Věstník MZd ČR, částka 11/2020
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ
Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru
ODBORNÝ PRACOVNÍK V LABORATORNÍCH METODÁCH A V PŘÍPRAVĚ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
ALERGOLOGIE A KLINICKÁ IMUNOLOGIE
listopad 2020
1. Cíl specializačního vzdělávání
2. Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání
2.1 Vstupní podmínky
2.2 Průběh specializačního vzdělávání
3.1 Učební osnova základního kmene - minimálně 24 měsíců
3.1.1 Učební osnova teoretické části - Základy laboratorních oborů
3.1.2 Účast na vzdělávacích aktivitách
3.1.3 Učební osnova praktické části základního kmene
3.1.4. Výsledky vzdělávání a způsob ukončení základního kmene
3.2 Učební osnova vlastního specializovaného výcviku - minimálně 24 měsíců
3.2.1 Učební osnova teoretické části - Předatestační kurz v alergologii a klinické imunologii
3.2.2 Učební osnova praktické části
3.2.3 Doporučená doplňková praxe
3.2.4 Podmínky pro ukončení vlastního specializovaného výcviku
4. Hodnocení specializačního vzdělávání
5.1 Charakteristika činností, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost
6. Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť
6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště
7. Programy povinných kurzů, stáží, seminářů
7.1 Charakteristika vzdělávacích aktivit
7.1.1 Program kurzu Neodkladná první pomoc
7.1.2 Program semináře Základy zdravotnické legislativy
1. Cíl specializačního vzdělávání
Cílem specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie pro odborné pracovníky v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků je získání specializované způsobilosti osvojením si potřebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návyků týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro činnosti podle §135 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 55/2011 Sb.“).
2. Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání
2.1 Vstupní podmínky
Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách dle §26 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 96/2004 Sb.“).
Specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu povolání
a) formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní doby podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
b) může probíhat i jako rozvolněná příprava v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.
V rámci plnění podmínek specializačního vzdělávání probíhá hodina teoretické výuky v rozsahu 45 minut a praktická část v rozsahu 60 minut. Celková délka specializačního vzdělávání je minimálně 48 měsíců. Specializační vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie má dva stupně - sestává se ze základního kmene a z vlastního specializovaného výcviku.
2.2 Průběh specializačního vzdělávání
Průběh specializačního vzdělávání je evidován v tzv. Logbooku (deníku, studijním průkazu), do něhož provádí školitel záznamy o provedených výkonech v rámci odborné praxe na neakreditovaném pracovišti nebo na pracovišti akreditovaného zařízení, na kterém probíhá praktická část vzdělávacího programu. Záznamy do Logbooku provádí rovněž školitel pro teoretickou výuku.
Seznam výkonů a jejich četnost je stanoven jako minimální, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické. Potvrzení o absolvování povinných kurzů v základním kmeni a vlastním specializovaném výcviku se zapisuje do průkazu odbornosti. V době praxe je povinné vypracování písemné práce na odborné téma.
3. Učební osnova
3.1 Učební osnova základního kmene - minimálně 24 měsíců
3.1.1 Učební osnova teoretické části - Základy laboratorních oborů
Povinný modulárně uspořádaný kurz Základy klinických laboratorních oborů pro obory klinická biochemie, alergologie a klinická imunologie a klinická genetika s případnou navazující e-learningovou formou výuky v celkové délce 24 dní.
Teoretická část |
OBECNÝ MODUL |
|
Minimální rozsah |
17 h |
|
Cíl |
Osvojit si základy anatomie, histologie, embryologie, fyzika, chemie, biologie a fyziologie. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Obecná chemie |
Atomy, mikročástice, radioaktivita, základní chemické zákony, periodická soustava prvků, chemická vazba. Molekulové orbitaly, druhy vazeb, kvantová čísla, fyzikální vlastnosti látek, látkové množství, kapaliny. Hmota, základy termodynamiky, fyzikální systémy a jejich transportní vlastnosti. |
3 |
Biologie buňky |
Morfologie buňky, organely a jejich vlastnosti, kompartmentace metabolických procesů, dělení buňky, apoptóza. |
2 |
Morfologie a funkce tkání a orgánů |
Morfologie tkání a orgánů. Srdce a kosterní svalstvo. Krev a krevní oběh. Ledviny a močové ústrojí. Plíce. Játra, žluč. Pankreas a gastrointestinální trakt. |
9 |
Gravidita a vývoj plodu |
Gravidita, vývoj plodu, vrozené vývojové vady. |
1 |
Malignita |
Malignita, klasifikace nádorů, dělení nádorových buněk, biologické vlastnosti nádorů. |
1 |
Histologie |
Preanalytická fáze v histologii a principy histologického hodnocení. Zpracování materiálu na histologii, speciální techniky. Preanalytická fáze v histologii a principy histologického hodnocení. |
1 |
Teoretická část |
MODUL BIOCHEMIE A FARMAKOLOGIE |
|
Minimální rozsah |
19 h |
|
Cíl |
Osvojit si teoretické základy klinické biochemie, toxikologie a farmakologie. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Klinická biochemie |
Sacharidy, lipidy, bílkoviny včetně enzymů, hormony, vnitřní prostředí a ionty. Biochemická vyšetření v diagnostice. |
14 |
Vyšetření likvoru |
Úvod do cytologie likvoru. Preanalytická fáze v cytologii a principy cytologického hodnocení. |
1 |
Toxikologie |
Intoxikace, drogové závislosti. Xenobiochemie. |
2 |
Farmakologie |
Osud léčiv v organismu. Farmakokinetika (absorpce, distribuce, biotransformace, eliminace). Farmakodynamika (mechanismus účinku léčiv). Terapeutické monitorování léčiv (Therapeutic drug monitoring//therapeutic drug management, TDM) - praktická aplikace farmakokinetických a farmakodynamických principů pro optimalizaci farmakoterapie u individuálního pacienta). Možnosti klinického použití TDM (léčiva s úzkým terapeutickým indexem). |
2 |
Teoretická část |
MODUL IMUNOLOGIE A GENETIKA |
|
Minimální rozsah |
17 h |
|
Cíl |
Osvojit si teoretické základy alergologie a klinické imunologie a klinické genetiky a principy vyšetřovacích metod v těchto oborech. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Imunitní systém a jeho poruchy |
Struktura a funkce imunitního systému. Buněčný a orgánový základ imunitní soustavy, přirozená a adaptivní imunita, zánět, imunopatologické reakce. Poruchy imunity - imunodeficience, alergie, autoimunity. |
5 |
Transplantační imunologie |
Organizace transplantací v ČR, odběry orgánů, laboratorní vyšetření u transplantací. |
2 |
Základy laboratorních diagnostických metod v imunologii a alergologii |
Struktura a organizace oboru alergologie a klinické imunologie. Definice imunologické laboratoře. Charakterizace interakce antigen-protilátka. Imunologická vyšetření v diagnostice. |
4 |
Základy genetiky |
Struktura nukleových kyselin a organizace lidského genomu. Struktura genu a jeho exprese, mutace a jejich dělení. Typy dědičnosti (Mendelovská a nemendelovská dědičnost). Molekulárně genetický základ dědičnosti. |
2 |
Laboratorní vyšetření v lékařské genetice |
Úvod do molekulárně genetické diagnostiky - přímá a nepřímá MG dg. Molekulově biologická diagnostika. |
4 |
Teoretická část |
MODUL HEMATOLOGIE A NUKLEÁRNÍ MEDICÍNA |
|
Minimální rozsah |
19 h |
|
Cíl |
Osvojit si teoretické základy hematologie, imunohematologie a nukleární medicíny a principy vyšetřovacích metod v těchto oborech. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Hematologie |
Kmenové buňky krvetvorby a vývojové linie jednotlivých krevních řad. Základy morfologie (techniky fixace, barvení a hodnocení preparátů, anomálie u červené, bílé a trombocytové složky). Fyziologie hemostatických procesů (primární hemostáza, plazmatický koagulační systém). Fibrinolýza, inhibitory krevního srážení. Patofyziologie hemostázy (krvácivé a trombotické stavy). Hematologická vyšetření v diagnostice. Základní morfologie - popis buněk jednotlivých vývojových řad. |
8 |
Imunohematologie |
Imunohematologie erytrocytů - základní principy (antigeny, protilátky, komplement), základní vyšetření. Imunohematologie trombocytů a leukocytů. Systémy krevních skupin (ABO, Rhesus, Kell, Duffy, Kidd, MNSs, Lutheran, Lewis a další). Klinická imunohematologie - předtransfuzní vyšetření, AIHA, potransfuzní reakce, hemolytické onemocnění novorozence. HLA systém a zásady výběru dárců kostní dřeně. |
8 |
Nukleární medicína |
Bezpečnostní a hygienické předpisy pro zřízení a provoz izotopové laboratoře. Práce v laboratoři s otevřenými zářiči a ochrana před ionizujícím zářením. Kalibrace a normalizace zařízení používaných v imunoanalytické laboratoři pro detekci radioaktivity. |
3 |
Teoretická část |
MODUL MIKROBIOLOGIE, PREANALYTIKA, EKONOMIKA A MARKETING |
|
Minimální rozsah |
17 h |
|
Cíl |
Osvojit si teoretické základy klinické mikrobiologie a principy vyšetřovacích metod v mikrobiologii, zásady preanalytické fáze v klinických laboratorních oborech a základní znalosti ekonomiky a marketingu v klinických laboratořích. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Mikrobiologie |
Všeobecný úvod do mikrobiologie. Úvod do parazitologie. Úvod do virologie. Formy interakce infekčního agens s organismem. Základní laboratorní vyšetřovací metody; jejich výhody a limity. Základy epidemiologie. Testy antibiotik. |
11 |
Preanalytika |
Odběry, transport a uchovávání biologického materiálu. Teorie vnitřní kontroly kvality. Preanalytická fáze u vyšetření léků a základní analytické metody. Preanalytická fáze u mikro-biologických vyšetření a základní kultivační techniky. |
4 |
Ekonomika a marketing |
Výkonnost, urgentní laboratoř, plánování laboratorních činností, výběr přístrojů a metod, ekonomická výtěžnost a náklady. Komunikace (zdravotničtí pracovníci v laboratoři - motivační teorie; uživatelé laboratorních služeb - marketing; správa nemocnice; dodavatelé). |
2 |
Teoretická část |
MODUL ANALYTICKÝ |
|
Minimální rozsah |
18 h |
|
Cíl |
Osvojit si principy analytických metod v klinické biochemii, alergologii a klinické imunologii a klinické genetice. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Optické metody |
Fyzikální a chemické faktory analytických reakcí. Optické metody (fotometrie, fluorimetrie, luminiscenční analýza, turbidimetrie, nefelometrie). |
5 |
Imunochemické a radioimunoanalytické metody, POCT |
Principy imunochemie a sérologie, fyzikálně-chemické důsledky interakce antigenu s protilátkami. Přehled imunochemických a sérologických technik. Izotopové metody, práce s izotopy. Metody POCT. |
3 |
Mikroskopické techniky a analyzátory krvinek |
Mikroskopie a mikroskopické techniky. Analyzátory krvinek a jejich současné možnosti při vyšetřování periferní krve. |
3 |
Separační metody |
Separační a migrační metody (elektroforézy). Chromatografické metody - tenkovrstevná (TLC) kapalinová (HPLC) a plynová (GLC). |
3 |
Metody analýzy nukleových kyselin |
Amplifikační techniky (PCR, RT-PCR a Real-time PCR) - izolace materiálu pro tyto techniky, vlastní provedení, metody detekce produktů. Aplikace DNA technik v imunohematologii. Principy a využití metod založených na počítání částic (hematologické analyzátory, průtoková cytometrie). Multiplexové techniky a mikročipy. |
4 |
Teoretická část |
MODUL CHEMOMETRIE A STATISTIKA |
|
Minimální rozsah |
16 h |
|
Cíl |
Osvojit si základy chemometrie a statistiky a schopnost aplikace statistických metod při validaci a kontrole jakosti analytických metod. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Chemometrie |
Obecné a fyzikálně-chemické výpočty. Základy chemometrie. Přesnost, správnost, pravdivost laboratorních zkoušek. Mez detekce, mez stanovitelnosti, robustnost a výtěžnost měření, diagnostická citlivost, specifičnost, diagnostické rozhodovací limity. Věrohodnost laboratorních zkoušek. |
6 |
Statistika |
Základní statistické pojmy. Aplikace statistiky při validaci a kontrole jakosti analytických metod. Přehled statistických programů. Testy hypotéz, síla statistických testů. Testování spolehlivosti analytických metod. Porovnání kvantitativních údajů. Vztah mezi kvantitativními proměnnými: korelace, regrese, vícerozměrné metody. Analýza rozptylu. Metrologická hierarchie metod a standardů. |
10 |
Teoretická část |
MODUL SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE |
|
Minimální rozsah |
16 h |
|
Cíl |
Osvojit si základy správné laboratorní praxe v klinické laboratoři. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Vnitřní kontrola kvality |
Normy řízení kvality v klinické laboratoři. Integrace - konsolidace. Měřící postupy absolutních metod. Vnitřní kontrola kvality a laboratorní chyby. Interní kontrola kvality u morfologických vyšetření. Teorie kalibrace. Kalibrace v laboratorní praxi. Teorie validace metod. Srovnání dvou metod. Návaznost a nejistota. Referenční testy a biologická variabilita. Výpočty referenčních intervalů. |
13 |
Externí hodnocení kvality |
Organizace externí kontroly kvality na národní a mezinárodní úrovni, externí hodnocení kvality. |
1 |
Informatika a informační zdroje, zásady prezentace |
Zdravotnické informační systémy, datový standard MZ ČR a mezinárodní standardy, Národní číselník laboratorních položek, dokumentace v laboratoři. Zásady ústní a písemné odborné prezentace, práce s odbornou literaturou. |
2 |
3.1.2 Účast na vzdělávacích aktivitách
Uchazeč má dále získat znalosti zákona č. 96/2004 Sb.; zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 372/2011 Sb.“); zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; organizace a systému zdravotní péče; znalosti správné laboratorní praxe na mikrobiologickém pracovišti; základy lékařské etiky, psychologie, posudkového lékařství a revizního lékařství, včetně znalostí o ochraně osobních údajů pacienta a manipulaci s lidským materiálem; znalost základních způsobů dokumentace výsledků (zdravotnická dokumentace, zprávy, povinná hlášení); poskytování neodkladné první pomoci; znalosti počítačové techniky a její využití pro dokumentaci i získávání informací, včetně limitů pro využívání počítačové techniky; znalosti v oblasti řízení kvality zdravotní péče a laboratorní diagnostiky.
Kurzy, semináře |
Počet dní |
Povinný kurz Neodkladná první pomoc. |
2 |
Povinný seminář Základy zdravotnické legislativy. |
1 |
Absolvování kurzu Neodkladná první pomoc a semináře Základy zdravotnické legislativy není podmínkou pro ukončení základního kmene, lze absolvovat i během specializovaného výcviku.
3.1.3 Učební osnova praktické části základního kmene
Celková doba |
Délka praxe |
|
Úvodní povinná praxe - probíhá v klinické laboratoři oboru, do nějž je uchazeč zařazen. |
6 měsíců |
|
Praxe v klinických laboratorních oborech - probíhá v laboratořích biochemických, imunologických, nukleární medicíny (nebo na úseku RIA metod v laboratoři klinické biochemie nebo imunologie), hematologických a transfuzní služby, mikrobiologických, toxikologických, genetických, cytologických a dalších. |
18 měsíců |
|
z toho |
22 týdnů praxe v laboratořích všech níže uvedených oborů |
|
Povinná praxe v klinické biochemii, z toho 1 týden na pracovišti imunoanalytických, eventuálně radioimunioanalytických metod |
8 týdnů |
|
Povinná praxe v hematologii a transfuzní službě |
4 týdny |
|
Povinná praxe v mikrobiologii |
4 týdny |
|
Povinná praxe v alergologii a klinické imunologii |
4 týdny |
|
Povinná praxe v lékařské genetice a molekulární biologii |
2 týdny |
Odborná praxe probíhá na pracovištích, která jsou schopná zabezpečit provádění výkonů uvedených v logbooku a jejichž provozy mají příslušné vybavení (nemusí být akreditována dle zákona č. 96/2004 Sb.).
Praxe, včetně činností na všech pracovištích, je zaznamenávána a potvrzována v logbooku. Uvedená délka praxe je minimální a má sloužit k dokonalému osvojení si všech výkonů požadovaných v logbooku.
3.1.4. Výsledky vzdělávání a způsob ukončení základního kmene
Podmínkou pro ukončení základního kmene specializačního vzdělávání je splnění všech požadavků stanovených vzdělávacím programem a ověření znalostí písemným testem. Absolvování základního kmene specializačního vzdělání je ukončeno potvrzením o splnění veškerých požadavků. Splnění požadavků praktické části v základním kmeni je předpokladem pro pokračování ve vlastním specializovaném výcviku. Potvrzení o úspěšném absolvování testu a ukončení základního kmene se zapisuje do průkazu odbornosti.
3.2 Učební osnova vlastního specializovaného výcviku - minimálně 24 měsíců
Postup do specializovaného výcviku je podmíněn splněním všech požadavků stanovených pro výcvik v rámci základního kmene.
3.2.1 Učební osnova teoretické části - Předatestační kurz v alergologii a klinické imunologii
Předatestační kurz v alergologii a klinické imunologii v celkové délce 5 dní.
TEORETICKÁ VÝUKA |
||
Rozsah |
36 hodin |
|
Cíl |
Získání teoretických znalosti ve zvoleném oboru, obecné povědomí o laboratorních pracovištích poskytovatele zdravotních služeb, základní orientaci a znalosti nutné pro komunikaci se zdravotnickými pracovníky požadujícími laboratorní imunologické nebo alergologické vyšetření, znalosti pro efektivní komunikaci s odborníky jiných laboratorních oborů, obecné právní znalosti ve vztahu k biomedicíně. |
|
Téma |
Rozpis učiva |
Minimální počet hodin |
Imunitní systém |
Strukturální charakteristika imunitního systému (funkce imunitního systému, buňky imunitního systému, primární, sekundární lymfoidní orgány, přirozená a adaptivní imunita), efektorové a regulační mechanismy imunitních reakcí. |
4 |
Imunopatologie |
Základní principy imunitních mechanismů poškozujících organismus (typy přecitlivělosti dle Coombse a Gela). |
1 |
Imunodeficience |
Primární a sekundární imunodeficience, jejich klasifikace, laboratorní diagnostika, principy léčby. |
3 |
Alergie |
Patofyziologie alergického zánětu, klinická manifestace alergických onemocnění (alergická rýma, astma, atopický ekzém, potravinové alergie, anafylaxe), laboratorní diagnostika alergií, komplexní principy léčby (prevence, režimová opatření, farmakoterapie, specifická alergenová imunoterapie, biologická léčba). |
4 |
Autoimunitní a autoinflamatorní onemocnění |
Faktory podmiňující vznik autoimunitních a autoinflamatorních onemocnění, klinická manifestace (orgánově specifické a nespecifické imunity, autoinflamatorní choroby), laboratorní diagnostika autoimunitních a autoinflamatorních onemocnění. |
4 |
Anti-infekční imunologie |
Interakce mezi patogenem a hostitelem, mikrobiom, mechanismy obrany při infekčních procesech poškozující důsledky imunitních reakcí, aktivní a pasivní imunizace. |
4 |
Nádorová imunologie |
Biologie nádorového bujení, mechanismy protinádorové imunity, imunologický dozor, nádorové antigeny, imunoterapie. |
1 |
Imunologie v gastroenterologii |
Patofyziologie nespecifických střevních zánětů, celiakie, autoimunitních hepatitid. |
2 |
Imunologie CNS |
Autoimunity a neuroinfekce postihující CNS. |
1 |
Transplantační imunologie |
HLA, typizace pro transplantační program, stanovení alospecifických protilátek, akutní a chronická rejekce, imunosuprese a tolerance. |
1 |
Reprodukční imunologie |
Principy imunologicky podmíněné neplodnosti, diagnostické možnosti. |
1 |
Serologické metody |
Metody klasické sérologie, imunoprecipitační techniky, metody, principy metod na průkaz a stanovení imunitních komplexů, principy metod pro analýzu komplementového systému, metody pro stanovení autoprotilátek. |
5 |
Vyšetření buněčné imunity |
Imunofenotypizace buněk metodami průtokové cytometrie, stanovení funkční aktivity lymfocytů, funkční testy fagocytárních buněk in vitro, buněčné testy v alergologii. |
4 |
Molekulární diagnostika |
Využití metod molekulární biologie v imunologii a imunogenetice (PCR a ostatní amplifikační techniky). |
1 |
Doporučené jsou další odborné akce pořádané ČSAKI, IPVZ, ČLS JEP, ČLK a lékařskými fakultami (předatestační kurzy v oboru pro lékaře).
3.2.2 Učební osnova praktické části
Celková doba |
Počet měsíců |
|
Praxe v laboratoři lékařské imunologie |
24 |
|
z toho |
v laboratoři akreditovaného pracoviště s klinickou i laboratorní složkou (splňující definici laboratoře alergologie a klinické imunologie uvedené v příloze koncepce oboru alergologie a klinická imunologie viz www.csaki.cz a doporučené výborem ČSAKI). |
min. 4 týdny |
probíhá-li celá povinná praxe na domácím akreditovaném pracovišti - nutno absolvovat 2 týdny stáž v jiné akreditované laboratoři. |
3.2.3 Doporučená doplňková praxe
Pracoviště |
Délka trvání |
Praxe dle vlastní volby na laboratorních pracovištích s odlišným odborným zaměřením než je zaměření vlastního pracoviště, např. v laboratořích molekulární biologie, genetických, mikrobiologických, která vhodně doplní praxi v laboratorních oborech a stáže na klinických pracovištích podle zadání logbooku. |
neurčena |
3.2.4 Podmínky pro ukončení vlastního specializovaného výcviku
Podmínkou pro ukončení vlastního specializovaného výcviku specializačního vzdělávání je splnění všech požadavků stanovených vzdělávacím programem a absolvování praktické části ve vlastním specializovaném výcviku.
4. Hodnocení specializačního vzdělávání
a) Průběžné hodnocení školitelem - školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání, provádí záznam o absolvované praxi (konkrétních činnostech na pracovišti) v průkazu odbornosti a logbooku. Záznamy o ukončení základního kmene i specializačního výcviku provádí školitel v průkazu odbornosti.
b) Podmínky pro přihlášení k atestační zkoušce:
- absolvování povinné praxe a její zhodnocení v logbooku a průkazu odbornosti,
- absolvování povinných i volitelných vzdělávacích akcí - záznam v průkazu odbornosti,
- předložení seznamu výkonů v logbooku potvrzené školitelem,
- vypracování písemné práce na schválené téma, která obsahem a po formální stránce splňuje všechny požadavky kladené na odborné publikace (25 - 40 stran textu, alespoň 15 literárních citací, pevná nebo kroužková vazba). Písemná práce může být nahrazena publikací v recenzovaném časopise s alergologicko-imunologickou problematikou, kde školenec je uveden jako první autor.
c) Vlastní atestační zkouška - probíhá dle §6 - §7 vyhlášky č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
- část teoretická - 3 odborné otázky:
- otázka obecná - základy imunologie
- otázka klinická - alergologie a klinická imunologie
- otázka metodologická - metody a přístrojová technika používané v oboru
- část praktická - obhajoba písemné práce
Atestační zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od splnění všech požadavků daných vzdělávacím programem. Při neúspěšném absolvování lze zkoušku opakovat nejdříve za 6 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Atestační zkoušku lze opakovat nejvýše dvakrát.
5. Profil absolventa
Absolvent specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie bude schopen provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou laboratorně diagnostickou péči v oboru alergologie a klinická imunologie. Je oprávněn na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s vyhláškou č. 55/2011 Sb., zabezpečovat činnosti v rozsahu své specializované způsobilosti stanovené uvedenou vyhláškou.
5.1 Charakteristika činností, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost
Klinický bioanalytik se specializovanou způsobilostí v oboru alergologie a klinická imunologie získává specializovanou způsobilost k výkonu odborné analytické činnosti a je oprávněn vykonávat činnosti, které jsou uvedeny v §132 a §135 vyhlášky č. 55/2011 Sb.
6. Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť
Vzdělávací instituce, poskytovatelé zdravotních služeb a pracoviště zajišťující výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditovány dle ustanovení §45 zákona č. 96/2004 Sb. Tato zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle příslušného vzdělávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zařízení jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.
6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště
Personální požadavky |
|
Technické a věcné vybavení |
|
Organizační a provozní požadavky |
|
Bezpečnost a ochrana zdraví |
|
7. Programy povinných kurzů, stáží, seminářů
7.1 Charakteristika vzdělávacích aktivit
7.1.1 Program kurzu Neodkladná první pomoc
Předmět |
Minimální počet hodin |
|
1 |
Náhlá zástava krevního oběhu, výskyt, diagnóza, základní a rozšířená neodkladná resuscitace /NR/. Automatizovaná externí defibrilace:
|
2 |
Bezvědomí, mdloba, křeče. |
1 |
Dušnost - kardiálního, nekardiálního původu. |
1 |
Úrazy - krvácení a způsoby zástavy krvácení, zlomeniny, šok, luxace, termická traumata, úrazy elektrickou energií. |
1 |
Zvláštnosti urgentních stavů u dětí. |
1 |
Integrovaný záchranný systém a krizová logistika. |
1 |
Praktická výuka. |
4 |
Ověření znalostí testem. |
|
Celkem |
12 |
Personální zabezpečení, věcné a technické vybavení
Personální zabezpečení |
|
Věcné a technické vybavení |
Model musí umožnit nácvik:
|
7.1.2 Program semináře Základy zdravotnické legislativy
Předmět |
Minimální počet hodin |
Organizace a řízení zdravotnictví, financování zdravotní péče. |
2 |
Systém právních předpisů ve zdravotnictví. Postavení a kompetence MZ a krajů. |
4 |
Systém veřejného zdravotního pojištění. |
|
Orgány a zařízení ochrany veřejného zdraví. |
|
Druhy, formy a právní postavení poskytovatelů zdravotních služeb. |
|
Postavení a kompetence profesních organizací (komor). |
|
Zdravotnická dokumentace, ochrana dat. |
|
Právní odpovědnost ve zdravotnictví. |
|
Etika zdravotnického povolání, základní kategorie etiky, principy a aplikace etiky ve zdravotnictví, vztah etiky a práva. |
2 |
Celkem |
8 |
Personální zabezpečení, věcné a technické vybavení
Personální zabezpečení |
|
Věcné a technické vybavení |
|
8. Seznam doporučené literatury
Doporučená literatura
ABBAS, A.K.: Basic Immunology. 3rd Edition, Willey-Blackwell, 2009. ISBN 978-1-4160-4688-2.
BARTŮŇKOVÁ, J., PAULÍK, M.: Vyšetřovací metody v imunologii. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0691-1.
BUC, M., FERENČÍK, M.: Imunogenetika. Alfa plus, 1994. ISBN 80-967134-2-6.
DELVES, P.J., MARTIN, S.J., BURTON, D.R., ROITT, I.M. Roitts Essential Immunology, Wiley-Blackwell, 2017, ISBN 978-1-118-41577-1.
DETRICK B., HAMILTON R:G., FOLDS J:D: Manual of Molecular and Clinical Laboratory Immunology 7th edition, ASM Press, Washington, D.C., 2006. ISBN 155581364X.
FERENČÍK, M.: Handbook of Immunochemistry. Chapman and Hall, 1993. ISBN 9780412359804.
FERENČÍK, M., ROVENSKÝ, J., MAŤHA, V.: Dictionary of Immunology. Slovak Academic Press, Bratislava, 2000. ISBN 9788088908630.
FERENČÍK, M. et al.: Imunitní systém. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1196-6.
FUČÍKOVÁ, T.: Klinická imunologie v praxi. Galén, Praha, 1997. ISBN 80-85824-57-4.
FUČÍKOVÁ, T., BARTŮŇKOVÁ, J.: Základy klinické imunologie. RDI Press, Praha, 1994. ISBN 80-90067-4-3.
HOŘEJŠÍ, V., BARTŮŇKOVÁ, J, BRDIČKA, T., ŠPÍŠEK, R. .: Základy imunologie. 6. vydání, Praha: Triton, 2017. ISBN 978-80-7553-250-3.
CHAPEL H, HAENEY M, MISBAH S, SNOWDEN N.: Essentials of Clinical Immunology, 5th Edition. Wiley-Blackwell, 2006. ISBN 9781405127615.