Plné znění - Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR • Částka: 11 • Rok: 2011

Vzdělávací program

specializačního vzdělávání

v oboru

RADIOLOGICKÁ FYZIKA

1 Cíl specializačního vzdělávání

Cílem vzdělávacího programu pro specializační vzdělávání v oboru Radiologická fyzika dle nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti radiologické fyziky umožňujících samostatný výkon specializovaných činností se zaměřením na nukleární medicínu nebo radiodiagnostiku nebo radioterapii. Za výkon povolání radiologického fyzika se považuje činnost dle §26 a §131 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, v platném znění (dále jen vyhláška č. 55/2011 Sb.).

2 Minimální požadavky na specializační vzdělávání

Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Radiologická fyzika je získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání radiologická fyzika podle §25 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon č. 96/2004 Sb.).

Odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání získá absolvováním:

a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro přípravu radiologických fyziků, nebo

b) akreditovaného magisterského studijního oboru matematicko-fyzikálního zaměření a akreditovaného kvalifikačního kurzu radiologická fyzika.

Specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu povolání formou:

a) celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní době podle ustanovení vyplývajícího ze zákona č. 96/2004 Sb. a zákoníku práce, ve znění pozdějších právních předpisů.

b) externí průpravy, která se liší od celodenní průpravy, že doba určená na praktické zdravotnické činnosti může být zkrácena nejvýše na polovinu doby stanovené pro celodenní průpravu. Úroveň této průpravy nesmí být nižší než u celodenní průpravy.

Za kvalitu a dodržení celkové délky externí průpravy, která nemůže být kratší než u celodenní průpravy, odpovídá akreditované zařízení.

Celková délka specializačního vzdělávání je minimálně 24 měsíců.

Účastníci specializačního vzdělávání absolvují základní kmen a dále specializační výcvik v jednom z certifikovaných kurzů pro vybrané konkrétní zaměření - nukleární medicína, radiodiagnostika nebo radioterapie. V případě, že účastník absolvuje další certifikovaný kurz za účelem získání zvláštní odborné způsobilosti v dalším zaměření, započítává se mu dříve absolvovaný základní kmen.

2.1 Základní kmen

Základní kmen obsahuje povinné kurzy zabývající se společnými tématy všech zaměření.

Kurzy základního kmene lze absolvovat kdykoli v průběhu specializačního vzdělávání a jejich absolvování není vstupní podmínkou pro přihlášení do certifikovaného kurzu v rámci specializačního výcviku.

2.2 Specializační výcvik

Specializační výcvik má teoretickou a praktickou část a probíhá formou certifikovaného kurzu v jednom ze zvolených zaměření:

• nukleární medicína,
• radiodiagnostika,
• radioterapie.

Skládá se z povinné odborné praxe, povinné doplňkové praxe, z osvojování praktických dovedností v průběhu povinné specializační stáže a na mateřském pracovišti, teoretické výuky v průběhu povinné specializační stáže a absolvování doporučovaných vzdělávacích akcí.

2.2.1 Certifikovaný kurz Radiologická fyzika v nukleární medicíně

Certifikovaný kurz Radiologická fyzika v nukleární medicíně připravuje účastníky k výkonu činností podle §131 vyhlášky č. 55/2011 Sb. v platném znění.

Certifikovaný kurz má praktickou a teoretickou část. Část praxe je absolvována v akreditovaném zařízení v rámci povinné specializační stáže. Účastníci rovněž musí absolvovat povinnou doplňkovou praxi a teoretickou výuku v průběhu povinné specializační stáže.

Povinná odborná praxe

Praktická část výuky, tedy provádění výkonů uvedených v logbooku tohoto certifikovaného kurzu, probíhá podle možností na mateřském pracovišti účastníka pod odborným dohledem školitele z mateřského pracoviště. Tu část praktických výkonů, kterou nemůže účastník absolvovat na mateřském pracovišti, absolvuje na akreditovaném pracovišti pro dané zaměření. Školitel určí individuální rozsah výkonů v logbooku účastníka, které musí být splněny na akreditovaném pracovišti.

Splnění každé z položek v logbooku musí být stvrzeno podpisem školitele nebo školitele z mateřského pracoviště. Logbook je alespoň jednou za 6 měsíců specializačního výcviku předložen školiteli za účelem průběžné kontroly.

Povinná doplňková praxe

Povinná doplňková praxe se započítává do celkové doby trvání povinné odborné praxe.

Účast na vzdělávacích aktivitách

Logbook - praktické dovednosti - Radiologická fyzika v nukleární medicíně

2.2.2 Certifikovaný kurz Radiologická fyzika v radiodiagnostice

Certifikovaný kurz Radiologická fyzika v radiodiagnostice připravuje účastníky k výkonu činností podle §131 vyhlášky č. 55/2011 Sb. v platném znění.

Certifikovaný kurz má praktickou a teoretickou část. Část praxe je absolvována v akreditovaném zařízení v rámci povinné specializační stáže. Účastníci rovněž musí absolvovat povinnou doplňkovou praxi a teoretickou výuku v průběhu povinné specializační stáže.

Povinná odborná praxe

Praktická část výuky, tedy provádění výkonů uvedených v logbooku tohoto certifikovaného kurzu, probíhá podle možností na mateřském pracovišti účastníka pod odborným dohledem školitele z mateřského pracoviště. Tu část praktických výkonů, kterou nemůže účastník absolvovat na mateřském pracovišti, absolvuje na akreditovaném pracovišti pro dané zaměření. Školitel určí individuální rozsah výkonů v logbooku účastníka, které musí být splněny na akreditovaném pracovišti.

Splnění každé z položek v logbooku musí být stvrzeno podpisem školitele nebo školitele z mateřského pracoviště. Logbook je alespoň jednou za 6 měsíců specializačního výcviku předložen školiteli za účelem průběžné kontroly.

Účelem teoretické části je prohloubit účastníkovy znalosti v daném zaměření.

Povinná doplňková praxe

Povinná doplňková praxe se započítává do celkové doby trvání povinné odborné praxe.

Účast na vzdělávacích aktivitách

Logbook - praktické dovednosti - Radiologická fyzika v radiodiagnostice

2.2.3 Certifikovaný kurz Radiologická fyzika v radioterapii

Certifikovaný kurz Radiologická fyzika v radioterapii připravuje účastníky k výkonu činností podle §131 vyhlášky č. 55/2011 Sb. v platném znění.

Certifikovaný kurz má praktickou a teoretickou část. Část praxe je absolvována v akreditovaném zařízení v rámci povinné specializační stáže. Účastníci rovněž musí absolvovat povinnou doplňkovou praxi a teoretickou výuku v průběhu povinné specializační stáže.

Povinná odborná praxe

Praktická část výuky, tedy provádění výkonů uvedených v logbooku tohoto certifikovaného kurzu, probíhá podle možností na mateřském pracovišti účastníka pod odborným dohledem školitele z mateřského pracoviště. Tu část praktických výkonů, kterou nemůže účastník absolvovat na mateřském pracovišti, absolvuje na akreditovaném pracovišti pro dané zaměření. Školitel určí individuální rozsah výkonů v logbooku účastníka, které musí být splněny na akreditovaném pracovišti.

Splnění každé z položek v logbooku musí být stvrzeno podpisem školitele nebo školitele z mateřského pracoviště. Logbook je alespoň jednou za 6 měsíců specializačního výcviku předložen školiteli za účelem průběžné kontroly.

Účelem teoretické části je prohloubit účastníkovy znalosti v daném zaměření.

Povinná doplňková praxe

Povinná doplňková praxe se započítává do celkové doby trvání povinné odborné praxe.

Účast na vzdělávacích aktivitách

Logbook - praktické dovednosti - Radiologická fyzika v radioterapii

3 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam výkonů

Nedílnou součástí vzdělávacího programu je vedení záznamu o provedených výkonech (logbook) v rámci celé odborné praxe. Seznam výkonů a počet provedení je stanoven jako minimální, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické.

3.1 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonů prokazatelných na konci základního kmene

• Neodkladná první pomoc - zásady první pomoci při nehodách a úrazech.
• Základy zdravotnické legislativy a etiky - poznání základních pojmů zdravotnické etiky.
• Klinická radiobiologie - působení ionizujícího záření na živou hmotu, modelování účinků a odhad důsledků lékařského ozáření.
• Zobrazování za použití magnetické rezonance a ultrazvuku - principy, výhody a nevýhody v porovnání s jinými metodami využívajícími ionizující záření.
• Zobrazování za použití výpočetní tomografie - principy, výhody a nevýhody, rentgenová výpočetní tomografie (CT), jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT), pozitronová emisní tomografie (PET).
• Metody odhadu radiační zátěže pacientů - metody používané v radiodiagnostice (koeficienty vypočtené pomocí Monte Carlo metod, výpočetní programy), metody používané v nukleární medicíně (MIRD, S-faktory, výpočetní programy), spolehlivost odhadů.

3.2 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonů prokazatelných na konci specializačního výcviku v certifikovaném kurzu Radiologická fyzika v nukleární medicíně

Teoretické znalosti

Fyzika a detekce záření

• Fyzikální vlastnosti radionuklidů, radiofarmaka, interakce záření s prostředím, detekce ionizujícího záření, scintilační spektrometrie záření gama, spektrometrické přístroje pro měření záření gama, statistický rozptyl a celková chyba měření, kontrola kvality a správné funkce přístrojů, měření radioaktivity in vitro, měření radioaktivity in vivo.

Scintigrafie

• Podstata scintigrafie, scintilační kamery, tomografické kamery SPECT a PET, hybridní systémy SPECT/CT, PET/CT, kontrola kvality a fantomová scintigrafická měření, fyzikální zákonitosti planárního a tomografického zobrazování, aplikace kombinovaných zobrazovacích metod v nukleární medicíně, fyzikální a technické základy CT zobrazování, vztah scintigrafie k jiným zobrazovacím metodám v radiologii, kontrola kvality scintigrafického zobrazování.

Počítačové zpracování dat v nukleární medicíně

• Počítačové zpracování radionuklidových měření, počítačová analýza scintigrafických studií, základy rekonstrukce dat v nukleární medicíně (zpětná projekce a filtrovaná zpětná projekce, iterativní rekonstrukce - MLEM, OSEM, RAMLA, 3D reprojection, rekonstrukce s modely PSF a TOF, filtrace obrazů).

Radiační ochrana

• Základní veličiny a metody dozimetrie, radiační zátěž pacientů z radiofarmak, biologické účinky ionizujícího záření a radiační riziko, legislativní požadavky, limity a lékařské ozáření, uspořádání pracovišť a způsoby ochrany pracovníků před zářením, specifika pracovišť s terapeutickými aplikacemi otevřených zářičů, programy monitorování a zabezpečení jakosti aj., uchovávání a likvidace odpadů znečištěných radionuklidy, dokumentace na pracovištích.

Praktické dovednosti

Logbook

• Základní kontrola, kalibrace a nastavení parametrů zobrazovacích a měřících systémů na pracovištích nukleární medicíny, základní postupy v dozimetrii a radiační ochraně v nukleární medicíně.

3.3 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonů prokazatelných na konci specializačního výcviku v certifikovaném kurzu Radiologická fyzika v radiodiagnostice

Teoretické znalosti

Základy radiologické fyziky

• Fyzikální vlastnosti zdrojů ionizujícího záření, interakce záření s prostředím, průchod svazku fotonů látkou, detekce ionizujícího záření, scintilační a polovodičová spektrometrie, měření záření beta, statistický rozptyl a celková chyba měření, kontrola kvality a správné funkce přístrojů, modelování transportu záření, výpočty stínění.

Dozimetrie a radiační ochrana

• Veličiny a jednotky používané v dozimetrii a radiační ochraně, stanovení dozimetrických veličin u pacientů a u pracovníků se zdroji ionizujícího záření, biologické účinky záření, fyzikální a chemické procesy v biologických materiálech, experimentální metody studia biologických poškození, mechanizmy radiačního poškození DNA a reparace poškození, stochastické modely účinku ionizujícího záření, limity, kontrolované a sledované pásmo, směrné hodnoty, monitorování na pracovištích, program zabezpečování jakosti, vedení dokumentace.

Rentgenová diagnostika

• Princip a parametry rentgenky; konstrukce rentgenového zařízení; interakční procesy rentgenového záření v tkáni; vznik rentgenového obrazu; receptory rentgenového obrazu; kvalita obrazu, zobrazovací metody - SG, SS, ANGIO, MAMO, zubní, výpočetní tomografie (CT) - princip, tomografické rekonstrukční metody, technické řešení, aplikace; zobrazovací proces - vyvolávání, senzitometrie, optimalizace; digitální zobrazovací metody; kritéria kvality pro radiodiagnostická zobrazení; radiační ochrana pacienta - stanovení a hodnocení zátěže pacientů, metody snížení dávek; radiační ochrana personálu a veřejnosti.

Praktické dovednosti

Logbook

• Základní kontrola, kalibrace a nastavení parametrů zobrazovacích systémů na pracovištích radiodiagnostiky, základní postupy v dozimetrii a radiační ochraně v radiodiagnostice.

3.4 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonů prokazatelných na konci specializačního výcviku v certifikovaném kurzu Radiologická fyzika v radioterapii

Teoretické znalosti

Základy radiologické fyziky

• Radioaktivní přeměna, druhy ionizujícího záření, jeho vlastnosti, interakce a absorpce ionizujícího záření v hmotě, parametry radionuklidů v léčbě zářením, parametry svazků záření, veličiny a jednotky v dozimetrii ionizujícího záření, L, RBÚ, OER, radiobiologie.

Využití záření v léčbě a diagnostice

• Zdroje záření v radiační onkologii, rtg ozařovače, radionuklidové ozařovače, lineární urychlovače, mikrotrony, cyklotrony, synchrotrony, brachyradioterapie, neutrony v léčbě zářením, hadronová radioterapie, neionizující záření (fotodynamická terapie, hypertermie, ultrazvuk), zobrazovací metody (CT, NMR, PET aj.).

Dozimetrie ionizujícího záření

• Dozimetrické protokoly, klinická dozimetrie, přístrojové vybavení v dozimetrii, detektory ionizujícího záření, systém kontrol ozařovačů (zkoušky provozní stálosti, zkoušky dlouhodobé stability), standardizační (absolutní) dozimetrie, relativní (fantomová) dozimetrie, dozimetrie in vivo (přímá na pacientovi), nepřesnosti měření, statistické vyhodnocení, zpracování a hodnocení výsledků, dozimetrické protokoly, počítačové zpracování měření.

Plánování léčby zářením

• TPS (plánovací systémy), přímé a inverzní plánování, stanovení cílového objemu, kritických orgánů (zapojení zobrazovacích metody), modelování svazků (bloky, klínové filtry, multileaf kolimátor, IMRT aj.), techniky radioterapie (stacionární, pohybová, SSD, ISO), standardní techniky radioterapie různých anatomických oblastí, frakcionace, speciální techniky (HBI, TBI, TSEI, stereotaxe, intraoperativní RT apod.).

Proces radioterapie

• Verifikační a informační systémy, data management, parametry vstupních informací, lokalizace cílových objemů, simulace ozařovacích plánů, verifikační protokoly, IGRT, hodnocení výsledků léčby.

Radiační ochrana

• Systém jakosti, program zabezpečování jakosti, program monitorování, vnitřní havarijní plán, zásahová instrukce, osobní a ochranná dozimetrie, dozimetrie prostředí, limity ozáření, kontrolované a sledované pásmo, kategorizace radiačních pracovníků, kategorizace pracovišť, biologické účinky záření, radiační váhové faktory, kontroly těsnosti a nepřítomnosti povrchové kontaminace URZ, radiologické události, stanovení stínění pracovišť se zdroji ionizujícího záření, vyřazování pracovišť z provozu, likvidace radioaktivního odpadu, nemoc z ozáření.

Praktické dovednosti

Logbook

• Základní kontrola, kalibrace a nastavení parametrů ozařovacích a měřících systémů na pracovištích radioterapie, základní postupy v dozimetrii a radiační ochraně v radioterapii, plánování léčby zářením, provádění a sledování zkoušek provozní stálosti.

4 Hodnocení specializačního vzdělávání

a) Průběžné hodnocení školitelem

• záznam o absolvování povinné odborné praxe (o konkrétních činnostech prováděných na mateřském pracovišti) v průkazu odbornosti - provádí školitel z mateřského pracoviště;
• záznam o absolvování povinné doplňkové praxe - provádí školitel z mateřského pracoviště;
• písemné záznamy o průběhu osvojovaných dovedností v logbooku;
• záznamy o průběžném hodnocení školitelem pravidelně v šestiměsíčních intervalech.

b) Předpoklad přístupu k atestační zkoušce

• absolvování povinných kurzů základní kmene - záznam v průkazu odbornosti;
• absolvování zvoleného certifikovaného kurzu, tedy:

- absolvování povinné odborné praxe a záznam v průkazu odbornosti/ logbooku potvrzený školitelem a event. školitelem z mateřského pracoviště,

- absolvování doplňkové praxe - záznam v průkazu odbornosti,

- absolvování povinné specializační stáže - záznam v průkazu odbornosti,

- získání požadovaných praktických dovedností doložených a potvrzených školitelem a event. školitelem z mateřského pracoviště v logbooku;

• předložení vlastní publikace z oboru specializace nebo písemného projektu na téma určené školitelem spolu s posudkem školitele. Práce s posudkem se předkládá při přihlášení k atestační zkoušce;
• získání minimálně 64 kreditů za celou dobu specializačního vzdělávání;

c) Vlastní atestační zkouška

• část praktická

- obhajoba vlastní publikace z oboru specializace nebo písemného projektu na téma určené školitelem

- popis způsobu řešení 2 zadaných problémů - vychází se z dovedností uvedených v logbooku

• část teoretická - 3 odborné otázky z příslušného zaměření

5 Profil absolventa

Absolvent specializačního vzdělávání v oboru radiologická fyzika bude schopen provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou péči v oboru radiologická fyzika. Je oprávněn na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s vyhláškou č. 55/2011 Sb. v platném znění, zabezpečovat níže uvedené činnosti v rozsahu své specializované a zvláštní odborné způsobilosti stanovené uvedenou vyhláškou.

5.1 Charakteristika činností, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost

Absolvent specializačního vzdělávání může vykonávat činnosti klinického radiologického fyzika podle §26 a §131 vyhlášky č. 55/2011 Sb. v platném znění, přitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace:

• zajišťuje fyzikální měření související s vyhodnocováním dávek lékařského ozáření,
• zajišťuje klinickou dozimetrii, včetně evidence a hodnocení dávek ozáření nebo aktivit aplikovaných radiofarmak,
• zajišťuje zavádění nových radiologických zařízení a fyzikálních metod do klinické praxe,
• v rozsahu své odborné způsobilosti vykonává činnosti při zavádění a hodnocení systému zabezpečování jakosti,
• poskytuje ostatním zdravotnickým pracovníkům, včetně lékařů, konzultace o optimalizaci, zabezpečování jakosti, včetně operativního řízení jakosti a v případě nutnosti poradenství v záležitostech týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření,
• zabezpečuje aplikaci a optimalizaci radiační ochrany při poskytování zdravotní péče zdravotnickým zařízením, zejména radiační ochranu pacientů při lékařském ozáření, radiační ochranu pracovníků, pracovišť a jejich okolí,
• provádí další činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, především soustavný dohled nad dodržováním požadavků radiační ochrany a sledování radiační zátěže pacientů,
• navrhuje a kontroluje postupy vedoucí ke snižování radiační zátěže pacientů,
• školí aplikující odborníky, další zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky v záležitostech týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření,
• navrhuje vnitřní havarijní plány a havarijní řády radiologických pracovišť,
• provádí a organizuje výzkumnou činnost v rámci oboru,
• vyhodnocuje fyzikální a technické aspekty vnitřních i vnějších klinických auditů i dalších auditů,
• v rozsahu své specializované způsobilosti vykonává činnosti při specifikaci technických parametrů přístrojů v rámci investičního plánování, zajišťuje a vede fyzikálně-technické činnosti spojené s přejímáním, kontrolou, manipulací a uložením radiologických zařízení,
• zajišťuje ověřování stanovených měřidel v oblasti veličin atomové a jaderné fyziky, zajišťuje kalibraci dalších měřidel používaných v oblasti radiologické fyziky,
• provádí dohled nad uváděním radioaktivních látek do životního prostředí,
• iniciuje fyzikální, technická a organizační opatření s cílem snížení radiační zátěže pacientů,
• bez odborného dohledu na základě požadavku indikujícího lékaře a indikace aplikujícího lékaře provádí praktickou část lékařského ozáření, a to jeho fyzikálně-technickou část.

Po absolvování příslušného certifikovaného kurzu navíc v oborech

• Radiodiagnostika po absolvování Certifikovaného kurzu Radiologická fyzika v radiodiagnostice:

- vede specializační vzdělávání v rozsahu své specializované způsobilosti a své zvláštní odborné způsobilosti,

- hodnotí radiologické události, vyhodnocuje případy selhání zdravotnické techniky a zařízení pro radiační ochranu a vykonává činnosti spojené s tvorbou preventivních opatření,

- identifikuje činnosti vyžadující změnu v postupech při nakládání se zdroji ionizujícího záření, provádí činnosti spojené s vývojem a zaváděním nových klinických radiologických postupů,

- připravuje standardy specializovaných postupů v rozsahu své specializované způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti,

- optimalizuje nastavení parametrů zdrojů ionizujícího záření v rámci klinického provozu,

- provádí měření nezbytná pro ověření aplikované dávky při použití složitých nebo nestandardních radiologických postupů,

- provádí analýzu rizik při radiačních činnostech a iniciuje příslušná opatření,

- v rozsahu své specializované způsobilosti provádí činnosti spojené s vývojem, zpracováním a ověřováním metodik zkoušek provozní stálosti zdrojů ionizujícího záření a dalšího radiologického zařízení,

- v rozsahu své specializované způsobilosti provádí činnosti spojené s vývojem, zpracováním a ověřováním metodik zkoušek dlouhodobé stability a přejímacích zkoušek zdrojů ionizujícího záření.

• Radioterapie po absolvování Certifikovaného kurzu Radiologická fyzika v radioterapii - viz radiodiagnostika a navíc:

- na základě požadavku indikujícího lékaře a indikace aplikujícího lékaře může provádět plánování léčby.

• Nukleární medicína po absolvování Certifikovaného kurzu Radiologická fyzika v nukleární medicíně - viz radiodiagnostika a navíc:

- při terapii otevřenými zářiči sleduje dávky absorbované pacienty, provádí příslušné výpočty a odhady včetně posouzení radiačního rizika a poskytuje tyto údaje lékařům,

- na pracovištích s otevřenými zářiči provádí dohled nad jímáním kapalných odpadů a nad vymírací nádrží a zajišťuje radiační ochranu v pokojích pacientů.

6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť

Vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení a pracoviště zajišťující výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditovány dle ustanovení §45 zákona č. 96/2004 Sb.

Tato zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle příslušného vzdělávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zařízení jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.

6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště

Personální požadavky

• Školitelem v daném certifikovaném kurzu může být pouze klinický radiologický fyzik pracující v daném oboru zaměření s platným Osvědčením k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.
• Školitelem z mateřského pracoviště může být pouze klinický radiologický fyzik s platným Osvědčením k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, který je na základě návrhu účastníka doloženého kopií osvědčení schválen školitelem.
• Lektor povinného kurzu - radiologický fyzik, fyzik, biomedicínský inženýr, vědecký pracovník nebo lékař - praxe v oboru týkajícím se povinného kurzu trvající nejméně 5 let.

Materiální a technické vybavení

• Certifikovaný kurz Radiologická fyzika v nukleární medicíně - SPECT, SPECT/CT, PET/CT, měřič aplikované aktivity, multikanálový analyzátor se studnovým scintilačním krystalem, měřič dávkového příkonu, měřič povrchové kontaminace.
• Certifikovaný kurz Radiologická fyzika v radiodiagnostice - dozimetrický systém pro radiodiagnostiku, in-vivo dozimetrie, skiagrafický rentgenový přístroj, skiaskopický rentgenový přístroj, mamografický rentgenový přístroj, CT, angiografický DSA systém, zubní rentgen, digitální zobrazovací systémy - přímá či nepřímá digitalizace.
• Certifikovaný kurz Radiologická fyzika v radioterapii - mgavoltážní terapeutické přístroje s brzdným zářením a elektrony, brachyterapeutické afterloadingové systémy, rtg terapeutický přístroj, simulátor, plánovací CT, výpočetní systém pro 3D plánování radioterapie, verifikační a další systémy, odpovídající vybavení pro klinickou dozimetrii a radiační ochranu, modelová laboratoř.
• Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení).
• Učebna pro teoretickou výuku.

Organizační a provozní požadavky

• Poskytování zdravotní péče (dle příslušného oboru).

Bezpečnost a ochrana zdraví

• Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany včetně ochrany před ionizujícím záření.
• Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik.

7 Programy povinných vzdělávacích aktivit

7.1 Program kurzu Klinická radiobiologie

Personální a technické zabezpečení - shodné s bodem 6.1 výše.

7.2 Program kurzu Zobrazování za použití magnetické rezonance a ultrazvuku

Personální a technické zabezpečení - shodné s bodem 6.1 výše.

7.3 Program kurzu Zobrazování za použití výpočetní tomografie

Personální a technické zabezpečení - shodné s bodem 6.1 výše.

7.4 Program kurzu Metody odhady radiační zátěže pacientů

Personální a technické zabezpečení - shodné s bodem 6.1 výše.

7.5 Program kurzu Neodkladná první pomoc

Personální a technické zabezpečení

Personální zabezpečení

• Lékaři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru urgentní medicína a praxí nejméně 5 let v oboru, případně se specializovanou způsobilostí ve vyučované problematice.
• Garant kurzu má nejvyšší vzdělání v oboru a nejméně 10 let praxe výkonu povolání lékaře v oboru specializace.

Technické zabezpečení

• Učebna pro teoretickou výuku s příslušným vybavením.
• Učebna pro praktickou výuku s vybavením: manekýn (dospělý, dětský a novorozenec) umožňující praktický nácvik základní i rozšířené neodkladné resuscitace se simultánním záznamem sledovaných vitálních funkcí (zejména respiračních a oběhových) k objektivizaci účinnosti prováděné resuscitace a možností uložení sledovaných dat do PC a závěrečné vyhodnocení.
• Model musí umožnit nácvik:

- zajištění průchodnosti dýchacích cest pomocí vzduchovodů, Combi-tubusu, laryngeálního tubusu, laryngeální masky (včetně intubační) a různými technikami tracheální intubace,

- umělé plicní ventilace z plic do plic ústy, přes masku, ručním dýchacím přístrojem/ transportním ventilátorem,

- nácvik intubace dětí/novorozenců a umělou plicní ventilaci,

- zajištění průchodnosti dýchacích cest koniopunkcí, minitracheotomií (krikotomií),

- punkci pneumotoraxu,

- zajištění vstupu do krevního řečiště - punkci a kanylaci periferní žíly, centrální žíly (subclavia, jugularis int.), v. femoralis a různé techniky intraoseálního přístupu,

- diagnostiky simulovaných poruch rytmu na kardioskopu a volbu farmakoa elektroimpulzoterapie.

7.6 Program semináře Základy zdravotnické legislativy

Personální a technické zabezpečení

Personální zabezpečení

• Lektoři se znalostí zdravotnického práva a veřejného zdravotnictví, zejména osoby s právnickým vzděláním a profesní zkušeností v oblasti zdravotnického práva v délce alespoň 5 let.
• Součástí lektorského týmu mohou být i další osoby, zejména osoby, které mají praxi v oblasti řízení ve zdravotnictví nejméně 5 let, dále studovali management, ať již na vysoké škole nebo v MBA programu, popřípadě obdobných oborů vysokých škol či celoživotního vzdělávání.

Technické zabezpečení

• Učebna pro teoretickou výuku s příslušným vybavením; poskytnutí studijních textů Základy zdravotnické legislativy, event. jiné.

7.7 Program specializační stáže Radiologická fyzika v nukleární medicíně I.

Personální a technické zabezpečení - shodné s bodem 6.1 výše.

7.8 Program specializační stáže Radiologická fyzika v radiodiagnostice I.

Personální a technické zabezpečení - shodné s bodem 6.1 výše.

7.9 Program specializační stáže Radiologická fyzika v radioterapii I.

Personální a technické zabezpečení - shodné s bodem 6.1 výše.

8 Seznam doporučené literatury

Doporučená literatura

Zaměření na nukleární medicínu

ATTIX, Frank Herbert. Introduction to radiological physics and radiation dosimetry. New York: Wiley, 1986. 607 s. ISBN 0471011460.

DENDY, P. P.; HEATON, B. Physics for diagnostic radiology. Bristol Philadelphia : Institute of Physics Pub, 1999. 446 s. ISBN 9780750305914.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Systém zabezpečení jakosti na pracovištích nukleární medicíny-přístrojová technika : doporučení. Praha : Nuklin , 1999. 46 s. ISBN 80-7073-077-3.

Požadavky SÚJB při provádění terapie onemocnění štítné žlázy radiojódem na pracovištích nukleární medicíny. Zbraslav : Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 2000. 14 s..

DÖRSCHEL, Birgit; SCHURICHT, Volkmar; STEUER, Joachim. The physics of radiation protection. Ashford, Kent : Nuclear Technology Publishing , 1995. 309 s. ISBN 1-870965-42-6.

DOWSETT, David J.; KENNY, Patrick A.; JOHNSTON, R. Eugene. The physics of diagnostic imaging . London : Chapman & Hall Medical, 1998. 609 s. ISBN 04124606020412401703.

HENDEE, William R.; RITENOUR, E. Russell. Medical imaging physics. New York : Wiley-Liss, 2002. 512 s. ISBN 0471382264.

HENKIN, Robert E. Nuclear medicine. St. Louis : Mosby, 1996. 44 s. ISBN 0801677017.

HUŠÁK, Václav. Dozimetrie a ochrana před zářením v nukleární medicíně. Brno : Institut pro další vzdělávání stř. zdravot. pracovníků, 1987. 142 s.

HUŠÁK. V.; PAŠKOVÁ, Z. Radiační ochrana v nukleární medicíně. In: Principy a praxe radiační ochrany. Kolektiv autorů (Ed. V. Klener). Praha, SÚJB 2000.

HUŠÁK, V.; MYSLIVEČEK M.; KORANDA, P. a spol. Fyzikální základy planárního a tomografického zobrazování v nukleární medicíně. Čes. Radiol. 55(1), 2001, s. 47-58.

HUŠÁK, V.; PTÁČEK J.; MYSLIVEČEK M.; KLEINBAUER, K. Radiační zátěž a radiační ochrana pacienta v diagnostické nukleární medicíně (nepublikováno). Zpracováno, rozmnoženo a rozesláno na všechna pracoviště nukleární medicíny v ČR za podpory SÚJB, Praha 2004.

HUŠÁK, V.; PTÁČEK, J.; MYSLIVEČEK, M. Radiační ochrana pracovníků a obyvatelstva při léčbě radiofarmaky značenými otevřeným zářičem ytriem-90. Čes. Radiol. 59 (4), 2005, 229 - 235.

Chandra, R. Nuclear Medicine Physics - The Basics. (Fifth Edition), Williams and Wilkins, Baltimore, 1998.

KOLEKTIV AUTORŮ: Nukleární medicína. (učební text) Ústav nukleární medicíny 1. LF UK a VFN, Gentiana, Praha, 2000.

MARTIN, Colin J.; SUTTON, David G. Practical radiation protection in healthcare . Oxford New York: Oxford University Press, 2002. 415 s. ISBN 0192630822.

MYSLIVEČEK, Miroslav; HUŠÁK, Václav; KOVANDA, Pavel. Nukleární medicína. [Díl] 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995. 123 s. ISBN 80-7067-511-X..

CHERRY, Simon R.; SORENSON, James A.; PHELPS, Michael E. Physics in nuclear medicine. Philadelphia, PA : Saunders, 2003. 523 s. ISBN 072168341X.

WILSON, Michael A. Textbook of nuclear medicine. Philadelphia : Lippincott-Raven Publ., 1998. 631 s. ISBN 0781703034.

Zákon č. 18 O mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření z r. 1997, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb. a další související vyhlášky SÚJB.

ZAIDI, Habib. Quantitative analysis in nuclear medicine imaging. New York, NY : Springer, 2006. 583 s. ISBN 0387238549.

BAILEY, Dale L., et al. Positron emission tomography : basic sciences. New York : Springer, 2005. 382 s. ISBN 1852337982.

Časopisy

European Journal of Nuclear Medicine

Journal of Nuclear Medicine

Journal of Nuclear Medicine Technology

Medical Physics

Physics in Medicine and Biology

Nuclear Medicine Communications

Česká radiologie

Praktická radiologie

Zaměření na radiodiagnostiku

AICHINGER H.; JOITES-BARFUSS S.; DIERKER J.; SAEBEL F. Radiation Exposure and Image Quality in X-Ray Diagnostic Radiology. Berlin : Springer, 2004.

ATTIX, F.H. Introduction to Radiological Physics and Radiation Dosimetry, J Wiley and Sons, 1986.

BEUTEL J.; KUNDEL L.; METTER R. (Eds.). Handbook of Medical Imaging. Vol. I.: Physics. Bellingham, Spie, 2000.

BLUTH E.I.; ARGER P.H.; BENSON S.B. et al. Ultrasound. Stuttgart, Thieme, 2000.

BUSHBERG J. Essential Physics of Medical Imaging. Baltimore, Williams & Wilkins, 1995.

CARAMELLA D.; BARTOLOZZI C. 3D Image Processing. Berlin : Springer, 2002.

CONTI P.S.; CHAM D.K. PET-CT. Berlin : Springer, 2004.

DENDY P.P.; HEATON B. Physics for Diagnostic Radiology. Taylor & Francis Group, LLC, 1999.

ELIÁŠ P.; ŽIŽKA J. Dopplerovská ultrasonografie. Hradec Králové, Nucleus, 1998.

European Guidelines on Quality Criteria for Diagnostic Radiographic Images. COPEC, Luxemburg, 1996.

EWEN K. (Ed.). Moderne Bildgebung. Stuttgart, Thieme, 1998.

FERDA J.; NOVÁK M.; KREUZBERG B. Výpočetní tomografie. Praha, Galén, 2002.

GELDERN F. Understanding X-Rays. Berlin, Springer, 2004.

HOFER M. Ultrasound Teaching Manual. Stuttgart, Thieme, 1999.

HOFER M. CT Teaching Manual. Thieme, Stuttgart, 2000.

IAEA TRS 457. Dosimetry in Diagnostic Radiology: An International Code of Practice, 2007.

ICRN Report No.54: Medical Imaging. The Assessment of Image Quality. ICRA, Bethesda, USA, 1996.

KOLÁŘ J.; AXMANN K.; NEUWIRTH J. Radiologické techniky s využítím počítačů. Praha : Avicenum, 1991.

KUBALE R.; STIEGLER H. Farbkodierte Duplexsonographie. Stuttgart, Thieme, 2002.

LAUBENBERGER T. Technik der medizinischen Radiologie. 7.vyd. Köln, Ärzteverlag, 1999.

LEHMANN T.; OBERSCHALP W.; PELIKAN E.; REPGES R. Bildverarbeitung für die Medizin. Berlin: Springer, 1994.

MECHLOVÁ E.; KOŠ-9280?-8927?ÁL K. et al. Výkladový slovník fyziky. Praha, Prométheus, 1999.

METTLER F.A.; UPTON A.C. Medical Effects of Ionizing Radiation. Philadelphia : Saunders, 1995.

MORNEBURG H. Bildgebende Systeme für die medizinische Diagnostik. Erlangen, Publicis MCD, 1995.

NCRP Report 115. Estimates for Radiation Protection. Bethesda NCRP Publ. 1993.

OPPELT A. Imaging Systems for Medical Diagnostics. Publicit Corporate Publishing, Erlangen, 2005.

REIMER P.; PARIZEL P.M.; STICHNOTH F.A. Clinical MR Imaging. Berlin : Springer, 2003.

REISER M.F.; TAKAHASHI M. Multislice CT. Berlin : Springer, 2004.

SAIJO Y.; VAN DER STEEN A.F.W. Vascular Ultrasound. Berlin : Springer, 2003.

SCHLEGEL W.; WILLE J. Medizinische Physik. Berlin : Springer, 2002.

SCHMIDT TH. Strahlenphysik, Strahlenbiologie, Strahlenschutz. FREYSCHMIDT J.: Handbuch diagnostische Radiologie. Berlin : Springer, 2003.

SOHN CH.; SWOBODNIK W. Neue Bildverarbeitungstechniken in der Sonographie. Berlin : Springer, 1991.

WEISHAUPT D. How Does MRI Work? Berlin : Springer, 2003.

Základní zákonné normy, nařízení a zákony, platné v ČR a EU pro radiační obory.

Časopisy

American Journal of Rentgenology

British Journal of Radiology

Česká radiologie

European Radiology

Fortschitte auf dem Gebiete der Röntgenstrahlen

Praktická radiologie

Radiology

Zaměření na radioterapii

ATTIX, Frank Herbert. Introduction to radiological physics and radiation dosimetry. New York : Wiley, 1986. 607 s. ISBN 0471011460.

KHAN, F.M. The Physics of Radiation Therapy, 2nd Ed., Williams&Wilkins, Baltimore, MD, 1994.

WILLIAMS, J.R., THWAITES, D.I. Radiotherapy Physics in Practice, Oxford University Press, 1993.

Johns, H.E. The Physics of Radiology. Charles C Thomas, Fourth Edition, 1983.

Smith, A.R. Radiation Therapy Physics. Springer-Verlag, 1995.

Griffiths, S. Radiotherapy: Principles to Practice. Churchill Livingstone, 1994.

Mould, R.F. Brachytherapy from Radium to Optimization. Nucletron, 1994.

Mould, R.F. Radiotherapy Treatment Planning. Adam Hilger Ltd, 1985.

Steel, G.G. Basic Clinical Radiobiology. Edward Arnold Publ., 1993.

BIR: Central axis Depth Dose Data for Use in Radiotherapy. BJR, Suppl. No.17, London, 1983.

GREENE, D.; WILLIAMS, P.C. Linear Accelerators for Radiation Therapy, 2nd Ed., IOP Publishing, 1997.

KARZMARK, C.J. and MORTON, R.J. A Primer on Theory and Operation of Linear Accelerator in Radiation Therapy, 2nd Ed., Medical Physics Publishing, 1998.

KLEVENHAGEN, S.C. Dosimetry and Physics of Therapy Electron Beams, Medical Physics Publication, Madison, WI, 1993.

Central Axis Depth Dose Data for Use in Radiotherapy, BJR, Supplement 25 , 1996.

BRAHME, A. Accuracy Requirements and Quality Assurance of External Beam Therapy with Photons and Electrons, Acta Oncologica, Suppl.1, 1988.

KNOLL, G.F. Radiation Detection and Measurement, J Wiley and Sons, 1989.

MC KINLAY, A F. Thermoluminescence Dosimetry, Adam Hilger, 1981.

PIERQUIN, B., MARINELLO, G. A Practical Manual of Brachytherapy, Medical Physics Publishing, Madison, WI, 1997.

WILLIAMSON, J.F., THOMANDSEN, B.R., Nath, R. Brachytherapy Physics, AAPM, Medical Physics Publishing, Madison, WI, 1995.

ŠLAMPA, P, et al. Radiační onkologie v praxi, Brno, 2004.

HELLMAN, S. A practical Guide To Intensity-Modulated Radiation Therapy, Medical Physics Publishing, Madison, WI, 2003.

WEBB, S. The Physics of Three-Dimensional Radiation Therapy: Conformal Radiotherapy, Radiosurgery and Treatment Planning, Institute of Physics Publishing,Bristol, 1993.

WEBB, S. The Physics of Conformal Radiotherapy : advances in Technology, 1997.

PURDY, J.A.; EMAMI, B. 3-D Radiation Treatment Planning andConformal Therapy, Medical Physics Publishing, Madison, WI, 1995.

BENTEL, G.C. Radiation Therapy planning, 2nd Ed., Mc.Graw -Hill, 1996.

VAN DYK, J. The Modern Technology of Radiation Oncology: A Compendium for medical Physicists and Radiation Oncologists.

WASHINGTON, C.M.; LEAVER, D. Principles and Practice of Radiation Therapy, Mosby, 2004.

ESTRO Booklet 1 - 9 - Doporučení ESTRO pro radiologické činnosti v rámci radioterapie.

GERBAULET A.; POTTER R.; MAZERON J.; MEERTENS H.; VAN LIMBERGEN E. The GEC ESTRO Handbook of Brachytherapy.

ESTRO Journal: Radiotherapy and Oncology. Elsevier.

AAPM: Comprehensive QA for Radiation Oncology, RTC-TG 40, Med. Phys. 21, 581-681, 1994.

AAPM: Code of Practice for Brachytherapy Physics, RTC-TG 56, Med. Phys. 24, 1557-1598, 1997.

AAPM: Code of Practice for Radiotherapy Accelerators, RTC-TG 45, Med. Phys. 21, 1093, 1994.

AAPM: Quality Assurance for Clinical Radiotherapy Treatment Planning, RTC-TG 53, Med. Phys.25, 1773, 1998.

IPEMB: Physical Aspects of Quality Control in Radiotherapy, IPEMB Report No.81, 1998.

IAEA: Absorbed Dose Determination in Photon and Electron Beams. An International Code of Practice, IAEA TRS 398, 2000.

IAEA: Calibration of Dosimeters Used in Radiotherapy, IAEA TRS 374, 1995.

IAEA: Design and Implementation of a Radiotherapy Programme: Clinical, Medical physics, Radiation Protection and Safety Aspects, IAEA TECDOC-1040, 1998.

IAEA: The Use of Plane-parallel Ionisation Chambers in High Energy Electron and Photons Beams.

An International Code of Practice, IAEA TRS 381, 1997.

ICRU Radiation Quantities and Units, ICRU Report No. 33, 1980.

ICRU: Use of Computers in External Beam Radiotherapy Procedures with High Energy Photons and Electrons, ICRU Report No. 42, 1987.

ICRU: Tissue Substitutes in Radiation Dosimetry and Measurements, ICRU Report No.44, 1989.

ICRU: Prescribing, Recording and Reporting Photon Beam Therapy, ICRU Report No. 50, 1993.

ICRU: Dose Volume Specification for Reporting Intracavitary Therapy in Gynaecology, ICRU Report No.38, 1985.

ICRU: Dose Specification Reporting for Interstitial Brachytherapy, ICRU Report No.58, 1998.

NCRP: Medical X-ray, Electron Beam Gamma Ray Protection for Energies up to 50 MeV (Equipment Design, Performance in Use), NCRP Report No.102, 1989.

NCRP: Radiation Protection for Medical and Allied Health Personnel, NCRP Report No.105,1989.

NCRP: Use of Personal Monitors for Estimate Effective Dose Equivalent and Effective Dose to Workers for External Exposure to Low LET Radiation, NCRP Report No.122, 1995.

ČSN 364760: Radioizotopové ozařovací přístroje pro terapii zářením gama. ÚNM, Praha, 1976.

ČSN 404302: URZ. Stupně odolnosti a metody zkoušení. ÚNM, Praha, 1985.

SROBF ČLS: Doporučení pro zajištění kvality v radioterapii: Úvod k fyzikálním aspektům. SZÚ Praha, 1994.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii: Radionuklidové ozařovače. Praha, 2003 + Oprava a doplnění 2007.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii: Rentgenové ozařovače, Praha, 2000 + Oprava a doplnění 2003 a 2007.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii: Radioterapeutické simulátory, Praha, 2003.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii - urychlovače elektronů, Praha, 1998.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii - lineární urychlovače pro 3D konformní radioterapii a IMRT, Praha, 2006 + Oprava a doplnění 2010.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii - kilovoltážní zobrazovací systémy pro IGRT. Praha, 2009.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti podle vyhlášky č. 132/2008 Sb. při používání zdrojů ionizujícího záření v průmyslových a lékařských aplikacích. Praha, 2009.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii: URZ v brachyterapii. Praha, 1998 + Oprava a doplnění 2003.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii: Radiologické události, Praha, 1999.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii: Radiologické události v systému jakosti pracoviště, Praha, 2008.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii: Plánovací systémy, Praha, 2004.

SÚJB: Doporučení Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii: Korespondenční TLD audit v systému jakosti v radioterapii, Praha, 2005.

SÚJB: Vyhl. č. 307/2002 Sb. O požadavcích na zajištění radiační ochrany (v aktuálním znění).

Zákon č. 18/1997 Sb. O mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (v pozdějším znění).

KLENER, V. Principy a praxe radiační ochrany, SÚJB, 2000.

Časopisy

Radiační onkologie

Medical Physics Journal

Radiation Protection Dosimetry

Radiotherapy and Oncology

International Journal of Radiation Oncology Biology and Physics

Zeitschrift fur Medizinische Physik

Journal of Applied Clinical Medical Physics (www.jacmp.org)