Animace načítání

Stránka se připravuje...


Věstník MZd ČR, částka 2/2011

Vzdělávací program
specializačního vzdělávání v oboru
VÝŽIVA DOSPĚLÝCH
3.1 Učební osnova základního modulu
3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu
3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné
3.2.1 Učební osnova odborného modulu OM 1
3.2.2 Učební osnova odborného modulu OM 2
3.2.3 Učební osnova odborného modulu OM 3
3.2.4 Učební osnova odborného modulu OM 4
3.2.5 Učební osnova odborného modulu OM 5
3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulů
5.1 Charakteristika výstupních vědomostí, dovedností a postojů, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializačního vzdělávání získal/a způsobilost
6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště

1 Cíl specializačního vzdělávání

Cílem specializačního vzdělávání v oboru Výživa dospělých je získání specializované způsobilosti s označením odbornosti Nutriční terapeut pro výživu dospělých osvojením si potřebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návyků týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro činnosti stanovené platnou legislativou.

2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání

Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Výživa dospělých je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání nutriční terapeut dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon č. 96/2004 Sb.).

Specializační vzdělávání nemusí být uskutečňováno při výkonu povolání, účastník vzdělávání však musí před přihlášením se k atestační zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou §56 odst. 6 zákona č. 96/2004 Sb.

Část specializačního vzdělávání lze absolvovat distanční formou studia, např. metodou e-learningu.

Optimální doba specializačního vzdělávání je 18 - 24 měsíců, kterou lze prodloužit nebo zkrátit při zachování počtu hodin vzdělávacího programu. V případě, že celková délka specializačního vzdělávání se od celodenní průpravy liší, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.

Vzdělávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdělávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoří alespoň 50 % celkového počtu hodin, včetně odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zařízení v rozsahu stanoveném tímto vzdělávacím programem. Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zařízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zařízení, kde účastník vzdělávání zahájil. Akreditovaná pracoviště disponují náležitým personálním, materiálním a přístrojovým vybavením.

Vzdělávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným počtem kreditů, přičemž ukončení každého modulu je realizováno hodnocením úrovně dosažených výsledků vzdělávání.

Podmínkou pro získání specializované způsobilosti oboru Výživa dospělých je:

zařazení do oboru specializačního vzdělávání,

výkon povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání minimálně 1 rok z období 6 ti let v rozsahu minimálně 1/2 stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby do data přihlášení se k atestační zkoušce,

absolvování teoretické výuky,

absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdělávacím programem,

získání stanoveného počtu kreditů určených vzdělávacím programem,

úspěšné složení atestační zkoušky.

3 Učební plán

Nedílnou součástí vzdělávacího programu je vedení studijního průkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Počet výkonů uvedených v kapitole 3.2 Učební osnovy odborných modulů - seznam výkonů je stanoven jako minimální, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale především po stránce praktické.

3.1 Učební osnova základního modulu

 
Základní modul ZM
 
Organizační a metodické vedení specializované nutriční péče
 
Typ modulu
 
povinný
 
Rozsah modulu
 
5 dnů teorie, tj. 40 hodin
 
Počet kreditů
 
20
 
Cíl:
 
Vybavit nutričního terapeuta znalostmi potřebnými k organizačnímu a metodickému vedení nutriční péče.
 
Téma
 
Rozpis učiva
 
Minimální počet hodin
 
Vzdělávání dospělých
 
Úvod do problematiky. Zásady vzdělávání dospělých, cíle, vedení, motivační faktory, hodnocení účastníků SV.
 
4
 
Právní problematika ve zdravotnictví
 
Základní zákonné a prováděcí předpisy ve zdravotnictví. Práva a povinnosti zdravotnických pracovníků. Povinná mlčenlivost. Právní odpovědnost ve zdravotnictví.
 
3
 
Moderní management v nutriční péči
 
Management a role manažera. Klíčové role a funkce vedoucího pracovníka ve zdravotnictví. Vedení a role vedoucího. Firemní kultura. Strategický management. Management změn, management času. Budování a řízení pracovního týmu. Personální management a rozvoj lidských zdrojů.
 
3
 
Kvalita a bezpečí zdravotní péče
 
Strategické řízení kvality zdravotní péče. Indikátory kvality ošetřovatelské péče a jejich sledování. Standardy ošetřovatelské péče, správné vedení zdravotnické dokumentace. řízení rizik a prevence nežádoucích událostí ve zdravotnických zařízeních včetně sledování a vyhodnocení. Externí a interní kontrola kvality.
 
4
 
Interpersonální dovednosti nutričního terapeuta
 
Podpůrné techniky zvládání pracovní zátěže, podpůrné techniky v komunikací s agresivním pacientem, komunikace se zvláštními skupinami pacientů. Etický přístup ke pacientům a jejich blízkým s ohledem na věk a charakter onemocnění. Identifikace faktorů ovlivňující kvalitu života pacientů.
 
4
 
Edukace
 
Edukace pacientů a jiných osob. Specifikace edukace seniorů, cizinců a zvláštních skupin nemocných. Tvorba edukačních materiálů. Zásady moderní prezentace.
 
4
 
Průzkumné a výzkumné šetření v nutriční péči
 
Charakteristika, specifika a význam výzkumu v nutriční péči. Techniky výzkumu, výzkumný proces a jeho fáze, etapy výzkumné práce. Volba a způsob vyhledávání vhodných témat. Etika výzkumu. Prezentace výsledků, aplikace poznatků do praxe.
 
5
 
Vybraná problematika veřejného zdraví
 
Vymezení problematiky veřejného zdraví, determinanty zdraví a jejich aktuální situace v ČR, aktuální zdravotní politika v evropském kontextu.
 
2
 
Radiační ochrana - ionizujícího záření, jeho základní druhy a vlastnosti, nepříznivé účinky ionizujícího záření, radiační zátěž obyvatel, způsoby ochrany před ionizujícím zářením, zásady pro pobyt v prostorách se zdroji ionizujícího záření, legislativa v oblasti radiační ochrany, odpovědnosti při využívání zdrojů ionizujícího záření.
 
2
 
Problematika závislostí - škodlivé užívání návykových látek (NL) a závislostí na NL v ČR. Přehled NL zneužívaných v ČR a jejich vlastností, zdravotní a právní aspekty související se zneužíváním NL a závislostí na NL.
 
2
 
Krizový management ve zdravotnictví
 
Mimořádné události a katastrofy (typy katastrof, definice katastrofy a medicíny katastrof, spektrum postižení). Krizová připravenost (definice, legislativní zázemí, orgány krizového řízení a jejich úkoly, organizace ve zdravotnictví, základní pojmy, plán krizové připravenosti zdravotnických zařízení. Hromadný výskyt postižených (základní pojmy, zdravotnický záchranný řetězec, zdravotnická záchranná služba, traumatologický plán nemocnice - základní úkoly, organizace práce při hromadném příjmu, třídění pacientů). Evakuace nemocnic (zásady evakuace, evakuační plán). Ochrana obyvatelstva (definice a základní pojmy, hlavní zásady, prostředky individuální ochrany, základní vybavení domácnosti, informování obyvatelstva, vzdělávání).
 
3
 
Ukončení modulu
 
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
 
4
 
Výsledky vzdělávání
 
Absolvent/ka:
zná zásady vzdělávání dospělých,
umí rozeznat a posoudit neetické a protiprávní chování spolupracovníků a vyhodnotit jeho důsledky,
zná základní zákonné a prováděcí předpisy ve zdravotnictví a je si vědoma právní odpovědnosti ve zdravotnictví,
umí vysvětlit význam pojmu management, řízení a vedení, popsat a vysvětlit kulturu organizace a její význam,
chápe nutnost vlastního odborného růstu a rozvoje,
umí rozpoznat své postoje, přístupy, způsob komunikace při personální práci, při efektivním hospodaření a při zjišťování potřeb a přání klientů/pacientů a jejich rodin,
uvědomuje si neustálou potřebu zvyšování kvality práce a spolupráce,
zná zásady prevence pochybení ve zdravotnické praxí,
zná vybranou problematiku edukace pacientů,
navrhuje a vypracovává plány edukace pacienta, případně
rodinných příslušníků a jiných osob,
postupuje dle moderních a vědecky ověřených metod, podílí se na výzkumných šetřeních a projektech,
zná účinky ionizujícího záření, systém radiační ochrany, zásady pro uplatňování požadavků radiační ochrany a praktické metody ochrany,
zná základy krizového managementu a umí se podílet na přechodu činnosti zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činností za podmínek nestandardních.
 
Způsob ukončení modulu
 
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.).

3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu

Absolvent/ka základního modulu je připraven/a:

podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpečnosti nutriční péče,

koordinovat práci členů týmu nutričních terapeutů,

hodnotit kvalitu nutriční péče,

identifikovat faktory ovlivňující kvalitu života pacientů,

provádět průzkumná a výzkumná šetřeních,

navrhovat a vypracovávat plány edukace pacienta, blízkých osob,

připravovat edukační materiály.

3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné péče.

Cíl: Připravit nutričního terapeuta pro oblast klinické výživy a specializované nutriční

3.2.1 Učební osnova odborného modulu OM 1

 
Odborný modul - OM 1
 
Klinická výživa a specializovaná nutriční péče
 
Typ modulu
 
Povinný
 
Rozsah modulu
 
10 dnů teorie, tj. 80 hodin
20 dnů odborná praxe, tj. 160 hodin
 
Počet kreditů
 
60 (40 kreditů za teoretickou část, 20 kreditů za praktickou část)
 
Téma
 
Rozpis učiva
 
Minimální počet hodin
 
Plošný nutriční screening
 
Metodika tvorby screeningových dotazníků pro jednotlivé typy zařízení, vyhodnocování získaných dat, práce se získanými daty.
 
4
 
Nutriční anamnéza
 
Anamnéza, fyzikální vyšetření, antropometrické vyšetření, laboratorní vyšetření, funkční vyšetření, nutriční index (prognostický, zánětlivý, rizikový).
 
10
 
Malnutrice
 
Definice malnutrice, rozdělení, klinický obraz a změny organizmu při hladovění, výskyt u jednotlivých onemocnění a věkových skupin.
 
6
 
Nutriční tým
 
Definice nutričního týmu, úkoly, jeho složení a způsob práce.
 
2
 
Stupňovitá nutriční péče
 
Definice, její hlavní úkoly a cíle.
 
2
 
Dietní systém
 
Stejný název, jiný význam. Metody zpracování, zpracovatelé.
 
3
 
Standardizace nutriční péče
 
Systematické posuzování výživového stavu pacienta, odpovídající úpravy stravy, včasné použití prostředků enterální klinické výživy, dokumentace a hodnocení účinků nutriční intervence.
 
3
 
Neodkladná první pomoc
 
Kardiopulmonální resuscitace + praktické nácviky.
 
4
 
Specializované nutriční postupy při střevních vývodech a po operací střev
 
Indikace provedení střevního vývodu - nádory, traumata, záněty, vrozené vady. Péče o pacienty s vývody. Jednotlivé druhy umělých vývodů. Dieta a péče o stomie. Časné komplikace. Pozdní komplikace. Stavy po střevních operacích, syndrom krátkého střeva. Problematika výživy u pacientů po operacích střeva a se střevními vývody. Perorální příjem. Umělá výživa enterální a parenterální. Zásady dietních opatření. Povolené a zakázané potraviny a technologické postupy.
 
3
 
Specializované nutriční postupy při idiopatických střevních zánětech
 
Idiopatické střevní záněty - Crohnova choroba, ulcerózní kolitída. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, průběh onemocnění, léčebné možnosti, komplikace. Zásady diety při Crohnova chorobě a ulcerózní kolitídě.
 
2
 
Specializovaný nutriční postup při antikoagulační léčbě
 
Krevní srážení a trombóza. Nemoci nebo klinické stavy vedoucí k trombóze. Léčba trombózy a další důvody antikoagulační léčby. Působení warfarinu a sledování jeho účinku. Význam stability účinku warfarinu a faktory stabilitu INR narušující. Úloha vitamínu K. Dieta a sortiment vhodných a nevhodných potravin. Výměnné jednotky. Doporučené postupy při přípravě diety.
 
3
 
Specializovaný nutriční postup při onemocnění slinivky břišní
 
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Umělá výživa při onemocnění slinivky břišní a přechod na pankreatickou dietu. Hlavní zásady a jednotlivé stupně pankreatické diety.
 
5
 
Specializovaný nutriční postup při dně
 
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Dietní opatření při kombinací dny s dalšími chorobami. Základní dietní zásady při léčbě a prevenci choroby.
 
2
 
Specializované nutriční postupy při onemocnění ledvin, močových cest a u dialýzovaných pacientů
 
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace a prevence u akutního a chronického selhání ledvin, nemoci glomerulů, nefrotického syndromu, zánětů močových cest, infekčních zánětů ledvin, kamenů ledvinových i močových. Nutriční postupy a opatření u jednotlivých renálních onemocnění a onemocněních močový cest. Aktuální nutriční postupy při hemodialýze a při peritoneální dialýze. Výživová opatření po transplantací ledvin.
 
5
 
Specializované nutriční postupy při onemocněních jícnu, vředové choroby žaludku, dvanácterníku
 
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace u jednotlivých peptických onemocnění. Dieta v prevenci a léčbě peptických onemocnění, technologie úpravy pokrmů.
 
3
 
Specializované nutriční postupy při diabetu, dyslipidémii, obezitě, metabolickém syndromu
 
Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčba. Diabetes jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění, diabetická dyslipidémie, diabetes - porucha metabolismu nejen sacharidů, nýbrž i lipidů a proteinů. Výskyt abdominální obezity - základní diagnostické kritérium metabolického syndromu. Výživová doporučení a postupy. Výživový preventivní program.
 
5
 
Specializované nutriční postupy v chirurgii
 
Obecné zásady perioperační výživy. Výživa u pacientů po chirurgických výkonech na zažívacím traktu. Akcelerovaná pooperační rehabilitace (Fast Track). Zvláštnosti výživy u pacientů v perioperačním období po výkonech v oblasti hlavy a krku. Perioperační výživa v traumatologii. Perioperační výživa u chirurgických výkonů mimo GIT. Výživa po porodu.
 
10
 
Ukončení modulu
 
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
 
8
 
Výsledky vzdělávání
 
Absolvent/ka:
zná metodiku a využívání výsledků plošného nutričního screeningu,
umí provádět nutriční anamnézu a vyšetření vedoucí ke stanovení nutričního stavu pacienta/klienta,
uvádí výsledky práce nutričního nutričního týmu do každodenní praxe s cílem zlepšit nutriční postupy u malnutričních klientů/pacientů,
definuje úkoly a cíle stupňovité nutriční péče,
zná zásady pro vypracování dietního systému a standardů nutriční péče pro určité zdravotnické zařízení a vypracování těchto dokumentů,
zná prevenci, diagnostiku, léčebné a specializované nutriční postupy u jednotlivých interních onemocnění,
je schopna posoudit výživový stav klienta/pacienta a sestavit plán individuální nutriční péče pro klienty/pacienty s vnitřními onemocněními,
vyhodnocuje účinnost individuálních nutričních postupů a zaznamenává je do dokumentace,
edukuje klienty/pacienty s vnitřními onemocněními a jejich rodinné příslušníky v oblasti specializované nutriční péče.
 
Způsob ukončení modulu
 
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.).
 
Seznam výkonů
 
Počet výkonů
 
Vyhodnotit výsledky plošného nutričního screeningu a realizovat příslušná opatření
 
10
 
Zhodnotit výživový stav pacienta na základě nutriční anamnézy, výsledků fyzikálního, antropometrického a laboratorního vyšetření
 
10
 
Zhodnotit rizika vzniku malnutrice
 
10
 
Vytvořit plán specializované nutriční péče u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů
 
5
 
Vytvořit edukační plán pro pacienta při propuštění do domácího prostředí
 
5
 
Edukovat rodinné příslušníky pacienta v domácí péči
 
4
 
Edukovat pacienta s vnitřním onemocněním o způsobu výživy v domácí péči
 
4
 
Edukovat pacienta o způsobu výživy před a po chirurgickém výkonu
 
5
 
Způsob ukončení modulu
 
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnění odborné praxe a otvrzení výkonů daných pro odborný modul 1.

3.2.2 Učební osnova odborného modulu OM 2

 
Odborný modul - OM 2
 
Metody stanovování individuálních nutričních potřeb u pacientů v těžkých stavech
 
Typ modulu
 
povinný
 
Rozsah modulu
 
5 dnů, tj. 40 hodin teoretické výuky
5 dnů, tj. 40 hodin odborné praxe na pracovišti akreditovaného zařízení
 
Počet kreditů
 
35 (20 kreditů za teoretickou část, 15 kreditů za praktickou část)
 
Téma
 
Rozpis učiva
 
Minimální počet hodin
 
Fyziologie metabolizmu substrátů a energetické zdroje
 
Zisk energie buňkou; metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin, mitochondrie; energetické zdroje organizmu.
 
7
 
Poruchy vodního a inerálního hospodářství
 
Poruchy acídobazické rovnováhy; metabolická a respirační acídóza a alkalóza.
 
4
 
Změny metabolizmu při hladovění
 
Změny metabolizmu při prostém hladovění u jednotlivých substrátů; ostatní metabolické změny; základní metabolické hormony; metabolická reakce na stres, metabolická reakce při stresovém hladovění.
 
4
 
Vyšetření nutričního stavu pacienta
 
Nutriční anamnéza; diagnóza malnutričního stavu; klinické hodnocení fyziologických funkcí; fyzikální vyšetření, antropometrické vyšetření, laboratorní sceening.
 
7
 
Stanovení energetické potřeby
 
Energetický výdej a jeho stanovení měřením, propočtem; propočty energetických hodnot u kritícky nemocných.
 
5
 
Enterální výživa a nutriční podpora
 
Definice, indikace, kontraindikace, komplikace; aplikační systémy, sipping, nutriční strategie v těžkých stavech.
 
5
 
Parenterální výživa
 
Definice, rozdělení, indikace, kontraindikace a komplikace; strategie v těžkých stavech.
 
4
 
Ukončení modulu
 
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
 
4
 
Výsledky vzdělávání
 
Absolvent/ka:
zná metabolizmus jednotlivých živin,
definuje příčiny poruch minerálního a vodního hospodářství, změny metabolizmu jednotlivých živin a hormonů v důsledku stresového hladovění,
zná a umí aplikovat vyšetřovací metody nutričního stavu pacienta, dostupné prostředky enterální výživy, nutriční podpory a parenterální výživy,
vyhodnocuje individuální potřeby energie,
vyhodnocuje poruchy vodního a minerálního hospodářství a navrhuje doplnění celkového příjmu,
reaguje na jednotlivé druhy hladovění adekvátní nutriční podporou,
vyhodnocuje výsledky vyšetření výživového stavu a navrhuje účinný nutriční režim,
je schopna stanovovat, měřit a propočítat energetickou potřebu u kritícky nemocných, připravovat individuální enterální podporu a podílet se na strategii využití parenterální výživy u pacienta v těžkém stavu.
 
Seznam výkonů
 
Počet výkonů
 
Posouzení potřeb a sestavení plánu nutriční péče u pacientů v těžkých stavech
 
5
 
Vyhodnocení somatických i nutričních rizik s následnou dokumentací
 
5
 
Sestavování individuálních nutričních režimů dle stanovené diagnózy
 
5
 
Doporučování individuálních realimentačních postupů
 
5
 
Provádění individuálních propočtů nutričních potřeb dle stanovené diagnózy
 
5
 
Doporučování změn způsobu podávání stravy
 
2
 
Sledování a vyhodnocování pitného režimu
 
5
 
Sledování příjmu stravy a vyhodnocování jejího přijatého množství
 
5
 
Doporučování výživových doplňků s přihlédnutím na druh onemocnění a věk pacienta
 
5
 
Provádění propočtů enterální výživy a nutriční podpory
 
2
 
Způsob ukončení modulu
 
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, simulace výkonů na modelu, apod.), splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 2.

3.2.3 Učební osnova odborného modulu OM 3

 
Odborný modul - OM 3
 
Komunitní nutriční péče a poradenství u seniorů
 
Typ modulu
 
povinný
 
Rozsah modulu
 
5 dnů, tj. 40 hodin teoretické výuky
5 dnů, tj. 40 hodin odborné praxe na pracovišti akreditovaného zařízení
 
Počet kreditů
 
35 (20 kreditů za teoretickou část, 15 kreditů za praktickou část)
 
Téma
 
Rozpis učiva
 
Minimální počet hodin
 
Fyziologie metabolismu ve vyšším věku
 
Změny přijmu a výdej energie buňkou. Změny metabolizmu substrátů, funkce mitochondrií. Energetické zdroje lidského organismu.
 
5
 
Poruchy vodního a minerálního hospodářství ve vyšším věku
 
Poruchy acídobazické rovnováhy, metabolická a respirační acídóza, metabolická a respirační alkalóza.
 
4
 
Změny metabolismu při sarkopénii
 
Metabolismus glukózy, metabolismus tuků a ketolátky, metabolismus bílkovin, ostatní metabolické změny. Základní metabolické hormony.
 
4
 
Patologické změny související se stárnutím
 
Poruchy vstřebávání živin, poruchy vylučování. Změny metabolismu glukózy. Poruchy vnímání chuti a čichu, žízně. Psychická onemocnění ve vyšším věku. Poruchy termoregulace.
 
4
 
Vzájemné vazby léků s potravinami
 
Polypragmazie, ovlivnění léků výživou, ovlivnění výživy léky.
 
2
 
Vyšetření nutričního stavu seniora
 
Diagnóza malnutričního stavu. Nutriční anamnéza, klinické hodnocení fyziologických funkcí. Fyzikální vyšetření, antropometrické měření, laboratorní vyšetření.
 
3
 
Stanovení nutričních potřeb seniorů
 
Energetický výdej, jeho stanovení. Stanovení energetického výdeje měřením a propočtem. Propočty energetických potřeb seniora.
 
3
 
Požadavky na nutriční péči o seniory
 
Výběr potravin, technologická úprava, tvorba jídelníčků. Modulární dietetika, sipping, enterální výživa. Výživa do NGS a PEG, PEJ.
 
2
 
Specifika stravování v zařízeních sociální péče
 
Zásadní pravidla při sestavování specializovaných nutričních postupů. Postupné snižování energetického přijmu. Výběr potravin a technologické zpracování léčebné výživy s přihlédnutím na onemocnění provázející obézního dětského pacienta a věk.
 
3
 
Komunikační dovednosti při edukací seniora
 
Verbální a neverbální komunikace. Komunikace s pacienty/klienty s psychickými obtížemi, s chronickým onemocněním, s poruchami sluchu, zraku, řeči, s poruchami pohybového aparátu.
 
2
 
Specifika edukace a edukačních materiálů
 
Schopnost pacienta/klienta porozumět psanému textu, vnímat a porozumět edukací. Specifika edukace rodiny. Pravidla pro tvorbu a používání edukačních materiálů.
 
2
 
Aktuální legislativa
 
Legislativa ve vazbě na přípravu stravy. Legislativa související s postavením klienta, práva a povinnosti klienta a poskytovatele. Legislativa související s úkony zdravotní péče.
 
2
 
Ukončení modulu
 
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
 
4
 
Výsledky vzdělávání
 
Absolvent/ka:
orientuje se ve fyziologii metabolismu jednotlivých živin s ohledem na stárnutí organismu,
definuje příčiny poruch vodního a minerálního hospodářství u seniorů,
definuje příčiny metabolických změn způsobujících sarkopénii a je schopen ji individuálně nutričně ovlivňovat,
definuje příčiny patologických změn souvisejících se stárnutím,
definuje důsledky polypragmazie u chronicky nemocných seniorů a interakce mezi léky a potravinami,
aplikuje vyšetřovací metody nutričního stavu a stanovování energetických potřeb,
vyhodnocuje individuální potřeby energie,
hodnotí možnosti nutričního ovlivnění jednotlivých poruch,
uzpůsobuje výživu seniorů dle stavu a tím zajišťuje dostatečný příjem,
sestavuje výživu v souladu s požadavky na nutnou farmakoterapii;
vyhodnocuje výsledky získané při vyšetření výživového stavu a navrhuje účinný nutriční režim,
zná odlišnosti při tvorbě jídelních doporučení pro seniory, včetně využití modulárních dietetik a sippigu, zná charakteristické požadavky na stravování seniorů v zařízeních sociální péče,
umí používat odlišnosti v komunikací při práci se seniory, ovládá komunikační techniky při edukací seniorů, vytváří edukační materiály s tématikou zdravé i léčebné výživy,
aplikuje právní předpisy související s komunitní nutriční péči i zdravotní péčí o seniory.
 
Seznam výkonů
 
Počet výkonů
 
Posouzení potřeb a sestavení plánu nutriční péče pro pacienty seniory
 
2
 
Vyhodnocení somatických i nutričních rizik s následnou dokumentací
 
2
 
Sestavování individuálních nutričních režimů dle stanovené diagnózy
 
5
 
Provádění individuálních propočtů nutričních potřeb dle stanovené diagnózy
 
5
 
Doporučování individuálních realimentačních postupů
 
5
 
Doporučování výživových doplňků s přihlédnutím na druh onemocnění a věk
 
5
 
Sledování pitného režimu pacienta/klienta
 
5
 
Sledování přijmu stravy a vyhodnocování množství přijatého množství
 
5
 
Doporučování změn způsobu podávání výživy
 
2
 
Provádění propočtu enterální výživy a nutriční podpory
 
2
 
Edukace seniorů problematice výživy v komunitě i jedinců a rodinných příslušníků
 
2
 
Zpracování edukačního materiálu pro komunitu seniorů
 
2
 
Způsob ukončení modulu
 
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 3.

3.2.4 Učební osnova odborného modulu OM 4

 
Odborný modul - OM 4
 
Nutriční péče a poradenství u pacientů s onkologickým onemocněním
 
Typ modulu
 
povinný
 
Rozsah modulu
 
5 dnů, tj. 40 hodin teoretické výuky
5 dnů, tj. 40 hodin odborné praxe na pracovišti akreditovaného zařízení
 
Počet kreditů
 
35 (20 kreditů za teoretickou část, 15 kreditů za praktickou část)
 
Téma
 
Rozpis učiva
 
Minimální počet hodin
 
Fyziologie metabolismu substrátů a energetické zdroje u zdravého
 
Zisk energie buňkou. Metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů. Úloha mitochondrií. Energetické zdroje zdravého lidského organismu.
 
2
 
Změny metabolismu u onkologicky nemocného
 
Metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a energetický výdej u onkologického pacienta. Mediátory metabolických změn.
 
3
 
Mechanizmy vzniku kachexie
 
Hormonální a metabolické abnormality. Energetická bilance. Cytokiny a metabolické abnormality.
 
3
 
Typy nádorů, jejich chování a diagnostika
 
Nezhoubné nádory, zhoubné nádory a diagnostické metody.
 
2
 
Protinádorová léčba, její typy dle cíle
 
Kurativní léčba. Adjuvantní léčba. Neoadjuvantní léčba. Paliativní léčba.
 
1
 
Protinádorová léčba, její typy dle léčebné metody, zásady nutriční péče
 
Léčba chirurgická. Léčba zářením - radioterapie. Chemoterapie. Hormonální lečba. Biologická léčba. Protisměrná léčba. Genová léčba.
 
3
 
Nežádoucí účinky protinádorové léčby a jejich ovlivnění
 
Vedlejší účinky na GIT, krvetvorbu, na kůži a vlasové folikuly, na pohlavní orgány. Celkové příznaky.
 
3
 
Dietní opatření při nebo po léčbě nádorových onemocnění
 
Ztráta chuti k jídlu, pocit na zvracení, zvracení, celková nevolnost. Změna vnímání chuti a vůní. Bolest v ústech a krku (mukositída). Suchost v ústech (xerostomie). Obtíže žvýkací a polykací (dysfagie). Obstrukce střev nebo trávícího traktu. Zácpa. Průjem. Ztráta hmotnosti. Nemožnost přijímat stravu per os. Nárůst hmotnosti. Rizika infekcí a zatížení organismu patogeny v potravě.
 
3
 
Nejčastější dietní úpravy při protinádorové léčbě
 
Šetřící úprava stravy u onkologických pacientů. Šetřící úprava stravy u diabetiků s onkologickým onemocněním. Strava se sníženým obsahem nestravitelných zbytků. Stravování při vytvoření stomie.
 
10
 
Alternativní výživa
 
Vegetariánství, makrobíotika, terapie vitamínem C, terapie šťávami. Potravinové doplňky výživy.
 
4
 
Výživa a edukace onkologicky nemocných v domácí péči
 
Vyšetření výživového stavu nemocného při stanovení onkologické diagnózy. Výživová doporučení před hospitalizací, v průběhu vyšetření a plánované léčby. Edukace rodiny. Pravidla pro tvorbu a použití edukačních materiálů.
 
2
 
Ukončení modulu
 
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
 
4
 
Výsledky vzdělávání
 
Absolvent/ka:
orientuje se ve fyziologii metabolismu jednotlivých živin u zdravého organismu;
zná příčiny metabolických změn u onkologického pacienta;
zná příčiny hormonálních a metabolických změn, působení cytokinů způsobujících vznik nádorové kachexie;
definuje rozdíly biologického chování nezhoubných a zhoubných nádorů;
zná charakteristické požadavky na stravování onkologicky nemocných u jednotlivých léčebných metod, orientuje se v rozdílech jednotlivých léčebných postupů;
zná léčebné účinky a jednotlivé typy vedlejších účinků;
zná odlišnosti při tvorbě jídelních doporučení u onkologicky nemocných včetně využití modulárních dietetik a sippingu;
definuje veškeré prostředky enterální výživy;
zná charakteristické požadavky na úpravu stravy při jednotlivých zdravotních komplikacích při protinádorové léčbě;
definuje hlavní charakteristiky jednotlivých typů alternativní výživy, jejich působení na metabolismu onkologického pacienta;
umí charakterizovat přednosti domácí péče v souvislosti s výživovými doporučeními;
vyhodnocuje individuální potřeby energie;
je schopen/a zhodnotit možnosti nutričního ovlivnění jednotlivých poruch;
je schopen/a individuálně nutričnČ ovlivňovat nádorovou kachexii s cílem zlepšení stavu výživy onkologicky nemocného;
je schopen/a ovlivnit výživou jednotlivá stádia onemocnění tak, aby se zabránilo rozvinutí nebo zlepšení nádorové kachexie pomocí cílené nutriční podpory;
orientuje se v cílech jednotlivých typech léčby ve vztahu k výživě;
identifikuje možnosti vzniku vedlejších účinků u jednotlivých léčebných metod;
sestavuje jídelníčky dle nutričních požadavků, výběru potravin a technologické úpravy při jednotlivých komplikacích u onkologicky nemocných;
ovládá praktické využití alternativních výživových postupů pro onkologického pacienta;
vytváří individuální výživová doporučení a edukační materiály pro onkologické pacienty pro přechod do domácí péče.
 
Seznam výkonů
 
Počet výkonů
 
Posouzení potřeb a sestavení plánu nutriční péče u onkologických pacientů
 
5
 
Vyhodnocení somatických i nutričních rizik s následnou dokumentací
 
5
 
Sestavování individuálních nutričních režimů dle stanovené diagnózy
 
5
 
Provádění individuálních propočtů nutričních potřeb dle stanovené diagnózy
 
5
 
Doporučování individuálních realimentačních postupů
 
5
 
Doporučování výživových doplňků s přihlédnutím na druh onemocnění a věk
 
5
 
Sledování pitného režimu onkologického pacienta
 
5
 
Sledování přijmu stravy a vyhodnocování množství přijatého množství
 
5
 
Doporučování změn způsobu podávání výživy
 
2
 
Provádění propočtu enterální výživy a nutriční podpory
 
2
 
Edukace onkologického pacienta a jeho rodinných příslušníků v problematice výživy při vzniklých komplikacích
 
5
 
Zpracování edukačního materiálu pro konkrétního onkologického pacienta
 
2
 
Způsob ukončení modulu
 
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 4.

3.2.5 Učební osnova odborného modulu OM 5

 
Odborný modul - OM 5
 
Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zařízení
 
Odborná praxe
 
5 dnů, tj. 40 hodin praxe na pracovišti akreditovaného zařízení
 
Počet kreditů
 
15
 
Seznam výkonů
 
Počet výkonů
 
Vyhodnocení nutričního stavu pacientů s různými onemocněními
 
10
 
Vytvoření plánu specializované nutriční péče o pacienty s různými onemocněními
 
10
 
a) Edukace pacienta s PEG o výživě před propuštěním do domácího prostředí
 
5
 
b) Edukace pacienta se stomií o výživě před propuštěním do domácího prostředí
 
5
 
Edukace pacienta s diabetem mellitem při první návštěvě v diabetologické ambulanci
 
5

3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulů

Absolvent/ka odborných modulů je připraven/a:

vyhodnocovat stav výživy na základě provedených vyšetření nutných ke zjišťování stavu výživy u jednotlivých věkových skupin dospělých ve zdraví a nemoci,

sledovat a vyhodnocovat nutriční stav z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod a podílet se na jejich řešení,

sestavovat výživové programy ve zdraví a nemoci,

sestavovat a propočítávat nutriční postupy pro pacienty v těžkých stavech,

sestavovat a propočítávat nutriční postupy pro pacienty s vnitřním onemocněním a při chirurgické léčbě,

sestavovat a propočítávat nutriční postupy pro pacienty s metabolickým onemocněním (diabetes mellitus),

sestavovat a propočítávat nutriční postupy pro pacienty s onkologickým onemocněním.

4 Hodnocení výsledků vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání

Akreditované zařízení přidělí každému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem akreditovaného zařízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat a průběžně prověřuje znalosti (vědomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště, má specializovanou způsobilost v oboru a osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

a) Průběžné hodnocení školitelem:

školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání. Do studijního průkazu zapisuje ukončení každého modulu a získaný počet kreditů.

b) Předpoklad pro vykonání atestační zkoušky:

absolvování teoretické a praktické výuky; včetně splnění požadované odborné praxe v akreditovaném zařízení potvrzené ve studijním průkazu a splnění výkonů obsažených ve vzdělávacím programu potvrzené přiděleným školitelem,

získání příslušného počtu kreditů.

c) Vlastní atestační zkouška probíhá dle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů.

5 Profil absolventa

Absolvent specializačního vzdělávání v oboru Výživa dospělých bude připraven provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou nutriční péči. Je oprávněn na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou zabezpečovat nutriční péči v rozsahu své specializované způsobilosti stanovené činnostmi, ke kterým je nutriční terapeut pro výživu dospělých připraven na základě tohoto vzdělávacího programu a platné legislativy.

5.1 Charakteristika výstupních vědomostí, dovedností a postojů, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializačního vzdělávání získal/a způsobilost

Nutriční terapeut/ka pro výživu dospělých se specializovanou způsobilostí v oboru Výživa dospělých je připraven/a:

podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpečnosti nutriční péče,

koordinovat práci týmu nutričních terapeutů v oblasti nutriční péče o dospělé pacienty,

edukovat dospělé pacienty případně blízké osoby ve specializovaných nutričních postupech a připravovat pro ně informační materiály,

sledovat a vyhodnocovat nutriční stav dospělého pacienta a při vzniku komplikací se podílí na jejich řešení,

plánovat a zajišťovat specializovanou a vysoce specializovanou nutriční péči u dospělých pacientů s různými onemocněními,

plánovat a zajišťovat specializovanou a vysoce specializovanou nutriční péči u dospělých pacientů v terminálním stadiu,

edukovat blízké osoby v zajišťování potřebné nutriční péče ve vlastním prostředí,

provádět průzkumná šetření za účelem identifikace oblastí pro zlepšení kvality nutriční péče,

vést specializační vzdělávání v oboru výživy dospělých,

provádět poradenskou činnost v nutričních poradnách a ambulancích.

6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť

Vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení a pracoviště zajišťující výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditovány dle ustanovení §45 zákona č. 96/2004 Sb. Tato zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle příslušného vzdělávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zařízení jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.

6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště

Personální požadavky

Školitelem pro praktickou část se rozumí zaměstnanec akreditovaného zařízení ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů, který organizuje a řídí teoretickou nebo praktickou část specializačního vzdělávání.*

Školitelem může být pouze nutriční terapeut se specializovanou způsobilostí v oboru specializace a je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“.

Školitelem může být i lékař.

Lektorem pro teoretickou část se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické části specializačního vzdělávání.

Lektorem může být zdravotnický pracovník, který je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“.

Lektorem může být lékař i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing. atd.), která odpovídá zaměření vzdělávacího programu (předměty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a řízení, atd.).

Pedagogické schopnosti.

Doklady o odborné, specializované event. pedagogické způsobilosti.

Materiální a technické vybavení

Musí odpovídat standardům a platné legislativě.

Pro teoretickou část vzdělávacího programu standardně vybavená učebna s PC a dataprojektorem a s možností přístupu k internetu.

Modely a simulátory potřebné k výuce praktických dovedností KPR.

Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení).

Organizační a provozní požadavky

Pro teoretickou část vzdělávacího programu - jiná zařízení, která mají smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péče dle příslušného oboru specializace.

Pro praktickou část vzdělávacího programu - poskytování zdravotní péče dle příslušného oboru.

Pro praktickou část vzdělávacího programu smluvní vztah s jedním nebo více akreditovaným zařízením z důvodu zajištění komplexnosti vzdělávacího programu.

Bezpečnost a ochrana zdraví

Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany včetně ochrany před ionizujícím zářením.

Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik.

7 Tabulka modulů

 
Specializační vzdělávání v oboru
 
Kód
 
Typ
 
Název
 
Rozsah
 
Počet kreditů
 
ZM
 
P
 
Organizační a metodické vedení specializované nutriční péče
 
1 týden T - 40 hodin
 
20 (á 4 kredity/den)
 
OM 1
 
P
 
Klinická výživa a specializovaná nutriční péče
 
2 týdny T - 80 hodin
4 týdny Pr - 160 hodin
 
40 (á 4 kredity/den)
20 (á 1 kredit/den)
 
OM 2
 
P
 
Metody stanovování individuálních nutričních potřeb u pacientů v těžkých stavech
 
1 týden T - 40 hodin
1 týden Pr - 40 hodin
AZ
 
20 (á 4 kredity/den)
15 (á 3 kredity/den)
 
OM 3
 
P
 
Komunitní nutriční péče a poradenství u seniorů
 
1 týden T - 40 hodin
1 týden Pr - 40 hodin
AZ
 
20 (á 4 kredity/den)
15 (á 3 kredit/den)
 
OM 4
 
P
 
Nutriční péče a poradenství u pacientů s onkologickým onemocněním
 
1 týden T - 40 hodin
1 týden Pr - 40 hodin
AZ
 
20 (á 4 kredity/den)
15 (á 3 kredity/den)
 
OM 5
 
P
 
Odborná praxe na akreditovaném pracovišti
 
1 týden Pr - 40 hodin
AZ
 
15 (á 3 kredity/den)
 
 
 
 
T - teorie Σ 240
Pr - praxe Σ 160
Pr - AZ Σ 160 hodin
 
 
 
 
 
Celkem 560 hodin
 
200 kreditů

Vysvětlivky: P - povinné, T - teorie, Pr - praxe, P - AZ - praxe na akreditovaném pracovišti

8 Seznam doporučených zdrojů

Doporučená literatura

BÁRTLOVÁ, S. Sociologie medicíny a zdravotnictví. 6. přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005. 188 s. ISBN 80-247-1197-4.

BÁRTLOVÁ, S.; SADÍLEK, P.; TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošetřovatelství. 2. přeprac. a dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X.

BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 86 s. ISBN 80-7013-439-9.

BENEŠ, M. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 135 s. ISBN 978-80-247-2580-2.

České ošetřovatelství 12 : Zdravotnické právo v ošetřovatelské praxí I. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2003. 73 s. ISBN 80-7013-376-7.

České ošetřovatelství 13: Sestra a pacient (Komunikace v praxí). Zdravotnické právo v ošetřovatelské praxí II. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2003. 67 s. ISBN 80-7013-388-0.

JOBÁNKOVÁ, M. a kol. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 3. nezměn. vyd. Brno: NCO NZO, 2003. 225 s. ISBN 80-7013-390-2.

JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxí. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2.

KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 263 s. ISBN 80-200-1307-5.

KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 280 s. ISBN 80-7178-774-4.

KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 200 s. ISBN 80-247-0179-0.

KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 119 s. ISBN 978-80-247-3149-0.

KŘIVOHLAVÝ, J.; PEČENKOVÁ, J. Duševní hygiena zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 80 s. ISBN 80-247-0784-5.

ANDcL, M. Diabetes mellitus a další poruchy metabolismu. 1. vyd. Praha: Galén, 2001. 21s. ISBN 80-7262-047-9.

ANDĚL, M. a kol. Vliv výživy a intenzivní metabolické péče na orgánové funkce a pooperační stavy. 1. vyd. Hradec Králové: Nukleus HK, 2003. 104 s. ISBN 80-86225-35-6.

BARTOŠ, V.; PELIKÁNOVÁ, T. a kol. Praktická diabetologie. 3. rozšíř. vyd. Praha: Maxdorf , 2003. 479 s. ISBN 80-85912-69-4.

BENEŠ, P. Základy umělé výživy: nutriční péče pro nemocniční praxí . 1. vyd. Praha: Maxdorf, 1999. 108 s. ISBN 80-85800-71-3.

BĚLOBRÁDKOVÁ, J.; BRÁZDOVÁ, L. Diabetes mellitus. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 161 s. ISBN 80-7013-446-1.

BULKOVÁ, V. Nauka o poživatinách. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 1999. 204 s. ISBN 80-7013-293-0.

ČERMÁKOVÁ, M.; ŠTĚPÁNOVÁ, I. Klinická biochemie 1. díl. 2. uprav. vyd. Brno: NCO NZO, 2010. 130 s. ISBN 978-80-7013-515-0.

ČERMÁKOVÁ, M. a kol. Klinická biochemie 2. díl. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 164 s. ISBN 80-7013-424-0.

ČERVENKOVÁ, R. Celiakie. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 64 s. ISBN 80-7262-425-3.

DASTYCH, M.; BREINEK, P. a kol. Klinická biochemie: bakalářský obor Zdravotní laborant. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 232 s. ISBN 978-80-210-4572-9.

FRAŇKOVÁ, S.; DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 256 s., ISBN 80-246-0548-1.

GROFOVÁ, Z. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 237 s. ISBN 978-80-247-1868-2.

CHARVÁT, J.; KVAPIL, M. a kol. Praktikum umělé výživy: učební texty k praktickým cvičením z umělé výživy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 155 s. ISBN 80-246-1303-4.

KAŇKOVÁ, K. Poruchy metabolizmu a výživy: vybrané kapitoly z patologické fyziologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 59 s. ISBN 80-210-3670-2.

KELLER, U. a kol. Klinická výživa. 1. vyd. Praha: Scientia medica, 1993. 235 s. ISBN 80-85526-08-5.

KLEIWÄCHTEROVÁ, H.; BRÁZDOVÁ, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. 2. přeprac. vyd. Brno: IDVPZ, 2001. 102 s. ISBN 80-7013-336-8.

KOHOUT, P. a kol. Výživa u pacientů s idiopatickými střevními záněty. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2004. 174 s. ISBN 80-7345-023-2.

KOHOUT, P.; KOTRLÍKOVÁ, E. Základy klinické výživy. 1. vyd. Praha: Agentura Frigl, 2005. 113 s. ISBN80-86912-08-6.

KOHOUT, P.; PAVLÍČKOVÁ, J.: Celiakie a bezlepková dieta: dieta a rady lékaře. 3. vyd. Praha: Maxdorf, 2006. 166 s. ISBN 80-7345-070-4.

KOHOUT, P.; SKLÁDANÝ, L. Perkutánní endoskopická gastrostomie a její místo v algoritmu umělé výživy. 1. vyd. Praha: Galén, 2002. 255 s. ISBN 80-7262-191-2.

KRCH, F. D. Bulimie: Jak bojovat s přejídáním. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha : Grada, 2003. 195 s. ISBN 978-80-247-2130-9.

KRCH, F. D. Mentální anorexie. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 235 s. ISBN 80-7178-598-9.

KRCH, F. D. a kol. Poruchy příjmu potravy. 2. aktual. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2005. 255 s. ISBN 80-247-0840-X.

KUDLOVÁ, E. a kol. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009. 287 s. ISBN 978-80-246-1735-0.

KVASNIČKOVÁ, A. Alergie z potravin. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1998. 60 s. ISBN 80-85120-93-3.

MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 309 s. ISBN 978-80-7367-331-4.

MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 156 s. ISBN 80-247-1024-2.

MUSIL, D. Klinická výživa a intenzivní metabolická péče. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 109 s. ISBN 80-244-0566-0.

NAVRÁTILOVÁ, M.; ČEŠKOVÁ, E.; SOBOTKA, L. Klinická výživa v psychiatrii : teoretické předpoklady, praktická doporučení, osobní zkušenosti. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2000. 270 s. ISBN 80-85912-33-3.

PERLÍN, C. a kol. Potravinové tabulky část 2. Chemické složení a energetický obsah poživatin „v hodnotách jak snědeno“. 1. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 1993. 66 s. ISBN 80-85120-44-5.

PRUDIL, L. Základy právní odpovědnosti ve zdravotnictví. 4. dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 77 s. ISBN 80-7013-433-X.

RYBKA, J. a kol. Diabetologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 283 s. ISBN 80-247-1612-7.

SCHUENEMAN, M. Jed nebo lék : kalorie, cholesterol: výživová fakta a hodnoty stovek druhů potravin, se kterými se setkáváte každý den. 1. čes. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2007. 208 s. ISBN 978-80-7352-623-8.

SOBOTKA, L.; NOVÁK, F.; VAŇKOVÁ, D. Klinická výživa a metabolická péče v gastročnterologii a gerontologii. 1. vyd.. Hradec Králové: Nucleus HK, 2006. 145 s. ISBN 80-86225-91-7.

STARNOVSKÁ, T.; CHOCENSKÁ, E. Nutriční terapie. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 39 s. ISBN 80-7262-387-7.

SVOBODNÍK, P. Management pro zdravotníky v kostce. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7013-498-6.

ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství I. 1. vyd. dotisk. Praha: Grada, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-1148-5.

ŠKRLA, P. Především neublížit: cesta k prevenci pochybení v léčebné a ošetřovatelské péči. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 162 s. ISBN 80-7013-419-4.

ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství II. 1. vyd. dotisk. Praha: Grada, 2010. 212 s. ISBN 978-80-247-1777-7.

URBÁNKOVÁ, P.; URBÁNEK, L. a kol. Klinická výživa v současné praxí. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 104 s. ISBN 978-80-7013-473-3.

VONDRÁČEK, L.; VONDRÁČEK, J. Odpovědnost při poskytování ošetřovatelské péče. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 30 s. ISBN 80-7262-392-3.

VONDRÁČEK, L.; VONDRÁČEK, J. Pochybení a sankce při poskytování ošetřovatelské péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 68 s. ISBN 80-247-0705-5.

VONDRÁČEK, L.; WIRTHOVÁ, V. Právní minimum pro sestry: příručka pro praxí. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 95 s. ISBN 978-80-247-3132-2.

WILHELM, Z. a kol. Výživa v onkologii. 2. přeprac. a dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2004. 259 s. ISBN 80-7013-410-0.

ZADÁK, Z. Výživa v intenzivní péči. 2. rozš. a aktual. vyd. Praha : Grada, 2008. 542 s. ISBN 978-80-247-2844-5.

ZADÁK, Z. Klinická výživa a metabolická péče u těžce nemocných. 1. vyd. Hradec Králové: Nukleus HK, 2000. 80 s. ISBN 80-86225-02-X.

ZACHAROVÁ, E.; HERMANOVÁ, M.; ŠRÁMKOVÁ, J. Zdravotnická psychologie:teorie a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 125 s. ISBN 978-80-247-2068-5.

* Školitelem může být i mentor, který splňuje požadavky na školitele stanovené vzdělávacím programem