Cenový věstník MF ČR, částka 5/2002
Český telekomunikační úřad
Č. j. 9714/2002-611
ze dne 5. března 2002
Cenové rozhodnutí ČTÚ č. 01/PROP/2002,
kterým se stanoví způsob výpočtu cen za propojení
veřejných telekomunikačních sítí
pro službu koncového volání
do veřejných pevných telekomunikačních sítí
Český telekomunikační úřad, jako příslušný orgán státní správy podle §95 bod 7., k provedení §78 odst. 2 a odst. 5 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., podle §2b odst. 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s §12 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, vydává cenové rozhodnutí č. 01/PROP/2002, kterým se stanoví způsob výpočtu cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí1) pro službu koncového volání do veřejných pevných telekomunikačních sítí.
Část I
(1) Toto cenové rozhodnutí se vztahuje na propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí (dále jen „pevné VTS“) a na propojení veřejných mobilních telekomunikačních sítí (dále jen „mobilní VTS“) s pevnými VTS.
(2) Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí
a) propojením2) fyzické a logické spojení veřejných telekomunikačních sítí, které umožňuje poskytovat službu koncového volání,
b) cenou za propojení cena, kterou je povinen zaplatit provozovatel pevné VTS nebo mobilní VTS provozovateli pevné VTS, za přenos volání ke koncovému bodu propojené pevné VTS, ke kterému jsou připojena koncová zařízení telefonních účastníků (dále jen „cena za propojení“).
Část II
Způsoby výpočtu cen za propojení
Článek 1
Způsob výpočtu cen za propojení č. 1
(1) Pro výpočet cen za propojení se použije model LRAIC (Long run average incremental cost)3), který je založen na principu dlouhodobých průměrných přírůstkových nákladů4). Tento model je dostupný v elektronické podobě na oficiálních webových stránkách ČTÚ (www.ctu.cz).
(2) Seznam proměnných vstupujících do modelu LRAIC je uveden v Příloze č. 1 tohoto cenového rozhodnutí.
(3) Vstupními údaji, v členění dle Příloze č. 1, ze kterých se počítají ceny za propojení dle modelu LRAIC, jsou údaje za poslední uzavřené účetní období (roční nebo pololetní). Nejsou-li tyto údaje známé, použije provozovatel VTS poslední známou skutečnost.
Článek 2
Způsob výpočtu cen za propojení č. 2
(1) Pro výpočet cen za propojení použije provozovatel pevné VTS nebo poskytovatel veřejné telekomunikační služby (dále jen „provozovatel nebo poskytovatel“) údaje uvedené v příslušných tabulkách, které jsou Přílohami č. 2/1 až 2/5 tohoto cenového rozhodnutí a kde:
a) provozní náklady na propojení musí být vyčleněny z celkových provozních nákladů odsouhlasených s účetním výkazem Výsledovka Úč POD 2-01, strana 1., ze kterých jsou pro cenové účely vyloučeny ekonomicky neoprávněné náklady. Minimální rozsah ekonomicky neoprávněných nákladů je stanoven v Příloze č. 3 tohoto cenového rozhodnutí,
b) režijní náklady lze započítat do cen za propojení maximálně ve výši 10 % z celkových provozních nákladů na propojení,
c) vložený kapitál je součtem průměrných hodnot5) vlastního jmění, dlouhodobých závazků a dlouhodobých půjček vynaložený na propojení za dané období,
d) vážené minuty propojení jsou součtem veškerého provozu vyjádřeného v minutách, který byl uskutečněn v období, za které jsou vykazovány náklady, přes dané prvky sítě,
e) jednotkové provozní náklady na propojení, bez režijních nákladů, se vypočítají jako podíl provozních nákladů podle písm. a) a vážených minut podle písm. d),
f) jednotkové provozní náklady včetně režijních nákladů na propojení se vypočítají jako podíl provozních nákladů s režijními náklady [součet hodnot podle písm. a) a podle písm. b)] a vážených minut podle písm. d),
g) jednotkový přiměřený zisk na propojení ve výši 12 % z vloženého kapitálu se vypočítá jako podíl vloženého kapitálu podle písm. c) a vážených minut podle písm. d), který se vynásobí koeficientem 0,12.
(2) Hodnoty stanovené podle odst. 1 písm. a) až g) uvede provozovatel nebo poskytovatel v členění podle Přílohy č. 2/1 „Náklady činností veřejné telekomunikační sítě“.
(3) Četnost využití jednotkového použitého prvku VTS pro určitý typ volání uvede provozovatel nebo poskytovatel v členění Přílohy č. 2/2 „Četnost využití jednotkového použitého prvku VTS (směrovací tabulka)“.
(4) Průměrnou délku hovoru a rozložení hovorů ukončených v síti provozovatele pevné VTS (silný a slabý provoz) uvede provozovatel nebo poskytovatel v členění podle Přílohy č. 2/3 „Statistika volání“.
(5) Výpočet celkových průměrných cen za propojení uvede provozovatel nebo poskytovatel v členění podle Příloh č. 2/4a a 2/4b.
(6) Výpočet celkových průměrných cen za propojení v silném a slabém provozu uvede provozovatel nebo poskytovatel v Příloze č. 2/5. Výsledné hodnoty cen za propojení zaokrouhlí provozovatel nebo poskytovatel na dvě desetinná místa.
(7) Do výpočtu cen za propojení nelze zahrnout nepokryté náklady na přístupovou síť.
(8) Výpočet cen za propojení obsahuje náklady na sestavení volání.
(9) Do výpočtu cen za propojení se nezahrnují náklady na pronájem propojovacích telekomunikačních okruhů.
(10) Vykázané údaje, ze kterých se počítají ceny za propojení, jsou údaje za poslední uzavřené účetní období. V případě, že provozovatel VTS nezřizoval a neprovozoval VTS v tomto období, vychází při výpočtu cen za propojení do pevné VTS z odhadu údajů následujícího účetního období. Provozovatelé, kteří budou zřizovat a provozovat VTS až v roce 2002, budou při výpočtu cen za propojení vycházet z údajů na rok 2002, které uvedli v obchodním plánu, na jehož základě jim byla vydána telekomunikační licence.
Část III
Určené podmínky
(1) Způsob výpočtu ceny za propojení č. 2, který je uveden v části II, článku 2, se použije v případě, pokud nebudou k dispozici požadované vstupní údaje pro naplnění modelu LRAIC, v členění dle Příloze č. 1.
(2) Povinnost předložit ČTÚ vstupní údaje, v členění podle Přílohy č. 1, a to nejpozději do 15.5.2002, mají provozovatelé pevné VTS, kteří jsou označeni Opatřením ČTÚ6) za provozovatele s výrazným podílem na trhu. Pokud provozovatelé nesplní svoji povinnost, nebo ji splní jen částečně, stanoví chybějící údaje ČTÚ s využitím předkládaných statistických údajů a expertních odhadů. Ostatní provozovatelé pevných VTS předloží vstupní údaje, v členění podle Příloze č. 1, pouze v případě, pokud si je ČTÚ vyžádá.
(3) Současně s podklady pro výpočet ceny za propojení je nutné, aby provozovatel nebo poskytovatel předložil ČTÚ všechny návaznosti a propočty vedoucí k výpočtu jednotlivých položek předkládaných údajů, pokud si je ČTÚ vyžádá7).
(4) Pro ověření způsobu výpočtu režijních nákladů v cenách za propojení u způsobu výpočtu stanoveného v části II, článku 2, je provozovatel nebo poskytovatel povinen předložit celkové režijní náklady, specifikaci jejich druhových položek, skutečné hodnoty jednotlivých položek a způsob jejich alokace.
(5) Při uplatňování cen za propojení platí zásada reciprocity pouze pro propojení mezi pevnými VTS.
(6) Cenu za sestavení volání nelze uplatnit.
(7) Cena za nepokrytou ztrátu z používání přístupové sítě bude stanovena samostatným cenovým rozhodnutím ČTÚ, a to pouze v případě, pokud se prokáže oprávněnost těchto nákladů. Do doby vydání samostatného cenového rozhodnutí nelze cenu za nepokrytou ztrátu z používání přístupové sítě uplatňovat.
Část IV
Článek 1
Přechodná ustanovení
(1) Cenové rozhodnutí č. 02/PROP/2001, vyhlášené v Telekomunikačním věstníku, částce 2, ze dne 26.2.2001, kterým se stanoví maximální ceny za propojení, zůstává v platnosti do doby, než bude zrušeno nebo nahrazeno jiným cenovým rozhodnutím.
(2) Cenová rozhodnutí č. 04/PROP/2001 až 08/PROP/2001, která jsou založena na cenových rozhodnutích uvedených v části IV, článku 2, zůstávají v platnosti do doby, než budou zrušena nebo nahrazena jiným cenovým rozhodnutím.
(3) V případě sporu o uplatnění maximálních cen za propojení stanovených ČTÚ v cenových rozhodnutích se tyto ceny považují za ceny pevné8).
Článek 2
Závěrečná ustanovení
Zrušuje se:
1. Cenové rozhodnutí ČTÚ č. 01/PROP/2000, vyhlášené v Telekomunikačním věstníku, částce 1, ze dne 29.1.2000.
2. Cenové rozhodnutí ČTÚ č. 03/PROP/2001, vyhlášené v Telekomunikačním věstníku, částce 3, ze dne 26.3.2001.
Část V
Změna cenového rozhodnutí ČTÚ č. 10/PROP/2001
Cenové rozhodnutí ČTÚ č. 10/PROP/2001 se mění takto: Zrušují se články 1 a 3.
Část VI
Účinnost
Toto cenové rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 5.3.2002.
Ing. David Stádník, v.r.
předseda Českého telekomunikačního úřadu
|
Seznam proměnných vstupujících do modelu LRAIC
|
|
| Příloha č. 2/1 |
Náklady činností veřejné telekomunikační sítě
|
|
Četnost využití jednotkového použitého prvku veřejné telekomunikační sítě pro určitý typ volání
|
|
|
Statistika volání
|
|
|
Výpočet cen na jednotlivé prvky sítě v K/minuta
|
|
|
Výpočet průměrných cen na jednotlivé typy propojení v Kč/minuta
|
|
|
Výpočet za propojení v silném a slabém provozu
|
|
|
Seznam nákladů, které se pro potřebu tohoto cenového rozhodnutí nepovažují za ekonomicky oprávněné
|
Příloha č. 1 k cenovému rozhodnutí č. 01/PROP/2002
Seznam proměnných vstupujících do modelu LRAIC
1. Provozní předpoklady
1.1 Provozní údaje
Stávající provoz v sítí dominantního provozovatele
Údaje o stávajícím provozu jsou uvedeny za jeden rok a zahrnují i příslušný provoz z přípojek ISDN a VTA.
Následující tabulka obsahuje výklad služeb uvedených v následujících dvou sloupcích buněk:
|
B9:B19:
|
Celkový počet účtovaných minut pro různé druhy volání. Jedná se o objem provozu, který účtuje dominantní (určený, zavedený) provozovatel účastníkům nebo jiným provozovatelům.
|
|
C9:C19:
|
Celkový počet úspěšných volání
|
Tato informace se udává jako celé číslo (integer), zaokrouhleno na volání nebo celou minutu, pokud je dostupný dostatečně detailní údaj, např. 21 535 278 678, nebo se, pokud tento údaj k dispozici není, zaokrouhluje na miliony, např. 21 535 000 000.
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B9:C9
|
místní
|
Koncová volání v síti dominantního provozovatele v úrovni místního provozu (dle tarifikace). Tato položka zahrnuje i volání na Internet.
|
minuty účtovaného provozu, počet úspěšných volání
|
|
B10:C10
|
meziměstský
|
Koncová volání v síti dominantního provozovatele v úrovni meziměstského provozu (dle tarifikace)
|
minuty účtovaného provozu, počet úspěšných volání
|
|
B12:C12
|
mezinárodní příchozí
|
Volání, která začínají v síti operátora působícího za hranicemi členského státu, ale končí v síti dominantního provozovatele.
|
minuty účtovaného provozu, počet úspěšných volání
|
|
B13:C13
|
mezinárodní odchozí
|
Volání, která začínají v síti dominantního provozovatele a končí za hranicemi členského státu.
|
minuty účtovaného provozu, počet úspěšných volání
|
|
B14:C14
|
volání do mobilních sítí
|
Volání, která začínají v síti dominantního provozovatele a končí v síti mobilního operátora.
|
minuty účtovaného provozu, počet úspěšných volání
|
|
B15:C15
|
volání z mobilních sítí
|
Volání, která začínají v síti mobilního operátora ale končí v síti dominantního provozovatele.
|
minuty účtovaného provozu, počet úspěšných volání
|
|
B17:C17
|
propojení s pevnými sítěmi - místní
|
Volání do nebo ze sítě propojovaného operátora, která se realizuje v úrovni místního provozu sítě dominantního provozovatele.
|
minuty účtovaného provozu, počet úspěšných volání
|
|
B18:C18
|
propojení s pevnými sítěmi - meziměstské
|
Volání do nebo ze sítě propojovaného operátora, která se realizuje v úrovni meziměstského provozu sítě dominantního provozovatele.
|
minuty účtovaného provozu, počet úspěšných volání
|
|
B19:C19
|
ostatní
|
Všechna ostatní volání, tj. ostatní veřejné služby v síti PSTN.
|
minuty účtovaného provozu, počet úspěšných volání
|
Rezerva pro rozvoj
Hodnoty uvedené jako rezerva pro rozvoj jsou vztaženy k časovému období jednoho roku.
Následující tabulka uvádí přehled buněk B24:B35. Tyto buňky obsahují odhadnutou rezervu pro rozvoj každé z výše uvedených telefonních služeb. Tento údaj by měl být uveden s přesností na jedno desetinné míst.
|
Odkaz
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B24
|
místní
|
Odhadnutý nárůst koncových volání v síti dominantního provozovatele v úrovni místního provozu (dle tarifikace).
|
%
|
|
B25
|
volání do sítě Internet
|
Odhadnutý nárůst volání do sítě Internet.
|
%
|
|
B26
|
meziměstský
|
Odhadnutý nárůst koncových volání v síti dominantního provozovatele v úrovni meziměstského provozu (dle tarifikace).
|
%
|
|
B28
|
mezinárodní příchozí
|
Odhadnutý nárůst volání, která začínají v síti operátora působícího za hranicemi členského státu, ale končí v síti dominantního provozovatele.
|
%
|
|
B29
|
mezinárodní odchozí
|
Odhadnutý nárůst volání, která začínají v síti dominantního provozovatele a končí za hranicemi členského státu.
|
%
|
|
B30
|
volání do mobilních sítí
|
Odhadnutý nárůst volání, která začínají v síti dominantního provozovatele a končí v síti mobilního operátora.
|
%
|
|
B31
|
volání z mobilních sítí
|
Odhadnutý nárůst volání, která začínají v síti mobilního operátora a končí v síti dominantního provozovatele.
|
%
|
|
B33
|
propojení s pevnými sítěmi - místní
|
Odhadnutý nárůst volání do nebo ze sítě propojovaného operátora, která se realizují v úrovni místního provozu sítě dominantního provozovatele.
|
%
|
|
B34
|
propojení s pevnými sítěmi - meziměstské (dálkové)
|
Odhadnutý nárůst volání do nebo ze sítě propojovaného operátora, která se realizují v úrovni meziměstského provozu sítě dominantního provozovatele.
|
%
|
|
B35
|
ostatní
|
Odhadnutý nárůst všech ostatních volání, tj. ostatních veřejných služeb sítě PSTN.
|
%
|
Internetový provoz
Jde o odhadnutý podíl (%) místního provozu, který bude převeden do sítě IP (tj. převeden z místní ústředny).
Tento údaj se uvádí s přesností na jedno desetinné místo.
|
Odkaz
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B37
|
podíl místního provozu v minutách směřující do sítě Internet
|
Internetový provoz je zpravidla zahrnut v provozu PSTN sítě. Jestliže je internetový provoz převeden do IP sítě na stupni místní komutace, budou objemy místního provozu v minutách přenášené sítí PSTN nižší o podíl, který je převeden.
|
%
|
|
B38
|
podíl místních volání směřující do sítě Internet
|
Internetový provoz je zpravidla zahrnut v provozu PSTN sítě. Jestliže je internetový provoz převeden do IP sítě na stupni místní komutace, budou objemy místního provozu vyjádřené počtem volání přenášené sítí PSTN nižší o podíl, který je převeden.
|
%
|
Provozní statistiky
Následující řada buněk obsahuje předpoklady vycházející z provozu:
|
Odkaz
|
Název
|
Výklad
|
Jednotky
|
|
B42
|
průměrná doba pro sestavení spojení (set up) v sekundách - úspěšná volání
|
Doba od ukončení volby čísla do přihlášení (průměr).
|
sekundy (zaokrouhleno na sekundu).
|
|
C42
|
průměrná doba pro sestavení spojení (set up) v sekundách - neúspěšná volání
|
Doba od ukončení volby čísla do zavěšení volajícím nebo do vybavení spojení (průměr).
|
sekundy (zaokrouhleno na sekundu).
|
|
B43
|
podíl úspěšných volání
|
Podíl volání, která jsou úspěšná (v tom smyslu, že jejich výsledkem jsou účtovatelné minuty). Ne všechna volání jsou úspěšná.
|
%, zaokrouhleno na procento
|
|
B44
|
provoz v nejzatíženější hodině roku (podíl z ročního provozu)
|
Provoz v nejzatíženější hodině roku (podíl z ročního provozu).
|
vyjádřeno s přesností na šest desetinných míst.
|
Poměr uživatelských cen k cenám průměrným
Poměr uživatelských cen k cenám průměrným se u operátorů používá za tím účelem, aby bylo možné přepočítat cenu průměrnou na ceny ve špičce a mimo špičku. Datový vstup (údaj) je vyjádřen pro období špičky v podobě čísla většího než 1 (např. 1.2, což znamená, že poměr uživatelské ceny ve špičce je 1,2krát větší než průměrná uživatelská cena) a poměr ceny mimo špičku je vyjádřen číslem menším než 1 (např. 0.8).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B48
|
silný provoz (špička)
|
Poměr uživatelských cen používaný k převodu průměrné ceny volání na cenu ve špičce.
|
číslo větší než jedna, zaokrouhleno na dvě desetinná
|
|
B49
|
slabý provoz (mimo špičku)
|
Poměr uživatelských cen používaný k převodu průměrné ceny volání na cenu mimo špičku.
|
číslo větší než jedna, zaokrouhleno na dvě desetinná
|
|
B50
|
víkend (dny pracovního klidu)
|
Poměr uživatelských cen používaný k převodu průměrné ceny volání na cenu o víkendu (ve dnech pracovního klidu)
|
číslo větší než jedna, zaokrouhleno na dvě desetinná
|
|
B51
|
další časové pásmo 1
|
Poměr uživatelských cen používaný k převodu průměrné ceny volání na cenu pro dané časové pásmo.
|
číslo většinou menší než jedna, zaokrouhleno na dvě desetinná
|
|
B52
|
další časové pásmo 2
|
Poměr uživatelských cen používaný k převodu průměrné ceny volání na cenu pro dané časové pásmo.
|
číslo většinou menší než jedna, zaokrouhleno na dvě desetinná
|
1.2 Informace o komutačních uzlech a účastnických linkách
Informace o komutačních uzlech
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B59
|
koncentrátory (RCU)
|
Celkový počet koncentrátorů.
|
počet, integer (celé číslo)
|
|
B60
|
místní ústředny (LS)
|
Celkový počet místních ústředen.
|
počet, integer (celé číslo)
|
|
B61
|
tandemové ústředny (TS)
|
Celkový počet tandemových ústředen.
|
počet, integer (celé číslo)
|
Způsob připojení účastníků
Tento údaj se vyjadřuje s přesností na jedno desetinné místo.
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B66
|
koncentrátory (RCU)
|
Podíl účastnických linek připojených na koncentrátory.
|
%
|
|
B67
|
místní ústředny (LS)
|
Podíl účastnických linek připojených na místní ústředny.
|
%
|
|
B68
|
tandemové ústředny (TS)
|
Podíl účastnických linek připojených přímo na tandemové ústředny.
|
%
|
|
B72
|
pronajaté okruhy analogové (ekvivalent 64 kbit/s)
|
Počet pronajatých okruhů analogových.
|
počet odpovídajících okruhů 64 kbit, integer (celé číslo)
|
|
B73
|
pronajaté okruhy digitální (64 kbit/s)
|
Počet pronajatých okruhů digitálních.
|
počet odpovídajících okruhů 64 kbit, integer (celé číslo)
|
|
B75
|
rezerva pro rozvoj pronajatých okruhů analogových (%)
|
Odhadnutá rezerva pro rozvoj pronajatých okruhů analogových.
|
%, s přesností na jedno desetinné místo.
|
|
B76
|
rezerva pro rozvoj pronajatých okruhů digitálních (%)
|
Odhadnutá rezerva pro rozvoj pronajatých okruhů digitálních.
|
%, s přesností na jedno desetinné místo.
|
2. Technické předpoklady
2.1 Komutace
Faktory použití
Faktory použití pro komutaci volání by měly být k dispozici ze strany dominantního provozovatele. Nejsou-li k dispozici, mohou být odhadnuty, pokud je známá topologie sítě a způsob připojení účastníků k síti, a tedy i směrování volání. Např. jestliže je 50 procent účastníků připojeno na koncentrátory, použije se při koncovém volání v průměru 1 koncentrátor (vychází se z předpokladu, že jen 50 procent takových volání využije koncentrátor na jednom konci volání a ostatních 50 procent využije koncentrátor na konci druhém).
Faktory použití budou většinou větší než nula a menší než dva. Tento údaj se uvádí s přesností na tři desetinná místa (např. 1.111 nebo 0.755), čímž se zvýší přesnost modelu. Jinak ovšem stačí údaj s přesností na dvě desetinná místa.
Následující tabulka obsahuje výklad služeb uvedených v následujících třech sloupcích buněk:
|
B8:B19
|
Průměrné použití koncentrátoru (číslo, např. 1 nebo 0,8) u různých typů volání.
|
|
C8:C19
|
Průměrné použití místní ústředny (číslo, např. 1 nebo 1.5) u různých typů volání.
|
|
D8:D19
|
Průměrné použití tandemové ústředny (číslo, např. 0.5 nebo 1) u různých typů volání.
|
Další doporučení ohledně těchto čísel nelze poskytnout, neboť se liší v závislosti na architektuře (topologii) sítě a ve způsobu připojení účastníků k síti (tj. účastníci připojení ke koncentrátoru nebo k místní ústředně).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B8:D8
|
místní
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen použitých (průměrně) u koncových volání v síti dominantního provozovatele v úrovni místního provozu (dle tarifikace).
|
počet
|
|
B9:D9
|
volání do sítě Internet
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen v síti PSTN použitých (průměrně) při volání na Internet před jeho převedením do IP sítě.
|
počet
|
|
B10:D10
|
meziměstský
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen použitých (průměrně) u koncových volání v síti dominantního provozovatele v úrovni meziměstského provozu (dle tarifikace).
|
počet
|
|
B12:D12
|
mezinárodní příchozí
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen použitých (průměrně) u volání, která začínají v síti operátora působícího za hranicemi členského státu a končí v síti dominantního
|
počet
|
|
B13:D13
|
mezinárodní odchozí
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen použitých (průměrně) u volání, která začínají v síti dominantního provozovatele a končí za hranicemi členského státu.
|
počet
|
|
B14:D14
|
volání do mobilních sítí
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen použitých (průměrně) u volání, která začínají v síti dominantního provozovatele a končí v síti mobilního operátora.
|
počet
|
|
B15:D15
|
volání z mobilních sítí
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen použitých (průměrně) u volání, která začínají v síti mobilního operátora a končí v síti dominantního provozovatele.
|
počet
|
|
B17:D17
|
propojení s pevnými sítěmi - místní
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen použitých (průměrně) u volání do nebo ze sítě propojovaného operátora, která se realizují v úrovni místního provozu sítě dominantního
|
počet
|
|
B18:D18
|
propojení s pevnými sítěmi - meziměstské
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen použitých (průměrně) u volání do nebo ze sítě propojovaného operátora, která se realizují v úrovni meziměstského provozu sítě dominantního
|
počet
|
|
B19:D19
|
ostatní
|
Faktor použití je počet koncentrátorů, místních a tandemových ústředen použitých (průměrně) u všech ostatních volání, tj. ostatních veřejných služeb sítě PSTN.
|
počet
|
Počet erlangů na okruh
Údaj se uvádí s přesností na jedno desetinné místo.
|
B23:D23
|
počet erlangů na okruh
|
Jedná se o počet erlangů HPH dělené počtem dimenzovaných okruhů. Číslo je menší než jedna.
|
počet, s přesností na jedno desetinné místo.
|
Společné umístění ústředen
Údaj se uvádí s přesností na jedno desetinné místo.
|
B27
|
podíl tandemových ústředen umístěných společně s místními ústřednami
|
Společné umístění ovlivňuje počet stanovišť potřebných pro místní a tandemové ústředny. Počet společných stanovišť narůstá, pokud jsou místní a tandemové ústředny v týchž prostorách (nebo budově).
|
%, s přesností na jedno desetinné místo.
|
Maximální počet komutačních uzlů ve smyčce
|
B31
|
maximální počet komutačních uzlů ve smyčce
|
Maximální počet systémů ADM, který může být připojen na smyčce koncentrátorů nebo místních ústředen
|
počet
|
Úroveň využití ústředen
Kapacita není většinou využita na 100 procent a využití kapacity pro různé typy ústředen („target fills“) počítá s plánováním časů pro instalaci a odladění nového zařízení.
Využití kapacity představuje využitou kapacitu jako podíl (%) instalované kapacity.
Údaj se uvádí s přesností na jedno desetinné místo.
|
B35
|
koncentrátory (RCU)
|
Úroveň využití koncentrátorů.
|
%
|
|
B36
|
místní ústředny (LS)
|
Úroveň využití místních ústředen
|
%
|
|
B37
|
tandemové ústředny (TS)
|
Úroveň využití tandemových ústředen.
|
%
|
Podíl (%) provozu spojovaného v obvodu vlastního koncentrátoru
|
B39
|
podíl provozu spojovaného v obvodu vlastního koncentrátoru.
|
Odhad podílu hovorů začínajících a končících v obvodu téhož koncentrátoru.
|
%
|
2.2 Přenos
Počet okruhů ve stvolu 2 Mbit/s
Údaj se uvádí zaokrouhlený na celé číslo.
|
B43
|
počet okruhů ve stvolu 2 Mbit/s
|
Jedná se o 32 přenosových (provozních) kanálů ve stvolu 2 Mbit/s. Několik kanálů, většinou jeden nebo dva, je rezervováno pro neveřejné služby v PSTN síti, např. signalizaci.
|
počet, většinou 30 nebo 31
|
Faktory použití
Faktory použití pro přenos volání by měl být k dispozici ze strany dominantního operátora. Nejsou-li k dispozici, mohou být odhadnuty, pokud je známá topologie sítě a způsob připojení účastníků k síti, a tedy i směrování volání.
Faktory použití budou většinou větší než nula a menší než dva. Tento údaj se uvádí s přesností na tři desetinná místa (např. 1.111 nebo 0.755), čímž se zvýší přesnost modelu. Jinak ovšem stačí údaj s přesností na dvě desetinná místa.
Následující tabulka obsahuje výklad služeb uvedených v následujících třech sloupcích buněk:
|
B47:B59:
|
Přenosový prvek RCU-LS je úsek mezi koncentrátorem a místní ústřednou. Faktor použití pro každý druh volání je průměrné využití tohoto přenosového prvku pro různé druhy volání.
|
|
C47:C59:
|
Přenosový prvek TS-TS je úsek mezi tandemovými ústřednami. Faktor použití pro každý druh volání je průměrné využití tohoto přenosového prvku pro různé druhy volání.
|
|
D47:D59:
|
Přenosový prvek LS-TS je úsek mezi místní a tandemovou ústřednou. Faktor použití pro každý druh volání je průměrné využití tohoto přenosového prvku pro různé druhy volání.
|
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B47:D47
|
místní
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) u koncových volání v síti dominantního provozovatele v úrovni místního provozu (dle tarifikace).
|
počet
|
|
B48:D48
|
provoz do sítě Internet
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) při volání na Internet před jeho převedením do IP sítě.
|
počet
|
|
B49:D49
|
meziměstský
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) u koncových volání v síti dominantního provozovatele v úrovni meziměstského provozu (dle tarifikace).
|
počet
|
|
B51:D51
|
mezinárodní příchozí
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) u volání, která začínají v síti operátora působícího za hranicemi členského státu a končí v síti dominantního provozovatele.
|
počet
|
|
B52:D52
|
mezinárodní odchozí
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) u volání, která začínají v síti dominantního provozovatele a končí za hranicemi členského státu
|
počet
|
|
B53:D53
|
volání do mobilních sítí
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) u volání, která začínají v síti dominantního provozovatele a končí v síti mobilního operátora.
|
počet
|
|
B54:D54
|
volání z mobilních sítí
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) u volání, která začínají v síti mobilního operátora a končí v síti dominantního provozovatele.
|
počet
|
|
B56:D56
|
propojení s pevnými sítěmi - místní
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) u volání do nebo ze sítě propojovaného operátora, která se realizují v úrovni místního provozu sítě dominantního provozovatele.
|
počet
|
|
B57:D57
|
propojení s pevnými sítěmi - meziměstské
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) u volání do nebo ze sítě propojovaného operátora, která se realizují v úrovni meziměstského provozu sítě dominantního provozovatele.
|
počet
|
|
B58:D58
|
ostatní
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) využívaný (průměrně) u všech ostatních volání, tj. ostatních veřejných služeb sítě PSTN.
|
počet
|
|
B59:D59
|
pronajaté okruhy
|
Faktor použití je počet přenosových úseků (koncentrátor k místní ústředně, místní ústředna k tandemové ústředně, tandemová ústředna k jiné tandemové ústředně) používaný (průměrně) u pronajatých okruhů.
|
počet
|
Rozdělení provozních okruhů pro síť PSTN
Následující tabulka obsahuje ve třech sloupcích buněk:
|
B67:C70
|
Rozdělení přenosových kapacit mezi přenosové prvky RCU-LS v procentech. Součet rozdělení v procentech všech přenosových kapacit pro každý přenosový prvek musí činit 100 procent.
|
|
C67:C70
|
Viz výše, analogicky pro přenosový prvek LS-TS.
|
|
D67:D70
|
Viz výše, analogicky pro přenosový prvek TS-TS.
|
Tento údaj uvádějte zaokrouhlen v procentech (např. 79% nebo 53%).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B67:D67
|
STM 1
|
Podíl provozu PSTN, o kterém NRO předpokládá, že může být zpracován přenosovým systémem STM 1 v síti založené plně na technologii SDH.
|
%
|
|
B68:D68
|
STM 4
|
Podíl provozu PSTN, o kterém NRO předpokládá, že může být zpracován přenosovým systémem STM 4 v síti založené plně na technologii SDH.
|
%
|
|
B69:D69
|
STM 16
|
Podíl provozu PSTN, o kterém NRO předpokládá, že může být zpracován přenosovým systémem STM 16 v síti založené plně na technologii SDH.
|
%
|
|
B70:D70
|
STM 64
|
Podíl provozu PSTN, o kterém NRO předpokládá, že může být zpracován přenosovým systémem STM 64 v síti založené plně na technologii SDH.
|
%
|
Rozdělení provozních okruhů pro pronajaté okruhy
Následující tabulka obsahuje ve třech sloupcích buněk:
|
B78:B81
|
Rozdělení přenosových kapacit mezi přenosové prvky RCU-LS v procentech. Součet rozdělení v procentech všech přenosových kapacit pro každý přenosový prvek musí činit 100 procent.
|
|
C78:C81
|
Viz výše, analogicky pro přenosový prvek LS-TS.
|
|
D78:D81
|
Viz výše, analogicky pro přenosový prvek TS-TS.
|
Tento údaj uvádějte zaokrouhlen v procentech (např. 79% nebo 53%).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B78:D78
|
STM 1
|
Podíl provozu pronajatých okruhů, o kterém NRO předpokládá, že může být zpracován přenosovým systémem STM 1 v síti založené plně na technologii SDH.
|
%
|
|
B79:D79
|
STM 4
|
Podíl provozu pronajatých okruhů, o kterém NRO předpokládá, že může být zpracován přenosovým systémem STM 4 v síti založené plně na technologii SDH.
|
%
|
|
B80:D80
|
STM 16
|
Podíl provozu pronajatých okruhů, o kterém NRO předpokládá, že může být zpracován přenosovým systémem STM 16 v síti založené plně na technologii SDH.
|
%
|
|
B81:D81
|
STM 64
|
Podíl provozu pronajatých okruhů, o kterém NRO předpokládá, že může být zpracován přenosovým systémem STM 64 v síti založené plně na technologii SDH.
|
%
|
Úroveň využití přenosových úseků sítě
Kapacita není většinou využita na 100 procent a využití kapacity pro různé typy přenosového zařízení („target fills“) počítá s plánováním časů pro instalaci a odladění nového zařízení. Využití kapacity představuje využitou kapacitu jako podíl (%) instalované kapacity.
Tento údaj uvádějte zaokrouhlen v procentech (např. 79% nebo 53%).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B88
|
RCU - LS
|
Úroveň využití přenosového prvku RCU - LS.
|
%
|
|
B89
|
LS - TS
|
Úroveň využití přenosového prvku LS - TS.
|
%
|
|
B90
|
TS - TS
|
Úroveň využití přenosového prvku TS - TS.
|
%
|
Úroveň využití pronajatých okruhů
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B92
|
úroveň využití pronajatých okruhů
|
Množství kapacity přidělené (věnované) aktuálně užívaným pronajatým okruhům (většinou 100%).
|
%
|
Průměrná délka přenosových cest v metrech nezávisle na charakteru území
Následující tabulka obsahuje údaje o průměrné vzdálenosti pro každý přenosový prvek. Tento údaj vyjadřuje skutečnou délku přenosových cest (tzn. ne vzdušnou vzdálenost), která je pro daný stát průměrná (tj. nezávisle na charakteru území).
Tento údaj se vyjadřuje zaokrouhlen na 100 metrů (např. 31,400 metrů).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B96
|
koncentrátor - místní ústředna (RCU - LS)
|
Průměrná vzdálenost mezi koncentrátory a místními ústřednami.
|
metry
|
|
B97
|
místní ústředna - tandemová ústředna (LS - TS)
|
Průměrná vzdálenost mezi místními a tandemovými ústřednami.
|
metry
|
|
B98
|
tandemová ústředna - tandemová ústředna (TS - TS)
|
Průměrná vzdálenost mezi dvěma tandemovými ústřednami.
|
metry
|
Vzdálenost mezi opakovači (v metrech)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B100
|
vzdálenost mezi opakovači
|
Maximální vzdálenost, po níž musí být signál obnoven - regenerován (vzhledem k vlastnostem použitých kabelů).
|
metry
|
Vzdálenost mezi radioreléovými stanicemi (v metrech)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B101
|
vzdálenost mezi radioreléovými stanicemi
|
Maximální vzdálenost mezi dvěma anténami, po níž musí být signál obnoven (releován).
|
metry
|
Rezerva pro systémy STM a LTES (%)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B103
|
rezerva pro systémy STM a LTES
|
Povolené rozpětí (rezerva) v počtu přenosových kapacit, které musí vzít v úvahu dodatečné rezervní požadavky.
|
%
|
Ostatní zařízení
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B107
|
synchronní rozvaděče (cross connect) na jednu tandemovou ústřednu
|
Počet synchronních digitálních rozvaděčů (cross connect) je odhadnut jako funkce počtu tandemových ústředen vzhledem k vlastnostem použitých kabelů
|
počet, vyjádřeno jako integer (celé číslo)
|
|
B108
|
rezerva pro opakovače
|
Povolené rozpětí (rezerva) pro přizpůsobivost (pružnost) ve vybavení opakovači.
|
počet, s přesností na jedno desetinné místo
|
|
B109
|
počet signalizačních bodů (STP)
|
Počet signalizačních bodů v signalizační síti.
|
počet, vyjádřeno jako integer (celé číslo)
|
Maximální kapacita SDH - zařízení (Mbit/s)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B112
|
STM 1
|
Maximální kapacita realizovaná systémy STM 1 využitelná pro vlastní provoz.
|
Mbit/s
|
|
B113
|
STM 4
|
Viz výše analogicky pro STM 4
|
Mbit/s
|
|
B114
|
STM 16
|
Viz výše analogicky pro STM 16
|
Mbit/s
|
|
B115
|
STM 64
|
Viz výše analogicky pro STM 64
|
Mbit/s
|
2.3 Síťová infrastruktura
Celková délka výkopů (kabelových tras) pro přenosovou síť (v metrech)
Výkopy (kabelové trasy) v telekomunikační síti je možné rozdělit na:
- výkopy (kabelové trasy) určené pouze transportní síti (tzn. výkopy (kabelové trasy), o něž se transport nedělí s jinými sítěmi)
- výkopy (kabelové trasy) určené přístupové síti (tzn. výkopy (kabelové trasy), o něž se přístupová síť nedělí s jinými sítěmi)
- výkopy (kabelové trasy) sdílené transportní sítí a jinými sítěmi (včetně přístupu).
Údaj v následujících buňkách se uvádí zaokrouhlen na 100 metrů (např. 31,400 metrů).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B121
|
RCU - LS
|
Celková délka výkopu (kabelové trasy) pro transportní síť v tomto přenosovém úseku.
|
metry
|
|
C121
|
LS - TS
|
Celková délka výkopu (kabelové trasy) pro transportní síť v tomto přenosovém úseku.
|
metry
|
|
D121
|
TS - TS
|
Celková délka výkopu (kabelové trasy) pro transportní síť v tomto přenosovém úseku.
|
metry
|
Podíl (%) výkopů (kabelových tras) vybavených HDPE trubkami podle charakteru území
Území je pro účely modelu rozděleno do následujících tří geo typů:
- velkoměstský: města s více než 100 0000 obyvatel,
- městský: města s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000,
- venkovský: obce s méně než 10 000 obyvateli.
Optický kabel může být umístěn buď v HDPE trubce nebo zakopán samostatně. Samostatně zakopaný optický kabel znamená položení optického kabelu přímo do země bez jakékoli HDPE trubky.
Model kalkuluje zvlášť optický kabel v HDPE trubce a optický kabel samostatně zakopaný, a to i v rozdělení podle geo typů.
Tento údaj uvádějte zaokrouhlen v procentech (např. 79% nebo 53%).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B124
|
velkoměstský
|
Podíl výkopů (kabelových tras) vybavených HDPE trubkami ve velkoměstských oblastech.
|
%
|
|
B125
|
městský
|
Podíl výkopů (kabelových tras) vybavených HDPE trubkami v městských oblastech.
|
%
|
|
B126
|
venkovský
|
Podíl výkopů (kabelových tras) vybavených HDPE trubkami ve venkovských oblastech.
|
%
|
Rozdělení celkové délky výkopů (kabelových tras) podle charakteru území (%)
Tabulka uvádí odhad rozdělení přenosových prvků podle charakteru území. Každý přenosový prvek slouží pro různé geo typy. Např. podíl přenosového prvku RCU - LS může činit 50 % pro venkovské oblasti, 25 % pro městské oblasti a 25 % pro velkoměstské oblasti.
Poznámka: Součet tras u všech typů území musí být roven 100 % pro každý přenosový prvek (tj. součet buněk B129:B131 se musí rovnat 100 %).
Tento údaj uvádějte zaokrouhlen v procentech (např. 79% nebo 53%).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B129:D129
|
velkoměstský
|
Podíl přenosových prvků, které jsou ve velkoměstských oblastech.
|
%
|
|
B130:D130
|
městský
|
Podíl přenosových prvků, které jsou v městských oblastech.
|
%
|
|
B131:D131
|
venkovský
|
Podíl přenosových prvků, které jsou ve venkovských oblastech.
|
%
|
Podíl (%) sdílených výkopů (kabelových tras) podle charakteru území
Výkopy (kabelové trasy) v transportní síti mohou být sdíleny s přístupovou sítí nebo s jiným zařízením. Pro odhad průměrného podílu výkopů (kabelových tras), který je sdílen, je nejprve nutné zařazení podle charakteru území (geo typu).
Tento údaj uvádějte zaokrouhlen v procentech (např. 79% nebo 53%).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B136
|
velkoměstský
|
Podíl výkopů (kabelových tras) ve velkoměstských oblastech, které jsou sdíleny s přístupovou sítí a jiným zařízením.
|
%
|
|
B137
|
městský
|
Podíl výkopů (kabelových tras) v městských oblastech, které jsou sdíleny s přístupovou sítí a jiným zařízením.
|
%
|
|
B138
|
venkovský
|
Podíl výkopů (kabelových tras) ve venkovských oblastech, které jsou sdíleny s přístupovou sítí a jiným zařízením.
|
%
|
Podíl (%) sdílených výkopů (kabelových tras) přiřazených transportu
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B140
|
podíl sdílených výkopů (kabelových tras) přiřazených transportu
|
Podíl sdílených výkopů (kabelových tras), které jsou pro účely stanovení nákladů (costing) přiřazeny (alokovány) transportní sítí.
|
%
|
Kabely
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B144
|
počet kabelů ve výkopu (kabelové trase)
|
Počet kabelů ve výkopu (kabelové trase)
|
počet, vyjádřeno jako integer (celé číslo)
|
Mikrovlnné systémy
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
D148
|
podíl tras realizovaných (obsluhovaných) mikrovlnnými systémy
|
Podíl přenosových fyzických tras, které jsou obsluhovány (realizovány) mikrovlnnými přenosovými systémy.
|
%
|
Podíl (%) mikrovlnných tras podle druhu věží
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
D151
|
odlehčené
|
Podíl mikrovlnných tras, které užívají odlehčené věže.
|
%
|
|
D152
|
střední
|
Podíl mikrovlnných tras, které užívají střední věže.
|
%
|
|
D153
|
velké
|
Podíl mikrovlnných tras, které užívají velké věže.
|
%
|
Alokace nákladů na stanoviště pro koncentrátory a místní ústředny
Nemovitosti („ubytovací“ aktiva, majetek), v nichž jsou umístěny koncentrátory a místní ústředny, jsou sdíleny s přístupovou sítí, tj. náklady na stanoviště jsou vyvolány oběma skupinami faktorů, tedy faktory vztahujícími se k počtu a typu vedení (přiřazené přístupové síti) a faktory vztahujícími se k velikosti a počtu zařízení pro transportní síť. Pro alokaci nákladů na stanoviště mezi transportní a přístupovou síť a ostatní se používá odhad podílu celkových nákladů na komutaci, které jsou vyvolány buď vedením (linkami) nebo transportem.
Tandemové ústředny nejsou oceňovány pomocí této přiřazovací metody, protože jejich funkce je určena výhradně transportní síti.
Tento údaj uvádějte zaokrouhlen v procentech (např. 79% nebo 53%).
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B156:D156
|
RCU
|
Podíl celkových nákladů na stanoviště koncentrátoru, který je přiřazen přístupové síti, transportní síti a jiným účelům.
|
%
|
|
B157:D157
|
LS
|
Podíl celkových nákladů na stanoviště místní ústředny , který je přiřazen přístupové síti, transportní síti a jiným účelům.
|
%
|
Podíl (%) nákladů na stanoviště alokovaný na přenos
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B159
|
podíl nákladů na stanoviště alokovaných na přenos
|
Podíl nákladů na stanoviště přiřazených transportní síti, které jsou dále alokovány na přenos.
|
%
|
2.4 Faktory použití pro propojení sítí (propojovací služby)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B166:D166
|
RCU
|
Průměrný počet případů, kdy je koncentrátor využíván při propojení na místní úrovni, pro jeden tranzit nebo pro dva tranzity.
|
počet
|
|
B167:D167
|
LS
|
Průměrný počet případů, kdy je místní ústředna využívána při propojení na místní úrovni, pro jeden tranzit nebo pro dva tranzity.
|
počet
|
|
B168:D168
|
TS
|
Průměrný počet případů, kdy je tandemová ústředna využívána při propojení na místní úrovni, pro jeden tranzit nebo pro dva tranzity.
|
počet
|
|
B169:D169
|
RCU - LS
|
Průměrný počet případů, kdy je úsek RCU - LS využíván při propojení na místní úrovni, pro jeden tranzit nebo pro dva tranzity.
|
počet
|
|
B170:D170
|
LS - TS
|
Průměrný počet případů, kdy je úsek LS - TS využíván při propojení na místní úrovni, pro jeden tranzit nebo pro dva tranzity.
|
počet
|
|
B171:D171
|
TS - TS
|
Průměrný počet případů, kdy je úsek TS - TS využíván při propojení na místní úrovni, pro jeden tranzit nebo pro dva tranzity.
|
3. Ekonomické předpoklady
3.1 Síťové náklady (Náklady na síť)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B6
|
náklady na kapitál (před zdaněním)
|
%
|
|
|
B7
|
podíl provozního kapitálu (working capital surcharge)
|
%
|
|
|
B19:B70
|
Pořizovací cena
|
Jedná se o reprodukční náklady na síťový majetek (zařízení) a vyjadřují se zaokrouhlené na Kč.
|
Kč, %
|
|
C19:C70
|
Náklady na instalaci
|
Jde o odhad (ocenění) nákladů na instalaci a uvedení do provozu síťového zařízení (majetku) jako podíl (%) z pořizovací ceny vyjádřený v procentech (celé číslo).
|
%
|
|
D19:D70
|
Životnost aktiva
|
Vyjadřuje ekonomickou životnost aktiva vyjádřenou zaokrouhleně na celé roky.
|
roky
|
|
E19:E70
|
Trend cenového vývoje
|
Projektovaná (reálná) roční cenová změna investičního majetku. Jde o předpokládanou nominální změnu v pořizovací ceně majetku a vyjadřuje se v celých procentech.
|
%
|
|
F19:F70
|
Zůstatková hodnota jako procento z kapitálových nákladů
|
Vyjadřuje očekávanou zůstatkovou hodnotu síťového majetku (aktiv) v celých procentech.
|
%
|
|
G19:G70
|
Volba odpisové metody
|
Jde o volbu kódu pro odepisování majetku a musí být vyjádřena jako číslo, které je uvedeno na začátku listu.
|
|
|
H19:H70
|
Provozní náklady jako procento z kapitálových nákladů
|
Vyjadřuje odhad provozních výdajů na síťový majetek (aktiva) v celých procentech.
|
%
|
z toho:
Koncentrátor (RCU)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B19
|
Fixní náklady na procesor (RCU)
|
Fixní náklady na procesorovou jednotku včetně souvisejících nákladů na stojany a na návrh ústředny dodavatelem.
|
Kč
|
|
B20
|
Náklady na stanoviště RCU
|
Zahrnují náklady na nemovitost, chlazení, generátor atd.
|
Kč
|
|
B21
|
Náklady na řízení spojovacího pole (na 1 volání v HPH)
|
Celkové náklady na zpracování jednoho volání v HPH včetně podílu nákladů na stojany.
|
Kč
|
|
B22
|
Náklady na spojovací pole (na 1 erlang v HPH)
|
Náklady na 1 erlang kapacity spojovacího pole v HPH včetně podílu nákladů na stojany.
|
Kč
|
|
B23
|
Jednotka digitálního ukončení (2 Mbit/s)
|
Náklady na jeden 2 Mbit/s port na ústředně včetně podílu nákladů na stojany.
|
Kč
|
Místní ústředna (LS)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B26
|
Fixní náklady na procesor (LS)
|
Fixní náklady na procesorovou jednotku včetně souvisejících nákladů na stojany, na návrh ústředny dodavatelem a na příslušný software.
|
Kč
|
|
B27
|
Náklady na stanoviště LS
|
Zahrnují náklady na nemovitost, chlazení, generátor atd.
|
Kč
|
|
B28
|
Náklady na řízení spojovacího pole (na 1 volání v HPH)
|
Celkové náklady na zpracování jednoho volání v HPH včetně podílu nákladů na stojany.
|
Kč
|
|
B29
|
Náklady na spojovací pole (na 1 erlang v HPH)
|
Náklady na 1 erlang kapacity spojovacího pole v HPH včetně podílu nákladů na stojany.
|
Kč
|
|
B30
|
Jednotka digitálního ukončení (2 Mbit/s)
|
Náklady na jeden 2 Mbit/s port na ústředně včetně podílu nákladů na stojany.
|
Kč
|
Tandemová ústředna (TS)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B33
|
Fixní náklady na procesor (TS)
|
Fixní náklady na procesorovou jednotku včetně souvisejících nákladů na stojany a na návrh ústředny dodavatelem a na příslušný software.
|
Kč
|
|
B34
|
Náklady na stanoviště TS
|
Zahrnují náklady na nemovitost, chlazení, generátor atd.
|
Kč
|
|
B35
|
Náklady na řízení spojovacího pole (na 1 volání v HPH)
|
Celkové náklady na zpracování jednoho volání v HPH včetně podílu nákladů na stojany.
|
Kč
|
|
B36
|
Náklady na spojovací pole (na 1 erlang v HPH)
|
Náklady na 1 erlang kapacity spojovacího pole v HPH včetně podílu nákladů na stojany.
|
Kč
|
|
B37
|
Jednotka digitálního ukončení (2 Mbit/s)
|
Náklady na jeden 2 Mbit/s port na ústředně včetně podílu nákladů na stojany.
|
Kč
|
Přenosová síť
Elektronická zařízení
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B41
|
MUX nebo ADM (STM 1)
|
Náklady na zařízení vč. stojanu a řídicích a příspěvkových karet a podílu koaxiálních kabelů a rozvodu na příspěvkové karty
|
Kč
|
|
B42
|
MUX nebo ADM (STM 4)
|
Náklady na zařízení vč. stojanu a řídicích a příspěvkových karet a podílu koaxiálních kabelů a rozvodu na příspěvkové karty
|
Kč
|
|
B43
|
MUX nebo ADM (STM 16)
|
Náklady na zařízení vč. stojanu a řídicích a příspěvkových karet a podílu koaxiálních kabelů a rozvodu na příspěvkové karty
|
Kč
|
|
B44
|
MUX nebo ADM (STM 64)
|
Náklady na zařízení vč. stojanu a řídicích a příspěvkových karet a podílu koaxiálních kabelů a rozvodu na příspěvkové karty
|
Kč
|
|
B45
|
Opakovač STM
|
Vážený průměr cen STM opakovačů, stojanů a karet pro příslušné kapacity podle jejich podílu v síti.
|
Kč
|
|
B46
|
Digitální synchronní rozvaděč (cross connect)
|
Cena kompletního zařízení včetně stojanu.
|
Kč
|
|
B47
|
Link. ukončení STM 1
|
Náklady na zařízení včetně stojanu a karet a podílu kabelů a rozvodu.
|
Kč
|
|
B48
|
Link. ukončení STM 4
|
Náklady na zařízení včetně stojanu a karet a podílu kabelů a rozvodu.
|
Kč
|
|
B49
|
Link. ukončení STM 16
|
Náklady na zařízení včetně stojanu a karet a podílu kabelů a rozvodu.
|
Kč
|
|
B50
|
Link. ukončení STM 64
|
Náklady na zařízení včetně stojanu a karet a podílu kabelů a rozvodu.
|
Kč
|
Infrastruktura přenosové sítě
Kabely (metr)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B54
|
Kabel s 12 optickými vlákny
|
Cena 1 m kabelu včetně HDPE trubky a nákladů na montáž kabelu.
|
Kč
|
|
B55
|
Kabel s 24 optickými vlákny
|
Cena 1 m kabelu včetně HDPE trubky a nákladů na montáž kabelu.
|
Kč
|
|
B56
|
Kabel s 48 optickými vlákny
|
Cena 1 m kabelu včetně HDPE trubky a nákladů na montáž kabelu.
|
Kč
|
|
B57
|
Kabel s 96 optickými vlákny
|
Cena 1 m kabelu včetně HDPE trubky a nákladů na montáž kabelu.
|
Kč
|
Výkopy (kabelové trasy)
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B60
|
Velkoměsto
|
Cena 1 m výkopu (kabelové trasy) včetně nákladů na uložení kabelů.
|
Kč
|
|
B61
|
Městská zástavba
|
Cena 1 m výkopu (kabelové trasy) včetně nákladů na uložení kabelů.
|
Kč
|
|
B62
|
Venkovská oblast
|
Cena 1 m výkopu (kabelové trasy) včetně nákladů na uložení kabelů.
|
Kč
|
|
B63
|
Úložný kabel
|
Cena 1 m výkopu (kabelové trasy) včetně nákladů na uložení kabelů.
|
Kč
|
Ostatní náklady
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B66
|
Náklady na synchronizaci sítě
|
Náklady na synchronizační síť
|
Kč
|
|
B67
|
Signalizační bod sítě
|
Náklady na signalizační bod sítě (STP)
|
Kč
|
|
B68
|
Řízení sítě - ústředny
|
Celková náklady na dohledový systém pro ústředny jako podíl (%) z celkových investic na ústředny
|
%
|
|
B69
|
Řízení sítě - přenosová zařízení
|
Celkové náklady na dohledový systém pro přenosová zařízení jako podíl (%) z celkových investic na přenosová zařízení
|
%
|
|
B70
|
Řízení sítě - infrastruktura
|
Celkové náklady na zařízení a dohled pro správu infrastruktury jako podíl (%) z celkových investic do infrastruktury.
|
%
|
Pozn.: Rozdělení položek a název proměnných ve sloupcích C:H jsou obdobné jako pro sloupec B.
3.2 Náklady nevztahující se přímo k síti
Kapitálové náklady jako podíl (%) na síťových kapitálových nákladech
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B75
|
Místní síť (průměr podle US LEC)
|
Jde o poměr nákladů na nesíťové vybavení (zařízení) k nákladům na vybavení (zařízení) síťové podle údajů US LEC a vyjadřuje se v procentech (s přesností na dvě desetinná místa).
|
%
|
|
C75
|
Meziměstská (dálková) síť (ATT)
|
Jde o poměr nákladů na nesíťové vybavení (zařízení) k nákladům na (zařízení) vybavení síťové podle údajů ATT a vyjadřuje se v procentech (s přesností na dvě desetinná místa).
|
%
|
|
B76:C76
|
Úprava (korekce) zohledňující náklady vztahující se na transport
|
Protože se ne všechny náklady vztahují (jsou relevantní) k propojení, používá se tento poměr k vyloučení irelevantních nákladů a vyjadřuje se v celých procentech.
|
%
|
|
D75
|
Místní síť po úpravě
|
Údaj z buňky B75, který respektuje úpravu podle buňky B76 (viz definice výše)
|
%
|
|
E 75
|
Meziměstská síť po úpravě
|
Údaj z buňky C75, který respektuje úpravu podle buňky C76 (viz definice výše).
|
%
|
|
F 75
|
Provozní náklady jako podíl (procenta) z kapitálových nákladů
|
Vyjadřuje odhad provozních výdajů na síťový majetek (aktiva) v celých procentech.
|
%
|
Provozní náklady jako podíl (%) síťových provozních nákladů
|
Položka
|
Název
|
Výklad (definice)
|
Jednotky
|
|
B78
|
Místní síť (průměr podle US LEC)
|
Jde o poměr nesíťových provozních nákladů k síťovým provozním nákladům jako procento z pořizovací ceny podle údajů US LEC a vyjadřuje se v procentech (s přesností na dvě desetinná místa).
|
%
|
|
C78
|
Meziměstská (dálková) sít (ATT)
|
Jde o poměr nesíťových provozních nákladů k síťovým provozním nákladům podle údajů ATT a vyjadřuje se v procentech (s přesností na dvě desetinná místa)
|
%
|
|
B79:C79
|
Úprava (korekce) zohledňující náklady vztahující se na transport
|
Protože se ne všechny náklady vztahují (jsou relevantní) na propojení, používá se tento poměr k vyloučení irelevantních nákladů a vyjadřuje se v celých procentech.
|
%
|
|
D78
|
Místní síť po úpravě
|
Údaj z buňky B78, který respektuje úpravu podle buňky B79 (viz definice výše).
|
%
|
|
E78
|
Meziměstská síť po úpravě
|
Údaj z buňky C78, který respektuje úpravu podle buňky C79 (viz definice výše).
|
%
|
Příloha č. 2/1 k cenovému rozhodnutí č. 01/PROP/2002
Náklady činností veřejné telekomunikační sítě
|
Činnosti sítě
|
Provozní
náklady
v Kč
|
Režijní
náklady
v Kč
|
Vložený
kapitál
v Kč
|
Vážené
minuty
počet
|
Jednotkové
provozní
náklady
bez
režijních
nákladů
v Kč
|
Jednotkové
provozní
náklady s
režijními
náklady
v Kč
|
Jednotkový
přiměřený
zisk v Kč
|
|
|
a
|
b
|
c
|
d
|
e
|
f
|
g
|
|
Analogové spojování
|
|||||||
|
Host - koncentrační část
|
|||||||
|
Host - spojovací část
|
|||||||
|
Host - část pro připojení do sítě
|
|||||||
|
Místní (uzlový) přenos - 3. úroveň
|
|||||||
|
Metropolitní přenos - 3a. úroveň
|
|||||||
|
Transitní spojování
|
|||||||
|
Transitní přenos - 2. úroveň
|
|||||||
|
Mezitranzitní přenos - 1. úroveň
|
|||||||
|
Mezinárodní spojování
|
|||||||
|
Mezinárodní přenos - 0. úroveň
|
Příloha č. 2/2 k cenovému rozhodnutí č. 01/PROP/2002
Četnost využití jednotkového použitého prvku veřejné telekomunikační sítě pro určitý typ volání
|
Analogové
spojování
|
Host
koncentrační
část
|
Host
spojovací
část
|
Host
část pro
připojení
do sítě
|
Přenos místní 3. úroveň
|
Přenos metropolitní 3a. úroveň
|
Tranzitní
spojování
|
Přenos
tranzitní
2.úroveň
|
Přenos
mezitranzitní
1. úroveň
|
|
|
a
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
*
|
|||||||||
|
b
|
|||||||||
|
*
|
|||||||||
|
c
|
|||||||||
|
*
|
a - Propojení s jedním tranzitem v rámci UTO
* - Četnost použití
b - Propojení s jedním tranzitem do jiného UTO
* - Četnost použití
c - Propojení se dvěma tranzity
* - Četnost použití
Poznámka: Pro rok 2002 lze, v případě ČESKÉHO TELECOMU, a.s., použít četnost využití prvků analogové sítě pouze ve výši jedné čtvrtiny hodnot za uzavřené účetní období.
Příloha č. 2/3 k cenovému rozhodnutí č. 01/PROP/2002
Statistika volání
Průměrná délka hovoru ukončeného v síti provozovatele pevné VTS
|
Typ volání
|
provoz
|
průměrná délka
v minutách
|
|
1 tranzit v rámci UTO
|
silný
slabý
|
|
|
1 tranzit do jiného UTO
|
silný
slabý
|
|
|
2 tranzity
|
silný
slabý
|
Rozložení hovorů ukončených v síti provozovatele pevné VTS do silného a slabého provozu
|
Počet
minut
|
Podíl v %
|
||
|
Silný provoz
|
(psil)
|
||
|
Slabý provoz
|
(psla)
|
Příloha č. 2/4a k cenovému rozhodnutí č. 01/PROP/2002
Výpočet celkových průměrných cen
Výpočet cen na jednotlivé prvky sítě v Kč/minuta
|
Analogové
spojování
|
Host
koncentrační
část
|
Host spojovací
část
|
Host část
pro připojení
do sítě
|
Přenos místní
3. úroveň
|
Přenos metropolitní 3a. úroveň
|
Tranzitní spojování
|
Přenos tranzitní
2. úroveň
|
Přenos
mezitranzitní
1.úroveň
|
|
|
a
|
|||||||||
|
b
|
|||||||||
|
c
|
a - Jednotkové náklady s režijními náklady - viz Příloha č. 2/1, sloupec f
b - Jednotkový přiměřený zisk viz Příloha č. 2/1, sloupec g
c - Součet = cena na jednotlivé prvky sítě za minutu
Příloha č. 2/4b k cenovému rozhodnutí č. 01/PROP/2002
Výpočet průměrných cen na jednotlivé typy propojení v Kč/minuta
|
Analogové
spojování
|
Host
koncentrační
část
|
Host
spojovací
část
|
Host
část pro
připojení
do sítě
|
Přenos místní 3. úroveň
|
Přenos metropolitní 3a. úroveň
|
Tranzitní
spojování
|
Přenos
tranzitní
2.úroveň
|
Přenos
mezitranzitní
1. úroveň
|
Celková průměrná cena2)c
|
|
|
a
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
*
|
||||||||||
|
b
|
||||||||||
|
*
|
||||||||||
|
c
|
||||||||||
|
*
|
a - Propojení do místní a uzlové sítě
* - 1. Četnost použití - Příl.č.2/2
- 2. Jednotkové provozní náklady3)
- 3. Jednotkový přiměřený zisk3)
- 4. Průměrná cena1)
b - Propojení s jedním tranzitem
* - 1. Četnost použití - Příl.č.2/2
- 2. Jednotkové provozní náklady3)
- 3. Jednotkový přiměřený zisk3)
- 4. Průměrná cena1)
c - Propojení se dvěma tranzity
* - 1. Četnost použití - Příl.č.2/2
- 2. Jednotkové provozní náklady3)
- 3. Jednotkový přiměřený zisk3)
- 4. Průměrná cena1)
1) Výpočet průměrné ceny v jednotlivých sloupcích: průměrná cena (I., II., III.) ř. 4 = ř. 1.* ř. 2. + ř. 1. * ř.3.
2) Celková průměrná cena je součtem průměrných cen jednotlivých prvků sítě (sloupců).
3) viz Příloha č. 2/4a
Příloha č. 2/5 k cenovému rozhodnutí č. 01/PROP/2002
Výpočet cen za propojení v silném a slabém provozu
|
I.
|
Základní podmínky
|
|
|
1a
|
c = psil * tsil + psla * tsla
kde:
|
|
|
c - celková průměrná cena (viz Příloha č. 2/4b)
|
||
|
psil - viz Příloha č. 2/3 (podíl minut v silném provozu)
|
||
|
psla - viz Příloha č. 2/3 (podíl minut ve slabém provozu)
|
||
|
tsil - celková průměrná cena v silném provozu
|
||
|
tsla - celková průměrná cena ve slabém provozu
|
||
|
1b
|
tsla = s * tsil
kde:
|
|
|
s = sleva x % z celkové průměrné ceny v silném provozu (tsil)
|
||
|
2.
|
tsil = c / (psil + s * psla)
|
|
|
II.
|
Ceny za propojení
(uvedou se výsledné hodnoty)
|
|
|
cena/minuta
(Kč)
|
||
|
1.
|
Cena za propojení - 1 tranzit v rámci UTO
|
|
|
Celková průměrná cena (viz Příloha č. 2/4b)
|
||
|
Celková průměrná cena v silném provozu
|
||
|
Celková průměrná cena v slabém provozu
|
||
|
2.
|
Cena za propojení - 1 tranzit do jiného UTO
|
|
|
Celková průměrná cena (viz Příloha č. 2/4b)
|
||
|
Celková průměrná cena v silném provozu
|
||
|
Celková průměrná cena v slabém provozu
|
||
|
3.
|
Cena za propojení - 2 tranzity
|
|
|
Celková průměrná cena (viz Příloha č. 2/4b)
|
||
|
Celková průměrná cena v silném provozu
|
||
|
Celková průměrná cena v slabém provozu
|
Příloha č. 3 k cenovému rozhodnutí č. 01/PROP/2002
Seznam nákladů, které se pro potřebu tohoto cenového rozhodnutí nepovažují za ekonomicky oprávněné
1. Spotřeba reklamních předmětů s logem do 200,- Kč bez DPH
2. Cestovné nad limit - tuzemsko-viz zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů
3. Cestovné nad limit - zahraničí - viz zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů
4. Propagační předměty nad 200,- Kč bez DPH
5. Ostatní externí náklady na reprezentaci
6. Vlastní výkony použité na reprezentaci
7. Externí náklady na likvidaci HIM a ostatní likvidaci
8. Externí náklady na likvidaci zařízení rozhlasu po drátě - tato položka platí pouze pro ČESKÝ TELECOM, a.s.
9. Náhrady mezd daňově neuznané
10. Veškeré odměny členům statutárních orgánů a dalších orgánů
11. Penzijní připojištění zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem nad 3 % vyměřovacího základu
12. Příspěvky na záv. stravování v rámci a.s. nad osobní a věcné náklady
13. Příspěvky na záv. stravování v cizích zařízeních (cizích osob) nad 55 % ceny jídel
14. Jednorázová finanční částka při odchodu do starobního důchodu
15. Finanční příspěvky při přiznání plného invalidního důchodu
16. Finanční příspěvek při uzavření sňatku
17. Finanční příspěvek při narození dítěte
18. Zdravotní prohlídky
19. Kompenzace při skončení pracovního poměru
20. Finanční vyrovnání - odstupné
21. Ostatní sociální náklady neuznané za výdaj
22. Základní sazba za znečištění ovzduší
23. Přirážka k základním sazbám poplatků za znečištění ovzduší
24. Odepsání zůstatkové ceny prodaného odpisovaného NIM a HIM
25. Odepsání vstupní ceny prodaného HIM a NIM vyloučeného z odpisování
26. Dary splňující podmínky zákona o daních z příjmů §20
27. Dary nesplňující podmínky zákona o daních z příjmů §20
28. Smluvní pokuty a úroky z prodlení
29. Ostatní pokuty a penále - předpis
30. Odpis nedobytné pohledávky - nedaňový
31. Odpis pohledávky podle §24, odst. 2, zákona č. 586/1992 Sb.
32. Odpis pohledávky podle čl. II, odst. 2 zákona č. 210/1997 Sb.
33. Základní úplaty za vypouštění odpadních vod
34. Náhrady škod způsobených běžnou provozní a investiční činností
35. Přirážky k základním úplatám za vypuštění odpadních vod
36. Zůstatková cena zlikvidovaného NIM
37. Zůstatková cena zlikvidovaného HIM
38. Tvorba opravných položek k investičnímu majetku (stálá pasiva)
39. Tvorba opravných položek k zásobám
40. TELSOURCE vložení služby (pouze SÚK) - tato položka platí pouze pro ČESKÝ TELECOM, a.s.
41. Škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním, včetně snížení cen
42. Nevyužitelné zásoby a fyzické likvidace zásob, náhrady škod a odškodnění
43. Náklady na zastavenou nedokončenou výrobu nebo jinou zastavenou činnost
44. Nevyužité náklady spojené s přípravou a zabezpečením investiční výstavby
45. Náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby a na zastavený výzkum, vývoj a projekty
46. Platby na promlčené dluhy
47. Opakovaně zahrnované náklady, které již byly uhrazeny
48. Zvýšení cen vstupů, které ještě neprošly procesem zpracování
49. Odpisy vyšší, než odpovídá skutečně uplatněným odpisům podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
50. Zaviněná manka a škody
51. Spotřeba pohonných hmot pro osobní spotřebu
52. Náklady na zaměstnance, které nejsou uznané za daňový výdaj dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
53 Pojištění odpovědnosti za škody způsobené statutárními orgány společnosti
54. Pojištění pracovní neschopnosti zaměstnanců
55. Životní a úrazové pojištění zaměstnanců, pokud nezohledňuji riziko vykonávané práce
56. Náklady na soukromé telefonní hovory
57. Náklady na rekreaci zaměstnanců
58. Stavební spoření hrazené zaměstnancům
59. Náklady na provoz služebních mobilních telefonů ve výši 30 % z částky vyúčtované za běžný rok.
1) §37 odst. 2 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
2) §2 odst. 16 zákona č. 151/2000 Sb.
3) „Výsledný model LRIC týmu“, verze 01, model APVTS a ČTÚ, ze dne 28.11.2001.
4) Opatření ČTÚ č. OÚ-6/S/2000, kterým se stanoví metodika oddělené evidence nákladů, tržeb a výnosů včetně vloženého kapitálu, ze dne 1.11.2000.
5) Průměrná hodnota vloženého kapitálu za dané období bude vypočtena jako průměr stavů vloženého kapitálu k 1.1., 31.3., 30.6., 30.9. a 31.12, za poslední uzavřené účetní období.
6) Opatření ČTÚ č. OÚ-1/S/2001, kterým se stanoví provozovatelé telekomunikačních činností s výrazným podílem na trhu, ze dne 2.10.2001.
7) §12 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb.
8) §5 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb.