Plné znění - Cenový věstník Ministerstva financí ČR • Částka: 18 • Rok: 2001

Cenový věstník MF ČR, částka 18/2001

Výměr MF č. 01/2002

ze dne 28. listopadu 2001,

kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami

V případě, že se oběhu zboží zúčastní více subjektů, nesmí součet jimi uplatněných přirážek přesáhnout stanovenou maximální přirážku. Toto ustanovení platí i pro distributory v případech, kdy je regulace přirážky uplatněna u výrobků pouze na lékařský předpis. Jestliže distributor uplatní pro výrobky, které jsou následně vydány na lékařský předpis, neregulovanou přirážku, je povinen dodatečně vyúčtovat přirážku odpovídající pravidlům cenové regulace. Pokud je zboží dodáváno bez účasti zařízení lékárenské péče od distributora přímo do zdravotnického zařízení, v němž je spotřebováno, sjednává se přirážka pouze ve výši přiměřené výkonům distributora.

a) jsou maximální ceny výrobků a výkonů uvedených v bodech (1) až (4) při prodeji od tuzemského výrobce nebo od zahraničního dodavatele stanoveny v „Seznamu výrobků a výkonů ve zdravotnictví a výkonů oční optiky s maximálními cenami“ vydaném Ministerstvem financí³⁾;

b) lze do cen výrobků uvedených v bodech (1) a (2) při prodeji konečnému spotřebiteli zahrnout jen skutečně vyúčtovanou cenu od tuzemského výrobce nebo zahraničního dodavatele, nejvýše však cenu maximální, která obsahuje případné clo, s připočtením sjednané přirážky za obchodní výkony a daně z přidané hodnoty. V případě, že distributor nebo další prodávající sníží cenu od tuzemského výrobce nebo zahraničního dodavatele, lze do ceny při prodeji konečnému spotřebiteli zahrnout jen tuto sníženou cenu a příslušnou přirážku za obchodní výkon. Tato cena se zaokrouhluje na desetihaléře, (tj. do 0,04 Kč dolů, od 0,05 Kč včetně nahoru). tímto zaokrouhlením nesmí být překročena stanovená maximální přirážka. Dodavatel informuje odběratele, kromě prodeje konečnému spotřebiteli, o výši ceny od tuzemského výrobce nebo zahraničního dodavatele a o výši své části přirážky za výkony obchodu;

c) ceny sjednané pro prodej v tuzemsku v cizích měnách se přepočtou na Kč kurzem devizového trhu, resp. přepočítacím poměrem pro měny zemí Evropské unie, vyhlášeným Českou národní bankou, platným v den vystavení faktury;

d) u dovážených výrobků se sjednává přirážka k ceně uvedené na faktuře nebo jiném obdobném dokladu, např. dodací list, pro forma účet, nejvýše však k ceně skutečně vyúčtované zahraničním dodavatelem přepočtené kurzem devizového trhu, vyhlášeným Českou národní bankou, platným v den vystavení faktury nebo jiného obdobného dokladu zahraničním dodavatelem, doprovázejícího zboží přes hranice do České republiky, případně vynásobeným koeficientem 1,0151, přičemž tato cena zahrnuje náklady na dopravu do skladu tuzemského odběratele nebo celného skladu a uplatněné clo. Pokud v konkrétním případě není clo uplatněno, popřípadě je sníženo, sníží se maximální cena o částku odpovídající příslušné sazbě cla podle celního sazebníku a Českého integrovaného tarifu, popřípadě o částku neuplatněného cla. Takto přepočtená cena však nesmí překročit maximální cenu stanovenou v „Seznamu výrobků a výkonů ve zdravotnictví a výkonů oční optiky s maximálními cenami“;

e) výsledná cena individuálně připravovaných přípravků, tzv. magistraliter, se zaokrouhluje postupem uvedeným v písmenu b);

f) tuzemští výrobci a zahraniční dodavatelé (popřípadě jejich tuzemští pověření zástupci) nebo dodavatelé výkonů předkládají návrhy maximálních cen nových výrobků a výkonů uvedených v bodech (1) až (4) této položky Ministerstvu financí. Při zpracování návrhu se použije přiměřeně postup podle výměru MF ČR č. 5/16/2000.

Maximální cena je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu⁷⁾, pokud se neuplatní postup podle §12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. V tomto případě kupující předloží návrh na sjednání vyšší ceny včetně odůvodnění výše ceny sjednané a znalecký posudek o ceně zjištěné podle zvláštního předpisu⁷⁾.

1. Od 1. ledna 2002 do 30. června 2002 je maximálním měsíčním nájemným v bytě včetně bytu v rodinném domě (dále jen „v bytě“), ve kterém bylo k 31. prosinci 2001 nájemné regulováno maximální cenou podle vyhlášky č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, nájemné platné k 31. prosinci 2001 s případnými úpravami podle bodu 5 až 7.

2. S účinností od 1. července 2002 se maximální základní měsíční nájemné v bytě uvedeném v bodě 1 stanoví jako součin podlahové plochy bytu a maximálního základního měsíčního nájemného v obci za 1 m² pro příslušnou kategorii bytu podle bodu 3.

Maximální základní měsíční nájemné v bytě zahrnuje i nájemné za základní vybavení koupelny, popřípadě koupelnového nebo sprchového koutu a splachovacího záchodu.

3. Maximální základní měsíční nájemné v obci za 1 m² podlahové plochy bytu příslušné kategorie platné od 1. července 2002 se stanoví podle vzorce:

kde

Nt + 1 = nové maximální základní měsíční nájemné v obci za 1 m² podlahové plochy bytu příslušné kategorie platné od 1. července 2002,

Nt = maximální základní měsíční nájemné v obci za 1 m² podlahové plochy bytu příslušné kategorie platné k 31. prosinci 2001,

Ki = koeficient růstu nájemného vyjadřující průměrné měsíční tempo růstu úhrnného indexu cen stavebních prací v předcházejícím roce, stanovený rozhodnutím Ministerstva financí a zveřejněný v Cenovém věstníku do 1. března 2002. maximální základní měsíční nájemné v obci za 1 m² podlahové plochy bytu se zaokrouhluje na dvě desetinná místa, a to nahoru, je-li na třetím místě za desetinnou čárkou číslice 5 nebo vyšší, v ostatních případech dolů. Pronajímatel oznámí nájemci zvýšení nájemného přede dnem jeho splatnosti.

Přitom platí, že

a) podlahová plocha bytu je celková plocha místností v bytě i mimo byt užívaných výhradně nájemcem bytu. Plochy ostatních prostorů užívaných výhradně nájemcem bytu se započítávají jednou polovinou. Do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se však plocha okenních a dveřních ústupků. Jestliže má místnost zkosený strop pod výškou 2 m nad podlahou, počítá se její podlahová plocha jen čtyřmi pětinami;

b) základním vybavením koupelny je vana, popřípadě jiné vybavení umožňující koupání nebo sprchování, umyvadlo, umyvadlová a vanová baterie v obvyklém provedení. Základním vybavení koupelnového, popřípadě sprchového koutu je zařízení ke sprchování. Základním vybavením záchodu je splachovací záchodová místa včetně splachovacího zařízení, popřípadě umyvadlo;

c) byt

I. kategorie má ústřední vytápění všech obytných místností a základní příslušenství,

II. kategorie je bez ústředního vytápění všech obytných místností a se základním příslušenstvím nebo s ústředním vytápěním všech obytných místností a částí základního příslušenství nebo se společným základním příslušenstvím,

III. kategorie je bez ústředního vytápění všech obytných místností a s částí základního příslušenství nebo s ústředním vytápěním všech obytných místností a bez základního příslušenství.

IV. kategorie je bez ústředního vytápění všech obytných místností a bez základního příslušenství nebo se společným základním příslušenstvím.

Základním příslušenstvím je koupelna nebo koupelnový, popřípadě sprchový kout a splachovací záchod. Základní příslušenství se považuje za součást bytu, i když je v domě mimo byt, avšak užívá ho jen nájemce bytu.

Za obytnou místnost⁸⁾ se pro účely, tohoto výměru považuje i kuchyň o podlahové ploše přes 12 m². Ústřední vytápění je vytápění elektrické a plynové z jednoho nebo více zdrojů, včetně zdrojů v bytě, nebo vytápění jiným zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v bytě v místnosti k tomu určené.

4. Změní-li nájemce se souhlasem pronajímatele a na svůj náklad kategorii bytu nebo zlepší jeho vybavení, zůstane nájemné v bytě zachováno ve výši před touto změnou.

5. Základní měsíční nájemné v bytě se sníží z důvodu nižší kvality bytu nájemně o

a) 3%

1. je-li koupelna vybavena základním vybavením jen částečně nebo je-li vybavena zařízením na ohřívání vody pouze na pevná paliva, nebo není-li takovým zařízením vybavena,

2. je-li u bytů I. a II. kategorie část základního příslušenství mimo byt;

b) 5 %

1. není-li v bytě zaveden plyn ani rozvod elektřiny na vaření,

2. je-li koupelnový nebo sprchový kout v obytné místnosti nebo kuchyni,

3. je-li u bytů I. a II. kategorie základním příslušenstvím mimo byt,

4. u bytů v pátém a vyšším nadzemním podlaží v domech bez výtahu s ústředním vytápěním,

5. u bytů s obytnými místnostmi vyššími než 3,40 m;

c) 10 %

1. u bytů suterénních pod prvním nadzemním podlažím,

2. u bytů v pátém a vyšším nadzemním podlaží v domech bez výtahu s vytápěním na pevná nebo kapalná paliva se zdrojem tepla umístěným v bytě.

6. Základní měsíční nájemné z bytu, případně upravené podle bodu 5, se po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí o stavebních úpravách zvýší, došlo-li k zateplení domu, které prokazatelně vedlo k úspoře tepla.

Při určení rozsahu maximálně možného zvýšení základního měsíčního nájemného se postupuje takto:

a) v místě připojení odběrného tepelného zařízení nebo v předávací stanici či přímo u zdroje tepla se zjistí skutečná spotřeba tepla v domě v technických jednotkách v roce před zateplením domu a v roce po zateplení domu a převede se na klimatický rok pomocí denostupňů podle zvláštního právního předpisu⁹⁾;

b) rozdíl mezi zjištěnými údaji v technických jednotkách vynásobený cenou tepla za technickou jednotku běžného roku je roční úspora tepla za dům v korunách;

c) částky zjištěné podle písmene b) se do nájemného celkem promítne nejvýše 30%; na jednotlivé byty se tato částka rozúčtuje v poměru jejich podlahové plochy k celkové podlahové ploše všech bytů a nebytových prostorů v domě; do podlahové plochy se pro tyto účely nezapočítává plocha balkonů, lodžií, teras a sklepů;

d) zvýšení základního měsíčního nájemného za jednotlivé byty je dvanáctinou částky zjištěné podle písmene c);

e) nájemné zvýšit nelze, jestliže pronajímatel nesplnil povinnosti pro zvýšení účinnosti užití energie a požadavky hospodárné spotřeby energie na vytápění stanovené zvláštním právním předpisem¹⁰⁾ a nevybavil vnitřní tepelná zařízení domu a bytů přístroji regulujícími dodávku tepelné energie končeným spotřebitelům v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem¹¹⁾ a dále indikátory nebo měřiči tepla;

f) pokud stavební úpravy, jimiž došlo k zateplení domu, byly provedeny a kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci před účinností tohoto výměru, je podmínkou zvýšení nájemného v důsledku zateplení domu provedení energetického auditu podle zvláštního právního předpisu,¹²⁾ roční úspora tepla se v technických jednotkách zjišťuje postupem podle písmene a) a vynásobí se cenou tepla běžného roku za technickou jednotku. Dále se postupuje podle písmene c) až e).

7. K nájemnému z bytu se připočte nájemné za předměty vybavení bytu. Maximální nájemné za předmět vybavení bytu je:

a) u předmětů, jejichž životnost dosud neuplynula, ve výši vypočtené podle vzorce:

No = [(Pn x po) : (100)] : (12),

kde:

No = maximální měsíční nájemné za předmět vybavení bytu,

Pn = pořizovací náklady předmětu vybavení,

po = roční procenta opotřebení předmětu vybavení.

Pořizovací náklady předmětu vybavení tvoří kupní cena a účelně vynaložené náklady na jeho dopravu a montáž v bytě. Pokud byl předmět vybavení pořízen na úvěr, též úrok z úvěru a po dohodě s nájemcem i další prokazatelné náklady.

Roční procenta opotřebení a životnost předmětů vybavení bytu:

U zařízení kombinovaných se pro výpočet maximálního nájemného použije procento opotřebení toho vybavení, pro které je stanoveno procento vyšší.

b) u předmětů, jejichž životnost uplynula nebo není-li známa pořizovací cena nebo datum pořízení předmětu vybavení ve výši:

sporák a kuchyňská linka (jednotlivě) 10 Kč

ostatní předměty vybavení (jednotlivě) 5 Kč

U předmětů vybavení neuvedených pod písm. a), kterými pronajímatel po dohodě s nájemcem byt vybaví, se nájemné sjednává dohodou.

8. Regulace podle bodu 1 až 7 se nevztahuje na nájemné z bytů, u nichž se po 1. lednu 2002 sjednává nájemní smlouva s novým nájemcem, kromě případů zákonného přechodu nájmu¹³⁾, výměny bytu¹⁴⁾, bytové náhrady¹⁵⁾ a služebních bytů vojáků z povolání¹⁶⁾.

1. Ceny za ústřední (dálkové) vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz a likvidaci komunálního odpadu, odvoz splašků a čištění žump a vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, v případě za další služby, na které se k 31. prosinci 2001 vztahovala regulace cen služeb poskytovaných s užíváním bytu podle vyhlášky č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, lze sjednat mezi dodavatelem služby a pronajímatelem nebo u služeb poskytovaných přímo pronajímatelem mezi pronajímatelem a nájemcem maximálně

a) ve výši stanovené rozhodnutím cenového orgánu,

b) do výše ceny obvyklé v daném místě a čase, není-li cena služby regulována podle písmene a).

2. Ceny služeb podle bodu 1 rozúčtuje pronajímatel na jednotlivé nájemce bytu

a) podle zvláštního předpisu¹⁷⁾,

b) podle rozhodnutí cenového orgánu,

c) podle dohody pronajímatele nejméně s polovinou nájemců v domě v ostatních případech.

3. Nedojde-li k dohodě podle bodu 2 písm. c), rozúčtují se ceny za

- užívání domovní prádelny, žehlírny a sušárny sazbami za jednu hodinu provozu nebo dohodnutou jednotku výkonu,

- kontrolu a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komína,

- vybavení bytu zařízením pro příjem televizního a rozhlasového signálu sazbou za jeden byt,

- jiné služby, zejména úklid a osvětlení společných prostor v domě, odvoz a likvidace komunálního odpadu, odvoz splašků a čištění žump a užívání výtahu, podle počtu členů domácnosti.

Přitom platí, že:

a) do cen služeb nelze zahrnout tu část nákladů, která je spojena s nájmem nebytových prostor v domě;

b) členem domácnosti je nájemce a osoby, které s ním tvoří společnou domácnost (§115 občanského zákoníku) a jiné osoby, které byt nebo část bytu užívají po dobu, která v součtu činí nejméně 3 měsíce v kalendářním roce;

c) cenou za užívání výtahu platí ti nájemci, kteří výtah užívají, avšak vždy nájemci bytů od třetího nadzemního podlaží.

4. Nestanoví-li výši záloh na ceny služeb zvláštní předpis¹⁷⁾ nebo rozhodnutí cenového orgánu, sjedná se dohodou pronajímatele s nájemcem. Nedojde-li k dohodě, účtuje pronajímatel nájemci měsíční zálohy na jednotlivé druhy služeb jako měsíční podíl z předpokládané roční ceny odvozené z ceny sjednané v průběhu uplynulého roku nebo posledního zúčtovacího období nebo cenu odvozenou z předpokládané ceny běžného roku, jestliže některé služby v uplynulém období nebyly poskytovány. V průběhu roku smí pronajímatel po předchozím oznámení nájemci změnit měsíční zálohy v míře odpovídající změně ceny služeb nebo na základě změny počtu členů domácnosti nebo z dalších důležitých důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality poskytované služby.

5. Skutečná výše cen a záloh za jednotlivé služby se zúčtuje vždy za kalendářní rok nejpozději s vyúčtováním otopného období, a není-li dodáváno teplo ani teplá voda, pak do 31. srpna následujícího roku. Tento postup platí, pokud není zvláštním předpisem¹⁷⁾ nebo rozhodnutím cenového orgánu stanoven jiný postup nebo pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.

6. Na základě žádosti nájemce pronajímatel doloží výši cen služeb podle bodu 1, výši měsíčních záloh podle bodu 4 a řádné vyúčtování záloh a skutečných cen podle bodu 5.

7. Pro ceny služeb poskytovaných s užíváním bytu, jehož nájemné je regulováno podle bodu 10 části II, se bod 2 písm. c) a body 3 až 6 nepoužijí.

8. Ustanovení o cenách služeb a jejich rozúčtování podle tohoto výměru nebo podle zvláštního předpisu¹⁸⁾ platí i pro vlastníky bytů, kteří v domě užívají služby společně s nájemci bytů¹⁹⁾.

(1) Maximální roční nájemné činí za nájem pozemků

a) zastavených stavbou pro individuální rekreaci, včetně funkčně spojených a navazujících pozemků, kromě lesních pozemků

(2) Počtem obyvatel se rozumí počet trvale bydlících obyvatel na území příslušné obce podle stavu uveřejněného Českým statistickým úřadem v Malém lexikonu obcí České republiky, který je aktuální v období počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání. Za prvý měsíc se považuje měsíc následující po dni vydání.

(3) Pro účely této položky se pozemkem sloužícím k podnikání nájemce rozumí i pozemek, z něhož se užívá k podnikání jen určitá část nebo který je zastavěn stavbou sloužící k podnikání. Je-li pozemek zastavěn stavbou, která není určena k podnikání, avšak v jejíž části se podniká, rozdělí se pro účely stanovení nájemného v poměru, v jakém je podlahová plocha stavby nesloužící k podnikání k podlahové ploše stavby sloužící k podnikání.

(4) Regulace nájemného podle této položky se nevztahuje na nájemné stanovené zvláštním právním předpisem²⁰⁾.

Uplatnění maximálních cen a jejich výši vyhlašují okresní úřady a obce nařízením²¹⁾ při splnění podmínek stanovených v §1 odst. 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 141/2001 Sb.

Za vyšší nebo nižší cukernatost od základní cukernatosti se dohodne přirážka nebo srážka v přiměřené výši. Minimální cena se vztahuje na cukrovou řepu ze sklizně roku 2001 vypěstovanou na území České republiky pro stanovené produkční kvóty cukru.

Minimální cena je stanovena na podmínky ČSN 46 2110 ve znění pozdějších změn při takto změněných požadavcích:

Minimální cena nezahrnuje náklady spojené s dopravou cukrové řepy, které hradí kupující.

Pro zboží stejného užití (s výjimkou tekutých cukrů), které se od cukru bílého krystalu s minimální cenou liší pouze některými určenými podmínkami²⁶⁾, se sjedná cena vyšší nejméně nebo nižší nejvýše o rozdíl v ekonomicky oprávněných nákladech odpovídající těmto odlišným určeným podmínkám a o tomuto rozdílu přiměřený zisk.

U tekutých cukrů platí tato minimální cena přepočtená podle obsahu sacharózy v sušině stanoveného polarimetrickou metodou.

Minimální cena se vztahuje na množství odpovídající tuzemskému podílu kvót jednotlivých producentů cukru.

Minimální cena nezahrnuje náklady spojené s dopravou cukru, které hradí kupující, a platí pro období začínající dnem 1. září 2001 a končící dnem 31. srpna 2002.

Pevné ceny a určené podmínky při prodeji konečnému spotřebiteli doutníků, cigarillos, lulkových, dýmkových, cigaretových, šňupavých a žvýkacích tabáků, tabákového odpadu, cigaret a tabákových vložek z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret a ostatních tabákových výrobků podle zvláštního právního předpisu²⁷⁾ jsou uvedeny v samostatných výměrech Ministerstva financí řady „T“.

Do ceny zboží v položkách uvedených v této části lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložené v účetnictví, přiměřený zisk a daň podle příslušných daňových zákonů, není-li dále stanoveno jinak. Za ekonomicky oprávněné náklady se nepovažují obvykle:

- penále, poplatky z prodlení a peněžní náhrady škod související s investiční výstavbou,

- zaviněná manka,

- škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním (kromě škod způsobených živelními pohromami) včetně snížení cen nevyužitelných zásob a fyzické likvidace zásob, náhrady škod a odškodnění,

- veškeré odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

- pokuty a penále, popř. jiná plnění za nedodržení povinností podle smluv a předpisů (včetně ekologických),

- nevyužité provozní náklady spojené s přípravou a zabezpečení investiční výstavby,

- náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby a na zastavený výzkum a vývoj,

- přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční povahy (např. za škody způsobené na zemědělských půdách),

- odpisy promlčených a nedobytných pohledávek,

- platby za promlčené dluhy,

- opakovaně zahrnované náklady, které již byly uhrazeny,

- zvýšení cen vstupů, které ještě neprošly procesem zpracování,

- odpisy vyšší než odpovídá skutečně uplatněným odpisům podle zvláštního právního předpisu²⁸⁾,

- důchodové připojištění zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem nad limit stanovený zvláštním právním předpisem²⁹⁾,

- odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku převedeného podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

- výdaje na reprezentaci.

Přiměřeným ziskem je zejména zisk spojený s výrobou a prodejem zboží podléhajícího věcnému usměrňování cen určený na pořízení hmotného a nehmotného majetku a pozemků, na zvýšení základního jmění, na tvorbu fondů, jejichž tvorba a naplňování je uloženo zvláštními právními předpisy.

a) do ceny nelze zahrnovat náklady na činnosti a tvorbu prostředků na rozvojové potřeby, které jsou předmětem dotací poskytovaných ze státního rozpočtu, ze státních fondů, popřípadě hrazeny z jiných zdrojů, a rovněž náklady a zisk za činnosti poskytované prodávajícím za úplatu;

b) odpisy lze zahrnout do ceny maximálně ve výši skutečně uplatněné²⁸⁾ prodávajícím;

c) prodávající je povinen předložit kupujícímu na jeho žádost kalkulaci ceny vytvořené v souladu s touto položkou.

Tato položka se vztahuje na dodávky vody pitné z vodovodů a na odvádění odpadních vod kanalizacemi podle zvláštního předpisu³⁵⁾.

Pro účely regulace cen platí

a) v případě výraznějšího kolísání cen vstupů oprávněně zahrnovaných do nákladů lze při propočtu ekonomicky oprávněných nákladů tyto ceny časově průměrovat s tím však, že průměrná cena nesmí být za daný časový interval záměrně zvýšena,

odpisy lze zahrnout do ceny maximálně ve výši skutečně uplatněné²⁸⁾ prodávajícím,

do ceny nelze zahrnovat náklady a tvorbu prostředků na rozvojové potřeby, které jsou dotovány ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo z rozpočtu obcí, popřípadě hrazeny z jiných zdrojů;

b) pokud je rozhodnuto³⁶⁾ o uplatnění dvousložkové formy vodného a stočného, může být vyčleněno nejvýše 20 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období pro výpočet pevné složky³⁷⁾;

c) za každý další započatý den kromě prvních 24 hodin nefunkčnosti vodovodního nebo kanalizačního systému musí být na žádost kupujícího poskytnuta přiměřená sleva z pevné složky. Na tuto okolnost musí být kupující ve smlouvě výslovně upozorněn;

d) prodávající je povinen předložit kupujícímu na jeho žádost kalkulaci ceny vytvořené podle této položky;

e) způsob rozúčtování vodného a stočného³⁸⁾ jednotlivým spotřebitelům je předmětem dohody mezi odběratelem³⁴⁾ a spotřebiteli. Spotřebitelem se rozumí majitel bytu, uživatel bytu, uživatel nebytových prostorů nebo jiný uživatel nemovitosti včetně odběratelů, kteří nemovitost přímo užívají;

f) nedojde-li k dohodě podle písm. e) nejméně s polovinou spotřebitelů, provede se rozúčtování podle počtu obyvatelů bytu v závislosti na vybavení bytu a podle počtu obyvatelů bytu v závislosti na vybavení bytu a podle počtu a druhu nebytových prostorů (roční směrná čísla spotřeby vody)³⁹⁾. Pevná složka, je-li zvolena dvousložková forma vodného a stočného, se rozúčtuje podle m² podlahové plochy bytů ve smyslu ustanovení části I. položky č. 5 bodu 3 a nebytových prostorů;

g) způsob výpočtu záloh dohodne odběratel³⁴⁾ se spotřebiteli. Nedojde-li k dohodě nejméně s polovinou spotřebitelů, měsíční zálohy za dodávku vody pitné a za vodu odpadní odvedenou se pro každé zúčtovací období vypočítají ve výši maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle ročních směrných čísel spotřeby vody³⁹⁾, vynásobené cenami sjednanými podle stanovených pravidel věcného usměrňování cen.

(1) Věcně usměrňování cena tuzemského výrobku zahrnuje ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk související s výrobou a dodáním výrobku na sklad tuzemského odběratele. Suroviny z dovozu se do ceny zahrnují v pořizovací dovozní ceně v příslušné měně přepočtené kurzem devizového trhu uplatněným při určení základu pro vyměření cla (celní hodnota) a popřípadě upraveným koeficientem podle bodu (8). Výrobce může v průběhu roku 2002 zvýšit věcně usměrňovanou cenu nejvýše tak, aby sjednaná věcně usměrňovaná cena nepřekročila v roce 2002 o více než 8 % věcně usměrňovanou cenu platnou k 31. prosinci 2001.

(2) Věcně usměrňovaná cena dováženého výrobku se tvoří na základě dovozní ceny se zahrnutím nákladů spojených s dodáním na sklad tuzemského odběratele nebo celní sklad přepočtem z měny uplatněné při určení základu pro vyměření cla (celní hodnota) s použitím kurzu devizového trhu popřípadě upraveného koeficientem podle bodu (8) s připočtením cla.

(3) Dodavatel dováženého výrobku může v průběhu roku 2002 zvýšit věcně usměrňovanou cenu nejvýše o vliv změny kurzu devizového trhu příslušné měny oproti kurzu devizového trhu uplatněném při určení do té doby platné věcně usměrňované ceny tak, aby sjednaná věcně usměrňovaná cena nepřekročila v roce 2002 o více než 8 % věcně usměrňovanou cenu platnou k 31.12.2001.

(4) Do cen při prodeji konečnému spotřebiteli lze zahrnout jen skutečně vyúčtovanou cenu od tuzemského výrobce nebo zahraničního dodavatele, nejvýše však cenu odpovídající pravidlům věcného usměrňování, která obsahuje případné clo, s připočtením sjednané přirážky za obchodní výkony a daně z přidané hodnoty. V případě, že distributor nebo další prodávající sníží cenu od tuzemského výrobce nebo zahraničního dodavatele, lze do ceny při prodeji konečnému spotřebiteli zahrnout jen takto sníženou cenu a příslušnou přirážku za obchodní výkon. Tato cena se zaokrouhluje na desetihaléře (tj. do 0,04 Kč dolů, od 0,05 Kč vše zaokrouhluje na desetihaléře (tj. do 0,04 Kč dolů, od 0,05 Kč včetně nahoru). Tímto zaokrouhlením nesmí být překročena stanovená maximální přirážka podle položky č. 1 bod

(5) části I. oddílu A tohoto výměru. Dodavatel informuje odběratele (netýká se konečného spotřebitele) o výši ceny od tuzemského výrobce nebo zahraničního dodavatele a o výši své č nahoru). Tímto zaokrouhlením nesmí být překročena stanovená maximální přirážka podle položky č. 1 bod (5) části I. oddílu A tohoto výměru. Dodavatel informuje odběratele (netýká se konečného spotřebitele) o výši ceny od tuzemského výrobce nebo zahraničního dodavatele a o výši své části přirážky za výkony obchodu.

(5) U dovážených výrobků se sjednává přirážka k ceně uvedené na faktuře nebo jiném obdobném dokladu, např. dodací list, pro forma účet, nejvýše však k ceně skutečně vyúčtované zahraničním dodavatelem přepočtené kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou platným ke dni vystavení faktury nebo jiného obdobného dokladu zahraničním dodavatelem doprovázejícího zboží přes hranice do České republiky, popřípadě upraveným koeficientem podle bodu (8), přičemž tato cena zahrnuje náklady na dopravu do skladu tuzemského odběratele nebo celního skladu a uplatněné clo. Takto přepočtená cena nesmí být vyšší než cena určená podle bodu (2).

(6) Pokud dovozní cena uvedená na faktuře nebo jiném obdobném dokladu, např. dodací list, pro forma účet, doprovázejícím zboží přes hranice do České republiky, je v české měně, vyjádří se vliv změny kurzu devizového trhu procentem změny kurzu devizového trhu euro vypočteným způsobem podle bodu (2) nebo (3).

(7) Zjištěné indexy změn kurzu devizového trhu a hodnoty průměrného kurzu devizového trhu se zaokrouhlují na tři desetinná místa a věcně usměrňované ceny pro účely prokázání zjištění procent změn cen podle bodů (1) a (3) na dvě desetinná místa.

(8) Kurzem devizového trhu České národní banky, který je používán k přepočtu dovozní ceny výrobku, se rozumí tento kurz případně upravený koeficientem vyjadřujícím odchylku prodejního kurzu hlavních komerčních peněžních ústavů oproti kurzu devizového trhu České národní banky, který činí maximálně 1,0151.

Do cen přípravků připravovaných v zařízeních lékárenské péče podle platného lékopisu (tzv. „magistraliter“) lze při prodeji konečnému spotřebiteli zahrnout jen:

- cenu spotřebovaných léčivých (účinných) a pomocných látek, cenu použitých obalů včetně uzávěru, těsnící vložky a štítku pro informace o léčivu,

- poměrnou část ceny technologického materiálu spotřebovaného při přípravě individuálně připravovaného léčivého přípravku odpovídající skutečně připravovanému množství léčiva předepsanému v lékařském předpisu a celkové použitelnosti technologického materiálu uvedené výrobcem,

- čištěnou vodu v množství předepsaném v lékařském předpisu; čištěná voda použitá při přípravě léčiva jako pomocná látka se do ceny nezahrnuje,

- cenu spotřebované čištěné vody a sazbu taxy laborum u hromadně vyráběných léčivých přípravků, jejichž cena již zahrnuje přirážku za obchodní výkon a které je nutno před výdejem upravit do konečné aplikační formy,

- sazby taxy laborum; u přípravků, pro něž lze uplatnit různé sazby taxy laborum, pouze jednu z těchto sazeb, a to při opakování téže práce. Při přípravě většího množství připravovaných přípravků, než je uvedeno v přehledu maximálních sazeb pro skupinu 12 - 17 v „Seznamu výrobků a výkonů ve zdravotnictví a výkonů oční optiky s maximálními cenami“, se taxa laborum vypočte jako součin sazby pro největší množství v příslušné skupině a podílu mezi skutečným množstvím v příslušné skupině a podílu mezi skutečným množstvím a horním limitem pro nejvyšší sazbu.

Pro účely regulace cen platí:

1. Určené podmínky uvedené v příloze č. 3 tohoto výměru.

2. Věcně usměrňovaná cena zahrnuje

a) ekonomicky oprávněné náklady na:

aa) provozování železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravy (pouze přeprava osob)

ab) provozování a provozuschopnost železniční dráhy (dopravní cesty) pro veřejnou vnitrostátní pravidelnou osobní dopravu, z toho na:

- řízení provozu železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravy na dopravní cestě. Výše nákladů musí být snížena o tu část, která je vynakládána na dopravu zajišťovanou jinými dopravci (použití železniční dopravní cesty),

- infrastrukturu dopravní cesty železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravy. Výše nákladů musí být snížena o tu část, která je vynakládána na dopravu zajišťovanou jinými dopravci (použití železniční dopravní cesty),

b) zaplacené ceny za použití železniční dopravní cesty pro veřejnou vnitrostátní pravidelnou osobní dopravu, pokud ji provozovatel drážní dopravy platí jinému subjektu,

c) přiměřený zisk, který se váže k provozování železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravy⁴⁰⁾.

3. Kalkulace věcně usměrňované ceny musí být provedena na jednotlivé kategorie vlaků osobní přepravy, u kterých je uplatňováno rozdílné jízdné. Pokud je k jízdnému uplatňována cena (příplatek) za použití vlaků vyšší kvality (či jiné kategorie), je dopravce povinen provést kalkulaci této ceny (příplatku) samostatně.

Věcně usměrňované ceny vykalkulované za jednotlivé kategorie vlaků musí odpovídat vztahu:

N + Z - D T,

kde

N = ekonomicky oprávněné náklady na provozování železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravy (pouze přeprava osob) a provozování a provozuschopnost železniční dopravní cesty pro veřejnou vnitrostátní pravidelnou osobní dopravu předcházejícího roku zvýšené o prokazatelné náklady na vstupech běžného roku,

Z = přiměřený zisk vztahující se k provozování železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravy odpovídající podmínkám běžného roku,

T = plánované tržby za železniční veřejnou vnitrostátní pravidelnou osobní dopravu (jízdné, příplatky uplatňované k jízdnému pro vlaky vyšší kvality, za místenku, lehátko, lůžko, cenné známky k průkazkám na slevu apod.) na běžný rok bez daně z přidané hodnoty,

D = dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, státních fondů či rozpočtů okresních úřadů a obcí, popř. prostředky hrazené z jiných zdrojů, na provozování železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravy na dopravní cestu železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravy na běžný rok.

4. Odpisy lze zahrnovat do ceny maximálně ve výši skutečně uplatněné²⁸⁾.

(1) Určené podmínky uvedené v příloze č. 4 tohoto výměru.

(2) Dopravce propočte věcně usměrňované ceny plného (obyčejného) jízdného na základě cen uvedených v příloze č. 4 upravených koeficientem k, jehož výše nesmí přesáhnout hodnotu vypočtenou podle vzorce

k = [ (N + Z) : (T + D) ] x a

kde

N = ekonomicky oprávněné náklady linkové dopravy v roce 2000,

Z = přiměřený zisk odpovídající podmínkám roku 2000 podle bodu (3),

T = tržby bez daně z přidané hodnoty za linkovou dopravu v roce 2000,

D = investiční dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, resp. rozpočtu okresních úřadů a obcí v roce 2000,

n = roční růst provozních nákladů roku 2002 ve výši 1,01.

(3) Přiměřený zisk zahrnuje

a) zisk Za, který po zdanění sazbou daně z příjmů platnou pro rok 2002 a po přídělu do obligatorních fondů nesmí v části určené na prostou obnovou autobusů překročit 1/8 hodnoty autobusů nezbytných pro linkovou dopravu sníženou o částku celkových odpisů všech autobusů pro linkovou dopravu zahrnutou v nákladech. Pro tento propočet se použije cena autobusu ve výši 3,2 mil. Kč. Počet autobusů nezbytných pro zabezpečení požadovaného rozsahu linkové dopravy odsouhlasil dopravní úřad příslušného okresního úřadu pro rok 2000;

b) zisk Zb, který po zdanění sazbou daně z příjmů platnou pro rok 2002 a po přídělu do obligatorních fondů bude prokazatelně vynaložen v běžném roce na další nezbytné investiční projekty pro potřeby linkové dopravy (např. na modernizace a dostavby garáží a odstavných ploch), popřípadě na další prokazatelné potřeby.

Takto vypočtený přiměřený zisk se sníží o investiční dotaci do ostatních kapitálových fondů na kapitálové dovybavení.

(4) Dopravce, který začal provozovat pravidelnou linkovou dopravu po roce 2000, vypočte koeficient k v roce zahájení provozu podle vzorce

k = (N + Z) : (t x S),

kde

N = ekonomicky oprávněné náklady,

Z = přiměřený zisk,

t = 23,2 pro případy zahájení provozu v roce 2001,

t = 24,5 pro případy zahájení provozu v roce 2002,

S = propočtené množství km ujetých jednotlivými spoji na všech provozovaných linkách.

Pro výpočet koeficientů se použijí údaje o skutečném, a není-li , o předpokládaném rozsahu linkové dopravy v roce jejího zahájení. Ustanovení bodu (3) se použije přiměřeně.

(5) Věcně usměrňovaná cena plného (obyčejného) jízdného určená podle bodu (2) a (4) může být zaokrouhlena na celé koruny (tj. do 0,50 Kč dolů a od 0,50 Kč včetně nahoru).

(6) Takto propočtenou cenu může dopravce zvýšit na spojích odsouhlasených odborem dopravy příslušného okresního úřadu až o 20 %. V pracovní dny nemůže podíl spojů s takto navýšenou cenou přesáhnout 20 % z celkového počtu spojů provozovaných dopravcem.

Pro účely regulace cen platí tyto určené podmínky:

a) bezplatně se přepravují

- děti do šesti let,

- představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudci, o nichž tak určí zvláštní právní předpis⁴¹⁾,

- držitelé průkazu „ZTP“ a „ZTP/P“ včetně průvodce a psa⁴²⁾;

b) za nejvýše polovinu plné časové jízdenky nepřenosné s platností nejméně jeden měsíc se přepravují

- děti od 6 do 15 let,

- žáci základních a středních škol podle zvláštního právního předpisu⁴³⁾ a studenti vysokých škol podle zvláštního právního předpisu⁴⁴⁾ za splnění podmínek uvedených v §11, 12, 13 a 14 zvláštního právního předpisu⁴⁵⁾ s výjimkou studentů trvale výdělečně činných podle §10 zákona o státní sociální podpoře⁴⁵⁾.

1. Nájemné sjednané v nájemních smlouvách uzavřených do 31. prosince 2001 na byty, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. červnu 1993 a na jejichž financování se podílely veřejné prostředky, se nemění. Nájemné v nájemních smlouvách uzavřených na tyto byty po 1. lednu 2002 zahrnuje ekonomicky oprávněné náklady podle bodu 3 a nezahrnuje zisk.

2. Nájemné z bytů pronajatých společníkům, členům nebo zakladatelům právnické osoby vzniklé za účelem vlastnictví domu s byty (dále jen „společník“) a z bytů bytových družstev označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva⁴⁶⁾ (dále jen „lidová bytová družstva“), zahrnuje jen ekonomicky oprávněné náklady podle bodu 3 zvýšené o tvorbu rezerv k jejich úhradám a o tvorbu zdrojů na rekonstrukce a modernizace (dále jen „upravené náklady“) týkající se budovy⁴⁷⁾ a jejího příslušenství (dále jen „dům“) a snížené o příjmy z užívání bytů jinými osobami než společníky vlastníka domu, o příjmy z nebytových prostorů, případně o jiné příjmy z domu a nezahrnuje zisk. O výši zvyšujících a snižujících položek k ekonomicky oprávněným nákladům rozhoduje příslušný orgán⁴⁸⁾ vlastníka domu.

3. Ekonomicky oprávněné náklady jsou

a) náklady na opravy a údržbu bytu a domu,

b) náklady na správu domu,

c) náklady na pojištění domu,

d) odpisy domu nebo bytů podle předpisů o účetnictví²⁷⁾,

e) daň z nemovitostí,

f) náklady spojené s užíváním zastavěného pozemku včetně pozemku na něj navazujícího.

4. Náklady v domech uvedených v bodu 1 a v domech lidových bytových družstev se rozpočítávají na jednotlivé byty podle poměru podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě.

5. Upravené náklady v domech uvedených v bodě 2, kromě domů lidových bytových družstev, se rozpočítávají na jednotlivé byty podle poměru podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše bytů užívaných společníky.

Přitom platí, že

- veřejnými prostředky jsou finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a státních fondů, rozpočtů obcí, okresních a krajských úřadů, popřípadě organizací na těchto zdrojích závislých, hmotný majetek státu a obcí, a prostředky dobročinných a charitativních organizací.

Veřejnými prostředky nejsou prostředky poskytované podle zákona o stavebním spořením a státní podpoře stavebního spoření a podle nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby⁴⁹⁾;

- podlahová plocha bytu je celková plocha místností v bytě i mimo byt užívaných výhradně nájemcem bytu. Plochy ostatních prostorů užívaných výhradně nájemcem bytu se započítávají jednou polovinou. Do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků. Jestliže má místnost zkosený strop pod výšku 2 m nad podlahou, počítá se její podlahová plocha jen čtyřmi pětinami.

6. Ustanovení bodu 5 o způsobu výpočtu podlahové plochy bytu se použije pro stanovení nájemného nejpozději za měsíc červenec 2002. Pro období od 1. ledna 2002 do 30. června 2002 lze postupovat podle právní úpravy platné do 31. prosince 2001.

Věcně usměrňované nájemné a ceny služeb spojených s užíváním bytů bytových družstev postavených s finanční, úvěrovou a jinou pomocí družstevní bytové výstavbě se určí podle zvláštního právního předpisu.¹⁸⁾

(1) Do nájemného za kalendářní rok lze zahrnout ekonomicky oprávněné náklady

a) na mzdy;

b) na údržbu a opravy budov a strojního zařízení, nejvýše však 1,3 % z jejich pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu⁵¹⁾;

c) na údržbu a opravy vnitřního zařízení obytných a ostatních místností, zejména nábytku, dalšího inventáře, koberců, matrací, ložního prádla, povlaků, prostěradel, polštářů a přikrývek, nejvýše však 1,5 % z jejich pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu⁵¹⁾;

d) ve výši odpisů budov a strojního zařízení odpovídající rovnoměrnému odpisování podle zvláštního právního předpisu⁵²⁾

e) na opotřebení ložního prádla, povlaků a prostěradel, nejvýše 33 %, a polštářů a pokrývek, nejvýše 20 % z pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu⁵¹⁾;

f) režijní ostatní náklady, nejvýše však 60 % z hrubých mezd;

g) na služby, které poskytuje nebo zprostředkovaně zajišťuje pronajímatel, vycházející ze skutečnosti uplynulého kalendářního roku.

(2) Do nájemného za kalendářní rok lze zahrnout přiměřený zisk, nejvýše však 10 % ze součtu nákladů podle bodu (1).

(3) Do nájemného je možno zahrnout jen náklady přímo související s provozem, řízením a správou obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení a jen náklady na služby spojené s jejich užíváním vynaložené v uplynulém kalendářním roce.

(4) Nájemné za kalendářní rok se rozpočte podle počtu místností nebo lůžek nebo m² užívané podlahové plochy.

(5) Maximální měsíční nájemné činí jednu dvanáctinu z nájemného zjištěného podle bodu (4).

(6) Pronajímatel může nájemné zvýšit pouze na základě zvýšení cen uplatněného dodavateli jednotlivých služeb spojených s užíváním obytných místností v souladu s cenovými předpisy nebo na základě dohodnuté změny v rozsahu a kvalitě dodávaných služeb. Podmínkou je předchozí seznámení nájemníků s tímto zvýšením nájemného včetně předložení průkazu o vlivu zvýšení cen nebo změny v rozsahu a kvalitě služeb na měsíční nájemné podle bodu (5).

Pro účely regulace cen platí:

a) ekonomicky oprávněnými náklady jsou náklady na poskytování poštovních služeb spojených s přijímáním, přepravou a dodáváním poštovních zásilek;

b) ekonomicky oprávněné náklady podle písmena a), přiměřený zisk a náklady na služby uvedené v písmenu d) celkem za jednotlivé souhrnné skupiny služeb v bodech (1) a (2) se v rámci těchto skupin rozpočítají na jednotlivé služby;

c) výše věcně usměrňovaných cen nesmí překročit u dále uvedených služeb stanovené nejvýše přípustné částky:

d) bezplatně se poskytují tyto poštovní služby:

Slepecké zásilky (§30, §34 vyhlášky)

Zásilky pro válečné zajatce a civilní internované osoby nebo zásilky jimi odesílané;

e) provádí-li se úhrada poštovních služeb platnými poštovními známkami, platí pro jejich prodej nejvýše částka ve výši jejich nominální hodnoty.

1. Úředně stanovenými cenami uvedenými v části I. tohoto výměru, kromě maximálních cen podle položky č. 1 v části I. oddílu A a cen podle části I. oddílu C, se rozumí ceny včetně daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu⁵⁸⁾.

2. Číselný kód Standardní klasifikace produkce a celního sazebníku je u jednotlivých položek uveden orientačně. Pro zařazení zboží do položky je rozhodující slovní popis položky.

3. Zrušují se výměry MF:

č. 01/2001 (Cenový věstník částka 16/2000),

č. 02/2001 (Cenový věstník částka 2/2001),

č. 03/2001 (Cenový věstník částka 3/2001),

č. 04/2001 (Cenový věstník částka 4/2001),

č. 05/2001 (Cenový věstník částka 7/2001),

č. 06/2001 (Cenový věstník částka 8/2001),

č. 07/2001 (Cenový věstník částka 9/2001),

Výměr nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr financí:

Ing. Jiří Rusnok, v.r.

1) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.