Plné znění - Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR • Částka: 6 • Rok: 2011

Vzdělávací program

nástavbového oboru *

ONKOCHIRURGIE

* Certifikovaný kurz (název „nástavbový obor“ vyplývá z legislativní zkratky dle vyhlášky č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů).

1 Cíl vzdělávání v nástavbovém oboru

Cílem vzdělávání v nástavbovém oboru onkochirurgie je získat vysokou kvalifikaci pro léčbu solidních nádorů. Předpokládá to splnění následujících požadavků:

• zvládnutí teoretických základů oboru onkologie a základních principů diagnostiky nádorových chorob,
• zvládnutí multidisciplinárního přístupu v léčbě nádorových onemocnění a seznámit se se základy chemoterapie a radioterapie s důrazem na moderní zásady neo- a adjuvantní léčby,
• ovládat indikační kritéria radikální i paliativní chirurgické léčby, indikační kritéria miniinvazivních postupů a znalost principů léčby i u hraničících oborů, jako je intervenční radiologie a endoskopie,
• ovládat samostatně prakticky všechny typy onkochirurgických operací v oblasti chirurgie, kterou se onkochirurg zabývá, včetně miniinvazivních endoskopických technik. V oblastech onkochirurgie, které nejsou předmětem jeho pravidelné pracovní náplně zvládnout principy této léčby,
• ovládat základy vědecké práce a pravidla pro vedení odborných diskuzí a seznámit se s potřebnou zdravotnickou legislativou,
• podílet se na odborné výchově a dalším vzdělávání spolupracovníků, být schopen podílet se na koordinaci a řízení interdisciplinárních týmů.

2 Minimální požadavky na vzdělávání v nástavbovém oboru

Podmínkou pro zařazení do nástavbového oboru onkochirurgie je získání specializované způsobilosti v oboru chirurgie.

Vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době podle ustanovení §83 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.

Celková délka přípravy v oboru onkochirurgie je v minimální délce 36 měsíců, z toho

2.1 Specializovaný výcvik - v délce minimálně 36 měsíců

Část I.

a) povinná praxe

Výcvik probíhá na akreditovaných pracovištích, která disponují náležitým personálním a přístrojovým vybavením a zázemím pro školence.

Pokud praxe probíhá na akreditovaném pracovišti pro nástavbový obor onkochirurgie, může být zpětně uznána (maximálně v rozsahu 2 let). Tato absolvovaná odborná praxe se může započítat při dalším vzdělávání, pokud odpovídá její obsah příslušnému vzdělávacímu programu (dle ustanovení §5 odst. 8 zákona č. 95/2004 Sb.).

b) povinná doplňková praxe

2.2 Teoretická část vzdělávacího programu

Část II.

c) účast na vzdělávacích aktivitách - povinná

Pokud školenec absolvuje tytéž kurzy v rámci jiného vzdělávacího programu v době ne delší než 5 let, nemusí je absolvovat a započítají se.

d) alternativní nepovinná praxe - doporučená

Akreditované pracoviště

Max. 2 roky z 28 měsíční praxe na kterémkoliv akreditovaném pracovišti pro obor chirurgie v ČR je možno nahradit zahraniční praxí za obdobných doložených podmínek.

Max. 2 měsíce pobytu na jiném onkochirurgickém pracovišti za účelem získání praktických poznatků z těch modulů onkochirurgie, které nejsou běžnou součástí práce na mateřském pracovišti.

3 Rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností, seznam požadovaných výkonů

Nedílnou součástí vzdělávacího programu je vedení záznamu o provedených výkonech (logbook) a průkazu odbornosti lékaře (odborný index). Potvrzené výkony musí být doložitelné ve zdravotnické dokumentaci. Počet výkonů uvedený v logbooku je stanoven jako minimální. Předpokládá se absolvování nebo asistence u takového počtu výkonů, aby školenec zvládl danou problematiku jak po teoretické, tak i po praktické stránce.

Teoretické znalosti

Anatomie

Povinná znalost anatomie pánve, břicha, hrudníku, prsou, stehna, endokrinních žláz, rovněž ve vztahu k chirurgickým postupům používaným v dalších chirurgických oborech (gynekologie a porodnictví, urologie).

Detailní znalost příslušných kostí, kloubních spojení, svalů, krevních a lymfatických cév, inervace a histologie.

Znalost buněčné struktury.

Etiologie a epidemiologie maligních nádorů

Kancerogenéze a vlivy zevního prostředí.

Genetické faktory.

Vyhodnocení rizikových faktorů.

Epidemiologická terminologie.

Vývoj a prognóza maligních nádorů

Mechanizmus a způsob místního, regionálního růstu a diseminace nádorů.

Diferenciace a vývoj hereditárních a sporadických forem nádorů.

Prekancerózy, např. střevní záněty apod.

Prognostické a prediktivní faktory.

Geneticky podmíněné hereditární nádory.

Biologie nádorů

Buněčná kinetika, proliferace, apoptóza a přechod mezi proliferací a buněčnou smrtí.

Angiogenéze a lymfangiogenéze.

Genomické podpůrné mechanizmy bránicí maligní přeměně.

Mezibuněčné a mezimolekulární adhezní mechanizmy a signální dráhy.

Potenciální vliv chirurgie na procesy v nádorové biologii (např. angiogenéze).

Nádorová imunologie

Buněčná a humorální imunologie.

Regulační mechanizmy imunitního systému.

Nádorové antigeny.

Imunitní zprostředkovaná protinádorová cytotoxicita.

Vliv cytokinů na nádor.

Vliv nádorů na protinádorový imunitní mechanizmy.

Potenciální protinádorový efekt operace a chirurgických postupů (např. transfúze) na imunologickou odpově.

Klinické znalosti

Základní principy protinádorové léčby

Chirurgie.

Radioterapie.

Chemoterapie.

Hormonální léčba.

Imunoterapie.

Biologická léčba.

Volba léčebného postupu.

Vedlejší účinky léčby.

Interakce různých léčebných postupů s chirurgickou terapií.

Klinické studie a „léčba založená na důkazech“ (Evidence Based Medicine)

Absolvent nástavbového vzdělávání (školenec) musí mít hluboké znalosti v oblasti protinádorového výzkumu, aby byl schopný vyhodnocovat výsledky publikovaných klinických studií, podílet se na nich a interpretovat výsledky výzkumu. Je nutné porozumět podstatě principů a úskalím „medicíny založené na důkazech“.

Vyhodnocení publikovaných klinických studií

Význam statistických metod,

vstupní a výstupní kriteria studií,

průkaznost studií,

cíl studie,

potřebné počty k dosažení stanoveného cíle,

relativní a absolutní přínos,

rozdíl ve statistické a klinické průkaznosti výsledků.

Řízení klinických studií

Plán a provedení prospektivních studií,

základy biostatiky a řešení nejčastějších statistických analýz,

etické a právní aspekty výzkumu,

během školení v onkochirurgii připraví školenec nejméně jednu originální publikaci nebo přehlednou práci či metaanalýzu z onkochirurgické problematiky, nikoliv pouze kazuistiku (jako autor či spoluautor).

Základní klinické znalosti

Během výcviku v onkochirurgii musí školenec dosáhnout takových znalostí, aby byl chopen samostatně jako člen interdisciplinárního onkologického týmu prakticky uplatňovat tyto znalosti:

- rozpoznávat symptomatologii nádorů,

- stanovovat diagnostický postup u podezření na nádor či metastázy a provádět klasifikaci a staging zjištěných nádorů,

- stanovit prognózu onemocnění,

- stanovit možnosti chirurgie s ohledem na stadium onemocnění, celkový stav nemocného, včetně stanovení multimodálního přístupu v rámci předléčebné rozvahy v interdisciplinárním pracovním týmu,

- provádět adekvátní předoperační přípravu,

- provádět samostatně onkochirurgické operace v rámci své chirurgické specializace s nejvyšším stupněm kontroly kvality chirurgické péče,

- zajistit a koordinovat potřebnou pooperační péči,

- stanovit a provádět potřebné pooperační sledování,

- uplatnit národní standardy v místní praxi,

- provádět paliativní chirurgickou léčbu, podpůrnou a terminální péči,

- zajistit a prakticky provést vaskulární přístupy při léčbě onkologických nemocných, včetně aplikace venózních portů,

- diagnostikovat a léčit komplikace a vedlejší následky chirurgické léčby,

- stanovit vliv chirurgické léčby na kvalitu života a tomu uzpůsobit léčebné postupy,

- komunikovat správně a adekvátně s pacientem a jeho příbuznými,

- zvládat obvyklé psychologické reakce a krize u nemocných s maligními nádory v průběhu léčby a v konečné fázi života,

- postupovat v medicínské praxi s ohledem na lékařskou etiku a práva pacienta.

Praktické dovednosti

V průběhu výcviku v onkochirurgii se požaduje získání teoretických znalostí a praktických dovedností v samostatném provedení komplexu onkochirurgických operací v rozsahu specializace školence. Cílem výcviku je získání zkušeností v diagnostických postupech, v provedení radikálních či paliativních resekcích nádorů, lymfadenektomii a důležitých paliativních postupech.

Doporučuje se nejméně 120 onkochirurgických operací. K průkazu potřebných zkušeností musí školenec dosáhnout nejméně 180 bodů dle uvedeného bodovacího systému:

Nejméně polovina ze 120 operací musí být provedena školencem. Operace musí být dokumentovány v záznamu o provedených výkonech, tzv. „logbook“.

Požadavky na získání praktických zkušeností je možno rozdělit do níže uvedených modulů. Školenec musí získat praktické dovednosti nejméně z jednoho modulu.

Minimální počty výkonů v jednotlivých modulech

* V modulu gastrointestinální chirurgie nemusí školenec provádět resekční výkony na všech uvedených orgánech. Musí však požadovaný počet resekcí splnit alespoň u jednoho orgánu a celkově provést požadovaný počet onkochirurgických operací a v bodovacím systému dosáhnout požadovaného počtu bodů.

4 Všeobecné požadavky

Absolvent nástavbového oboru:

• dosáhne potřebné úrovně schopností pro komunikaci s pacienty, příbuznými i spolupracovníky,
• má základní znalosti posudkového a revizního lékařství, lékařské etiky, právních předpisů platných ve zdravotnictví, organizace zdravotnické služby a ekonomiky zdravotnictví,
• osvojí si provozní a administrativní činnosti a management týmové práce,
• osvojí si základy počítačové techniky jako prostředku pro ukládání a vyhledávání dat, odborných informací a komunikace.

5 Hodnocení vzdělávání v nástavbovém oboru

Vzdělávání probíhá pod vedením přiděleného školitele/garanta na akreditovaném pracovišti. Školitel/garant může být i z jiného akreditovaného pracoviště.

a) Průběžné hodnocení školitelem/garantem

záznamy o absolvované praxi a školicích akcích v průkazu odbornosti v šestiměsíčních intervalech, záznamy o provedených výkonech v logbooku,

celkové hodnocení školitelem/garantem po ukončení specializovaného výcviku.

b) Předpoklady přístupu k závěrečné zkoušce

absolvování požadované praxe potvrzené všemi školiteli se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí,

předložení potvrzení o provedených kompletních výkonech v logbooku,

předložení seznamu předepsaných operačních výkonů (záznam v logbooku),

vypracování písemné práce na zadané odborné téma,

potvrzení o absolvování kurzů, vědeckých a vzdělávacích akcí (viz tab. Část II.).

c) Vlastní závěrečná zkouška

praktická část - operační výkon (může být proveden během specializační stáže),

teoretická část - 3 odborné otázky, 1 otázku může nahradit obhajoba písemné práce.

6 Charakteristika činností, pro které absolvent vzdělávání v nástavbovém oboru získal zvláštní odbornou způsobilost

Absolvováním nástavbového oboru zdravotničtí pracovníci získávají zvláštní odbornou způsobilost pro vymezené činnosti, které prohlubují získanou specializovanou způsobilost.

Lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru onkochirurgie je oprávněn k provádění onkochirurgických operací a je způsobilý působit jako samostatný lékař oddělení, které se zabývá problematikou onkochirurgie. Je oprávněn koordinovat a řídit práci ostatních chirurgů, zabývajících se touto problematikou a zajišťovat interdisciplinární spolupráci s ostatními odborníky podílejícími se na péči o onkologicky nemocné.

7 Charakteristika akreditovaných pracovišť

Pracoviště zajišťující výuku školenců musí být akreditováno (ustanovení §13 zákona č. 95/2004 Sb.). Pracoviště musí zajistit školenci absolvování vzdělávacího programu. K tomu slouží řádné a plné zapojení školence do práce včetně účasti na ústavních pohotovostních službách a dále umožnění studia a pobytu na jiném akreditovaném pracovišti poskytujícím část přípravy, která není dostupná na vlastním pracovišti. Vzhledem k rozdílnému rozsahu poskytované odborné péče a výuky se rozlišují následující typy pracovišť. Minimální kritéria akreditovaného pracoviště jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.

Nedílnou součástí žádosti o udělení akreditace je plán přípravy školence.

7.1 Akreditovaná pracoviště (AP)

7.1.1 Akreditované pracoviště I. typu

Personální požadavky

• Školitel má nejvyšší vzdělání v oboru chirurgie a nejméně 10 let výkonu povolání lékaře v onkochirurgii nebo zvláštní odbornou způsobilost v oboru onkochirurgie a s minimálním úvazkem 0,5.
• Poměr školitel/školenec - 1:1-2.
• Školitel dokládá svou způsobilost při žádosti o akreditaci pracoviště profesním životopisem a přehledem svých odborných a pedagogických aktivit v posledních 5 letech.
• Spolu se žádostí je nutno předložit plán plnění povinností stanovených vzdělávacím programem. Pokud pracoviště zajišťuje více než jednu část, vždy výukový plán předkládá.
• Seznam případně dalších odborníků podílejících se na školení:

- lékař s 10 letou praxí v onkochirurgii,

- chirurg s nejvyšším vzděláním v oboru chirurgie.

Materiální a technické vybavení

Organizační a provozní požadavky

Nejméně 2 operační sály způsobilé pro onkochirurgickou operativu a vybavené pro operační výkony typu video (endoskopické) chirurgie.

Celkový počet lůžek:

- standardní ... min. 25,

- JIP/ARO: ... min. 4.

Součásti podílející se na činnosti pracoviště:

- lůžkové oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny,

- radiodiagnostické oddělení,

- interní oddělení - zajištění všech konzilií,

- dostupnost endoskopie,

- služba laboratoře hematologické, biochemické a mikrobiologické,

- vazba na patologicko - anatomické oddělení.

Pohotovostní služba:

- chirurg s nejvyšším vzděláním v oboru chirurgie,

- lékař se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie a intenzivní medicína (akutní stavy a operace),

- dostupný lékař se specializovanou způsobilostí v oboru radiologie a zobrazovací metody a v oboru vnitřní lékařství.

Vědeckovýzkumná činnost

AP rozvíjí výzkumnou činnost, jeho pracovníci publikují odborná sdělení v domácích i zahraničních časopisech a podílejí se na řešení výzkumných úkolů. Školenec by se měl seznámit během své přípravy se zásadami vědecké práce, měl by mít možnost seznámit se s výzkumnou činností pracoviště, případně se i na ní podílet.

Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení).

Pracoviště se podílí na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání studentů.

7.1.2 Akreditované pracoviště II. typu

Personální požadavky

Vedoucí AP má nejvyšší vzdělání v oboru chirurgie a nejméně 10 let výkonu povolání lékaře v oboru specializace, z toho alespoň 5 let od získání specializované způsobilosti nebo zvláštní odbornou způsobilost v oboru onkochirurgie.

Školitel má nejvyšší vzdělání v oboru chirurgie a nejméně 10 let výkonu povolání lékaře v onkochirurgii nebo zvláštní odbornou způsobilost v oboru onkochirurgie a s minimálním úvazkem 0,5.

Poměr školitel/školenec - 1:1-2.

Školitel dokládá svou způsobilost při žádosti o akreditaci pracoviště profesním životopisem a přehledem svých odborných a pedagogických aktivit v posledních 5 letech.

Spolu se žádostí je nutno předložit plán plnění povinností stanovených vzdělávacím programem. Pokud pracoviště zajišťuje více než jednu část, vždy výukový plán předkládá.

Seznam případně dalších odborníků podílejících se na školení:

- lékař s 10 letou praxí v onkochirurgii,

- chirurg s nejvyšším vzděláním v oboru chirurgie.

Materiální a technické vybavení

Nejméně 2 operační sály způsobilé pro onkochirurgickou operativu a vybavené pro operační výkony typu video (endoskopické) chirurgie.

Celkový počet lůžek:

- standardní ... min. 35,

- JIP/ARO ... min. 5.

Součásti podílející se na činnosti pracoviště:

- lůžkové oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny,

- radiodiagnostické oddělení,

- interní oddělení - zajištění všech konzilií,

- dostupnost endoskopie,

- služba laboratoře hematologické, biochemické a mikrobiologické,

- vazba na patologicko - anatomické oddělení,

- oddělení onkologie a radioterapie.

Vybavení pracoviště dle standardů personálního a přístrojového vybavení odpovídající celému spektru výkonů dle vzdělávacího programu.

Pohotovostní služba:

- chirurg s nejvyšším vzděláním v oboru chirurgie,

- lékař se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie a intenzivní medicína (akutní stavy a operace),

- dostupný lékař se specializovanou způsobilostí v oboru radiologie a zobrazovací metody a v oboru vnitřní lékařství.

Organizační a provozní požadavky

Pracoviště musí splňovat podmínky stanovené pro komplexní onkologické centrum, Věstník MZ 2008, Částka 7, Prosinec 2008.

Vědeckovýzkumná činnost

AP rozvíjí výzkumnou činnost, jeho pracovníci publikují odborná sdělení v domácích i zahraničních časopisech a podílejí se na řešení výzkumných úkolů. Školenec by se měl seznámit během své přípravy se zásadami vědecké práce, měl by mít možnost seznámit se s výzkumnou činností pracoviště, případně se i na ní podílet.

Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení).

Pracoviště se podílí na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání studentů.

7.2 Vysvětlivky - požadavky na pracoviště

8 Programy povinných vzdělávacích aktivit a personální a technické vybavení pro jejich realizaci

8.1 Charakteristika vzdělávacích aktivit

8.1.1 Program kurzu Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí

Personální a technické zabezpečení kurzu Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí

Personální zabezpečení

Lektoři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru návykové nemoci a praxí nejméně 5 let v oboru, případně se specializovanou způsobilostí ve vyučované problematice.

Technické zabezpečení

Učebna pro teoretickou výuku s příslušným vybavením.

8.1.2 Program kurzu Radiační ochrana

Personální a technické zabezpečení kurzu Radiační ochrana

Personální zabezpečení

Lektoři se specializovanou způsobilostí v oboru radiologie a zobrazovací metody, specializací v oboru radiologický fyzik, případně se specializací v radiační ochraně (Státní ústav radiační ochrany (dále jen „SÚRO“), Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“)) pro předměty v bodech a), b), c), e), f) a g).

Lektoři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru radiologie a zobrazovací metody, neuroradiologie a dětská radiologie pro předmět v bodě d).

Lektoři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, radiologie a zobrazovací metody, případně se specializací v radiační ochraně (SÚRO, SÚJB) pro předmět v bodě h).

Technické zabezpečení

Učebna pro teoretickou výuku s příslušným vybavením; poskytnutí výukových materiálů.

9 Doporučená literatura

Doporučená literatura

BECKER, H., D., HOHENBERG, W., JUNGINGER, T., SCHLAG, P., M. Chirurgická onkologie. Stuttgart: Georg Thieme Verlag; 2002. Český překlad. Praha: Grada Publishing. 2005.

ČAPOV, I. Chirurgie orgánových metastáz. Praha: Galén. 2008. ISBN 978-7262-493-5.

DUŠEK, L. Czech cancer care in numberes 2008-2009. Prague: Grada Publishing. 2009. ISBN 978-80-247-3244-2 (váz.).

KLEIN, J. Chirurgie karcinomu plic. Praha: Grada, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1384-5.

SACLARIDES, T. J., MILLIKAN, K. W., GODELLAS, C. V., Editors. Surgical Oncology. New York: Springer-Verlag. 2003.

SKALICKÝ, T., TŘEŠKA, V., ŠNAJDAUF, J. Chirurgie jater. Praha: Maxdorf. 2004. ISBN 80-7345-011-9 (váz.).

VYSLOUŽIL, K. Komplexní léčba nádorů rekta. Praha: Grada Publishing. 2005.

Další odborná literatura a odborné časopisy související s oborem onkochirurgie dle doporučení školitele a dle vývoje oboru.