Rozeslána dne 27. dubna 1998
OBSAH:
Část normativní
2. Usnesení představenstva České advokátní komory
Čl. 1 - Úvodní ustanovení
ČÁST I. - Obligatorní smírčí řízení - Čl. 2, Čl. 3, Čl. 4, Čl. 5, Čl. 6, Čl. 7, Čl. 8, Čl. 9, Čl. 10,
Čl. 11 - Ústní jednání
Čl. 12, Čl. 13, Čl. 14, Čl. 15, Čl. 16, Čl. 17, Čl. 18, Čl. 19,
ČÁST II. - Fakultativní smírčí řízení
ČÁST III. - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Čl. 22 - Společná ustanovení
Čl. 23, Čl. 24, Čl. 25, Čl. 26, Čl. 27, Čl. 28, Čl. 29,
Čl. 30 - Ustanovení přechodná
3. Usnesení představenstva České advokátní komory - I - 1. Čl. 3, 2. Čl. 3, Čl. 3a, Čl. 6, 6. Čl.7, Čl. 7, II, III
4. Usnesení představenstva České advokátní komory - I, II, III,
5. Úplné znění usnesení představenstva České advokátní komory - Čl. 1, Čl. 2,
Čl. 3 - Pravidla vydávání Věstníku
Čl. 3a, Čl. 4, Čl. 5, Čl. 6, Čl. 7,
Čl. 8 - Přechodná a závěrečná ustanovení
Oznámení o advokátních zkouškách ve druhém pololetí roku 1998
Oznámení o uznávacích zkouškách ve druhém pololetí roku 1998
Zápisy v seznamu advokátů od 11. března 1998 do 15. dubna 1998
Zápisy v seznamu advokátních koncipientů od 11. března 1998 do 15. dubna 1998
ČÁST NORMATIVNÍ
2 - Usnesení představenstva České advokátní komory
ze dne 14. dubna 1998
kterým se upravuje smírčí řízení (advokátní smírčí řád)
Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle §44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”) takto:
Čl. 1
Úvodní ustanovení
(1) Toto usnesení upravuje
a) podrobnosti o smírčím řízení mezi advokáty ve věcech souvisejících s výkonem advokacie podle §28 zákona (obligatorní smírčí řízení);
b) smírčí řízení mezi advokáty ve sporech, které nesouvisejí s výkonem advokacie, nebo ve sporech, jejichž účastníky jsou vedle advokátů i osoby, které advokáty nejsou (fakultativní smírčí řízení).
(2) Účelem smírčího řízení je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.
Část I.
Obligatorní smírčí řízení
Čl. 2
Vymezení některých pojmů použitých v §28 zákona
(1) Jiným řízením obdobným řízení soudnímu je například přestupkové řízení1) nebo rozhodčí řízení2).
(2) Zahájením řízení se rozumí i podání podnětu k zahájení řízení v případě, kdy soudní nebo jiné obdobné řízení může být zahájeno pouze z úřední povinnosti; takovým podnětem je například trestní oznámení3) nebo oznámení o přestupku4).
Čl. 3
Vyloučení povinnosti využít smírčího řízení
(1) Advokát není povinen využít smírčího řízení
a) je-li zde nebezpečí z prodlení. I v takovém případě je však advokát povinen splnit povinnosti vyplývající z jiných stavovských předpisů5);
b) v případě, kdy je dána zákonem uložená povinnost oznámit trestný čin nebo překazit jeho spáchání6).
(2) Povinnost advokáta využít smírčího řízení nemůže být vyloučena příkazem klienta7).
Čl. 4
Smírčí orgán
(1) Smírčí řízení je vedeno před předsedou České advokátní komory (dále jen “Komora”) nebo jiným členem představenstva Komory (dále jen “představenstvo”), kterého určí předseda Komory.
(2) Považuje-li to předseda Komory vzhledem k okolnostem případu za vhodné, může stanovit, že smírčí řízení bude vedeno před tříčlennou smírčí komisí složenou z advokátů, z nichž alespoň jeden musí být členem představenstva; předseda zároveň členy smírčí komise určí. Předsedou smírčí komise je ten z jejích členů, který je členem představenstva. Předsedovi smírčí komise přísluší rozhodovat ve všech věcech podle tohoto usnesení; ostatní členové smírčí komise mají hlas poradní.
(3) Pokud to některý z účastníků namítne, nemůže být smírčí řízení vedeno před členem představenstva, popřípadě členem smírčí komise, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k účastníkům smírčího řízení nebo jejich zástupcům anebo pro jeho poměr k věci, která je předmětem smírčího řízení. Byla-li účastníkem smírčího řízení vznesena námitka podjatosti, rozhoduje o ní předseda Komory; týká-li se námitka podjatosti předsedy Komory, rozhoduje o ní představenstvo.
Čl. 5
Účastníci smírčího řízení
(1) Účastníky smírčího řízení jsou advokát, který návrh na zahájení smírčího řízení podává, a advokát, proti němuž návrh směřuje.
(2) Podává-li návrh na zahájení smírčího řízení více advokátů nebo směřuje-li proti více advokátům jeden návrh na zahájení smírčího řízení, jsou účastníky smírčího řízení všichni tito advokáti.
(3) Účastník může být ve smírčím řízení zastoupen; zástupcem může být jen advokát. Zástupce má všechna práva a povinnosti účastníka smírčího řízení podle tohoto usnesení; zastoupení však nezbavuje účastníka smírčího řízení povinnosti být přítomen při ústním jednání (čl. 14 odst. 1).
Čl. 6
Zahájení smírčího řízení
(1) Návrh na zahájení smírčího řízení se podává předsedovi Komory; smírčí řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na jeho zahájení došel Komoře.
(2) Návrh na zahájení smírčího řízení musí obsahovat označení účastníků smírčího řízení, vymezení věci, která má být předmětem smírčího řízení, a návrh smíru, kterým má být spor vyřešen.
(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, musí návrh obsahovat i skutečnosti odůvodňující takové nebezpečí a lhůtu, v níž má proběhnout ústní jednání; takto navržená lhůta však nesmí být kratší než jeden měsíc ode dne zahájení smírčího řízení.
Čl. 7
Odložení návrhu na zahájení smírčího řízení
(1) Smírčí orgán návrh na zahájení smírčího řízení odloží a smírčí řízení zastaví, pokud věc, která má být předmětem smírčího řízení, nesouvisí s výkonem advokacie nebo pokud alespoň jedním z účastníků sporu je osoba, která není advokátem; ustanovení části II. tím nejsou dotčena.
(2) O odložení návrhu na zahájení smírčího řízení, jakož i o odůvodech, které k odmítnutí vedly, a o zastavení smírčího řízení vyrozumí smírčí orgán bez odkladu účastníka smírčího řízení (dále jen “účastník”), který návrh na zahájení smírčího řízení podal.
Čl. 8
Vyjádření k návrhu na zahájení smírčího řízení
(1) Nebyl-li návrh na zahájení smírčího řízení podle čl. 7 odložen, zašle jej smírčí orgán bez odkladu účastníkovi, proti němuž směřuje. Smírčí orgán tohoto účastníka současně požádá, aby se k návrhu na zahájení smírčího řízení písemně vyjádřil, a to především v tom směru, zda souhlasí s návrhem smíru v něm obsaženým nebo zda navrhuje jiný způsob smírného vyřešení sporu.
(2) Účastník, proti němuž návrh na zahájení smírčího řízení směřuje, je povinen zaslat vyjádření podle odstav ce 1 ve lhůtě dvou týdnů smírčímu orgánu a účastníkovi, který návrh na zahájení smírčího řízení podal, nestanoví-li smírčí orgán z důvodů uvedených v čl. 6 odst. 3 lhůtu kratší.
Čl. 9
Pokus o uzavření smíru bez ústního jednání
(1) Poté, co účastník, který podal návrh na zahájení smírčího řízení, obdržel vyjádření podle čl. 8, jsou účastníci povinni pokusit se vyřešit věc, která je předmětem smírčího řízení, smírem (dále jen “uzavření smíru”). Výsledek tohoto jednání jsou účastníci povinni sdělit smírčímu orgánu do dvou týdnů.
(2) Sdělí-li účastníci smírčímu orgánu, že uzavřeli smír, jsou povinni předložit smírčímu orgánu i jeho písemné vyhotovení.
(3) Sdělí-li účastníci smírčímu orgánu, že se jim smír nepodařilo uzavřít, jsou povinni uvést i důvody, které je k zaujetí takového stanoviska vedly.
Čl. 10
Další postup smírčího orgánu
(1) V případě uvedeném v čl. 9 odst. 2 smírčí orgán smírčí řízení ukončí.
(2) V případě uvedeném v čl. 9 odst. 3 smírčí orgán posoudí stanoviska účastníků a svolá ústní jednání, pokud má za to, že není vyloučeno, aby přispělo k uzavření smíru. V opačném případě smírčí orgán smírčí řízení zastaví.
Ústní jednání
Čl. 11
Doba a místo ústního jednání
Dobu a místo ústního jednání stanoví smírčí orgán tak, aby proběhlo zpravidla nejpozději do dvou měsíců od zahájení smírčího řízení; jedná-li se o případ uvedený v čl. 6 odst. 3, přihlédne smírčí orgán při stanovení doby a místa ústního jednání ke lhůtě uvedené v návrhu na zahájení smírčího řízení.
Čl. 12
Řízení ústního jednání
Je-li smírčí řízení vedeno před smírčí komisí (čl. 4 odst. 2), řídí ústní jednání její předseda.
Čl. 13
Neveřejnost ústního jednání
Ústní jednání je neveřejné; vyjma účastníků a smírčího orgánu se ho může zúčastnit pouze zapisovatel.
Čl. 14
Přítomnost účastníků a odročení ústního jednání
(1) Účastníci jsou povinni být přítomni při ústním jednání.
(2) Ústní jednání může proběhnout pouze v případě, že jsou přítomni všichni účastníci. Nedostaví-li se kterýkoliv z účastníků k ústnímu jednání, smírčí orgán smírčí řízení zastaví.
(3) O odročení ústního jednání lze požádat nejpozději do jeho zahájení a pouze z důležitého důvodu. Vyhoví-li smírčí orgán žádosti o odročení ústního jednání, svolá ústní jednání nové; postupuje přitom přiměřeně podle čl. 11.
(4) Požádají-li však o odročení jednání všichni účastníci s tím, že se pokusí o uzavření smíru mimo ústní jednání, smírčí orgán ústní jednání odročí vždy; smírčí orgán požádá současně účastníky, aby výsledek jejich jednání oznámili smírčímu orgánu ve lhůtě dvou týdnů. Dále postupuje smírčí orgán obdobně podle čl. 10.
Čl. 15
Průběh ústního jednání
(1) Ústní jednání zahájí smírčí orgán, který udělí slovo nejprve účastníkovi, který podal návrh na zahájení smírčího řízení, a jeho zástupci, poté účastníkovi, proti němuž návrh směřuje, a jeho zástupci.
(2) Smírčí orgán působí na účastníky, aby uzavřeli smír; vychází přitom z jejich přednesů. Je-li však z přednesů účastníků zřejmé, že jejich stanoviska k uzavření smíru nesměřují, předloží smírčí orgán účastníkům vlastní návrh na uzavření smíru.
Čl. 16
Uzavření smíru
(1) Dojde-li při ústním jednání k uzavření smíru, zachytí smírčí orgán jeho znění v protokolu; uzavřením smíru se přitom rozumí dohoda všech účastníků řešící podle jejich vyjádření veškeré otázky související s věcí, která je předmětem smírčího řízení. Po uzavření smíru smírčí orgán smírčí řízení ukončí.
(2) Účastníci se mohou při ústním jednání dohodnout na uzavření smíru s tím, že řešení veškerých otázek souvisejících s věcí, která je předmětem smírčího řízení, vyhradí zvláštní dohodě. Smírčí orgán v takovém případě uloží účastníkům na základě jejich návrhu lhůtu, ve které jsou povinni jedno vyhotovení takové dohody smírčímu orgánu předložit. Předloží-li účastníci smírčímu orgánu dohodu v této lhůtě, smírčí orgán smírčí řízení ukončí; v opačném případě smírčí orgán smírčí řízení zastaví.
Čl. 17
Protokol o ústním jednání
(1) O průběhu ústního jednání se sepisuje protokol.
(2) V protokolu se zejména uvede věc, která je předmětem smírčího řízení, a všechny osoby přítomné na ústním jednání a vylíčí se přednesy účastníků; dále se v protokolu zaznamená znění návrhu smírčího orgánu na uzavření smíru, znění smíru uzavřeného účastníky (čl. 16) nebo rozhodnutí smírčího orgánu o zastavení smírčího řízení.
(3) Protokol podepisuje smírčí orgán, popřípadě všichni členové smírčí komise a zapisovatel. Došlo-li při ústním jednání k uzavření smíru (čl. 16), podepisují protokol i všichni účastníci.
(4) Smírčí orgán zašle každému z účastníků bez odkladu po skončení ústního jednání jedno vyhotovení proto kolu.
Čl. 18
Další postup smírčího orgánu v případě, kdy smír nebyl uzavřen
Nedojde-li při ústním jednání k uzavření smíru (čl. 16), smírčí orgán smírčí řízení zastaví.
Čl. 19
Bezvýslednost smírčího řízení
Došlo-li k zastavení smírčího řízení, považuje se smírčí řízení za bezvýsledné s tím, že povinnost advokáta využít smírčího řízení podle §28 zákona se považuje za splněnou; to neplatí v případě, kdy k zastavení smírčího řízení došlo v důsledku porušení povinnosti advokáta stanovené tímto usnesením.
Část II.
Fakultativní smírčí řízení
Čl. 20
(1) Komora může provést smírčí řízení i v případě sporu
a) mezi advokáty, který nesouvisí s výkonem advokacie;
b) jehož účastníky jsou vedle advokátů i osoby, které advokáty nejsou,
pokud s tím projeví písemný souhlas všichni účastníci sporu.
(2) Návrh na zahájení smírčího řízení může podat pouze advokát; advokát je povinen připojit k návrhu na zahájení smírčího řízení písemný souhlas účastníků sporu podle odstavce 1. Není-li tento souhlas k návrhu na zahájení smírčího řízení přiložen, postupuje smírčí orgán přiměřeně podle čl. 7.
Část III.
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Společná ustanovení
Čl. 22
Toto usnesení se použije přiměřeně i pro spory mezi advokáty a advokátními koncipienty a spory mezi advokátními koncipienty navzájem.
Čl. 23
Bylo-li předchozí smírčí řízení ukončeno nebo zastaveno, smírčí orgán návrh na zahájení smírčího řízení v téže věci odloží a smírčí řízení zastaví.
Čl. 24
(1) Smírčí orgán učiní do smírčího spisu záznam o odložení návrhu na zahájení smírčího řízení a o zastavení smírčího řízení.
(2) Smírčí orgán a účastníci jsou povinni činit veškeré úkony předvídané tímto usnesením v písemné formě.
(3) Úkony vůči smírčímu orgánu činí účastníci podáním adresovaným do sídla Komory.
Čl. 25
O odložení návrhu na zahájení smírčího řízení a o zastavení smírčího řízení vyrozumí smírčí orgán bez odkladu účastníky.
Čl. 26
Proti rozhodnutím smírčího orgánu podle tohoto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Čl. 28
Náklady smírčího řízení
Náklady smírčího řízení, které vznikly účastníkům, včetně nákladů zastoupení ve smírčím řízení, nesou účastníci. Náklady spojené s činností smírčího orgánu nese Komora.
Čl. 29
Smírčí spis
(1) Smírčí orgán, popřípadě předseda smírčí komise založí poté, co mu došel návrh na zahájení smírčího řízení, smírčí spis.
(2) Součástí smírčího spisu jsou návrh na zahájení smírčího řízení, plná moc zástupce účastníka, záznamy smírčího orgánu o odložení návrhu na zahájení smírčího řízení a o zastavení smírčího řízení, písemné úkony smírčího orgánu a účastníků učiněné v průběhu smírčího řízení, protokol o ústním jednání, jakož i veškeré jiné písemnosti, které vznikly v průběhu smírčího řízení.
(3) Do smírčího spisu jsou oprávněni nahlížet a činit si z něj výpisy pouze účastníci a po jejich smrti jejich manželé a děti, nebo jejich zástupci, pokud jsou advokáty; o nahlédnutí do smírčího spisu se učiní záznam, který je jeho součástí.
(4) Komora uloží smírčí spis po dobu osmdesáti let ode dne ukončení nebo zastavení smírčího řízení.
(5) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 postupuje Komora podle zvláštních právních předpisů.8)
Čl. 31
Ustanovení čl. 29 odst. 2 až 5 se použijí i pro smírčí spisy vzniklé ve smírčích řízeních zahájených před nabytím účinnosti tohoto usnesení.
Čl. 32
Účinnost
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.
JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda
České advokátní komory
3 - Usnesení představenstva České advokátní komory
ze dne 14. dubna 1998
kterým se mění a doplňuje usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1996 Věstníku,
o vyhlašování stavovských předpisů a o Věstníku České advokátní komory
Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle §44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, takto:
I
Usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1996 Věstníku, o vyhlašování stavovských předpisů a o Věstníku České advokátní komory, se mění a doplňuje takto:
1. Čl. 3 odst. 1 zní:
“(1) Věstník se vydává v částkách; částky Věstníku, vyjma částek zvláštních (čl. 3a), se postupně číslují v rámci jednoho kalendářního roku.”.
2. Čl. 3 odst. 3 a 4 znějí:
“(3) Částky Věstníku, vyjma částek zvláštních (čl. 3a), se zpravidla dělí na
a) část normativní, v níž se
1. vyhlašují stavovské předpisy,
2. uveřejňují úplná znění stavovských předpisů, jak vyplývají z pozdějších změn a doplnění. O uveřejnění úplného znění stavovského předpisu rozhoduje představenstvo;
b) část oznamovací, v níž se oznamují
1. zápisy v seznamu advokátů (dále jen “seznam”), tj. zápisy do seznamu, vyškrtnutí ze seznamu, pozastavení výkonu advokacie a zrušení pozastavení výkonu advokacie,
2. zápisy v seznamu advokátních koncipientů (dále jen “seznam”), tj. zápisy do seznamu, vyškrtnutí ze seznamu, pozastavení výkonu právní praxe a zrušení pozastavení výkonu právní praxe,
3. redakční sdělení o opravě tiskové chyby,
4. jiné skutečnosti stanovené stavovským předpisem, usnesením sněmu nebo usnesením představenstva.
(4) Stavovské předpisy, jakož i jejich úplná znění (odstavec 3 písm. a/) se opatřují pořadovými čísly; tato číselná řada se uzavírá koncem kalednářního roku.”.
3. Za čl. 3 se vkládá nový čl. 3a, který včetně poznámky č. 1 zní:
“Čl. 3a
Kárná opatření podle §32 odst. 1 písm. b) zákona uložená advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi, se oznamují ve zvláštní částce Věstníku1).
1) čl. 37 odst. 3 usnesení sněmu č. 2/1996 Věstníku, kterým se přijímá Organizační řád České advokátní komory”.
4. V čl. 4 se na konci vypouští tečka a doplňují se tato slova: “a v čl. 3a.”.
5. Čl. 6 včetně poznámky č. 2 zní:
“Čl. 6
(1) Věstník, vyjma částek zvláštních (čl. 3a), se rozesílá
a) advokátům do jejich sídla, které je zapsáno v seznamu advokátů;
b) advokátním koncipientům, a to do sídla advokáta nebo společnosti2), k níž je advokátní koncipient v pracovním poměru;
c) státním orgánům nebo jiným subjektům podle rozhodnutí představenstva.
(2) Zvláštní částky Věstníku (čl. 3a), v nichž bylo oznámeno kárné opatření podle §32 odst. 1 písm. b) zákona
a) uložené advokátovi, se rozesílají způsobem uvedeným v odstavci 1 pouze advokátům;
b) uložené advokátnímu koncipientovi, se rozesílají způsobem uvedeným v odstavci 1 advokátním koncipientům a advokátovi nebo společnosti, k níž je advokátní koncipient v pracovním poměru.
6. Čl. 7 zní:
“Čl. 7
Do Věstníku může každý nahlédnout v sídle Komory; to neplatí o jeho zvláštních částkách (čl. 3a).”.
II
Zvláštní částka Věstníku rozeslaná advokátům dne 16. února 1998 se považuje za zvláštní částku podle tohoto usnesení.
III
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.
JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda
České advokátní komory
4 - Usnesení představenstva České advokátní komory
ze dne 14. dubna 1998
kterým se mění a doplňuje usnesení představenstva České advokátní komory č. 6/1997 Věstníku, kterým se upravují některé otázky související s placením ročního příspěvku na činnost České advokátní komory
Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle §44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, takto:
I
Usnesení představenstva České advokátní komory č. 6/1997 Věstníku, kterým se upravují některé otázky související s placením ročního příspěvku na činnost České advokátní komory, se mění a doplňuje takto:
V čl. 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
“(2) Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty k podání žádosti o snížení nebo prominutí příspěvku anebo o prodloužení jeho splatnosti, která je uvedena v odstavci 1.”.
II
Žádosti o snížení nebo prominutí příspěvku anebo o prodloužení jeho splatnosti, o nichž nebylo do dne účinnosti tohoto usnesení rozhodnuto, posoudí představenstvo podle čl. I.
III
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.
JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda
České advokátní komory
5 - Úplné znění
usnesení představenstva České advokátní komory
č. 1/1996 Věstníku
o vyhlašování stavovských předpisů a o Věstníku České advokátní komory
(jak vyplývá ze změn a doplnění provedených usnesením představenstva České advokátní komory č. 3/1998 Věstníku)
Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle §44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”) takto:
Čl. 1
Vyhlašování stavovských předpisů
Usnesení sněmu a usnesení představenstva České advokátní Komory normativní povahy, která zavazují advokáty nebo advokátní koncipienty, jakož i usnesení těchto orgánů České advokátní komory (dále jen “Komora”), kterými se stanoví poplatek za zápis do seznamu advokátů nebo poplatek za advokátní zkoušku anebo uznávací zkoušku (dále jen “stavovské předpisy”), se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění ve Věstníku České advokátní komory (dále jen “Věstník”).
Čl. 2
Platnost a účinnost stavovských předpisů
(1) Stavovské předpisy podepsané předsedou Komory nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení.
(2) Stavovské předpisy nabývají účinnosti třicátým dnem po jejich vyhlášení, nestanoví-li sněm nebo představenstvo České advokátní komory (dále jen “představenstvo”) účinnost pozdější.
Pravidla vydávání Věstníku
Čl. 3
(1) Věstník se vydává v částkách; částky Věstníku, vyjma částek zvláštních (čl. 3a), se postupně číslují v rámci jednoho kalendářního roku.
(2) Každá částka Věstníku obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána.
(3) Částky Věstníku, vyjma částek zvláštních (čl. 3a), se zpravidla dělí na
a) část normativní, v níž se
1. vyhlašují stavovské předpisy,
2. uveřejňují úplná znění stavovských předpisů, jak vyplývají z pozdějších změn a doplnění. O uveřejnění úplného znění stavovského předpisu rozhoduje představenstvo;
b) část oznamovací, v níž se oznamují
1. zápisy v seznamu advokátů (dále jen “seznam”), tj. zápisy do seznamu, vyškrtnutí ze seznamu, pozastavení výkonu advokacie a zrušení pozastavení výkonu advokacie,
2. zápisy v seznamu advokátních koncipientů (dále jen “seznam”), tj. zápisy do seznamu, vyškrtnutí ze seznamu, pozastavení výkonu právní praxe a zrušení pozastavení výkonu právní praxe,
3. redakční sdělení o opravě tiskové chyby,
4. jiné skutečnosti stanovené stavovským předpisem, usnesením sněmu nebo usnesením představenstva.
(4) Stavovské předpisy, jakož i jejich úplná znění (odstavec 3 písm. a/) se opatřují pořadovými čísly; tato číselná řada se uzavírá koncem kalendářního roku.
(5) Tiskové chyby se ve Věstníku opravují redakčním sdělením.
Čl. 3a
Kárná opatření podle §32 odst. 1 písm. b) zákona, uložená advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi, se oznamují ve zvláštní částce Věstníku1).
Čl. 5
(1) Vydávání Věstníku a jeho redakci zajišťuje představenstvo.
(2) Představenstvo dbá na to, aby se den rozeslání částky Věstníku, který je uveden v jejím záhlaví, shodoval se dnem, kdy částka byla skutečně rozeslána podle čl. 6.
Čl. 6
(1) Věstník, vyjma částek zvláštních (čl. 3a), se rozesílá
a) advokátům do jejich sídla, které je zapsáno v seznamu advokátů;
b) advokátním koncipientům, a to do sídla advokáta nebo společnosti2), k níž je advokátní koncipient v pracovním poměru;
c) státním orgánům nebo jiným subjektům podle rozhodnutí představenstva.
(2) Zvláštní částky Věstníku (čl. 3a), v nichž bylo oznámeno kárné opatření podle §32 odst. 1 písm. b) zákona
a) uložené advokátovi, se rozesílají způsobem uvedeným v odstavci 1 pouze advokátům;
b) uložené advokátnímu koncipientovi, se rozesílají způsobem uvedeným v odstavci 1 advokátním koncipientům a advokátovi nebo společnosti, k níž je advokátní koncipient v pracovním poměru.
Čl. 7
Do Věstníku může každý nahlédnout v sídle Komory; to neplatí o jeho zvláštních částkách (čl. 3a).
Čl. 9
(1) Představenstvo uveřejní ve Věstníku stavovské předpisy přijaté představenstvem od 1. července 1996 do konání prvního sněmu platné ke dni 2. prosince 1996, pokud nebyly zrušeny stavovskými předpisy uvedenými v čl. 8 nebo pokud se v důsledku přijetí těchto stavovských předpisů nestaly obsoletními.
(2) Platnost a účinnost stavovských předpisů uvedených v odstavci 1 se posuzuje podle dosavadní úpravy.
(3) Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 budou nadále označovány pořadovým číslem, pod kterým byly uveřejněny ve Věstníku.
ČÁST OZNAMOVACÍ
Oznámení o advokátních zkouškách ve druhém pololetí roku 1998
Česká advokátní komora oznamuje, že advokátní zkoušky ve druhém pololetí roku 1998 se budou konat ve dvou termínech, a to
28. až 30. září 1998 (písemná část advokátní zkoušky)
5. až 7. října 1998 (ústní část advokátní zkoušky)
a
23. až 25. listopadu 1998 (písemná část advokátní zkoušky)
30. listopadu až 2. prosince 1998 (ústní část advokátní zkoušky).
Přihlášku k advokátní zkoušce podle §4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), je třeba podat České advokátní komoře, Národní tř. 16, 110 00 Praha 1
na první termín advokátních zkoušek do 31. července 1998
na druhý termín advokátních zkoušek do 30. září 1998.
Součástí přihlášky jsou doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v §5 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”) a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Českou advokátní komorou podle §7 odst. 1 zákona ve výši 3.000 Kč.
Nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v §5 odst. 1 písm. c) zákona (výkon právní praxe advokátního koncipienta po dobu alespoň tří let), je součástí přihlášky i žádost o uznání jiné právní praxe za praxi advokátního koncipienta (§6 odst. 2 a 3 zákona).
Poplatek za advokátní zkoušku lze zaplatit v hotovosti v kanceláři České advokátní komory nebo na účet České advokátní komory č. 12432-011/0100, konstantní symbol 308, variabilní symbol 66000777, vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51.
Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z ústavních předpisů České republiky, z práva veřejného a soukromého, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze složit pouze v jazyce českém nebo slovenském.
Oznámení o uznávacích zkouškách ve druhém pololetí roku 1998
Česká advokátní komora oznamuje, že uznávací zkoušky ve druhém pololetí roku 1998 se budou konat dne
12. listopadu 1998.
Přihlášku k uznávací zkoušce podle §14 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), je třeba podat České advokátní komoře, Národní tř. 16, 110 00 Praha 1
do 30. září 1998.
Přihláška musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození uchazeče a označení některého z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku, ve kterém uchazeč hodlá uznávací zkoušku složit.
Součástí přihlášky je prohlášení uchazeče, že splňuje podmínky uvedené v §5 odst. 1 písm. a) a d) až g) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”), doklad prokazující, že uchazeč je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v §3 zákona v cizím státě, jakož i doklad o zaplacení poplatku za uznávací zkoušku stanovený Českou advokátní komorou podle §7 odst. 1 zákona ve výši 3.000 Kč. Poplatek za uznávací zkoušku lze zaplatit v hotovosti v kanceláři České advokátní komory nebo na účet České advokátní komory č. 12432-011/0100, konstantní symbol 308, variabilní symbol 66000777, vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51.
Předseda zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky vyrozumí uchazeče, kteří budou splňovat zákonné podmínky, o konání zkoušky a jejím časovém rozvrhu a o složení zkušebního senátu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy se uznávací zkouška koná, a současně jim zašle právní předpisy o poskytování právních služeb a stavovské předpisy České advokátní komory v jazyce označeném v přihlášce ke zkoušce.
Bližší písemné informace o uznávacích zkouškách a jejich organizaci a průběhu poskytne kancelář České advokátní komory na základě žádosti uchazeče.
Poznámka:
Zápisy v seznamu advokátů od 11. března 1998 do 15. dubna 1998
Protože jde o osobní věci Komory, odkazujeme na server http://www.cak.cz