Plné znění - Cenový věstník Ministerstva financí ČR • Částka: 22 • Rok: 2002

1. Regulaci formou věcně usměrňovaných cen podléhají ceny (jízdné) v 1. a 2. vozové třídě všech kategorií vlaků osobní přepravy (osobní vlaky, spěšné vlaky, rychlíky, expresy, InterCity, SuperCity atd.) a dále ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému pro vlaky vyšší kvality (či jiné kategorie), pokud jsou uplatňovány v paušální výši.

2. Věcné usměrňování cen a určené podmínky platí pro dopravce¹⁾ provozující železniční veřejnou vnitrostátní pravidelnou osobní dopravu včetně peážní přepravy.

3. Podmínky, za nichž se výkony veřejné vnitrostátní železniční pravidelné přepravy poskytují, upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravních řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.

4. Regulace formou věcně usměrňovaných cen se nevztahuje na ceny za rezervaci místa a ceny za použití lůžka či lehátka.

5. Jízdné se sjedná v závislosti na tarifní vzdálenosti vyplývající z jízdního řádu, na příslušné vozové třídě a na druhu jízdného.

1. Obyčejné jízdné je cena za přepravu cestujících ve všech vlacích osobní dopravy v 1. nebo 2. vozové třídě, kteří neuplatňují nárok na zvláštní jízdné.

2. Zvláštní jízdné je cena za přepravu osob uvedených v bodech 3 a 4 a bezplatná přeprava.

3. Zvláštní jízdné ve výši maximálně 50 % obyčejného jízdného je cena za přepravu

a) dětí od 6 do 15 let v 1. a 2. vozové třídě podle podmínek v části IV. článek 2.1 bod 2.,

b) rodičů (zákonných zástupců) navštěvujících děti umístěné v ústavech sociální péče a obdobných zařízeních ve 2. vozové třídě podle podmínek v části IV. čl. 2.3 bod 1.,

c) důchodců ve 2. vozové třídě podle podmínek v části IV. čl. 2.5.

4. Zvláštní jízdné ve výši maximálně 25 % obyčejného jízdného je cena za předpravu

a) zdravotně postižených občanů, držitelů průkazu ZTP a ZTP/P ve 2. vozové třídě²⁾

b) rodičů (zákonných zástupců) navštěvujících děti umístěné v ústavech sociální péče a obdobných zařízeních ve 2. vozové třídě podle podmínek stanovených v části IV. článku 2.3 bod 3.

Bezplatně se přepravují:

a) děti do 6 let v 1. a 2. vozové třídě podle podmínek v části IV. článek 2.1 bod 1.,

b) důchodci držitelé průkazů uvedených v části IV. článku 2.4 ve 2. vozové třídě,

c) představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudci, podle zvláštního právního předpisu³⁾ v 1. a 2. vozové třídě,

d) průvodci osob těžce postižených na zdraví, držitelů průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu²⁾ ve 2. vozové třídě.

1. Jednoduchá jízdenka v době své platnosti opravňuje k jedné jízdě po uvedené trati. Není-li na jízdence uveden směr jízdy, platí směrem nejkratším, v zaplacené vozové třídě

2. Zpáteční jízdenka v době své platnosti opravňuje držitele k jedné cestě směrem „TAM“ a k jedné cestě směrem „ZPĚT“ po stejné přepravní cestě, ve stejné vozové třídě, stejnou kategorií vlaku. Není-li na jízdence uveden směr, platí směrem nejkratším.

3. Jízdenka jednoduchá, vydaná na tarifní vzdálenost do 50 km včetně, platí do 6.00 hodin dne následujícího po dni vyznačeném na jízdence, který je prvním dnem platnosti.

4. Jízdenka jednoduchá, vydaná na tarifní vzdálenost nad 50 km, platí do 24.00 hodin dne následujícího po dni vyznačeném na jízdence, který je prvním dnem platnosti

5. Jízdenka platí pouze, je-li jízda nastoupena v den vyznačený jako první den platnosti jízdenky a ukončena nejpozději vlakem, který podle jízdního řádu dojede do cílové stanice před koncem platnosti jízdenky nebo před koncem platnosti průkazu, k němuž byla jízdenka za zvláštní jízdné vydána.

6. Jízdenka platná pro tarifní vzdálenost do 100 km včetně pro každý směr jízdy neumožňuje přerušit jízdu. Při jízdě na tarifní vzdálenost nad 100 km je možno po ujetí této vzdálenosti přerušit jízdu libovolně často. Doba platnosti jízdenky se přerušením jízdy neprodlužuje.

7. Jízdné se určí za skutečnou přepravní cestu na tratích, na nichž se jízda koná.

8. Nekoná-li se jízda souvisle, např. na části přepravní cesty použije cestující jiný dopravní prostředek, určí se celkové jízdné jako součet jízdného za jednotlivé úseky tratí.

9. Projíždí-li cestující některý úsek trati dvakrát, určí se jízdné zvlášť za úsek z nástupní stanice do stanice, z níž projíždí podruhé stejnou trať, a zvlášť za úsek z této stanice za oba úseky. Projíždí-li vlaky některým traťovým úsekem dvakrát z provozních důvodů na straně dopravce, započte se tato vzdálenost pouze jednou. Je-li jízda konána po více úsecích (tratích) obsluhovaných různými dopravci, vypočte se celkové jízdné (z nástupní do cílové stanice) součtem jízdného za jednotlivé úseky (lomené jízdné) příslušných dopravců. Tarifní kilometrová vzdálenost jednotlivých úseků (tratí) příslušných dopravců se uvede na jízdence.

10. Výše sdruženého jízdného, kdy cestující použije na části trati 1. vozovou třídu a na části trati 2. vozovou třídu, se určí tak, že k ceně jízdného pro 2. vozovou třídu za celou trať se připočte rozdíl mezi jízdným za 1. vozovou třídu a za 2. vozovou třídu pro úsek trati, ve kterém cestující použije 1. vozovou třídu.

11. Výše sdruženého jízdného, kdy cestující použije v několika nesouvislých úsecích trati 1. vozovou třídu a v několika úsecích trati 2. vozovou třídu, se určí tak, že k ceně jízdného pro 2. vozovou třídu za celou trať se připočte rozdíl mezi jízdným za 1. vozovou třídu a za 2. vozovou třídu pro součet vzdáleností všech úseků tratí, ve kterých cestujíc použije 1. vozovou třídu.

12. Přestoupí-li cestující do vyšší vozové třídy, zvyšuje se jízdné o rozdíl mezi jízdným obou vozových tříd za trať projetou ve vyšší vozové třídě.

13. Cestuje-li cestující do téže cílové stanice nebo do stanice v témže místě buď zcela nebo zčásti po jiné delší trati, než pro kterou jízdenka platí, zvyšuje se jízdné o rozdíl mezi cenou této jízdenky a jízdným za skutečně projetou trať z nástupní do cílové stanice v příslušné vozové třídě a druhu vlaku.

1. Zvláštní jízdné se uplatňuje v dále stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek. Způsob prokazování splnění těchto podmínek a kontroly stanoví dopravce.

2. Při jízdě do a ze zahraničí nebo na trati jiného dopravce se nárok na zvláštní jízdné přiznává do a z pohraničního bodu nebo styčného bodu jednotlivých dopravců.

3. Nárok na zvláštní jízdné lze uplatnit pouze pro jízdy ve 2. vozové třídě s výjimkou přepravy podle článku 2.1 a 2.6.

4. Nelze sdružovat několik různých druhů zvláštního jízdného pro dosažení vyššího zvýhodnění, kromě případů podle ustanovení bodu 2.2.2 a 2.2.4.

5. Cestující s nárokem na zvláštní jízdné, který nastoupí do vlaku ve stanici s obsazenou výdejnou jízdenek bez platné jízdenky, zaplatí v závislosti na věku buď obyčejné jízdné podle ceníku nebo zvláštní jízdné. V případě uzavřené výdejny jízdenek dopravce zvláštní jízdné přizná.

6. Cestující, který zaplatil zvláštní jízdné a nemůže svůj nárok prokázat, zaplatí obyčejné jízdné snížené o zvláštní jízdné.

1. Cestující s platnou jízdenkou má nárok s sebou bezplatně přepravit dvě děti do 6 let (tj. do dne, který předchází dni 6. narozenin), pokud pro ně požaduje pouze jedno místo k sezení. Žádá-li cestující samostatné místo pro druhé dítě, zaplatí za ně i za každé další dítě do 6. roku zvláštní jízdné v 1. a 2. vozové třídě ve výši maximálně 50 % obyčejného jízdného. V tomto případě se zvláštní jízdné nevztahuje na ceny (příplatky) za vlaky vyšší kvality.

2. Děti od 6 do 15 let (tj. do dne, který předchází dni 15. narozenin) mají nárok na přepravu v 1. a 2. vozové třídě za zvláštní jízdné maximálně ve výši 50 % obyčejného jízdného. Děti ve věku od 10 do 15 let prokazují svůj věk (nárok na slevu) na vyžádání dopravce průkazem, který vystaví dopravce. Průkazy se mezi dopravci navzájem uznávají. Věk dítěte je možno prokázat i platným cestovním pasem. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaku vyšší kvality.

1. Osoby těžce postižené na zdraví, kterým byly v ČR poskytnuty výhody podle zvláštního předpisu²⁾ a jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, mají nárok na přepravu ve 2. vozové třídě za zvláštní jízdné ve výši maximálně 25 % obyčejného jízdného. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality.

2. Držitel průkazu ZTP/P má kromě nároku na zvláštní jízdné podle bodu 2.2.1 nárok i na:

- bezplatnou přepravu svého průvodce ve 2. vozové třídě

- bezplatnou přepravu invalidního vozíku

- bezplatnou přepravu dětského kočárku, je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P.

3. Průvodcem nevidomého může být vodicí pes, který se přepravuje bezplatně i v 1. vozové třídě.

4. Bezplatná přeprava průvodce nebo vodícího psa nevidomých se poskytuje i tehdy, uplatňuje-li držitel průkazu ZTP/P jiné jízdné.

5. Osoba uplatňující nárok na bezplatnou přepravu jako průvodce držitele průkazu opravňujícího k výhodám III. stupně (ZTP/P) nemůže současně uplatňovat nárok na bezplatnou přepravu osoby, jejímž je průvodcem.

6. Při použití 1. vozové třídy zaplatí držitelé průkazu ZTP nebo ZPT/P obyčejné jízdné 1. vozové třídy. Průvodce držitele průkazu ZPT/P platí rozdíl mezi obyčejným jízdným 1. a 2. vozové třídy.

1. Pro rodiče nebo soudem stanovené opatrovníky (dále jen „rodiče“) při jízdách k návštěvám dětí tělesně, mentálně nebo smyslově postižených nebo chronicky nemocných, trvale nebo dlouhodobě (déle než 3 měsíce) umístěných ve zdravotnických, školských, sociálních zařízeních, ústavech (dále jen „ústav“) platí ve 2. vozové třídě zvláštní jízdné ve výši 50 % obyčejného jízdného s tím, že zakoupená jízdenka platí současně i pro cestu zpět, pokud je uskutečnění návštěvy potvrzeno na průkazu datem návštěvy, podpisem a razítkem ústavu. Jízda zpět musí být nastoupena nejpozději v následující den po uskutečněné návštěvě. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality.

2. Nárok na zvláštní jízdné se přiznává na základě průkazu, který vydává a potvrzuje ústav, ve kterém je dítě umístěno. Za škody vzniklé dopravci neoprávněným vydáním průkazu odpovídá vydávající ústav. Neprokáže-li držitel průkazu svoji totožnost zaměstnancům dopravce, považuje se průkaz za neplatný. Navštěvují-li dítě oba rodiče, musí mít každý z nich svůj průkaz.

3. Pro jednotlivé jízdy je poskytováno ve 2. vozové třídě zvláštní jízdné ve výši maximálně 25 % obyčejného jízdného. Při jízdě z ústavu se poskytuje zvláštní jízdné za podmínky, že je uskutečnění návštěvy v ústavu potvrzeno na průkazu datem, podpisem a razítkem ústavu. Jízda zpět musí být nastoupena nejpozději v následující den po uskutečněné návštěvě. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality.

4. Zvláštní jízdné platí pro jízdu ze stanice nejbližší místu trvalého bydliště rodiče do stanice nejbližší místu ústavu a zpět do původní nástupní stanice směrem nejkratším nebo časově nejvýhodnějším.

5. Nárok na zvláštní jízdné platí pro rodiče i tehdy, jede-li s nimi dítě, k jehož návštěvě je zvláštní jízdné uplatněno.

1. Důchodci, kteří jsou držiteli platného průkazu vydaného

- Ústředním výborem Českého svazu bojovníků za svobodu,

- Konfederaci politických vězňů České republiky,

- Ústředí radou Svazu PTP-VTNP,

- Sdružením bývalých politických vězňů České republiky,

mají nárok na bezplatnou přepravu ve 2. vozové třídě. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality. Průkazy vydané Ústředním výborem Českého svazu bojovníků za svobodu, Konfederací politických vězňů České republiky, Sdružením bývalých politických vězňů České republiky a Ústřední radou Svazu PTP-VTNP musí být nejpozději do 31.března 2003 opatřeny kontrolní známkou pro běžný rok.

2. Nárok na bezplatnou přepravu nevzniká při jízdách do a ze zaměstnání nebo při služebních cestách.

3. Při použití 1. vozové třídy se uplatňuje obyčejné jízdné 1. vozové třídy.

1. Osoby s trvalým bydlištěm na území České republiky pobírající důchod

- starobní

- vdovský (pokud nemají trvalý pracovní poměr)

- sociální

- plný invalidní důchod

na základě důchodového výměru a ženy od dosaženého věku 57 let, které nepobírají žádný důchod a nemají trvalý pracovní poměr, mají nárok na zvláštní jízdné ve 2. vozové třídě ve výši maximálně 50 % obyčejného jízdného. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality.

2. Dopravce stanoví lhůtu, po které důchodce pobírající plný invalidní důchod prokáže znovu nárok na zvláštní jízdné. Maximální cena prolongační známky je 20 Kč.

1. Představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudci, o nichž tak stanoví zvláštní předpis³⁾, mají nárok na bezplatnou přepravu v 1. a 2. vozové třídě všech vlaků osobní přepravy.

Pojmy:

Dopravce¹⁾ - fyzická nebo právnická osoba, která provádí přepravu osob a věcí pro cizí potřebu

Peážní přeprava - vnitrostátní přeprava, u které část přepravní cesty vede přes území sousedního státu

Pohraniční bod - tarifní bod na rozhraní dvou železničních správ, ležící na státní hranici

Styčný bod - tarifní bod na rozhraní dvou tratí, obsluhovaných různými dopravci

Stanice - místo s výpravním oprávněním pro osobní dopravu

Tarifní vzdálenost - vzdálenost rozhodná pro určení jízdného, t.j. vzdálenost vypočtená za příslušnou trať podle kilometrických údajů v jízdním řádu provozovatele dráhy

Vlak vyšší kvality - vlak kategorie Expres, IC, EC, SC

Zkratky:

EC = EuroCity (vlak vyšší kvality, zařazený do mezinárodní sítě, složený z vozů 1. a 2. vozové třídy, se skupinovým řazením vozů)

IC = InterCity (vlak vyšší kvality, složený z vozů 1. a 2. vozové třídy, se skupinovým řazením vozů)

SC = SuperCity (vlak vyšší kvality s výrazně zkrácenou jízdní dobou, složený z vozů pouze 1. vozové třídy, s možností telefonního spojení a nabídkou dalších služeb)

ZTP = průkaz pro osobu zvlášť těžce postiženou na zdraví

ZTP/P = průkaz pro osobu zvlášť těžce postiženou na zdraví, jejíž stav vyžaduje doprovod