Plné znění - Věstník České advokátní komory • Částka: 1 • Rok: 2002

Věstník České advokátní komory, částka 1/2002

Rozeslána dne 29. března 2002

OBSAH:

Část oznamovací

Rozpočet České advokátní komory na rok 2002

Stanovisko představenstva České advokátní komory k postupu advokáta při domovní prohlídce nebo při prohlídce advokátní kanceláře

Výroční zpráva o činnosti České advokátní komory v oblasti poskytování informací v roce 2001

Výzva advokátům k navrhování kandidátů na funkce členů a náhradníků představenstva, kontrolní rady a kárné komise

Termíny povinných seminářů pro advokátní koncipienty ve druhém roce právní praxe, které se konají v roce 2002

Oznámení o advokátních zkouškách ve druhém pololetí roku 2002

Oznámení o uznávacích zkouškách ve druhém pololetí roku 2002

Záznamy v seznamu advokátů od 8. listopadu 2001 do 12. března 2002

Záznamy v seznamu advokátních koncipientů od 8. listopadu 2001 do 12. března 2002

ČÁST OZNAMOVACÍ

Rozpočet České advokátní komory na rok 2002

Představenstvo České advokátní komory (dále jen „Komora“) na své schůzi, která se konala dne 7. prosince 2001, projednalo následující rozpočet Komory na rok 2002:

PŘÍJMY (v tis. Kč)

VÝDAJE (v tis. Kč)

1. Provozní náklady odboru hospodářského a organizačního

2. Náklady odboru pro vnitřní věci advokacie

3. Náklady odboru legislativního a publikačního

4. Náklady odboru mezinárodních styků

5. Náklady odboru kárného žalobce

6. Náklady odboru předsedy kárné komise

Poznámky a vysvětlivky

1) Příjmy

K bodu a)

Příspěvky na činnost Komory - k 30. 10. 2001 je zapsáno 6 463 aktivních advokátů. S přihlédnutím k minulým obdobím, kdy byly poskytnuty slevy a úlevy cca 114 advokátům, lze předpokládat, že příspěvky v plné výši uhradí 6 350 advokátů.

K bodu b)

Příspěvky pozastavených advokátů - současný stav dle matriky je 695 pozastavených advokátů. Při předpokládaných slevách a úlevách lze reálně očekávat úhradu příspěvků od 650 advokátů.

K bodům c), d), e)

Tyto položky reflektují skutečnost roku 2001 a očekávaný zájem o advokátní zkoušky i zápis do seznamu advokátů.

K bodu f)

Ostatní příjmy - oproti skutečnosti roku 2001 bylo třeba tuto položku snížit, když odpadly příjmy za ubytování v objektu Komory.

K bodu g)

Náklady kárného řízení - jsou v převážné míře exekučně vymáhány, a proto návrh je odhadem k úspěšnosti výkonu rozhodnutí.

K bodu h)

Návrh předpokládá, že úrokové sazby pro rok 2002 se v podstatě nezmění a příjmová skutečnost bude obdobná roku 2001.

2) Výdaje

I. Provozní náklady

Jednotlivé položky těchto nákladů reflektují skutečnost roku 2001 s přihlédnutím k očekávanému nárůstu cen energie, pohonných hmot, poštovného apod.

K bodu j)

Zde jsou odhadnuty reálné investice na obnovu počítačové techniky v souvislosti s nově zavedeným serverem pro seznam advokátů.

K bodu m)

V průběhu minulého roku došlo k personálnímu rozšíření aparátu Komory v mezinárodním odboru, legislativním odboru a odboru kárného žalobce. Kromě toho poslední platová úprava zaměstnanců aparátu a pracovníků činných pro Komoru v rámci paušálních odměn byla provedena v roce 1996 při sloučení obou Komor.

Vykazovaná inflace od roku 1997 představuje za rok 1997 8,5 %, 1998 10,7 %, 1999 2,1 %, 2000 3,9 % a 2001 4,5 %. S přihlédnutím k míře inflace návrh doporučuje plošné zvýšení dosavadních mezd a paušálních odměn o 5 % s tím, že stávající diferenciace mezd i paušálních odměn je vyhovující.

II. Náklady odboru pro vnitřní věci advokacie

K bodům a), b)

Náklady odpovídají skutečnosti roku 2001 a představují úhradu za přednášky a semináře lektorů ve výši 1 300 000 Kč a úhradu za pronájem místností, cestovné a ubytování lektorů ve výši 300 000 Kč.

K bodu c)

Komora upustila od tištěného seznamu advokátů s tím, že bude pouze na internetu a pro tento účel je nezbytné vybavit oddělení matriky novým softwarovým systémem. Výběrovým řízením byla vybrána firma Aristia, která vyčíslila náklady obnovy počítačového serveru matriky částkou 790 000 Kč.

K bodu d)

Náklady na regionální sekce jsou navrhovány částkou 350 000 Kč, i když skutečnost roku 2001 činila cca 800 000 Kč. Očekávané překročení této položky bude vhodné uhradit ze sociálního fondu, neboť náklady této položky představují v převážné míře náklady na vzdělávání advokátů.

K bodu f)

Mezi náklady semináře evropského práva požadoval odbor pro vnitřní věci advokacie zahrnout do rozpočtu i náklady na semináře v regionech ve výši 60 000 Kč, náklady na studijní cestu lektorského týmu k Rozhodčímu soudu do Amsterodamu ve výši 260 000 Kč a náklady na studijní pobyt členů lektorského týmu v Bruselu a v Trevíru. Tyto náklady návrh rozpočtu neobsahuje s tím, že náklady na semináře v regionech mohou být hrazeny příspěvkem frekventantů semináře a studijní pobyty lektorského týmu si mohou zájemci hradit ze svého. Z příjmů Komory nelze tyto akce hradit.

V položce jsou proto plánovány náklady na pokračování přednáškové činnosti pro lektorský tým ve výši 500 000 Kč.

K bodu g)

Účast Komory na Nadaci ERA bude vyčíslena později s tím, že v současné době nemá příslušný odbor dostatečné podklady.

III. Náklady odboru legislativního a publikačního

Ve všech položkách je reflektována skutečnost roku 2001 s tím, že pokud by došlo k překročení nákladů za BA, mohou být autorské honoráře rovněž hrazeny z prostředků sociálního fondu.

IV. Náklady odboru mezinárodních styků

Jednotlivé navrhované položky vycházejí z požadavku odboru mezinárodních styků a jsou odůvodněny písemným rozborem, který je k nahlédnutí v tomto odboru.

V. Kapitoly nákladů odboru kárného žalobce a odboru předsedy kárné komise

Výše těchto nákladů odpovídá skutečnosti roku 2001.

VI. Náklady na sněm

Náklady předchozího sněmu představovaly částku přesahující 5 000 000 Kč. Organizace sněmu roku 2002 upouští od zahajovací recepce, omezí se pouze na pracovní jednání v Kongresovém centru a slavnostní zakončení v Obecním domě spojené s koncertem a recepcí, takže předpokládané náklady organizace sněmu by neměly převýšit částku 3 000 000 Kč.

S ohledem na výjimečné náklady sněmu je navrhovaný rozpočet schodkový částkou 2 400 000 Kč, kterou bude nutno uhradit z úspor Komory z předchozích let.

Čerpání sociálního fondu České advokátní komory za rok 2001 a rozpočet na rok 2002

PŘÍJMY (v Kč)

VÝDAJE (v Kč)

Stanovisko představenstva České advokátní komory k postupu advokáta při domovní prohlídce nebo při prohlídce advokátní kanceláře

Protože v poslední době vznikly v souvislosti s několika projednávanými případy pochybnosti o postupu advokáta při domovní prohlídce nebo prohlídce advokátní kanceláře, prováděné orgány činnými v trestním řízení, přijalo představenstvo České advokátní komory na schůzi konané dne 3. ledna 2002 toto

s t a n o v i s k o :

I.

Domovní prohlídku i prohlídku prostor nesloužících k bydlení lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení (§82 odst. 1 tr. ř.). Prohlídka může být provedena i v bytě advokáta, v prostorách advokátní kanceláře nebo v jiných nebytových prostorách advokáta. Nejčastěji jde o prohlídku v rámci trestního řízení vedeného proti advokátem obhajovanému klientovi. Může však jít i o prohlídku při trestním stíhání samotného advokáta nebo při současném trestním stíhání advokáta a jeho klienta či jiné osoby.

Příkaz k prohlídce musí být vydán písemně, musí být odůvodněn a zásadně již před započetím prohlídky doručen osobě, u níž se prohlídka koná (§83 odst.1, §83a odst. 1 tr. ř.). Advokát proto vždy pečlivě prozkoumá mj. odůvodnění příkazu, z něhož musí být patrny nejen prostory, kde má být prohlídka provedena, ale i její rozsah, tj. jakých věcí, nejčastěji listin, se týká. Z těchto mezí nesmí prohlídka vybočit. Obhájce dbá i na to, aby orgán, vykonávající prohlídku, své oprávnění náležitě prokázal (§85 odst. 2 tr. ř.).

Při prohlídce se může jednat o listiny, na něž se vztahuje obecná povinnost vydání ve smyslu §78 odst. 1 tr. ř. Nejčastěji však jde o listiny, o kterých platí zvláštní režim omezené ediční povinnosti advokáta ve smyslu §78 odst. 2 tr. ř., podle něhož se povinnost vydat věc nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti u níž platí zákaz výslechu, ledaže došlo ke zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo ke zproštění povinnosti mlčenlivosti.

Při výkonu advokacie jde o povinnost mlčenlivosti podle ustanovení §21 odst. 1 zákona o advokacii, podle něhož je advokát povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Podle odstavce druhého téhož ustanovení zákona o advokacii může povinnosti mlčenlivosti advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce; i poté je však advokát povinen zachovat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že jej klient nebo právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.

II.

Zvláštní režim je v ustanovení §78 odst. 2 tr. ř. upraven výlučně v zájmu klienta. Jen on (či jeho právní nástupce) může projevem své svobodné vůle dát souhlas k vydání dotčené listiny pro účely trestního řízení. Při domovní prohlídce nebo při prohlídce advokátní kanceláře advokát takový souhlas zpravidla nemá (musel by prohlídce předcházet nebo by musel být udělen v jejím průběhu a musel by být adresován přímo advokátovi, nikoliv třetí osobě, např. i policejnímu orgánu). Zda jde o listiny zmíněné v ustanovení §78 odst. 2 tr. ř. se může často jevit jako sporné. Nastávají proto i situace, kdy orgán provádějící prohlídku na vydání listiny trvá, popřípadě ji hodlá odejmout, zatímco advokát vydání listiny odmítá. V takovém případě musí advokát učinit vše pro to, aby listina odňata nebyla nebo aby bylo alespoň provedeno účinné opatření zajišťující, že před zjištěním jejího obsahu se k přípustnosti odnětí vyjádří zástupce advokacie (viz dále bod IV.). Pokud by listina byla vydána nebo odňata bez splnění zákonných podmínek, nemohla by být použita k důkazu a pokud by se tak stalo, bylo by povinností obhájce namítat neúčinnost takového důkazu. Dojde-li k takovému případu, signalizuje jej advokát České advokátní komoře (dále jen „Komora“).

III.

Trestní řád upravuje pouze zákaz vydání a odnětí listin uvedených v §78 odst. 2 tr. ř., nemá však žádné ustanovení o postupu v případě, kdy dojde ke sporu, zda se o takovou listinu jedná či nikoli. Ustanovení §79 odst. 4 tr. ř., podle něhož k odnětí věci se podle možnosti přibere osoba, která není na věci zúčastněna, ve své obecnosti žádné vodítko k řešení tohoto sporu neobsahuje.

IV.

Podle čl. 14 odst. 2 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České (dále jen „Pravidla“), byla-li nařízena domovní prohlídka v kanceláři nebo v bytě advokáta, je advokát povinen upozornit příslušný orgán na svou zákonnou povinnost mlčenlivosti a s tím spojenou omezenou ediční povinnost a žádat, aby k tomuto úkonu byl přibrán jako nezúčastněná osoba zástupce Komory nebo alespoň jiný advokát.

V.

Přítomnost osob při domovní prohlídce nebo při prohlídce jiných prostor upravuje trestní řád v ustanovení §85 odst. 1 a v §85 odst. 2. Podle odstavce prvního tohoto ustanovení trestního řádu (týká se obou druhů prohlídek) je orgán vykonávající prohlídku povinen umožnit účast při prohlídce osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti anebo - v případě prohlídky jiných prostor - též jejímu zaměstnanci. Podle odstavce druhého téhož ustanovení k výkonu domovní (a osobní) prohlídky (nikoliv též prohlídky jiných prostor) je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna.

VI.

Z hlediska přítomnosti dalších osob je tedy třeba rozlišovat výkon domovní prohlídky a výkon prohlídky jiných prostor.

a) Při domovní prohlídce je třeba přibrat vždy osobu, která není na věci zúčastněna. Trestní řád - i když shodný výraz užívá i na jiných místech - její vlastnosti blíže nedefinuje. Požadavek obsažený v článku 14 odst. 2 Pravidel, aby touto osobou byl zástupce Komory nebo alespoň jiný advokát, je opodstatněn zvláštní povahou výkonu advokacie s přihlédnutím k zákonné povinnosti mlčenlivosti advokáta.

Porušením této povinnosti by bylo nejen vydání listiny, na niž se vztahuje ustanovení §78 odst. 2 tr. ř., ale i pouhé umožnění orgánu vykonávajícímu domovní prohlídku či jiné nepovolané osobě do listiny nahlédnout, protože již tím by byl její obsah vyjeven osobě, kterou nesmí advokát s obsahem listiny seznámit. Je proto třeba, aby prohlídce byla přítomna kvalifikovaná na věci nezúčastněná osoba vázaná stejnou povinností mlčenlivosti, schopná posoudit obsah listiny z hlediska povinnosti advokáta zachovávat mlčenlivost podle §21 zákona o advokacii, popřípadě i z hlediska jiných povinností advokáta, a vzhledem k tomu i schopná - vedle samotného advokáta - rozpoznat, zda vydání listiny, o níž se jedná, je či není přípustné. Takovou osobou může být opět jen advokát.

Především by to měl být zástupce Komory, nebo - není-li to z časových důvodů možné - jiný Komorou určený advokát, přičemž Komora určí vždy advokáta na věci nikterak nezúčastněného. Nelze-li takto postupovat v součinnosti s Komorou, může být k prohlídce přibrán i jiný nezúčastněný advokát.

Podle dosud převažující praxe příslušný policejní orgán předem požádá Komoru, aby byla připravena vyslat svého zástupce k prohlídce blíže neoznačených prostor nejmenovaného advokáta. Bezprostředně před provedením prohlídky policejní vozidlo tohoto zástupce na místo prohlídky dopraví a umožní jeho přítomnost při prohlídce. Jestliže příslušný orgán přítomnost zástupce Komory či jiného advokáta neumožní (třeba i pro tvrzenou neodkladnost) a advokát požadované listiny odmítne vydat s odkazem na zákaz uvedených v §78 odst. 2 tr. ř., poukáže advokát současně na svoji povinnost podle čl. 14 odst. 2 Pravidel a na své žádosti setrvá. Současně požádá o to, aby jeho žádost a její odůvodnění bylo zaprotokolováno při jeho výslechu, který domovní prohlídce musí ve smyslu §84 tr. ř. předcházet.

Jestliže příslušný orgán ani po podaném vysvětlení žádosti nevyhoví, měl by se advokát podle okolností spojit krátkou cestou (např. telefonicky) se soudcem, který domovní prohlídku nařídil, nebo s dozorujícím státním zástupcem a požádat jej o zjednání nápravy. Není-li to technicky možné nebo nebude-li žádost úspěšná, nebude zde kvalifikovaná nezúčastněná osoba, která by se mohla vedle samotného advokáta vyjádřit k tomu, zda a která listina je z povinnosti vydání vyloučena.

Bude-li přes vznesené námitky taková listina odňata, advokát požádá, aby v jeho přítomnosti byla bez zjištění obsahu listina vložena do uzavřené obálky opatřené úředním razítkem, podpisem advokáta a jeho razítkem (je-li k dispozici) a aby obsah listiny byl přezkoumán dodatečně též zástupcem Komory za účasti advokáta poté, co za přítomnosti jich obou bude obálka otevřena. Současně advokát požádá o protokolaci, že odmítl dobrovolně listinu vydat a že byla vydána přes jeho odpor. Advokát bude důsledně trvat na úplné a přesné protokolaci i jiných námitek proti průběhu prohlídky nebo obsahu protokolu [§55 odst. 1 písm. f ) tr. ř.].

b) Při prohlídce kanceláře advokáta není třeba přibrat nezúčastněnou osobu, což vyplývá ze vztahu ustanovení §85 odst. 1 a §85 odst. 2 tr. ř. Pokud by však měla být vydána listina, mělo by se uplatnit obecné ustanovení §79 odst. 4 tr. ř. o odnětí věci, podle něhož se podle možnosti přibere osoba, která není na věci zúčastněna. V tomto ohledu pak platí to, co bylo o účasti zástupce Komory nebo alespoň jiného advokáta uvedeno v souvislosti s domovní prohlídkou.

Navíc přichází v úvahu umožnění účasti zaměstnance advokáta. Výraz „zaměstnanec“, uvedený v §85 odst. 1, věta prvá i. f. tr. ř., lze nepochybně vztáhnout na kteroukoliv osobu, která je v advokátní kanceláři v pracovním poměru (tedy též právník, pokud není advokátem, advokátní koncipient a ostatní zaměstnanci advokátní kanceláře). Přítomností zaměstnance by však nebyla nahrazena přítomnost zástupce Komory nebo jiného nezúčastněného advokáta.

VII.

Ustanovení §78 odst. 2 tr. ř. se zmiňuje pouze o listině. V současné době se však v advokátní praxi používají stále častěji technické prostředky (nosiče textů), jež některé listiny nahrazují nebo obsahují texty, které lze na listinu přenést (softwarové produkty včetně disket, magnetofonové či diktafonové záznamy apod.). Analogicky je proto třeba - v souladu se smyslem citovaného ustanovení trestního řádu - vztáhnout týž režim i na textové záznamy zachycené na těchto nosičích, tzn. že ani tyto nosiče textů nesmějí být bez souhlasu klienta (jeho právního nástupce či dědice) vydány advokátem orgánu, který vykonává domovní prohlídku. Pokud by příslušný orgán přistoupil k jejich odnětí, musel by advokát trvat na tom, aby bylo vhodným způsobem zajištěno, že příslušné texty budou převedeny do opticky seznatelné podoby, a aby jejich obsah byl posouzen v souladu s ustanovením čl. 14 odst. 2 Pravidel a se zásadami uvedenými v bodě VI. písm. a).

VIII.

Povinnost advokáta uvedená v čl. 14 odst. 2 Pravidel a postup advokáta uvedený v tomto stanovisku je třeba přiměřeně aplikovat i v případě prohlídky jiných prostor nesloužících k bydlení (např. automobilu, garáže apod.) a osobní prohlídky advokáta podle §82 odst. 3 a §83b tr. ř., a to ohledně listin, jež má advokát u sebe (např. v příručním spise, v aktovce, v kapse obleku apod.), a ať se advokát nachází kdekoliv. Smysl v Pravidlech obsažené povinnosti advokáta je v tomto případě zcela shodný se smyslem, který se vztahuje k domovní prohlídce a k prohlídce advokátní kanceláře.

VÝROČNÍ ZPRÁVA

o činnosti České advokátní komory v oblasti poskytování informací v roce 2001

V souladu s ust. §18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zveřejňuje Česká advokátní komora (dále jen „Komora“) výroční zprávu o své činnosti v oblasti poskytování informací podle shora uvedeného zákona.

Pokud jde o ústní informace, poskytla Komora prostřednictvím svých odborů a útvarů v uplynulém roce značné množství odpovědí na dotazy nejrůznějšího druhu ze strany advokátů, veřejnosti i médií, a to jak z ČR, tak i ze zahraničí.

Komora obdržela v r. 2001 celkem 3 585 písemných žádostí o informace a nevydala žádné rozhodnutí o odmítnutí poskytnout informaci, ani neobdržela žádné odvolání proti takovému rozhodnutí nebo proti neposkytnutí informací v případě marného uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti. V uplynulém roce byl zahájen provoz na webových stránkách Komory (www.cak.cz), které obsahují mimo jiné rubriku PŘÍSTUP K INFORMACÍM, kde se lze dovědět podrobnosti o postupu při poskytování informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím.

JUDr. Jiří Klouza

tajemník

Výzva advokátům k navrhování kandidátů na funkce členů a náhradníků představenstva, kontrolní rady a kárné komise

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

koncem října letošního roku se bude v Praze konat 3. sněm České advokátní komory, který mimo jiné zvolí i členy představenstva, kontrolní rady a kárné komise Komory.

Kandidátní listinu pro volby do těchto orgánů Komory sestavuje představenstvo. Poslední, tj. 2. sněm Komory uložil představenstvu, aby připravilo nový volební řád, podle něhož představenstvo zařadí na kandidátní listinu každého advokáta, jehož navrhne nejméně 50 dalších advokátů.

Volební řád je stavovským předpisem, který schvaluje sněm Komory a nemůže proto nabýt účinnosti dříve, než v den konání sněmu (vyhlášení volebního řádu ve Věstníku České advokátní komory zákon o advokacii nevyžaduje).

Představenstvo se nicméně rozhodlo uspořádat volby do orgánů Komory - byť ještě za účinnosti stávajícího volebního řádu - v souladu se zmíněným principem sestavování kandidátní listiny, který bude součástí nového volebního řádu.

Představenstvo proto vyzývá advokáty k předložení návrhů kandidátů do představenstva, kontrolní rady a kárné komise Komory, o jejichž volbě bude rozhodovat 3. sněm Komory, a to v souladu s následujícími pravidly:

1. Představenstvo je povinno zařadit na kandidátní listinu každého advokáta, kterého navrhne dalších alespoň 50 advokátů, a to za podmínky, že návrh bude obsahovat:

a) jméno, příjmení a sídlo kandidáta

b) označení, do kterého orgánu Komory je kandidát navrhován. U představenstva a kontrolní rady je třeba uvést, zda kandidát je navrhován na člena nebo náhradníka,

c) jména, příjmení a sídla všech advokátů, kteří návrh činí,

d) prohlášení kandidáta, že byl s návrhem seznámen a že pro případ svého zvolení souhlasí s výkonem funkce v příslušném orgánu Komory. Toto prohlášení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem kandidáta,

e) stručný životopis kandidáta, obsahující údaje o vzdělání a dosažených titulech, údaje o profesionální právnické činnosti, a to i mimo advokacii, údaje o členství v orgánech Komory, popřípadě v jiných právnických organizacích včetně mezinárodních a údaj o publikační činnosti a jazykových znalostech kandidáta. Tento životopis může být Komorou - zejména u kandidátů na členy a náhradníky představenstva - zveřejněn spolu s ostatními materiály týkajícími se 3. sněmu Komory. Životopis musí být opatřen výslovným souhlasem kandidáta

s tímto zveřejněním a jeho úředně ověřeným podpisem.

2. Návrh musí být Komoře doručen nejpozději do konce měsíce května 2002.

3. Při předložení návrhů je třeba dbát na to, aby v den volby, tj. v den konání 3. sněmu Komory, nebránila zvolení kandidáta skutečnost, že kandidát má pozastaven výkon advokacie [§9a odst. 1 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů]; pokud by tomu tak bylo, volba by nebyla platná.

Představenstvo upozorňuje, že je velmi pravděpodobné, že volba orgánů Komory na jejím 3. sněmu bude probíhat již v souladu s novelou zákona o advokacii, která je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Podle návrhu této novely nebude již ke zvolení do orgánů Komory potřebná nadpoloviční většina hlasů advokátů přítomných na sněmu (§42 odst. 5 zákona o advokacii v dosavadním znění), nýbrž ke zvolení postačí většina prostá.

Představenstvo České advokátní komory

Termíny povinných seminářů pro advokátní koncipienty ve druhém roce právní praxe, které se konají v roce 2002

Odbor pro vnitřní věci advokacie, útvar výchovy a vzdělávání advokátů a advokátních koncipientů České advokátní komory oznamuje termíny povinných jednodenních seminářů pro advokátní koncipienty ve druhém roce právní praxe. Jedná se o seminární skupiny:

Témata povinných seminářů byla uveřejněna ve Věstníku ČAK č. 3/2001, str. 90.

Povinných seminářů se mohou zúčastnit i ti advokátní koncipienti, kteří nejsou do uvedených seminárních skupin zařazeni, pokud hodlají požádat o uznání jiné právní praxe za praxi advokátního koncipienta a z toho důvodu vykonávají právní praxi advokátního koncipienta kratší tří let a ti, kteří potřebují semináře absolvovat dříve kvůli termínům advokátních zkoušek.

Advokátní koncipient, který se nemůže z vážných důvodů zúčastnit semináře ve vlastní skupině, může ho výjimečně absolvovat ve skupině jiné. Útvar výchovy upozorňuje, že informace týkající se výchovy jsou kromě Věstníku uveřejňovány též v Bulletinu advokacie, a to včetně přihlášek na vstupní a závěrečná školení.

Dále upozorňuje, že termíny seminářů pro 3. ročníky právní praxe byly otištěny ve Věstníku ČAK částka 3/2001. Další semináře pro 3. ročníky právní praxe se budou konat v 1. pololetí r. 2003.

Přihláška na vstupní a závěrečné školení podzimní bude otištěna v Bulletinu advokacie buď v č. 5/2002 nebo v dvojčísle 6-7/2002.

ŠKOLÍCÍ MÍSTO PRAHA

budova Ústavu státu a práva

Národní tř. 18, zasedací místnost 7. p.

Seminární skupina

H/II/2001

Seminární skupina

I/II/2001

Seminární skupina

J/II/2001

Seminární skupina

L/II/2001

Seminární skupina

M/II/2001

ŠKOLÍCÍ MÍSTO BRNO

budova Právnické fakulty MU

Veveří 70

9-12, 13-16 hod.

Seminární skupina

K/II/2001

Oznámení o advokátních zkouškách ve druhém pololetí roku 2002

Česká advokátní komora oznamuje, že advokátní zkoušky ve druhém pololetí roku 2002 se budou konat ve dvou termínech, a to

16. až 18. září 2002

(písemná část advokátní zkoušky),

30. září až 2. října 2002

(ústní část advokátní zkoušky)

- první termín -

a

18. až 20. listopadu 2002

(písemná část advokátní zkoušky),

2. až 4. prosince 2002

(ústní část advokátní zkoušky)

- druhý termín -

Přihlášku k advokátní zkoušce podle §4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 245/1999 Sb., je třeba podat České advokátní komoře, Národní 16, 110 00 Praha 1

na prvním termín advokátních zkoušek

do 30. června 2002,

na druhý termín advokátních zkoušek

do 15. září 2002.

Součástí přihlášky jsou doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v §5 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen „zákon“), a že uhradil poplatek za zkoušku, stanovený Českou advokátní komorou podle §7 odst. 1 zákona ve výši 4 000,- Kč.

Nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v §5 odst. 1 písm. c) zákona (výkon právní praxe advokátního koncipienta po dobu alespoň tří let), je součástí přihlášky i žádost o uznání jiné právní praxe za praxi advokátního koncipienta (§6 odst. 2 a 3 zákona).

Poplatek za advokátní zkoušku lze zaplatit v hotovosti v účtárně České advokátní komory nebo na účet České advokátní komory č. 12432-011/0100, vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51, variabilní symbol 66000777, konstantní symbol při platbě převodem z účtu 0308, při platbě poštovní poukázkou 0379.

Oznámení o uznávacích zkouškách ve druhém pololetí roku 2002

Česká advokátní komora oznamuje, že uznávací zkoušky ve druhém pololetí 2002 se budou konat dne 31. října 2002.

Přihlášku k uznávací zkoušce podle §14 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), ve znění vyhlášky č. 245/1999 Sb., je třeba podat České advokátní komoře, Národní 16, 110 00 Praha 1

do 15. září 2002.

Přihláška musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození uchazeče a označení jazyka, ve kterém lze uznávací zkoušku vykonat (jazyk český, anglický, francouzský nebo německý).

Součástí přihlášky je prohlášení uchazeče, že splňuje podmínky uvedené v §5 odst. 1 písm. a) a d) až g) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen „zákon“), doklad prokazující, že uchazeč je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v §3 zákona v cizím státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, jakož i doklad o zaplacení poplatku za uznávací zkoušku, stanoveného Českou advokátní komorou podle §7 odst. 1 zákona ve výši 4 000,- Kč.

Poplatek za uznávací zkoušku lze zaplatit v hotovosti v účtárně České advokátní komory nebo na účet České advokátní komory č. 12432-011/0100, vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51, variabilní symbol 66000777, konstantní symbol při platbě převodem z účtu 0308, při platbě poštovní poukázkou 0379. Bližší informace o uznávacích zkouškách, jejich organizaci a průběhu poskytne kancelář České advokátní komory na základě žádosti uchazeče.

Poznámka:

Oznámení o záznamech v seznamu advokátů od 8. listopadu 2001 do 12. března 2002

Oznámení o záznamech v seznamu advokátních koncipientů od 8. listopadu 2001 do 12. března 2002

Protože jde o osobní věci Komory, odkazujeme na server http://www.cak.cz