání cen tepelné energie.

(2.7) Věcná břemena

(2.7.1) V případě, že věcné břemeno k užívání nemovitosti nebo její části za účelem umístění a provozování tepelných zařízení je zřízeno úplatně, náklady spojené se zřízením tohoto věcného břemene jsou součástí pořizovací nebo vstupní ceny těchto tepelných zařízení a do ceny tepelné energie se promítají ve formě odpisů.

(2.7.2) V případech, kdy vzniklo věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely zřízení nebo provozování nového rozvodného tepelného zařízení ze zákona16) nebo z rozhodnutí státního orgánu, jsou ekonomicky oprávněnými náklady zákonem stanovené náhrady za omezení cizí nemovitosti nebo její části, případně náhrada hrazená vyvlastnitelem podle bodu (2.7.1). Další skutečně vynaložené náklady vznikající při využití cizí nemovitosti v souvislosti s věcným břemenem mohou být v ceně tepelné energie uplatněny pouze v souladu s jiným právním předpisem17).

(3) Společné náklady při kombinované výrobě elektřiny a tepla

(3.1) Dodavatel při kombinované výrobě elektřiny a tepla odděluje přímo přiřaditelné ekonomicky oprávněné náklady na tepelnou energii. Od společných ekonomicky oprávněných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla dodavatel oddělí náklady na tepelnou energii postupem podle přílohy č. 4 tohoto cenového rozhodnutí. Do ceny tepelné energie lze zahrnout pouze přímo přiřaditelné náklady a část společných nákladů, která souvisí s výrobou tepelné energie.

(3.2) Dodavatel určí hodnotu rozdělovacího koeficientu pro dělení nákladové položky na tepelnou energii β_ti maximálně do výše hodnoty β_t,max stanovené podle jedné z metod uvedených v příloze č. 4 tohoto cenového rozhodnutí nebo jiným věrohodným a kontrolovatelným způsobem. Dodavatelem zvolená metoda dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla a stanovená hodnota rozdělovacího koeficientu β_ti je v průběhu kalendářního roku neměnná.

(3.3) Dělení společných nákladů se neprovádí, je-li veškerá elektřina vyrobená při kombinované výrobě elektřiny a tepla použita pro vlastní spotřebu při výrobě anebo rozvodu tepelné energie.

(3.4) Do kalkulace ceny tepelné energie nelze zahrnout náklady na nákup elektřiny převyšující náklad na vlastní výrobu elektřiny při kombinované výrobě elektřiny a tepla nebo při samostatné výrobě elektřiny na tepelném zdroji, není-li vyrobená elektřina přednostně využívána pro potřeby tepelného zdroje a pro ostatní výrobní a rozvodná tepelná zařízení, která jsou dodavatelem elektricky propojená.

(4) Společné náklady při využití druhotného zdroje, obnovitelného zdroje

Pro dělení společných nákladů na výrobu tepelné energie získané z druhotného energetického zdroje nebo obnovitelného zdroje se postup podle bodu (3) této přílohy použije obdobně.

(5) Specifikace a vymezení dalších nákladů

(5.1) Náklady na výrobky, služby a zboží přeúčtovávané v rámci účetní jednotky, které jsou uplatňovány v ceně tepelné energie, nesmí obsahovat dodatečnou marži. Náklady na výrobu a rozvod tepelné energie vynaložené na činnosti prováděné dodavatelským způsobem nesmí zvýšit ekonomicky oprávněné náklady, za které je při srovnatelném rozsahu a ve srovnatelném časovém období prováděl dodavatel vlastním výkonem.

(5.2) V ceně tepelné energie nelze dále uplatnit zejména

a) zaviněná manka a náhrady škod související s investiční výstavbou nebo spojené s odstraňováním škod na majetku, které nebyly způsobeny v důsledku živelné pohromy,

b) náklady na vyřazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob a zůstatkovou cenu tohoto majetku, kromě nákladů na likvidaci majetku (snížené o výnosy z likvidace), který ztratil způsobilost provozování,

c) jakékoliv poplatky a úroky z prodlení, pokuty, sankce vyjma případu uvedeného v bodě (1.1) této přílohy, penále nebo přirážky k poplatkům vyplývající ze závazkových vztahů nebo z právních předpisů včetně ekologických,

d) výdaje na reklamu, propagaci a reprezentaci, pokud převyšují v ceně tepelné energie hodnotu 2,60 Kč/GJ bez DPH,

e) platby pojistného za pojištění škod způsobených statutárními orgány právnických osob,

f) odměny z výkonu funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu nebo členem dalších orgánů právnických osob,

g) odvody do státního rozpočtu při neplnění povinnosti stanovené podílem zdravotně postižených na celkovém počtu zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu18),

h) opravné položky k pohledávkám a odpisy pohledávek,

i) platby za ekonomické, právní, poradenské nebo organizační služby, pokud není dodavatelem jednoznačně doloženo plnění těchto služeb.

(6) Zákonné rezervy

V ceně tepelné energie lze promítnout pouze v kalendářním roce řádně účtované rezervy na opravu hmotného majetku tvořené podle jiného právního předpisu19). Zanikne-li důvod tvorby zákonných rezerv, nedojde-li k vyčerpání rezerv nebo v případě ukončení dodávek tepelné energie v cenové lokalitě, musí být tyto rezervy zrušeny v celkové neuplatněné výši podle jiného právního předpisu19) a odečteny od ekonomicky oprávněných nákladů při vyúčtování ceny tepelné energie.

(7) Zisk

(7.1) Výše zisku2) před zdaněním v ceně tepelné energie je uplatňována s ohledem na výši ceny tepelné energie, dosahované technické a finanční ukazatele při porovnání s dodavateli se srovnatelnými podmínkami při výrobě anebo rozvodu tepelné energie a obvyklou výnosnost použitého kapitálu, který je v obvyklé výši pro zajištění dodávek tepelné energie, a to bez ohledu na vlastnictví majetku souvisejícího s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, pokud zisk ve výši přiměřeného zisku není vytvářen již vlastníkem tohoto majetku. Prokázání přiměřeného zisku zahrnutého v nájemném je předmětem dohody nájemce a vlastníka majetku souvisejícího s výrobou a rozvodem tepelné energie.

(7.2) Je-li výsledná kalkulace ceny tepelné energie provedena v průběhu kalendářního roku z důvodu ukončení provozu dodavatele v dané cenové lokalitě, lze do ceny tepelné energie zahrnout maximálně takovou výši zisku na jednotkové množství tepelné energie, kterou obsahovala výsledná cena tepelné energie v předchozím kalendářním roce, nebo ve výši dlouhodobě obvyklé výše zisku na jednotkové množství tepelné energie.

Příloha č. 2

k cenovému rozhodnutí č. 6/2020

Postup pro určení výše ekonomicky oprávněných nákladů a zisku

Pro zjištění výše ekonomicky oprávněných nákladů a zisku při kalkulaci cen tepelné energie a při změně výše ekonomicky oprávněných nákladů v průběhu kalendářního roku postupuje dodavatel podle této přílohy.

(1) Dělení ekonomicky oprávněných nákladů pro kalkulaci ceny tepelné energie

(1.1) Pro určení výše správní režie, výrobní režie, nákladů, které vznikají při společné výrobě tepelné energie a jiných komodit nebo činností dodavatele, případně jiných nákladů pro kalkulaci ceny tepelné energie a zisku, musí dodavatel provést jejich dělení v souladu s tímto cenovým rozhodnutím.

(1.2) Proměnné a stálé ekonomicky oprávněné náklady nezbytné pro výrobu anebo rozvod tepelné energie a zisk, které je dodavatel oprávněn promítnout do kalkulace ceny tepelné energie na jedné úrovni předání tepelné energie, představují

a) náklady vznikající na této úrovni předání tepelné energie a zisk vztahující se k této úrovni předání tepelné energie nebo jejich část, pokud dodavatel kalkuluje cenu tepelné energie také pro následující úroveň předání tepelné energie a

b) náklady vznikající na tepelných zařízeních provozovaných jedním dodavatelem před touto úrovní předání tepelné energie a zisk vztahující se k tepelným zařízením provozovaným jedním dodavatelem před touto úrovní předání tepelné energie nebo jejich část, pokud dodavatel kalkuluje cenu tepelné energie také pro předchozí úroveň předání tepelné energie.

(1.3) Část proměnných ekonomicky oprávněných nákladů pro kalkulaci ceny tepelné energie na jedné úrovni předání tepelné energie vychází z poměru množství tepelné energie, které odpovídá dodávce tepelné energie a vlastní spotřebě tepelné energie dodavatele na této úrovni předání tepelné energie, a množství tepelné energie určené pro další rozvod tepelné energie.

(1.4) Část stálých ekonomicky oprávněných nákladů a zisku pro kalkulaci ceny tepelné energie na jedné úrovni předání tepelné energie vychází z poměru součtu sjednaných tepelných výkonů, které odpovídají nejvýše maximální denní hodnotě odebírané tepelné energie odběrného místa všech odběrných tepelných zařízení připojených k rozvodnému tepelnému zařízení na dané úrovni předání tepelné energie, a součtu tepelného výkonu všech rozvodných tepelných zařízení připojených na této úrovni předání tepelné energie, nebo z poměru množství tepelné energie, které odpovídá dodávce tepelné energie a vlastní spotřebě tepelné energie dodavatele na této úrovni předání tepelné energie, a množství tepelné energie určené pro další rozvod tepelné energie.

(1.5) Pokud nejsou známé hodnoty tepelných výkonů všech odběrných tepelných zařízení připojených k rozvodnému tepelnému zařízení na dané úrovni předání tepelné energie podle bodu (1.4), použije dodavatel součet sjednaných množství tepelné energie, které jsou neměnné pro daný kalendářní rok pro všechna odběrná tepelná zařízení připojená k rozvodnému tepelnému zařízení na dané úrovni předání tepelné energie, a sjednané množství tepelné energie, které je neměnné pro daný kalendářní rok určené pro další rozvod tepelné energie.

(1.6) V případě, že dodavatel uplatňuje zároveň dvousložkovou a jednosložkovou cenu tepelné energie, část stálých ekonomicky oprávněných nákladů a zisku pro kalkulaci ceny tepelné energie na jedné úrovni předání tepelné energie vychází z průměru skutečně dodaného množství tepelné energie alespoň za poslední tři nejvýše však pět posledních ukončených kalendářních let, nebo období kratší, pokud dodavatel dodává tepelnou energii po dobu kratší než tři roky, přičemž zohlední důvodně předpokládanou změnu množství tepelné energie v kalendářním roce.

(1.7) Měří-li dodavatel skutečně odebraný celkový tepelný výkon pro všechna připojená rozvodná anebo odběrná tepelná zařízení na příslušné úrovni předání tepelné energie, může dodavatel pro stanovení části stálých ekonomicky oprávněných nákladů a zisku podle bodu (1.4) a (1.5) použít průměrnou hodnotu celkového tepelného výkonu, který vychází z naměřených hodnot alespoň v posledních třech nejvýše však pěti kalendářních letech, nebo v období kratším, pokud dodavatel dodává tepelnou energii po dobu kratší než tři roky.

(1.8) Pokud dodavatel kalkuluje více cen tepelné energie na jedné úrovni předání tepelné energie v souladu s bodem (2.10) tohoto cenového rozhodnutí, tak se proměnné náklady rozdělené podle bodu (1.2) dále rozdělují mezi jednotlivé kalkulace v poměru množství tepelné energie.

(1.9) Pokud dodavatel kalkuluje více cen tepelné energie na jedné úrovni předání tepelné energie v souladu s bodem (2.10) tohoto cenového rozhodnutí, použijí se pro dělení stálých nákladů a zisku rozdělené podle bodu (1.2) dále mezi jednotlivé kalkulace ustanovení bodu (1.4) až (1.7) této přílohy obdobně.

(2) Náklady a množství tepelné energie v kalkulaci ceny tepelné energie a jejich změny

(2.1) Výše proměnných a stálých ekonomicky oprávněných nákladů při kalkulaci ceny tepelné energie vychází z rozdělení podle části (1) této přílohy, přičemž se jedná o

a) předpokládané ekonomicky oprávněné náklady za celý kalendářní rok v případě předběžné kalkulace podle bodu (2.1) tohoto cenového rozhodnutí nebo

b) skutečně uplatněné ekonomicky oprávněné náklady za celý ukončený kalendářní rok v případě výsledné kalkulace podle bodu (2.2) tohoto cenového rozhodnutí.

(2.2) Náklady, které je dodavatel oprávněn promítnout do předběžné kalkulace ceny tepelné energie, jsou

a) proměnné ekonomicky oprávněné náklady ve výši za celý kalendářní rok, přičemž náklady na palivo a energie lze průměrovat v souladu s bodem (1.1.5) přílohy č. 1 tohoto cenového rozhodnutí; při změně proměnných nákladů v průběhu kalendářního roku jsou tyto náklady při nové předběžné kalkulaci vypočteny jako součin nové výše ceny vstupu (paliva nebo energie) a množství tohoto vstupu za celý kalendářní rok,

b) stálé ekonomicky oprávněné náklady vždy ve výši za celý kalendářní rok, a to i při nové předběžné kalkulaci v průběhu kalendářního roku.

(2.3) Množství tepelné energie při kalkulaci ceny tepelné energie odpovídá dodávce tepelné energie dodavatele a vlastní spotřebě tepelné energie kromě technologické vlastní spotřeby tepelné energie dodavatele, přičemž

a) v případě předběžné kalkulace ceny tepelné energie odpovídá předpokládanému množství tepelné energie, které odpovídá spotřebě rozvodných nebo odběrných tepelných zařízení za celý kalendářní rok; při změně množství tepelné energie v průběhu kalendářního roku, pokud není tato změna známa od začátku kalendářního roku, je nové množství tepelné energie při nové předběžné kalkulaci uvedeno vždy ve výši za celý kalendářní rok; předpokládané množství tepelné energie v kalendářním roce dodavatel stanoví na základě průměru skutečně dodaného množství tepelné energie za poslední tři nejvýše však pět posledních ukončených kalendářních let, nebo období kratší, pokud dodavatel dodává tepelnou energii po dobu kratší než tři roky, přičemž zohlední důvodně předpokládanou změnu množství tepelné energie v kalendářním roce,

b) v případě výsledné kalkulace ceny tepelné energie odpovídá skutečnému množství tepelné energie za celý ukončený kalendářní rok podle údajů z měření tepelné energie.

Příloha č. 3

k cenovému rozhodnutí č. 6/2020

Kalkulace ceny tepelné energie20)

Příloha č. 4

k cenovému rozhodnutí č. 6/2020

Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla

Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla se použije pro účely určení ekonomicky oprávněných nákladů v kalkulaci ceny tepelné energie, pokud je dodávána do rozvodného tepelného zařízení nebo přímo zákazníkovi jako užitečné teplo a zároveň je ze zařízení dodávána elektřina do přenosové nebo distribuční soustavy nebo přímo zákazníkovi nebo je výrobcem spotřebována na jiné účely, než je vlastní spotřeba při výrobě nebo rozvodu tepla.

Celkové výrobní náklady se dělí na elektřinu a tepelnou energii nebo jiný produkt vyráběný při kombinované výrobě elektřiny a tepla, např. tlakový vzduch, po jednotlivých položkách formou tabulky podle vzoru:

V případě potřeby je možno doplnit další nákladové položky oprávněných nákladů.

Podíl nákladů N_i připadající na elektřinu N_ei a na tepelnou energii N_ti, popř. na jiný produkt

N_ji, se určí v každé položce i podle vztahů:

kde

Výroba jiných produktů, např. tlakového vzduchu, se týká dmychadel nebo kompresorů poháněných parní turbínou, obvykle v hutních teplárnách. Dále se týká výroby mechanické energie. V ostatních případech platí vztah:

β_ji = 0.

Koeficienty β_ei, β_ti, β_ji mají hodnotu menší nebo rovnou 1.

Pro koeficient β_ti dále platí vztah:

β_ti ≤ β_t,max ,

kde

β_t,max maximální povolená hodnota rozdělovacího koeficientu nákladové položky N_i stanovená podle části A, B nebo C této přílohy nebo jiným věrohodným a kontrolovatelným způsobem.

Jednotkové náklady na dodávku jednotlivých produktů se stanoví podle vztahů:

kde

Pokud je produktem kombinované činnosti elektřina a tepla pouze výroba elektřiny a tepla, platí, že JNJ = 0 a J = 0.

Podíl jednotkových stálých nákladů JSNT alokovaný pomocí rozdělovacího koeficient β_ti nesmí být vyšší než 250 Kč/GJ, v případě zařízení na výrobu tepla, jehož palivové náklady jsou 0 Kč/GJ, nesmí být vyšší než 350 Kč/GJ.

A) Produktová metoda

Postup lze použít pro všechny technologie kombinované výroby elektřiny a tepla s výjimkou odběrové kondenzační turbíny.

Maximální povolená hodnota rozdělovacího koeficientu β_t.max se určí podle vztahu:

[-],

kde

Pokud je produktem kombinované činnosti elektřina a tepla pouze výroba elektřiny a tepla, platí, že J_m = 0.

B) Referenční cenová metoda

Postup lze použít pro všechny technologie kombinované výroby elektřiny a tepla. Maximální povolená hodnota rozdělovacího koeficientu β_t.max se určí podle vztahu:

[-],

kde

Pokud je produktem kombinované činnosti elektřina a tepla pouze výroba elektřiny a tepla platí, že J = 0, C_j = 0.

Referenční cena elektřiny

Referenční cena elektřiny C_e se určí podle vztahu:

C_e = PRM_{BL CAL YY} x k_e

[Kč/MWh],

kde

Referenční cena tepla

Referenční cena tepla C_t se určí podle vztahu:

[Kč/GJ],

kde

C_ZP = CENA ZA SLUŽBY + KOMODITA

[Kč/MWh],

kde

kde N_pov se určí podle vztahu

N_pov = C_pov x k_t

[Kč/MWh],

kde

C) Metoda poměru dodaného a vyrobeného tepla

Postup lze použít pro soubor sestávající se z teplárenských parních kotlů a parních turbín. Maximální povolená hodnota rozdělovacího koeficientu β_t.max se určí podle vztahu:

kde

Tepelná energie Q_vn může být snížena o ztráty mezi kotly a turbosoustrojími v případě:

a) blokového uspořádání až do výše 3 % včetně,

b) neblokového uspořádání až do výše 8 % včetně.

1) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

2) §2 odst. 7 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4) Vyhláška č. 262/2015 Sb., o regulačním výkaznictví, ve znění pozdějších předpisů.

5) §16, odst. 2 vyhlášky č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích.

6) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem, ve znění pozdějších předpisů.

7) §2 odst. 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

9) Část čtyřicátá pátá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

10) Část čtyřicátá šestá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

15) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

16) Např. zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

17) §1263 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

18) §81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

20) Případné výnosy z příjmu z plateb za nedodržení sjednaných hodnot odběru tepelné energie se zahrnují do příslušných položek kalkulace jako záporné hodnoty.

21) V rámci cenové lokality se příslušná cena tepelné energie kalkuluje v souladu s bodem (2.10) cenového rozhodnutí.

22) Výčet druhů použitých paliv a jejich náklady pro výrobu tepelné energie.

23) Případné výnosy (např. výnos z podpory tepla), vyjma příjmu z plateb za nedodržení sjednaných hodnot odběru tepelné energie, se zahrnují do položky palivo kalkulace jako záporné hodnoty.

24) Nákup tepelné energie od jiného výrobce nebo distributora tepelné energie.

25) Výčet ostatních ekonomicky oprávněných nákladů včetně případných nákladových korekcí.

26) Obsahuje pouze náklady na mzdy a zákonné pojištění přímo související s výrobou a rozvodem tepelné energie v cenové lokalitě.

27) Nedočerpané nebo zrušené zákonné rezervy jsou uváděny jako záporná hodnota.

28) Podíl výrobní režie související s dodávkou tepelné energie a vlastní spotřebou.

29) Podíl části správní režie, která souvisí s výrobou a rozvodem tepelné energie.

30) Zisk nebo zápornou hodnotou vyjádřená ztráta při záporném výsledku hospodaření při výrobě nebo rozvodu tepelné energie.

31) Součet stálých nákladů (položka 2) a zisku (položka 3).

32) Předkládá-li dodavatel kalkulaci ceny tepelné energie cenovému kontrolnímu orgánu, je množství tepelné energie uváděno v gigajoulech [GJ].