Plné znění - Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR • Částka: 8 • Rok: 2011

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ

REF.: Bc. Eva Wojcieská, DiS., tel. 224 972 380

Podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, dále pak nařízení vlády č. 31/2010 Sb. a v souladu s vyhláškou č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví vzdělávací programy specializačního vzdělávání nelékařů, jejichž plné znění nahrazuje původní znění vydané ve Věstnících MZ ČR v roce 2006 a 2007.

Ošetřovatelská péče v interních oborech (nový obor), Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech (nový obor), Ergoterapie pro dospělé (nový obor), Ergoterapie pro děti (Věstník 2006, částka 4), Urgentní medicína (nový obor), Klinická logopedie (Věstník 2007, částka 6), Soudní toxikologie (Věstník 2008, částka 5), Zobrazovací technologie a radiodiagnostice (nový obor), Zobrazovací a ozařovací technologie v radioterapii (nový obor), Zobrazovací a ozařovací technologie v nukleární medicíně (nový obor), Hygiena a epidemiologie - asistent ochrany a podpory veřejného zdraví (nový obor), Hygiena a emidemiologie (nový obor), Ochrana a podpora veřejného zdraví (Věstník 2008, částka 5), Vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví (Věstník 2007, částka 6).

Vzdělávací program

specializačního vzdělávání

v oboru

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

V INTERNÍCH OBORECH

1 Cíl specializačního vzdělávání

Cílem specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech je získání specializované způsobilosti s označením odbornosti Sestra pro péči v interních oborech osvojením si potřebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návyků týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro činnosti stanovené platnou legislativou.

2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání

Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry dle §58, odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 96/2004 Sb.).

Účastník vzdělávání musí před přihlášením se k atestační zkoušce splnit dobu výkonu povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání stanovenou §56 odst. 6 zákona č. 96/2004 Sb.

Část specializačního vzdělávání lze absolvovat distanční formou studia, např. metodou e-learningu.

Optimální doba specializačního vzdělávání je 18 - 24 měsíců, kterou lze prodloužit nebo zkrátit při zachování počtu hodin vzdělávacího programu. V případě, že celková délka specializačního vzdělávání se od celodenní průpravy liší, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.

Vzdělávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdělávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoří alespoň 50 % celkového počtu hodin, včetně odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zařízení v rozsahu stanoveném tímto vzdělávacím programem. Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zařízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zařízení, kde účastník vzdělávání zahájil. Akreditovaná pracoviště disponují náležitým personálním, materiálním a přístrojovým vybavením.

Vzdělávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným počtem kreditů, přičemž ukončení každého modulu je realizováno hodnocením úrovně dosažených výsledků vzdělávání.

Podmínkou pro získání specializované způsobilosti v oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech je:

• zařazení do oboru specializačního vzdělávání,
• výkon povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání minimálně 1 rok z období 6-ti let v rozsahu minimálně 1/2 stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby do data přihlášení se k atestační zkoušce,
• absolvování teoretické výuky,
• absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdělávacím programem,
• získání stanoveného počtu kreditů určených vzdělávacím programem,
• úspěšné složení atestační zkoušky.

3 Učební plán

Nedílnou součástí vzdělávacího programu je vedení studijního průkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Počet výkonů uvedených v kapitole 3.2 Učební osnovy odborných modulů - seznam výkonů a jejich četnost je stanoven jako minimální, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické.

3.1 Učební osnova základního modulu

Výsledky vzdělávání

Absolvent/ka:

• zná zásady vzdělávání dospělých,
• umí rozeznat a posoudit neetické a protiprávní chování spolupracovníků a vyhodnotit jeho důsledky,
• zná základní zákonné a prováděcí předpisy ve zdravotnictví a je si vědom/a právní odpovědnosti ve zdravotnictví,
• umí vysvětlit význam pojmu management, řízení a vedení, popsat a vysvětlit kulturu organizace a její význam,
• chápe nutnost vlastního odborného růstu a rozvoje,
• umí rozpoznat své postoje, přístupy, způsob komunikace při personální práci, při efektivním hospodaření a při zjišťování potřeb a přání pacientů a jejich rodin,
• uvědomuje si neustálou potřebu zvyšování kvality práce a spolupráce,
• zná zásady prevence pochybení ve zdravotnické praxi,
• zná vybranou problematiku edukace pacientů,
• navrhuje a vypracovává plány edukace pacienta, případně rodinných příslušníků a jiných osob,
• postupuje dle moderních a vědecky ověřených metod, podílí se na výzkumných šetřeních a projektech,
• zná účinky ionizujícího záření, systém radiační ochrany, zásady pro uplatňování požadavků radiační ochrany a praktické metody ochrany,
• zná základy krizového managementu a umí se podílet na přechodu činnosti zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činností za podmínek nestandardních.

Způsob ukončení modulu - Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.).

3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu

Absolvent/ka základního modulu je připraven/a:

• podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpečnosti ošetřovatelské péče,
• koordinovat práci členů ošetřovatelského týmu,
• hodnotit kvalitu ošetřovatelské péče,
• identifikovat faktory ovlivňující kvalitu života pacientů,
• provádět průzkumná a výzkumná šetření,
• navrhovat a vypracovávat plány edukace pacienta, blízkých osob,
• připravovat edukační materiály.

3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné

3.2.1 Učební osnova odborného modulu OM 1

Výsledky vzdělávání

Absolvent/ka:

• zná prevenci, diagnostiku, léčbu, fyzikální vyšetření, postupy při vyhledávání potřeb a jejich ovlivnění ve vztahu k aktivitám denního života pacientů s onemocněním vnitřních orgánů,
• zná zvládání náhlých příhod a krizových situací s použitím technik managementu komplikací,
• zná možnosti poskytování konzultačních a poradenských služeb, spolupráce se svépomocnými skupinami,
• umí vyhodnotit stav pacienta s onemocněním vnitřních orgánů pomocí měřících technik a fyzikálního vyšetření,
• umí posoudit stav pacientů a sestavit plán ošetřovatelské péče respektující zvláštnosti přístupu k pacientům s onemocněním vnitřních orgánů,
• realizuje a hodnotí ošetřovatelskou péči u pacientů s onemocněním vnitřních orgánů,
• edukuje v prevenci vzniku komplikací,
• edukuje pacienty a jejich rodinné příslušníky v oblasti péče o své zdraví ve vlastním prostředí.

Způsob ukončení modulu - Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 1.

3.2.2 Učební osnova odborného modulu OM 2

Výsledky vzdělávání

Absolvent/ka:

• zná komplexní funkční zhodnocení geriatrického pacienta,
• vyhodnocuje úroveň samostatnosti pacienta s použitím hodnotících škál,
• zná prevenci, diagnostiku, léčbu nejčastějších velkých geriatrických syndromů (somatických, psychických, sociálních),
• zná zvláštnosti farmakologické léčby v gerontologii,
• umí identifikovat aktuální potřeby a jejich ovlivnění ve vztahu k aktivitám denního života u pacientů vyšších věkových skupin,
• zná zvláštnosti ošetřovatelské péče o geriatrického pacienta,
• umí posoudit stav pacientů a sestavit plán ošetřovatelské péče respektující zvláštnosti přístupu k pacientům s onemocněním vnitřních orgánů,
• realizuje a hodnotí ošetřovatelskou péči u geriatrických pacientů,
• edukuje pečující osoby v zajištění péče o seniory ve vlastním sociálním prostředí,
• edukuje pacienty v oblasti péče o své zdraví ve vlastním sociálním prostředí,
• edukuje v prevenci vzniku komplikací,
• monitoruje a vyhodnocuje stav a rizikové faktory nemocných z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,
• hodnotí sociální situaci pacienta,
• zná možnosti sociální pomoci u geriatrického pacienta.

Způsob ukončení modulu - Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 2.

3.2.3 Učební osnova odborného modulu OM 3

Výsledky vzdělávání

Absolvent/ka:

• zná prevenci, diagnostiku, léčbu, vyhledávání potřeb a jejich ovlivnění ve vztahu k aktivitám denního života u pacientů s onkologickým onemocněním,
• zná zvládání náhlých příhod, krizových situací s použitím technik managementu komplikací, zásady komunikace,
• zná koncepci a obecné principy paliativní péče,
• zná problematiku specifické ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stádiu,
• umí posoudit stav pacientů s použitím hodnotících škál a sestavit plán ošetřovatelské péče respektující zvláštnosti přístupů k onkologickým pacientům,
• realizuje a hodnotí ošetřovatelskou péči u pacientů s onkologickým onemocněním,
• ovládá a uplatňuje metody prevence a kompenzace doprovodných symptomů terminálního stádia,
• edukuje pacienty a jejich rodinné příslušníky se zaměřením na specifika života onkologických pacientů ve vlastním sociálním prostředí.

Způsob ukončení modulu - Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 3.

3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulů

Absolvent/ka odborných modulů je připraven/a:

• vykonávat intervence specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů, včetně přípravy na návrat do vlastního sociálního prostředí,
• vykonávat intervence specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů, zaměřenou na posílení a udržení soběstačnosti, mentální schopnosti se zohledněním jejich věku prostřednictvím cílených aktivit,
• poskytovat paliativní péči, vyhledávat aktuální potřeby pacienta a koordinovat týmovou spolupráci v péči o pacienta v terminálním stádiu,
• vykonávat preventivní a protiepidemiologická opatření u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů,
• edukovat pacienta a jím určené osoby v oblastech prevence onemocnění, přitom spolupracovat s fyzioterapeutem, nutričním terapeutem a zdravotně-sociálním pracovníkem,
• provádět poradenskou a dispenzární činnost zaměřenou na problematiku onemocnění vnitřních orgánů, indikovat zdravotnické prostředky,
• hodnotit a ošetřovat chronické rány a doporučovat vhodné krycí materiály.

4 Hodnocení výsledků vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání

Akreditované zařízení přidělí každému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem akreditovaného zařízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat, a průběžně prověřuje znalosti (vědomosti a dovednosti).

Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště, má specializovanou způsobilost v oboru a osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splněné výkony a provádí písemný záznam výsledného hodnocení odborné praxe účastníka studia.

školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání. Do studijního průkazu zapisuje ukončení každého modulu a získaný počet kreditů.

b) Předpoklad pro vykonání atestační zkoušky:

absolvování teoretické a praktické výuky, včetně splnění požadované odborné praxe v akreditovaném zařízení potvrzené ve studijním průkazu a splnění výkonů obsažených ve vzdělávacím programu potvrzené přiděleným školitelem,

získání příslušného počtu kreditů.

c) Vlastní atestační zkouška probíhá dle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů.

5 Profil absolventa

Absolvent/ka specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech bude připraven/a provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči v oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech. Je oprávněn/a na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou, zabezpečovat ošetřovatelskou péči v interních oborech v rozsahu své specializované způsobilosti stanovené činnostmi, ke kterým je připraven/a na základě tohoto vzdělávacího programu a platné legislativy.

5.1 Charakteristika výstupních vědomostí, dovedností a postojů, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializačního vzdělávání získal/a způsobilost

Všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech je připraven/a:

• podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpečnosti ošetřovatelské péče,
• koordinovat práci členů ošetřovatelského týmu v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s onemocněním vnitřních orgánů,
• edukovat pacienty s onemocněním vnitřních orgánů, případně blízké osoby ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály,
• sledovat a vyhodnocovat stav pacientů s onemocněním vnitřních orgánů z hlediska možnosti vzniku komplikací, náhlých příhod a podílet se na jejich řešení,
• plánovat a zajišťovat specializovanou a vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči u pacientů s onemocněním vnitřních orgánů,
• identifikovat faktory ovlivňující kvalitu života pacientů,
• plánovat specializovanou a vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči o pacienty v terminálním stádiu,
• edukovat pečující osoby v zajištění péče o pacienty s onemocněním vnitřních orgánů ve vlastním prostředí,
• provádět průzkumná šetření za účelem identifikace oblastí pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče,
• podílet se a vést teoretickou i praktickou výuku účastníků specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech,
• provádět poradenskou a dispenzární činnost zaměřenou na problematiku onemocnění vnitřních orgánů,
• provádět poradenskou činnost u pacientů s chronickými ranami.

6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť

Vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení a pracoviště zajišťující výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditovány dle ustanovení §45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů. Tato zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle příslušného vzdělávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zařízení jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.

6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště

Personální požadavky

• Školitelem se rozumí zaměstnanec akreditovaného zařízení ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, který organizuje a řídí teoretickou nebo praktickou část specializačního vzdělávání.*
• Školitelem odborné praxe může být všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru specializace Ošetřovatelská péče o dospělé, Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech a je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejméně 3 roky.
• Školitelem odborné praxe může být i všeobecná sestra pracující bez odborného dohledu s profesními zkušenostmi a výkonem povolání v délce nejméně 5 let.
• Školitelem odborné praxe může být i lékař s atestací v příslušném interním oboru, pracující na specializovaném pracovišti.
• Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické části specializačního vzdělávání.
• Lektorem může být všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru specializace Ošetřovatelská péče o dospělé, Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech, Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči a je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejméně 3 roky.
• Lektorem může být i lékař s atestací v příslušném oboru.
• Lektorem může být lékař i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), která odpovídá zaměření vzdělávacího programu (předměty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a řízení, atd.).
• Lektorem pro teoretickou výuku může být i všeobecná sestra pracující bez odborného dohledu s profesními zkušenostmi a výkonem povolání v délce nejméně 5 let.
• Pedagogické schopnosti.
• Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické způsobilosti, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

* školitelem může být i mentor, pokud splňuje požadavky na školitele stanovené vzdělávacím programem

Materiální a technické vybavení

• Pro teoretickou část vzdělávacího programu standardně vybavená učebna s PC a dataprojektorem a s možností přístupu k internetu.
• Modely a simulátory potřebné k výuce praktických dovedností - modely a simulátory k výuce KPR u dospělých a dětí, které signalizují správnost postupu KPR, modely a simulátory k zajišťování dýchacích cest, k zajištění cévních vstupů, aktivizaci pacientů, apod.
• Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení), možnosti podpory teoretické výuky pomocí e-learningu.
• Pracoviště pro výuku odborné praxe na akreditovaném pracovišti je vybaveno dle platných standardů personálního a přístrojového vybavení.
• Akreditovaným pracovištěm na odbornou praxi mohou být interní oddělení, onkologická oddělení, geriatrická oddělení.

Organizační a provozní požadavky

• Pro praktickou část vzdělávacího programu je podmínkou poskytování zdravotní péče dle příslušného oboru.
• Pro teoretickou část vzdělávacího programu je podmínkou smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péče dle příslušného oboru specializace.
• Akreditované pracoviště na realizaci vzdělávacího programu musí splňovat požadavky dané platnou legislativou a vést příslušnou dokumentaci.

Bezpečnost a ochrana zdraví

• Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany, včetně ochrany před ionizujícím zářením.
• Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik.

7 Tabulka modulů

Vysvětlivky: P - povinné, T - teorie, Pr - praxe, P - AZ - praxe na akreditovaném pracovišti

8 Seznam doporučených zdrojů

Doporučená literatura

ADAM, Z.; KREJČÍ, M.; VORLÍČEK, J. Speciální onkologie: příznaky, diagnostika a léčba maligních chorob. 1. vyd. Praha: Galén, 2010. 417 s. ISBN 978-80-7262-648-9.

ADAM, Z.; VORLÍČEK, J. Hematologie pro praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 313 s. ISBN 978-80-7262-453-9.

AMBLER, Z.; BEDNAŘÍK, J.; RŮŽIČKA, E. Klinická neurologie. 2. vyd. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-157-4.

ANTUŠÁK, E.; KOPECKÝ, Z. Krizový management: úvod do teorie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. 97 s. ISBN 978-80-245-0951-8.

ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3.

BÁRTLOVÁ, S.; SADÍLEK, P.; TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošetřovatelství. 2. přepracované a doplněné vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X.

BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 86 s. ISBN 80-7013-439-9.

BENEŠ, J. Infekční lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.

BENEŠ, M. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 135 s. ISBN 978-80-247-2580-2.

BUREŠ, I. Léčba rány. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 78 s. ISBN 80-7262-413-X.

ČÁP, P.; PRŮCHA, M. Alergologie v kostce. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 142 s. ISBN 80-7254-779-8.

ČERNÝ, Z. Infekční nemoci: jak pečovat o pacienty s infekčním onemocněním. 2. přepracované a doplněné vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 284 s. ISBN 978-80-7013-480-1.

DIENSTBIER, Z. Průvodce stárnutím: aneb jak ho oddálit. 1. vyd. Praha: Radix, 2009. 184 s. ISBN 978-80-86013-88-0.

DÍTĚ, P. Vnitřní lékařství. 2. doplněné a přepracované vyd. Praha: Galén, 2007. 586 s. ISBN 978-80-7262-496-6.

DÍTĚ, P. Vnitřní lékařství II. 1. vyd. Brno: MU, 2005. 350 s. ISBN 80-210-3672-9.

DÍTĚ, P. Vnitřní lékařství III. 1. vyd. Brno: MU, 2005. 266 s. ISBN 80-210-3673-7.

HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie: nauka o umírání a smrti. 2. přeprac. vyd. Praha: Galén, 2007. 244 s. ISBN 978-80-7262-471-3.

HERMANOVÁ, M.; PROKOP, J.; ONDRÁČKOVÁ, K. Vybrané kapitoly z péče o seniory. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 68 s. ISBN 978-80-7013-478-8.

INDRÁK, K. Hematologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 278 s. ISBN 80-7254-868-9.

IVANOVÁ, K.; ŠPIRUDOVÁ, L; KUTNOHORSKÁ, J. Multikulturní ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1.

JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. 110 s. ISBN 80-7368-110-2.

JIRKOVSKÁ, A. Syndrom diabetické nohy: komplexní týmová péče. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2006. 397 s. ISBN 80-7345-095-X.

Joint Commission International. Mezinárodní akreditační standardy pro nemocnice. 1. vyd. Praha: Grada, Publishing. 2009. 312 s. ISBN 978-80-247-2436-2.

JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2.

KALVACH, Z. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6.

KALVACH, Z.; ONDERKOVÁ, A. Stáří: pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 43 s. ISBN 80-7262-455-5.

KLEVETOVÁ, D.; DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 202 s. ISBN 978-80-247-2169-9.

KOLÁŘ, J. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. 4. doplněné a přepracované vyd. Praha: Galén, 2009. 480 s. ISBN 978-80-7262-604-5.

KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 119 s. ISBN 978-80-247-3149-0.

KUBEROVÁ, H. Didaktika ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 246 s. ISBN 978-80-7367-684-1.

KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 175 s. ISBN 978-80-247-2713-4.

LACHMANOVÁ, J. Vše o hemodialýze pro sestry. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 130 s. ISBN 978-80-7262-552-9.

MAĎAR, R.; PODSTATOVÁ, R.; ŘEHOŘOVÁ, J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 178 s. ISBN 80-247-1673-9.

MARKOVÁ, A. Hospic do kapsy: příručka pro domácí paliativní týmy. 1. vyd. Praha: Cesta domů, 2009. 100 s. ISBN 978-80-254-4552-5.

MARŠÁLEK, P. Rehabilitace a pohybová aktivita po akutních koronárních syndromech. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 125 s. ISBN 80-7254-740-2.

MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 309 s. ISBN 978-80-7367-331-4.

MELICHERČÍKOVÁ, V. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 54 s. ISBN 978-80-7262-468-3.

MIKULA, J.; MÜLLEROVÁ, N. Prevence dekubitů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 96 s. ISBN 978-80-247-2043-2.

MINIBERGEROVÁ, L., DUŠEK, J. Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 67 s. ISBN 80-7013-436-4.

MUŽÍK, J. Didaktika profesního vzdělávání dospělých. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2005. 202 s. ISBN 80-7238-220-9.

NAVRÁTIL, L. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8.

NEJEDLÁ, M. Fyzikální vyšetření pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1150-8.

NEVŠÍMALOVÁ, S.; ŠONKA, K. Poruchy spánku a bdění. 2. doplněné a přepracované vyd. Praha: Galén, 2007. 345 s. ISBN 978-80-7262-500-0.

NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006. 159 s. ISBN 80-7367-174-3.

OLEJÁROVÁ, M. Revmatologie v kostce. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 231 s. ISBN 978-80-7387-115-4.

PENKA, M.; BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie. 2. doplněné a zcela přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 240 s. ISBN 978-80-247-2299-3.

PFEIFFER, J. Neurologie v rehabilitaci: pro studium a praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 352 s. ISBN 978-80-247-1135-5.

PLAMÍNEK, J. Vzdělávání dospělých: průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 318 s. ISBN 978-80-247-3235-0.

PODSTATOVÁ, R. Hygiena a epidemiologie pro ambulantní praxi. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2010. 141 s. ISBN 978-80-7345-212-4.

PODSTATOVÁ, R. Základy epidemiologie a hygieny. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 158 s. ISBN 978-80-7262-597-0.

PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Portál, 2009. 488 s. ISBN 978-80-7367-503-5.

RYBKA, J. Diabetologie pro sestry. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 288 s. ISBN 80-247-1612-7.

SEIDL, Z. Neurologie pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 168 s. ISBN 978-80-247-2733-2.

SCHMIDTOVÁ, Z. Vybrané odbory ošetrovateľstva. 1. vyd. Martin: Osveta, 2008. 148 s. ISBN 978-80-8063-295-3.

SLÁMA, O.; KABELKA, L.; VORLÍČEK, J. Paliativní medicína pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 362 s. ISBN 978-80-7262-505-5.

SVAČINA, P. Diabetologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2010. 188 s. ISBN 978-80-7387-348-6.

SVOBODNÍK, P. Management pro zdravotníky v kostce. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7013-498-6.

ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství I. 1. vyd. dotisk. Praha: Grada Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-1148-5.

ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství II. 1. vyd. dotisk. Praha: Grada Publishing, 2010. 212 s. ISBN 978-80-247-1777-7.

ŠKRHA, J. Diabetologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 417 s. ISBN 978-80-7262-607-6.

ŠKRLA, P.; ŠKRLOVÁ, M. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 199 s. ISBN 978-80-247-2616-8.

ŠPINAR, J.; VÍTOVEC, J. Jak dobře žít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 256 s. ISBN 978-80-247-1822-4.

ŠPIRUDOVÁ, L. Multikulturní ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1213-X.

ŠTEJFA, M. Kardiologie. 3. přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 722 s. ISBN 978-80-247-1385-4.

ŠTORK, J. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.

TEPLAN, V. Praktická nefrologie. 2. zcela přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 496 s. ISBN 80-247-1122-2.

TESAŘ, V.; SCHÜCK, O. Klinická nefrologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 650 s. ISBN 80-247-0503-6.

TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN 80-7262-365-6.

TOŠENOVSKÝ, P.; ZÁLEŠÁK, B. Trofické defekty dolních končetin: diagnostika a léčba. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 208 s. ISBN 978-80-7262-439-3.

VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5.

VENGLÁŘOVÁ, M.; MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8.

VOKURKA, S. Ošetřovatelské problémy a základy hemoterapie: učební texty a ošetřovatelské intervence nejen pro sestry z oboru hematologie a onkologie. Praha: Galén, 2005. 140 s. ISBN 80-7262-299-4.

VOKURKA, S. Základní hemato-onkologická onemocnění a jejich charakteristiky. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 89 s. ISBN 978-80-7262-553-6.

VONDRÁČEK, L.; VONDRÁČEK, J. Odpovědnost při poskytování ošetřovatelské péče. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 30 s. ISBN 80-7262-392-3.

VONDRÁČEK, L.; WIRTHOVÁ, V. Právní minimum pro sestry: příručka pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 95 s. ISBN 978-80-247-3132-2.

VORLÍČEK, J.; ABRAHÁMOVÁ, J.; VORLÍČKOVÁ, H. Klinická onkologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 328 s. ISBN 80-247-1716-6.

VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. 2. vyd. Praha: Portál, 2009. 319 s. ISBN 978-80-7367-387-1.

WIDIMSKÝ, J. Selhání srdce. 5. vyd. Praha: Triton, 2009. 168 s. ISBN 978-80-7387-295-3.

ZAMRAZIL, V.; PELIKÁNOVÁ, T. Akutní stavy v endokrinologii a diabetologii. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 177 s. ISBN 978-80-7262-478-2.

ZÁVODNÁ, V. Pedagogika v ošetrovateľstve. 2. přepracované a doplněné vyd. Martin: Osveta, 2005. 117 s. ISBN 80-8063-193-X.

ZLÁMAL, J., BELLOVÁ, J. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 206 s. ISBN 80-7013-429-1.