Rozeslána dne 31. ledna 1997
OBSAH:
Část normativní
1. Usnesení představenstva České advokátní komory, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky
ČÁST PRVÁ - Působnost pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže advokátů české republiky
ČÁST DRUHÁ - Pravidla profesionální etiky
Oddíl prvý - Všeobecná pravidla - Čl. 4, Čl. 5,
Oddíl druhý - Povinnosti advokáta ke klintovi - Čl. 6, Čl. 7, Čl. 8, Čl. 9, Čl. 10,
Oddíl třetí - Povinnosti k advokátnímu stavu - Čl. 11, Čl. 12, Čl. 13, Čl. 14, Čl. 15, Čl. 16,
Oddíl čtvrtý - Jiné povinnosti advokáta - Čl. 17, Čl. 18,
ČÁST TŘETÍ - Pravidla soutěže advokátů
Oddíl prvý - Základní pravidla - Čl. 19,
Oddíl druhý - Obchodní jméno advokáta - Čl. 20, Čl. 21, Čl. 22, Čl. 23, Čl. 24,
Oddíl třetí - Informace o podnikání advokáta - Čl. 25, Čl. 26, Čl. 27, Čl. 28,
Oddíl čtvrtý - Informace o sídle advokáta - Čl. 29,
Oddíl pátý - Nábor klientů - Čl. 30, Čl. 31, Čl. 32,
ČÁST ČTVRTÁ - Závěrečná ustanovení
2. Usnesení představenstva České advokátní komory, jímž se stanoví poplatek za advokátní zkoušku a schvaluje výše náhrad za ztrátu času členů senátů pro advokátní zkoušky
3. Usnesení představenstva České advokátní komory, kterým se stanoví poplatek za advokátní zkoušku a uznávací zkoušku
Čl. 1, Čl. 2, Čl. 3, Čl. 4, Čl. 5,
4. Usnesení představenstva České advokátní komory o uznávání jiné právní praxe jako praxe advokátního koncipienta v některých případec
ČÁST NORMATIVNÍ
1 - Usnesení představenstva České advokátní komory
ze dne 31. října 1996,
kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky
Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle §17 a §44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon“) takto
ČÁST PRVÁ
PŮSOBNOST PRAVIDEL PROFESIONÁLNÍ ETIKY A PRAVIDEL SOUTĚžE ADVOKÁTŮ ČESKÉ REPUBLIKY
Čl. 1
Osobní působnost
(1) Pravidly profesionální etiky a pravidly soutěže (dále jen “Pravidla“) jsou vázáni všichni advokáti zapsaní v seznamu advokátů (dále jen “advokáti“) vedeném Českou Českou advokátní komorou (dále jen “Komora“).
(2) Pro advokátní koncipienty zapsané v seznamu advokátních koncipientů vedeném Komorou platí přiměřeně ta ustanovení Pravidel, která se jich mohou týkat.
(3) Přiměřeně platí Pravidla i pro veřejnou obchodní společnost advokátů.
Čl. 2
Věcná působnost
(1) Právní řád, jímž se řídí právní vztahy advokáta ke klientovi anebo k třetím osobám v souvislosti s výkonem advokacie, je pro působnost těchto Pravidel nerozhodný.
(2) Pro mezinárodní činnost advokáta v rámci Evropských společenství platí tato Pravidla subsidiárně ke Kodexu chování advokátů Evropských společenství, přijatému na plenárním zasedání CCBE ve Štrasburku dne 28. 10. 1988.
Čl. 3
Kolizní ustanovení
(1) Pokud advokát poskytuje právní služby na území jiného státu, v němž k tomu má oprávnění, dodržuje pravidla chování advokáta platná v takovém státu.
(2) Soutěží-li advokát na cizích trzích právních služeb, dodržuje soutěžní pravidla pro advokáty platná na území, v němž má jeho jednání zamýšlené soutěžní účinky.
ČÁST DRUHÁ
PRAVIDLA PROFESIONÁLNÍ ETIKY
Oddíl prvý
Všeobecná pravidla
Čl. 4
Důstojnost a vážnost stavu
(1) Advokát je všeobecně povinen poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu.
(2) Advokát je povinen plnit převzaté závazky. Závazek nebo ručení za cizí závazek smí převzít jen tehdy, je-li si jist jeho splněním.
(3) Projevy advokáta v souvislosti s výkonem advokacie jsou věcné, střízlivé a nikoliv vědomě nepravdivé.
(4) Jakékoliv obstarávání cizích záležitostí advokátem soustavně a za úplatu se pro účely Pravidel považuje za výkon advokacie.
Čl. 5
Jiné podnikání
(1) Aktivní účast advokáta na podnikání, jehož předmět zahrnuje činnosti, spadající pod pojem poskytování právních služeb, nesmí být v rozporu s těmito Pravidly. To neplatí pro účast ve veřejné obchodní společnosti podle §15 zákona a pro podnikání na území jiného státu.
(2) S podnikatelem, který není advokátem a jehož předmět činnosti zahrnuje i obstarávání cizích záležitostí nebo zprostředkování, spolupracuje advokát pouze na základě příkazu uděleného přímo klientem.
Oddíl druhý
Povinnosti advokáta ke klientovi
Čl. 6
Základní pravidla
(1) Oprávněné zájmy klienta mají přednost před vlastními zájmy advokáta i před jeho ohledem na jiné advokáty.
(2) Ve věcech, v nichž byl soudem ustanoven nebo Komorou určen, postupuje advokát se stejnou svědomitostí a péčí jako ve věcech ostatních klientů.
(3) Pravdivost nebo úplnost skutkových informací poskytnutých klientem není advokát oprávněn bez jeho souhlasu ověřovat. Má-li o jejich pravdivosti a nebo úplnosti důvodnou pochybnost, poučí klienta o možných právních důsledcích použití takové informace; možnost odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb tím není dotčena.
(4) Advokát nesmí použít na újmu klienta ani ve svůj vlastní prospěch nebo ve prospěch třetích osob informací, které od klienta nebo o klientovi získal v souvislosti s poskytováním právní služby.
Čl. 7
Převzetí právních služeb
(1) Poskytuje-li advokát ve smluvní věci právní služby pouze jedné ze smluvních stran, je oprávněn této straně poskytovat právní služby i v případném sporu z této smlouvy, pokud smluvní strany již při přípravě smlouvy věděly, že advokát poskytuje právní službu pouze jedné z nich a měly příležitost obstarat si vlastního kvalifikovaného právního zástupce.
(2) Poskytnout právní službu více osobám, jejichž zájmy nejsou v rozporu, v téže věci může advokát jen se souhlasem všech těchto osob, ledaže byl takto soudem ustanoven nebo Komorou určen.
(3) Advokát odmítne poskytnout právní službu v téže věci více osobám také tehdy, jestliže zjevně hrozí, že v průběhu vyřizování věci vznikne rozpor v jejich zájmech.
Čl. 8
Odmítnutí právních služeb a odstoupení od smlouvy
(1) V případech, kdy je advokát povinen nebo oprávněn právní služby odmítnout a hodlá tak učinit, provede vždy přiměřená opatření k odvrácení závažné újmy, která žadateli o právní službu bezprostředně hrozí.
(2) Advokát odmítne právní službu i v případě, kdy by jejím poskytnutím byly ohroženy zájmy osoby, které právní služby již poskytuje, a to například i v důsledku pracovního přetížení advokáta.
(3) Ve věci, v níž nemá dostatek zkušeností nebo speciálních znalostí, odmítne advokát poskytnutí právní služby, ledaže žadatel po vysvětlení souhlasí, aby právní služba byla poskytnuta; v takovém případě advokát zpravidla postupuje ve spolupráci s jiným advokátem nebo s jiným odborníkem. To se nevztahuje na věci, v nichž byl advokát ustanoven soudem nebo určen Komorou.
(4) Advokát odmítne poskytnutí právní služby i tehdy, brání-li mu v jejím řádném poskytnutí jeho zdravotní či psychický stav.
(5) Vykonávají-li advokáti advokacii ve sdružení nebo ve veřejné obchodní společnosti advokátů, žádný z nich nepřevezme vědomě zastoupení klienta, jestliže by kterýkoli z advokátů musel právní službu takovému klientovi odmítnout, pokud by advokacii vykonával samostatně.
Čl. 9
Povinnosti v průběhu poskytování právní služby
(1) Advokát je povinen klienta řádně informovat, jak vyřizování jeho věci postupuje, a poskytovat mu včas vysvětlení a podklady potřebné pro uvážení dalších příkazů.
(2) Peníze a jiné hodnoty, které advokát převzal ke stanovenému účelu, je povinen opatrovat s péčí řádného hospodáře; nesmí je použít jinak než ke stanovenému účelu. Případné přírůstky hodnot je povinen vydat složiteli, nebylo-li dohodnuto jinak.
(3) Zvětší-li se v průběhu poskytování právní služby podstatně rozsah možné odpovědnosti advokáta za škodu, je povinen rozsah svého pojištění pro případ odpovědnosti za škodu přiměřeně rozšířit, případně od smlouvy s klientem, jehož se to týká, odstoupit.
(4) Při ukončení poskytování právní služby je advokát povinen klientovi nebo jeho zástupci na jeho žádost vydat bez zbytečného odkladu všechny pro věc významné písemnosti, které mu klient svěřil nebo které z projednávání věci vznikly; splnění této povinnosti nesmí být podmiňováno zaplacením požadované odměny nebo výloh.
Čl. 10
Odměna advokáta
(1) Při sjednávání smluvní odměny je advokát povinen klientovi poskytnout pravdivé informace o očekávaném rozsahu svých výkonů a na jeho žádost i úplné vysvětlení o výši mimosmluvní odměny v dané věci.
(2) Smluvní odměna musí být přiměřená. Nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.
(3) Při posuzování přiměřenosti smluvní odměny se přihlédne zejména i k poměru vyjednávacích schopností a možností advokáta a klienta, k rozsahu informací klienta o poměrech na trhu právních služeb, ke speciálním znalostem, zkušenostem, pověsti a schopnostem advokáta, k povaze a době trvání vztahů mezi advokátem a klientem při poskytování právních služeb, k časovým požadavkům klienta na vyřízení věci, k obtížnosti a novosti skutkových i právních problémů spojených s věcí a k pravděpodobnosti, že v důsledku převzetí věci klienta bude advokát muset odmítnout převzetí jiných věcí.
(4) O svých výkonech pro klienta vede advokát přiměřené záznamy, jejichž obsah na požádání klientovi poskytne s úplným vysvětlením.
(5) Advokát smí sjednat smluvní odměnu stanovenou podílem na hodnotě věci, je-li výše odměny přiměřená podle ustanovení odstavce 2 a odstavce 3.
(6) Advokát nesmí sjednat smluvní odměnu stanovenou podílem na výsledku věci, ledaže jsou pro to důvody zvláštního zřetele hodné, zejména důvody majetkové nebo sociální, a odměna je přiměřená podle odstavce 2 a odstavce 3.
(7) Advokát nesmí uzavřít s klientem smlouvu, jíž by se klient zavázal k plnění advokátovi za podmínek pro sebe nevýhodných, ledaže měl klient přiměřenou možnost poradit se o smlouvě s jiným nezávislým advokátem a smlouva byla uzavřena písemně.
(8) Při posuzování přiměřenosti zálohy se přihlíží vedle střízlivého odhadu celkové odměny též k očekávaným hotovým výdajům.
Oddíl třetí
Povinnosti k advokátnímu stavu
Čl. 11
Povinnosti kolegiální
(1) Advokát nesmí jiného advokáta osočovat a nesmí proti němu zahájit právní spor bez závažného důvodu. Je-li osoba, se kterou poskytovaná právní služba souvisí, zastoupena advokátem, nesmí s ní advokát jednat přímo bez předchozího souhlasu advokáta, který ji zastupuje, ani odmítnout s tímto advokátem jednat.
(2) Poskytování právních služeb pro klienta, kterému v téže věci poskytuje právní služby již jiný advokát, nesmí advokát bez souhlasu již pověřeného advokáta převzít; chybí-li takový souhlas, smí být poskytnutí právních služeb převzato teprve po řádném ukončení vztahu k již pověřenému advokátovi.
(3) Advokát se nesmí podílet na činnosti osob, které poskytují právní služby, ačkoliv k tomu nejsou oprávněny, ani takovou činnost podporovat. Ve zvlášž závažných případech oznámí osobu, provádějící takovou činnost, Komoře.
Čl. 12
Povinnosti při společném výkonu advokacie a trvalé spolupráci advokátů
(1) Smlouvy o sdružení a o zřízení veřejné obchodní společnosti mezi advokáty nesmějí obsahovat žádná ustanovení, jež by omezovala povinnosti advokáta vyplývající ze složeného slibu a ze stavovských předpisů nebo jeho nezávislost při poskytování právních služeb.
(2) Advokáti poskytující právní služby společně ve sdružení nebo ve veřejné obchodní společnosti se vzájemně přiměřeně informují o právních službách, které poskytují, a to v rozsahu nutném k vyloučení konfliktů zájmů.
(3) Advokát poskytující právní služby ve sdružení nebo ve veřejné obchodní společnosti nesmí použít na újmu jiného účastníka sdružení nebo společníka nebo ve svůj vlastní prospěch a nebo ve prospěch třetích osob zvláštních informací, které získal v souvislosti s takovým poskytováním právních služeb. Tato povinnost trvá i po zániku členství advokáta ve sdružení nebo ve veřejné obchodní společnosti.
(4) Předchozí ustanovení se použijí i pro smlouvy o trvalé substituční spolupráci mezi advokáty.
Čl. 13
Substituce při poskytování právních služeb
(1) Není-li ujednáno jinak, náleží substitutovi mimosmluvní odměna ve výši podle advokátního tarifu. Substituent odpovídá za její výplatu.
(2) Odmítá-li dožádaný advokát substituci převzít, sdělí to substituentovi bez zbytečného odkladu; i v takovém případě je však povinen provést opatření, která nesnesou odkladu a jsou nezbytná k odvrácení nepříznivých následků pro substituenta anebo jeho klienta.
(3) žádost o provedení substituce i zpráva o jejím provedení musí odpovídat péči řádného odborníka a okolnostem případu.
Čl. 14
Obecné povinnosti k advokátnímu stavu
(1) Převezme-li advokát zastoupení klienta ve sporu proti jinému advokátovi nebo proti veřejné obchodní společnosti advokátů, je povinen o tom a o výsledku sporu bez zbytečného odkladu informovat Komoru.
(2) Byla-li nařízena domovní prohlídka v kanceláři nebo v bytě advokáta, je advokát povinen upozornit příslušný orgán na svou zákonnou povinnost mlčenlivosti a s tím spojenou omezenou ediční povinnost a žádat, aby k tomuto úkonu byl přibrán jako nezúčastněná osoba zástupce Komory nebo alespoň jiný advokát.
(3) Advokát je povinen řádně a včas poučit všechny osoby, které se podílejí na jeho činnosti spojené s poskytováním právních služeb, o rozsahu jejich zákonné povinnosti zachovávat mlčenlivost, a to i v souvislosti se svědeckou povinností takových osob.
Čl. 15
Povinnosti k advokátním koncipientům
(1) Advokát je povinen umožnit advokátnímu koncipientovi, který je k němu v pracovním poměru, účelnou právní praxi, pečlivě ho vést a dohlížet na něj tak, aby získal znalosti a zkušenosti potřebné ke složení advokátní zkoušky a k výkonu advokacie a aby si osvojil a dodržoval pravidla profesionální etiky.
(2) Je-li koncipient v pracovním poměru k veřejné obchodní společnosti advokátů, určí společnost advokáta k plnění povinností podle odstavce 1 a oznámí to Komoře bez zbytečného odkladu.
(3) Koncipient smí být v pracovním poměru jen k jedinému advokátovi. Jiný pracovní poměr mu advokát povolí navázat jen ze závažného důvodu a výjimečně, nenaruší-li to řádnou přípravu na výkon povolání advokáta.
(4) Advokátní koncipient nesmí poskytovat právní služby na vlastní účet a advokát mu to nesmí umožnit.
(5) Advokát je povinen vydat koncipientovi potvrzení o délce jeho koncipientské praxe.
(6) V potvrzení je advokát povinen též zhodnotit výkon koncipientské praxe s ohledem na dosažení jejího účelu podle odstavce 1. Přihlédne přitom zejména k tomu, zda koncipientská praxe nebyla nepříznivě ovlivněna současným výkonem jiné činnosti na straně koncipienta nebo zda se koncipient výkonu své praxe v dostatečném rozsahu nevěnoval.
(7) Advokát je povinen poskytovat koncipientovi přiměřenou mzdu, nesmí však učinit taková opatření, podle nichž by byl koncipient fakticky jeho společníkem při výkonu advokacie nebo která by činila advokáta od koncipienta finančně závislým.
(8) Koncipient nepoužije k újmě advokáta, u něhož pracuje, nebo ve svůj vlastní prospěch anebo ve prospěch třetích osob zvláštních informací, které získal v souvislosti se svým pracovním poměrem k advokátovi. Tato jeho povinnost trvá i po zániku pracovního poměru koncipienta k advokátovi.
Čl. 16
Povinnosti při vedení advokátní kanceláře
(1) Advokát je povinen vykonávat advokacii především ve svém sídle. Pokud založí pobočku své kanceláře v téže nebo jiné obci anebo pravidelně poskytuje právní služby pro veřejnost v předem určené době mimo své sídlo, je povinen o tom bez zbytečného odkladu vyrozumět Komoru.
(2) Advokát vede svou kancelář tak, aby nebyla snižována důstojnost advokátního stavu. Provádění kancelářských úkonů svěřuje pouze osobám náležitě kvalifikovaným, odpovědným a bezúhonným a soustavně na jejich činnost dohlíží. Ustanovení čl. 15 odst. 4 a odst. 7 o advokátních koncipientech platí obdobně i pro tyto osoby.
(3) Ve svém sídle nebo v jiném místě uvedeném v odstavci 1 musí být advokát zpravidla osobně přítomen v pravidelné době, kterou předem stanoví; pro případ, že by mu v osobní přítomnosti bránily vážné důvody, musí umožnit zanechání vzkazu.
(4) O svých výkonech a o výkonech své kanceláře vede advokát evidenci v rozsahu a způsobem vyplývajícím z právních předpisů a ze zvláštních požadavků kladených na řádný výkon advokacie.
Oddíl čtvrtý
Jiné povinnosti advokáta
Čl. 17
Povinnosti advokátů v řízení před soudy a jinými orgány
(1) Vůči soudům, rozhodčím orgánům, orgánům veřejné správy a jiným orgánům, které rozhodují v právních věcech, jakož i vůči osobám, které plní jejich úkoly, je advokát povinen zachovávat náležitou úctu a zdvořilost.
(2) Advokát nesmí v řízení uvádět údaje, ani navrhovat důkazy, o nichž ví, že jsou nepravdivé nebo klamavé, a to ani na příkaz klienta.
(3) Advokát je povinen v řízení jednat poctivě, respektovat zákonná práva ostatních účastníků řízení a chovat se k nim i k ostatním osobám zúčastněným na řízení tak, aby nebyla snižována jejich důstojnost ani důstojnost advokátního stavu. V takových věcech nesmí za nepřítomnosti, popřípadě bez vědomí advokáta druhé strany nebo této strany, není-li advokátem zastoupena, jednat s osobami, které plní úkoly soudů nebo jiných orgánů, a předávat jim písemnosti, ledaže takový postup procesní předpisy dovolují.
(4) Jsou-li pro jednání před soudem nebo jiným orgánem stanovena nebo obvyklá zvláštní pravidla chování, například pokud jde o oslovování, úřední oděv, udělování slova, vykazování místa apod., je advokát povinen tato pravidla dodržovat.
Čl. 18
Veřejně prospěšná činnost
(1) Byl-li advokát k tomu vyzván, je povinen podílet se v přiměřeném rozsahu na projektech směřujících k prosazování nebo obhajobě lidských práv a svobod, a to i bez nároku na odměnu, ledaže mu v tom brání vážné důvody.
(2) Za stejných podmínek je advokát povinen podílet se na výzvu Komory na projektech, jejichž cílem je uskutečňování principů demokratického právního státu nebo zdokonalení právního řádu České republiky.
ČÁST TŘETÍ
PRAVIDLA SOUTĚŽE ADVOKÁTŮ
Oddíl prvý
Základní pravidla
Čl. 19
Všeobecná ustanovení
(1) V zájmu klientů i soutěžitelů postupuje advokát v soutěži s ostatními advokáty poctivě. K soutěžním účelům zejména nepoužívá údaje vědomě nepravdivé, klamavé nebo snižující jiného advokáta. Pro účely tohoto ustanovení je klamavým údajem každý údaj, který může vzbudit neoprávněné očekávání o výsledcích, jichž je advokát schopen dosáhnout, nebo pochybnost o tom, že výsledku bude dosaženo prostředky v souladu se zákony a stavovskými předpisy.
(2) Označení “advokát“ může advokát používat i mimo výkon advokacie.
(3) Při soutěži dodržuje advokát obecně závazné soutěžní předpisy.
Oddíl druhý
Obchodní jméno advokáta
Čl. 20
Povinné údaje
(1) Obchodní jméno advokáta sestává z jeho jména a příjmení a z označení “advokát“.
(2) Obchodní jméno sdružení advokátů nebo veřejné obchodní společnosti advokátů sestává z příjmení alespoň jednoho ze společníků, jakož i podle okolností z označení například “advokáti“, “advokátní kancelář“, “sdružení advokátů“, “a společníci“, “a spol.“ nebo “veřejná obchodní společnost advokátů“.
Čl. 21
Dovolené údaje
(1) Obchodní jméno může obsahovat i akademické tituly advokáta, označení jeho vědecké hodnosti a titul vysokoškolského profesora nebo docenta, jakož i informaci o nástupnictví, pokud jsou dodrženy podmínky právních předpisů.
(2) Jména a příjmení společníků, kteří zemřeli nebo přestali vykonávat advokacii z jiných důvodů, lze v obchodním jménu zachovat, pokud jsou dodrženy podmínky právních předpisů.
(3) Je-li advokát oprávněn poskytovat právní služby i na území jiného státu, může jeho obchodní jméno sestávat z údajů, pod nimiž v takovém státu poskytuje právní služby sám nebo na základě smlouvy o sdružen nebo o zřízení právnické osoby pro poskytování právních služeb. Ustanovení čl. 20 tím nejsou dotčena.
(4) Označení a údaje, které nejsou podle čl. 20 a 21 odst. 1 až 3 dovoleny, nesmí obchodní jméno advokáta obsahovat, nestanoví-li kogentní právní předpisy jinak.
Čl. 22
Doplňující údaje
V souvislosti se svým obchodním jménem může advokát, sdružení advokátů a veřejná obchodní společnost advokátů zveřejňovat i doplňující údaje o tom, že advokát je soudním znalcem nebo tlumočníkem, údaje o preferovaných právních oblastech, v nichž působí, údaj o tom, že je oprávněn vykonávat advokacii i na jiném území, údaje o trvalé spolupráci s tuzemskými i zahraničními advokáty, údaje o svém sídle a pobočkách a v případech zvláštního zřetele hodných i své rodné jméno anebo pseudonym.
Čl. 23
Jazyk obchodního jména
Obchodní jméno včetně doplňujících údajů podle čl. 22 lze uvádět vedle českého jazyka i v těch jazycích, v nichž je advokát schopen poskytovat právní služby.
Čl. 24
Užívání obchodního jména
V souvislosti s výkonem advokacie používá advokát na všech svých písemnostech výlučně jen zvolené obchodní jméno a případně i dolňující údaje podle čl. 22.
Oddíl třetí
Informace o podnikání advokáta
Čl. 25
Publicita
(1) V periodickém tisku, neperiodických publikacích, rozhlasu, televizi a v audiovizuálních prostředcích smí advokát v přiměřeném rozsahu informovat veřejnost o svém podnikání jen v souvislosti s tím, že údaje o jeho podnikání byly zapsány v seznamu advokátů, a to nejdéle po dobu 60 dnů od tohoto zápisu. Taková informace smí obsahovat jen obchodní jméno advokáta a doplňující údaje podle čl. 22.
(2) Ve sdělovacích prostředcích specializovaně informativní povahy, jako jsou profesionální, telefonní, místní a podobné seznamy, smí advokát informovat veřejnost uvedením svého obchodního jména a doplňujících údajů podle čl. 22.
(3) Jinými informačními prostředky, až už tiskovinami nebo záznamy uloženými na jiných nosičích informací, může advokát informovat o svém podnikání, cenách a dosavadních výkonech pouze své dřívější i současné klienty a toho, kdo o to požádá.
Čl. 26
Reklama
(1) Na reklamních plochách, poutačích a podobných prostředcích publicity jsou informace o podnikání advokáta zakázány.
(2) Upomínkové a dárkové předměty advokáta smějí být opatřeny jeho obchodním jménem pouze tehdy, jsou-li určeny výhradně pro jeho klienty a svou povahou nesnižují vážnost advokáta a důstojnost advokátního stavu.
Čl. 27
Odborné publikace
V literárním nebo vědeckém díle z oboru práva, jehož je advokát autorem nebo spoluautorem, smí být k jeho jménu, příjmení a titulům připojeno označení “advokát“ s údajem o obci, která je místem jeho podnikání a o obchodním jménu, pod nímž podniká.
Čl. 28
Informace poskytované jinými osobami
Advokát nesmí dát nikomu souhlas, aby informoval o jeho podnikání nad rámec dovolený těmito Pravidly.
Oddíl čtvrtý
Informace o sídle advokáta
Čl. 29
Informační tabulky
(1) Na domě, v němž má sídlo, musí advokát umístit údaje o svém obchodním jménu, a to na tabulce přiměřené velikosti.
(2) Stejně smí advokát označit místo, kde má pobočku své kanceláře nebo kde pravidelně poskytuje právní služby.
(3) Je-li to nutné pro snazší orientaci, smí advokát v domě a jeho nejbližším okolí umístit další obdobné tabulky.
Oddíl pátý
Nábor klientů
Čl. 30
Svobodná volba advokáta
Advokát je povinen se při náboru klientů zdržet každého jednání, kterým by se osobám požadujícím poskytnutí právní služby ztěžovala nebo znemožňovala svobodná volba advokáta.
Čl. 31
Nabídka právních služeb
(1) Advokát nesmí nabízet poskytnutí právní služby osobě, která ji na něm sama nepožaduje, ledaže jde o osobu, s níž se soukromě nebo při výkonu advokacie stýká. Výjimečně tak smí učinit, je-li zřejmé, že neprodlené poskytnutí právní služby je v zájmu takové osoby nezbytné.
(2) Při nabízení svých právních služeb se advokát musí zdržet jakéhokoliv naléhání, zvlášž je-li z okolností nebo projevu osoby, které je služba nabízena, zřejmé, že o ni nemá zájem.
Čl. 32
Použití jiných osob
(1) Za doporučení nebo zprostředkování právní služby nesmí advokát poskytnout ani přijmout úplatu nebo jinou výhodu.
(2) K náboru klientů nesmí advokát použít jiných osob, a to ani vlastních klientů. Za takové nepřípustné použití jiných osob se považuje též, předá-li jim advokát své informační prostředky nebo plné moci s určením, aby jich při získávání klientů pro advokáta použily.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. 33
Informační povinnost Komory
(1) Představenstvo Komory sdělí advokátovi na jeho žádost závazné písemné stanovisko k souladu advokátem zamýšleného jednání s těmito Pravidly. Jednání advokáta, které je v souladu s takovým stanoviskem, nemůže být posouzeno jako kárné provinění.
(2) Na žádost soudů, jiných státních orgánů a zahraničních advokátních komor nebo jim odpovídajících jiných organizací advokátů sdělí stanovisko k obsahu, k použití nebo k výkladu těchto Pravidel představenstvo Komory.
Čl. 34
Platnost a účinnost Pravidel
Tato Pravidla jsou platná dnem jejich přijetí představenstvem Komory. Účinnosti nabývají 30. dnem po uveřejnění ve Věstníku Komory kromě článků 5 a 20 až 24, která nabudou účinnosti 6 měsíců po uveřejnění ve Věstníku Komory.
JUDr. Luboš Tichý, v. r.
předseda
České advokátní komory
2 - Usnesení představenstva České advokátní komory
ze dne 27. září 1996,
jímž se stanoví poplatek za advokátní zkoušku a schvaluje výše náhrad za ztrátu času členů senátů pro advokátní zkoušky1)
Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle §44 odst. 4 písm. b) a §65 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon“) takto:
Čl. 1
Poplatek za advokátní zkoušku (§7 odst. 1 zákona) se stanoví částkou 1.000 Kč.
Čl. 2
Schvaluje se paušální náhrada za ztrátu času členů senátů pro advokátní zkoušky (§43 písm. e/ zákona) ve výši 500 Kč za zkoušenou osobu při ústní části zkoušky a 500 Kč za zkoušenou osobu při písemné části zkoušky.
Čl. 3
Zrušuje se ustanovení čl. 12 odst. 3 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 1. července 1996 o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (stavovský předpis č. 1).
Čl. 4
Předseda České advokátní komory dá bez odkladu tento stavovský předpis na vědomí advokátům a advokátním koncipientům.
JUDr. Luboš Tichý, v. r.
předseda
České advokátní komory
3 - Usnesení představenstva České advokátní komory
ze dne 14. ledna 1997,
kterým se stanoví poplatek za advokátní zkoušku a uznávací zkoušku
Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle §44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon“) takto:
Čl. 1
Poplatek za advokátní zkoušku nebo uznávací zkoušku (dále jen “zkouška“) podle §7 odst. 1 zákona (dále jen “poplatek“) se stanoví ve výši 2.000 Kč.
Čl. 2
Poplatek lze zaplatit v hotovosti v kanceláři České advokátní komory (dále jen “Komora“) nebo na účet Komory č. 12432-011/0100, konstantní symbol 308, variabilní symbol 66000777, vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51.
Čl. 3
Doklad o zaplacení poplatku je součástí přihlášky ke zkoušce.2)
Čl. 4
Zrušuje se usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 27. září 1996, jímž se stanoví poplatek za advokátní zkoušku a schvaluje výše náhrad za ztrátu času členů senátů pro advokátní zkoušky (stavovský předpis č. 4), které bylo uveřejněno pod č. 2/1997 Věstníku.
Čl. 5
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.
JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda
České advokátní komory
Čl. 1
V souvislosti s rozhodováním podle §6 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon“), uzná představenstvo bez dalšího posuzování za právní praxi advokátního koncipienta (§6 odst. 2 zákona)
a) jinou právní praxi, kterou do 30. června 1996 započítala Česká advokátní komora podle §4 odst. 1 zákona č. 128/1990 Sb., o advokacii, do doby praxe advokátního koncipienta v souvislosti se žádostí o připuštění k advokátní zkoušce (§5 odst. 1 tohoto zákona);
b) právní praxi, kterou do 30. června 1996 uznala Komora komerčních právníků České republiky jako právní praxi podle §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní praxi jimi poskytované, v souvislosti se žádostí o připuštění k profesní zkoušce komerčního právníka (§7 odst. 1 tohoto zákona);
c) jinou praxi obdobnou praxi právní, kterou do 30. června 1996 započítala Komora komerčních právníků České republiky podle §6 odst. 1 zákona č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, do doby právní praxe požadované §4 odst. 1 písm. c) tohoto zákona v souvislosti se žádostí o připuštění k profesní zkoušce komerčního právníka (§7 odst. 1 tohoto zákona).
Čl. 2
Představenstvo nepostupuje podle čl. 1 v případě, že ten, kdo žádá o uznání jiné praxe podle §6 odst. 2 zákona
a) byl kdykoliv před 1. červencem 1996 zapsán v seznamu advokátů nebo v seznamu komerčních právníků;
b) nesložil do 30. června 1996 advokátní zkoušku nebo profesní zkoušku komerčního právníka;
c) tak činí poté, co pozbylo podle §7 odst. 2 zákona účinnosti dřívější rozhodnutí představenstva o uznání jeho jiné právní praxe nebo jiné praxe obdobné praxi právní za právní praxi advokátního koncipienta přijaté podle čl.1.
Čl. 3
Předseda Komory dá bez odkladu tento stavovský předpis na vědomí advokátům.
JUDr. Luboš Tichý, v. r.
předseda
České advokátní komory
ČÁST OZNAMOVACÍ
Oznámení o advokátních zkouškách v prvním pololetí roku 1997
Česká advokátní komora oznamuje, že advokátní zkoušky v prvním pololetí roku 1997 se budou konat ve dnech
26. až 28. května 1997 (písemná část advokátní zkoušky)
a
4. až 6. června 1997 (ústní část advokátní zkoušky).
Přihlášku k advokátní zkoušce podle §4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), je třeba podat České advokátní komoře, Národní tř. 16, 110 00 Praha 1
do 31. března 1997
Součástí přihlášky jsou doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v §5 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon") a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Českou advokátní komorou podle §7 odst. 1 zákona.
Nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v §5 odst. 1 písm. c) zákona (výkon právní praxe advokátního koncipienta po dobu alespoň tří let), je součástí přihlášky i žádost o uznání jiné právní praxe za praxi advokátního koncipienta (§6 odst. 2 a 3 zákona).
Poplatek za advokátní zkoušku lze zaplatit v hotovosti v kanceláři České advokátní komory nebo na účet České advokátní komory č. 12432-011/0100, konstantní symbol 308, variabilní symbol 66000777, vedený u Komerční banky, a.s., Praha 1, Spálená 51.
Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z ústavních předpisů České republiky, z práva veřejného a soukromého, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze složit pouze v jazyce českém nebo slovenském.
Předseda zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky vyrozumí uchazeče, kteří budou splňovat zákonné podmínky, o konání zkoušky a jejím časovém rozvrhu a o složení zkušebního senátu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy se advokátní zkouška koná, a současně jim zašle seznam předpisů, jejichž znalost je u advokátní zkoušky vyžadována.
Oznámení o uznávacích zkouškách v prvním pololetí roku 1997
Česká advokátní komora oznamuje, že uznávací zkoušky v prvním pololetí roku 1997 se budou konat dne
29. dubna 1997.
Přihlášku k uznávací zkoušce podle §14 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), je třeba podat České advokátní komoře, Národní tř. 16, 110 00 Praha 1
do 28. února 1997.
Přihláška musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození uchazeče a označení některého z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku, ve kterém uchazeč hodlá uznávací zkoušku složit.
Součástí přihlášky je prohlášení uchazeče, že splňuje podmínky uvedené v §5 odst. 1 písm. a) a d) až g) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon"), doklad prokazující, že uchazeč je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v §3 zákona v cizím státě, jakož i doklad o zaplacení poplatku za zkoušku stanovený Českou advokátní komorou podle §7 odst. 1 zákona ve výši 2 000 Kč. Poplatek za uznávací zkoušku lze zaplatit v hotovosti v kanceláři České advokátní komory nebo na účet České advokátní komory č. 12432-011/0100, konstantní symbol 308, variabilní symbol 66000777, vedený u Komerční banky, a.s., Praha 1, Spálená 51.
Předseda zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky vyrozumí uchazeče, kteří budou splňovat zákonné podmínky, o konání zkoušky a jejím časovém rozvrhu a o složení zkušebního senátu 1nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy se uznávací zkouška koná, a současně jim zašle právní předpisy o poskytování právních služeb a stavovské předpisy České advokátní komory v jazyce označeném v přihlášce ke zkoušce.
Bližší písemné informace o uznávacích zkouškách a jejich organizaci a průběhu poskytne Česká advokátní komory na základě žádosti uchazeče.
Sdělení představenstva České advokátní komory k užívání akademických titul při výkonu advokacie
V souvislosti s nedostatky zjištěnými při užívání akademických titulů ve styku s veřejností představenstvo České advokátní komory sděluje, že ode dne nabytí účinnosti Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže advokátů České republiky (usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku) může být neoprávněné užívání akademického titulu advokátem považováno za kárné provinění podle čl. 4 odst. 3, případně č. 19 odst. 1 v souvislosti s čl. 21 odst. 1 a 4 Pravidel.
Podle čl. 4 odst. 3 a čl. 19 odst. 1 bude též ovšem možné postihovat jako kárné provinění i jednání, jimiž by advokát, který je oprávněným majitelem některého titulu, snižoval právnické vzdělání jiného advokáta, jemuž přísluší jakékoliv jiné označení udělované v příslušném období absolventům právnických fakult. Takové jednání by mohlo být v rozporu i s čl. 11 odst. 1 Pravidel.
Úmyslné neoprávněné užívání titulu absolventa vysoké školy je ovšem i přestupkem podle obecných předpisů (§21 odst. 1 písm. d/ zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích).
Profesionální neakademické označení "advokát" označuje zásadně rovnocennou způsobilost všech advokátů zapsaných v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou k poskytování právních služeb veřejnosti, a to bez ohledu na jejich akademickou, vědeckou nebo pedagogickou hodnost nebo označení.
*****
Představenstvo v této souvislosti vyzývá všechny advokáty a advokátní koncipienty, aby České advokátní komoře nejpozději do 28. února 1996 sdělili případné nesprávnosti, pokud jde o akademické tituly uvedené v osvědčení o zápisu do seznamu advokátů nebo v průkazu advokáta anebo v průkazu advokátního koncipienta.
JUDr. Karel Čermák, v.r.
předseda České advokátní komory
Poznámka:
Zápisy v seznamu advokátů od 2. prosince 1996 do 1. ledna 1997
Protože jde o osobní věci Komory, odkazujeme na server http://www.cak.cz