Příloha č. 2
Postupy účtování pro podnikatele
ve znění Opatření MF
č. 82/93, č. j. 281/69 810/93 ze 7.12.1993,
č. 128/94, č. j. 281/73 250/94 ze dne 21.12.1994,
č. 46/95, č. j. 281/43 180/95 ze dne 27.7.1995,
č. 79/95, č. j. 281/71 699/95 ze dne 28.11.1995,
č. 78/96, č. j. 281/66 191/96 ze dne 11.11.1996,
č. 81/97, č. j. 281/89 070/97 ze dne 2.12.1997,
č. 57/99, č. j. 281/78 180/99 ze dne 22.11.1999,
č. 38/2000, č. j. 281/84 064/00 ze dne 10.11.2000.
Obsah:
Úvodní ustanovení
Čl. I Vymezení některých pojmů pro účely účtové osnovy a postupů účtování pro podnikatele
Čl. II Syntetické účty
Čl. III Hlediska pro vytváření analytické evidence
Čl. IV Postup při otevírání a uzavírání účetních knih
Čl. V Účetní závěrka a uzavírání účetních knih
Čl. VI Zákaz kompenzace (vzájemného vyrovnávání)
Čl. VII Den uskutečnění účetního případu
Čl. VIII Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování
Čl. IX Zjišťování hospodářského výsledku v účetnictví
Čl. X Daňový náklad - odložený daňový závazek, popř. pohledávka
Čl. XI Zásady pro tvorbu a používání rezerv
Čl. XII Zásady pro tvorbu a používání opravných položek
Čl. XIII Kursové rozdíly
Čl. XIV Inventarizační rozdíly
Čl. XV Oceňování cenných papírů
Čl. XVI Účtování o směnkách
Čl. XVII Pohledávky po lhůtě splatnosti
Čl. XVIII Dotace ze státního rozpočtu a ostatní dotace
Čl. XIX Pohledávky a závazky z opčních operací
Čl. XX Vnitropodnikové účetnictví
Čl. XXI Repo obchody
Úvodní ustanovení
Čl. I
Vymezení některých pojmů pro účely účtové osnovy a postupů účtování pro podnikatele
(1) Hmotný a nehmotný majetek je vymezen tímto opatřením v návaznosti na zvláštní předpisy, a to zejména občanský zákoník a obchodní zákoník, zákony upravující nakládání s výsledky duševní tvořivé činnosti, zákon o daních z příjmů a zákon o účetnictví.
(2) Finančním majetkem se rozumí zejména akcie, dluhopisy (pokladniční poukázky, obligace, hypoteční zástavní listiny aj.), finanční spoluúčast na podnikání jiných účetních jednotek (podílové cenné papíry a vklady), peníze a peněžní vklady, depozitní certifikáty (vkladové listy), investice do portfolia (podílové nebo majetkové listy aj.), půjčky.
(3) Dlouhodobý majetek a závazky jsou takové, jejichž doba využitelnosti, popř. sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok (běžný rok). Jde-li o období do jednoho roku nebo kratší než jeden rok, jde o majetek a závazky krátkodobé.
(4) Podnikem s podstatným vlivem se rozumí subjekt, ve kterém účetní jednotka (mateřská společnost) má 20 % a větší, nejvýše však 50 % podíl (účast) na jeho základním jmění. Mateřská společnost má v tomto případě podstatný vliv na řízení podniku, který vyplývá buď z uvedeného podílu na základním jmění či ze smlouvy nebo stanov uvedených subjektů.
(5) Podnikem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, ve kterém má účetní jednotka (mateřská společnost) větší než 50 % podíl na jeho základním jmění. Mateřská společnost má v tomto případě rozhodující vliv na řízení podniku a plně kontroluje jeho činnost. To vyplývá buď z uvedeného podílu na základním jmění či ze smlouvy nebo stanov uvedených subjektů.
(6) Skupinou podniků se rozumí mateřská společnost a podniky s rozhodujícím vlivem a podniky s podstatným vlivem.
(7) Sdružením se rozumí skupina účetních jednotek, které se sdružily na základě smlouvy, přičemž toto sdružení nemá právní subjektivitu.
(8) Individuálním podnikatelem se rozumí fyzická osoba, která ve smyslu příslušných předpisů účtuje v soustavě podvojného účetnictví.
(9) Kapitálovými fondy se rozumějí ty fondy, jejichž zdrojem tvorby v průběhu činnosti je jiný zdroj než účetní zisk účetní jednotky. Jde o fondy, které lze tvořit např. emisním ážiem z emise dalších akcií, bezplatným převzetím hmotného, nehmotného a finančního majetku, dotacemi na kapitálové dovybavení v případě stanoveném v čl. XVIII Úvodních ustanovení, popř. přeceněním majetku, k němuž dochází na základě právního předpisu či ustanovení těchto postupů účtování.
(10) Fondy ze zisku se rozumějí ty fondy, jejichž zdrojem tvorby je výhradě účetní zisk účetní jednotky.
(11) Fondy nelze tvořit na vrub nákladů či výnosů.
(12) Škodou se pro účely účetnictví rozumí fyzické znehodnocení (neodstranitelné poškození nebo zničení) nehmotného majetku, a to z objektivních i subjektivních příčin.
Čl. II
Syntetické účty
(1) V účtové osnově jsou uplatněny dva druhy syntetických účtů. Syntetické účty končící číselnými znaky 1 až 9 a syntetické účty končící 0 (skupinové syntetické účty).
(2) Skupinových syntetických účtů mohou zcela nebo zčásti používat účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a nezveřejňují údaje z účetní závěrky. V příslušných účtových skupinách tyto účetní jednotky mohou použít buď jen skupinový syntetický účet, nebo vybrané syntetické účty a pro zbývající část náplně účtové skupiny skupinový syntetický účet.
(3) Obsah skupinových syntetických účtů je určen náplní syntetických účtů příslušné účtové skupiny zahrnutých do skupinového účtu.
Čl. III
Hlediska pro vytváření analytické evidence
Při vytváření analytické evidence berou účetní jednotky v úvahu následující hlediska, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty účtové osnovy:
a) členění podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a míst uložení či umístění při účtování o majetku. Odděleně se sleduje majetek daný do zástavy, popř. kterým se ručí za závazky. U pohledávek je členění podle jednotlivých dlužníků. U cenných papírů se v oddělené analytické evidenci sledují cenné papíry v umořovacím řízení,
b) členění závazků podle jednotlivých věřitelů,
c) členění podle časového hlediska u pohledávek a závazků, tj. zda jde o hodnoty krátkodobé povahy (do jednoho roku včetně) nebo dlouhodobé (nad jeden rok),
d) členění na českou a cizí měnu při účtování o pohledávkách a závazcích, peněžních prostředcích, ceninách, cenných papírech a vkladech (majetkových účastech), majetku v zahraničí,
e) členění podle položek účetní závěrky (včetně požadavků na sestavení přílohy) a podle požadavků na zveřejňování údajů z ní,
f) členění pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního hospodářského výsledku před zdaněním na daňový základ vymezený zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy, pro potřeby daně z přidané hodnoty, spotřebních daní apod.,
g) členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,
h) členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky,
i) členění podle požadavků externích uživatelů údajů z účetnictví, zejména bank, burz, orgánů státní statistiky.
Čl. IV
Postup při otevírání a uzavírání účetních knih
Při otevírání a uzavírání účetních knih podle ustanovení §17 zákona postupují účetní jednotky takto:
I. Otevírání účetních knih
(1) Účty hlavní knihy se otevírají účetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) vykázané na účtu (702 - Konečný účet rozvažný) musí navazovat na stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) účtu 701 - Počáteční účet rozvažný.
(2) Účetní zápisy na vrub účtu 701 a ve prospěch příslušných nově otevíraných účtů pasiv a účetními zápisy ve prospěch účtu 701 a na vrub příslušných nově otevíraných účtů aktiv se zaúčtují jejich počáteční zůstatky.
(3) Zisk, popř. ztráta, zaúčtovaný ve prospěch, popř. na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvážný se při otevírání účtů hlavní knihy zaúčtuje ve prospěch, příp. na vrub účtu 431 - Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení se souvztažným zápisem na vrub, příp. ve prospěch účtu 701 - Počáteční účet rozvažný.
(4) Po otevření účetních knih, jako účetní případ prvního měsíce nového účetního období, se zruší účetní zápisy na účtech 386 a 387, se souvztažným účetním zápisem a těch účtech, na nichž se tyto zápisy vytvořily při uzavírání účetních knih.
(5) Po otevření účetních knih se zaúčtují v souladu s ustanovením §8 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. případné rozdíly ze změn použitých způsobů oceňování majetku (jako účetní případ prvního měsíce nového účetního období), a to se souvztažným zápisem na vrub mimořádných nákladů, popř. ve prospěch mimořádných výnosů.
(6) Stav účtu 431 - Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení se vyrovná:
a) u účetních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, po schválení návrhu na rozdělení zisku, příp. na úhradu ztráty příslušným orgánem účetní jednotky:
aa) v případě zisku účetními zápisy ve prospěch příslušných účtů účtové skupiny 42 - Fondy ze zisku a převedené hospodářské výsledky, popř. ve prospěch účtu 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku, či 428 - Nerozdělený zisk minulých let,
ab) v případě ztráty účetními zápisy na vrub příslušných účtů účtové skupiny 42 - Fondy ze zisku a převedené hospodářské výsledky, popř. na vrub účtu 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty. Na vrub účtu 429 - Neuhrazená ztráta minulých let se účtuje, pokud se neuhrazená ztráta převádí do dalších let,
b) u individuálního podnikatele účetními zápisy ve prospěch, příp. na vrub účtu 491 - Účet individuálního podnikatele.
(7) Pořadí rozdělení zisku, popř. způsob úhrady ztráty u účetních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, stanoví obecně závazný právní předpis, společenská smlouva, stanovy obchodní společnosti nebo družstva, rozhodnutí valné hromady.
II. Uzavírání účetních knih
(1) Účty hlavní knihy se uzavírají účetními zápisy.
(2) Konečné stavy účtů nákladů se přeúčtují na vrub účtu 710 - Účet zisků a ztrát, konečné stavy účtů výnosů se přeúčtují ve prospěch účtu 710. Výsledný zůstatek účtu 710 se podle své povahy přeúčtuje ve prospěch, příp. na vrub účtu 702.
(3) Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují na vrub účtu 702 - Konečný účet rozvážný, konečné zůstatky pasivních účtů se přeúčtují ve prospěch účtu 702. Na vrub účtu 702 se přeúčtuje též zůstatek účtu 710 - Účet zisků a ztrát (v případě ztráty). Ve prospěch účtu 702 se přeúčtuje též zůstatek účtu 710 (v případě zisku).
(4) Veřejné obchodní společnosti při uzavírání účetních knih zúčtují nárok na podíl na hospodářském výsledku společníků na účtech 596 - Převod podílů na hospodářském výsledku společníkům a 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku, příp. 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty, podle povahy hospodářského výsledku. Dále veřejná obchodní společnost postupuje podle bodu 1 a 2 s tím, že účet 710 - Účet zisků a ztrát nebude vykazovat zůstatek.
(5) Obdobně jako v bodě 4 postupuje i komanditní společnost ve vztahu ke komplementářům.
Čl. V
Účetní závěrka a uzavírání účetních knih
(1) Obsahové vymezení účetní závěrky účetní jednotky stanoví §18 zákona a opatření Ministerstva financí ČR o uspořádání položek účetní závěrky a obsahovém vymezení těchto položek.
(2) Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se ve smyslu ustanovení §17 zákona:
a) zjišťují obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů,
b) zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů,
c) zjistí se základ daně z příjmů a daňová povinnost splatná, popř. odložená, účetní jednotky za účetní období,
d) zjistí se účetní hospodářský výsledek převodem nákladových účtů na vrub účtu 710 - Účet zisků a ztrát a převodem výnosových účtů ve prospěch účtu 70,
e) uzavře se účetnictví účetní jednotky převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku účtu 710 - Účet zisků a ztrát na účet 702 - Konečný účet rozvážný.
(3) Na podkladě údajů účtu 702 - Konečný účet rozvážný a účtu 710 - Účet zisků a ztrát se sestaví účetní závěrka.
Čl. VI
Zákaz kompenzace (vzájemného vyrovnávání)
V účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky je zakázáno kompenzovat majetek a závazky, náklady a výnosy s výjimkou:
a) pohledávek a závazků (s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh) vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách,
b) dobropisů (refundací) týkajících se konkrétní nákladové, popř. výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos účtován,
c) převodu podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti,
d) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků.
Čl. VII
Den uskutečnění účetního případu
(1) Dnem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vklad pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím ze zvláštních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky, které jsou předmětem účetnictví a které v účetní jednotce nastaly, popř. účetní jednotka má k dispozici potřebné doklady tyto skutečnosti dokumentující (např. bankovní výpisy, výpisy Střediska cenných papírů).
(2) Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se za den uskutečnění účetního případu považuje den doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Dojde-li k povolení vkladu, účetní zápisy k tomuto dni se nemění. Není-li vklad povolen, musejí se účetní zápisy zpětně opravit. Podmíněnost uskutečnění dne účetního případu nabytím právního účinku vkladu se vyjádří poznámkou na inventární kartě a v inventuře.
(3) U investičních fondů a podílových fondů, které vznikly podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, se za den uskutečnění účetního případu při nákupu a prodeji cenného papíru považuje den, kdy fond uzavřel příslušnou smlouvu, pokud doba mezi uzavřením smlouvy a plněním závazků z této smlouvy není delší než 15 dnů: je-li doba delší než 15 dnů, jde o termínový obchod.
(4) Za den uskutečnění případu se u investičních a podílových fondů v případě smluv o derivátech považuje
a) den, kdy uvedený fond uzavřel příslušnou smlouvu,
b) den, kdy došlo ke změně reálné hodnoty,
c) den, kdy došlo k plnění na základě příslušné smlouvy.
Čl. VIII
Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování
(1) Náklady a výnosy zachycují účetní jednotky podle těchto zásad:
a) náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí,
b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se účtují na účtech nákladů a výnosů, kterých se týkají; jen v případě, že jde o významnou částku těchto oprav, považují se za mimořádné náklady nebo výnosy,
c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují do výnosů běžného roku,
d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě
- nákladů příštích období (účty 381 a 382),
- výdajů příštích období (účet 383),
e) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě
- výnosů příštích období (účet 384),
- příjmů příštích období (účet 385).
(2) Hlediskem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je znám jejich titul (věcné vymezení), výše a období, kterého se týkají.
(3) Náklady a výnosy se účtují na příslušných účtech nákladových druhů a výnosových položek v zásadě časově rozlišené. Výjimkou jsou pouze nákladové druhy, které tvoří komplexní náklady příštích období; jejich tvorba po prvotním zachycení na příslušných účtech nákladových druhů v účtové třídě 5 se účtuje ve prospěch účtu 655 a na vrub účtu 382 a jejich čerpání ve prospěch účtu 382 a na vrub účtu 555.
(4) Účty časového rozlišení podléhají inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.
(5) Časové rozlišení není nutno používat v případech,
- kdy se jedná o nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování hospodářského výsledku,
- jde-li o pravidelně se opakující výdaje, popř. příjmy.
(6) Postup při časovém rozlišení účetní jednotka upraví vnitřním opatřením a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně a je nutné přitom postupovat podle ustanovení §8 odst. 2 zákona o účetnictví.
Čl. IX
Zjišťování hospodářského výsledku v účetnictví
(1) Hospodářský výsledek před zdaněním se zjistí jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtové třídy 6 a nákladů účtovaných na účtech účtových skupin 50 až 58 a účtech 596, 597 a 598, s výjimkou účtů vnitropodnikových výnosů a vnitropodnikových nákladů.
(2) Hospodářský výsledek po zdanění - účetní zisk, popř. účetní ztráta - se zjistí jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtové třídy 6 a nákladů účtovaných na účtech účtové třídy 5.
(3) Hospodářský výsledek provozní se zjišťuje jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtových skupin 60 až 65 a na účtu 697 a nákladů účtovaných na účtech účtových skupin 50 až 55 a na účtu 597.
(4) Hospodářský výsledek finanční se zjišťuje jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtových skupin 66 a 67 a na účtu 698 a nákladů účtovaných na účtech účtových skupin 56 a 57 a na účtu 598.
(5) Hospodářský výsledek mimořádný se zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy účtovanými na účtech účtové skupiny 68 a náklady účtovanými na účtech účtové skupiny 58.
(6) Za mimořádný hospodářský výsledek se považuje hospodářský výsledek, který vzniká v důsledku
- změn způsobu oceňování majetku v souladu s ustanovením §8 odst. 3 zákona,
- mank a škod,
- přebytků na majetku u finančních účtů a finančních investic, případně přebytků nakoupených zásob,
- oprav nákladů a výnosů minulých účetních období, pokud jde o významné položky,
- ostatních účetních případů mimořádné povahy vzhledem k běžné činnosti podniku, zejména jde o výsledky z postoupení, popř. ukončení hospodářské činnosti, či složky hospodářské činnosti účetní jednotky apod.
(7) Za finanční hospodářský výsledek se považuje hospodářský výsledek, který vzniká z finančních operací (účtovaných na účtech účtových skupin 56, 57, 66 a 67 a účtech 598 a 698).
(8) V případech neuvedených v bodech 6 a 7 jde o provozní hospodářský výsledek.
Čl. X
Daňový náklad - odložený daňový závazek, popř. pohledávka
(1) Daňová povinnost vyplývající z ustanovení zákona o daních z příjmů tvoří složku nákladů účetní jednotky a účtuje se o ní na účtech v účtové skupině 59 - Daně z příjmů a převodové účty (591, 592, 593 a 594).
(2) Daňová povinnost se člení na:
a) daňovou povinnost splatnou za dané účetní a zdaňovací období,
b) daňovou povinnost odloženou do příštích účetních a zdaňovacích období.
(3) pro členění daňové povinnosti na činnosti běžné a mimořádné se do běžné činnosti zahrnuje činnost provozní a činnost finanční.
(4) Pokud v účetním období vznikne v jedné činnosti (podle bodu 3) zisk a ve druhé ztráta, přičemž za účetní jednotku je vytvořen zisk, zaúčtuje se daňová povinnost splatná za účinnost, která je zisková (buď na vrub účtu 591, nebo 593 a ve prospěch účtu 341). Za činnost ztrátovou se zaúčtuje záporná daňová povinnost buď na účtu 591, nebo na účtu 593 souvztažně s účtem 341, jako snížení závazku ze splatné daně z příjmů. Po tomto zápisu musí zůstatek účtu 341 vyjadřovat výsledný zúčtovací vztah účetní jednotky vůči příslušnému finančnímu orgánu z titulu celkového dosaženého zisku účetní jednotkou.
(5) Daňová povinnost splatná se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů; takto zjištěná daňová povinnost se účtuje na vrub účtů 591 - Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná a 593 - Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná a ve prospěch účtu 341 - Daň z příjmů.
(6) Daňová povinnost odložená se zjišťuje povinně u účetních jednotek, které tvoří skupinu podniků, v případě, kdy dochází k rozdílům mezi daňovým základem a hospodářským výsledkem před zdaněním zjištěným v účetnictví z titulu rozdílu mezi odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku podle zákona o daních z příjmů (dále jen "daňový odpis") a odpisy uvedeného majetku podle odpisového plánu účetní jednotky (dále jen "účetní odpis"). Účetní jednotky mohou při výpočtu odložené daně vycházet i z ostatních dočasných rozdílů (např. z tvorby rezerv vytvářených nad rámec zákona o rezervách, z tvorby opravných položek na vrub nákladů, odčitatelná daňová ztráta).
(7) Velikost odložené daňové povinnosti se zjistí jako součin rozdílu mezi daňovým a účetním odpisem, popř. dalších dočasných rozdílů, a sazbou daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů pro následující účetní a zdaňovací období; účtuje se na vrub účtu 592 - Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená a 594 - Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená a ve prospěch účtu 371 - Odložená daňová pohledávka a závazek, je-li daňový odpis větší než odpis účetní, nebo zápisem ve prospěch uvedených nákladových účtů se souvztažným účetním zápisem na vrub účtu 371, je-li daňový odpis menší než odpis účetní.
(8) Při vyřazení hmotného a nehmotného investičního majetku z důvodu prodeje či likvidace z titulu další nepotřebnosti se při výpočtu odložené daňové povinnosti v účtové skupině 59 a na účtu 371 vychází z rozdílu mezi zůstatkovou cenou vypočtenou podle ustanovení zákona o daních z příjmů a zůstatkovou cenou zjištěnou v účetnictví.
(9) V případě změny sazby daně z příjmů je nutno před vyúčtováním odložené daňové povinnosti přepočítat zůstatek účtu 341 - Odložená daňová pohledávka a závazek novou sazbou daně z příjmů a rozdíl vyúčtovat podle charakteru na vrub či ve prospěch účtů 592 - Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená a 594 - Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená.
(10) V prvém roce účtování o odložené dani je nutné zohlednit celkové dočasné rozdíly, vzniklé za celou dobu existence účetní jednotky. Z toho důvodu se pro stanovení dočasných rozdílů vychází z rozdílů bilančních stavů, nikoli jen z nákladové a výnosové změny stavu.
(11) O odložené daňové pohledávce je možné účtovat jen v případech, kdy neexistují pochybnosti o jejím možném daňovém uplatnění v následujících účetních obdobích. Tuto skutečnost je nutno popsat v příloze k účetní závěrce.
Čl. XI
Zásady pro tvorbu a používání rezerv
(1) Rezervy jsou s určením obecným (např. na rizika či ztráty při podnikání) nebo s určením účelovým (např. na opravy hmotného majetku, na kursové ztráty). Vytvářejí se procentem z určeného základu nebo v absolutní částce (např. na kursové ztráty), pokud zvláštní zákon přímo neustanoví způsob tvorby rezerv.
(2) Účetní jednotky vytvářejí rezervy na rizika či ztráty z podnikání v okamžiku, kdy jsou jim budoucí rizika či ztráty z podnikání známa na základě současných skutečností, podle jednotlivých případů, kde tato rizika a ztráty lze očekávat.
(3) Rezervy se člení na rezervy, jejichž tvorba a použití je stanovena zvláštním zákonem a zohledněna zákonem o daních z příjmů (zákonné rezervy) a na rezervy, jejichž tvorba a použití není zohledněna zákonem o daních z příjmů a o nichž si rozhoduje účetní jednotka sama (ostatní rezervy).
(4) Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití ve prospěch výnosů.
(5) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(6) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
(7) Rezervy podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.
(8) Účetní jednotka ve svém předpisu (směrnici, příkazu apod.) stanoví tituly pro tvorbu rezerv, jejich výši, resp. režim jejich vytváření a způsob jejich používání.
(9) Rezervy při vkladu majetku v souvislosti se zánikem bez likvidace se zruší vyúčtováním ve prospěch výnosů, pokud příslušný zákon, popř. projekt sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny nestanoví jinak.
Čl. XII
Zásady pro tvorbu a používání opravných položek
(1) Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení jejich ocenění v účetnictví prokázaném na podkladě údajů inventarizace majetku v souladu s ustanovením §26 zákona. Tyto položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru. V případě trvalého snížení ocenění majetku se vyúčtuje snížení na vrub nákladů (např. odpis pohledávky na základě soudního rozhodnutí o jejím vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání), popř. se u nehmotného a hmotného investičního majetku provede mimořádný odpis a upraví se odpisový plán.
(2) Tvorba opravných položek se provádí na vrub nákladů na základě inventarizace a při ní zjištěném snížení ocenění majetku v případech, kdy takto zjištěná hodnota je nižší než cena majetku zachycená v účetnictví na příslušných majetkových účtech.
(3) Opravné položky u investičního majetku, jehož užitná hodnota se běžně snižuje opotřebením, tj. odpisovaný majetek, se tvoří v případech, kdy jeho užitná hodnota zjištěná při inventarizací je výrazně nižší než je jeho ocenění v účetnictví po odečtení oprávek a toto snížení hodnoty nelze považovat za definitivní (za snížení trvalého charakteru).
(4) Opravné položky k pohledávkám se vytvářejí k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení a k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31.12.1994, a to ve výši stanovené zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (tvorba a čerpání prostřednictvím účtů 558 a 658) a popř. i ve výši přesahující zákonem stanovenou tvorbu (tvorba a čerpání prostřednictvím účtů 559 a 659).
Výše opravné položky, ať vytvářené podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů nebo nad jeho rámec nesmí přesáhnout výši pohledávky, k níž je opravná položka tvořena. V případech, ve kterých bude opravná položka vytvořena ve výši 100 % hodnoty nepromlčené pohledávky, může být tato pohledávka odepsána a opravná položka k ní zrušena, s výjimkou pohledávek za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení. Takto odepsaná pohledávka se dále sleduje na podrozvahových účtech s výjimkou těch pohledávek, u kterých došlo k jejich zániku. Přijatá úhrada odepsané pohledávky se vyúčtuje jako výnos na účtu 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek a zachytí se na podrozvahových účtech.
(5) Opravné položky se sníží, popř. zruší vyúčtováním ve prospěch výnosů, pokud inventarizace v následujícím období neprokáže opodstatněnost jejich výše.
(6) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.
(7) Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetku vytváří rezerva, nelze současně tvořit opravné položky.
(8) Tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku je zakázáno.
(9) V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu nákladů.
(10) Opravné položky při vkladu majetku, ke kterému se váží, vstupují do ceny pořízení cenných papírů či vkladů.
Při přeměně obchodních společností a družstev ve smyslu obchodního zákoníku se opravné položky neruší, ovlivňují tak účetní hodnotu příslušných aktiv v účetní závěrce a vstupují do rozvahy nástupnické organizace, pokud není dohodnuto jinak.
Při prodeji majetku se opravné položky, které se k němu váží, zruší vyúčtováním ve prospěch výnosů.
Čl. XIII
Kursové rozdíly
(1) Majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, se přepočítávají na českou měnu směnným kursem devizového trhu vyhlašovaným Českou národní bankou. Pro přepočet cizí měny na českou měnu lze používat denních kursů nebo pevného kursu k určitému datu pro období vymezené účetní jednotkou. V rámci téže účetní jednotky lze používat denní kursy i pevné kursy; jejich použití pro příslušné účetní případy stanoví účetní jednotka ve svém předpisu. Při používání pevných kursů může účetní jednotka změnit svým rozhodnutím pevný kurs i v průběhu vymezeného období, v případech vyhlášené devalvace či revalvace koruny české musí být změněn vždy. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu v účetní závěrce vždy denním kursem ČNB k rozvahovému dni.
(2) Pro potřeby oceňování cizoměnových pohledávek a závazků ke dni jejich vzniku lze za den uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den dojití faktury nebo obdobného dokladu.
(3) Kursové rozdíly, které vznikají v průběhu účetního období ke dni uskutečnění příslušných účetních případů na účtech pohledávek a závazků (z účtové třídy 3 a 4) a na účtech úvěrů a finančních výpomocí (z účtové třídy 2 a 4), se účtují do finančních nákladů nebo do finančních výnosů.
(4) Uskutečněním účetního případu podle odstavce 3 se rozumí zejména:
a) úhrada závazku a inkaso pohledávky,
b) postoupení pohledávky a vklad pohledávky,
c) převzetí dluhu u původního dlužníka,
d) dílčí úhrady závazku a dílčí inkasa pohledávky,
e) vzájemné započtení pohledávek; při započtení pohledávek v různých měnách se vychází z kursu, stanoveného příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku,
f) úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou,
(5) Kursové rozdíly nevznikají při
a) oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka plní dlužník jiný,
b) dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků, s výjimkou změny na Kč,
c) splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.
(6) Pro ocenění nakoupených nebo prodaných valut a deviz je možno použít kurs komerční banky, s kterou byl obchod uskutečněn.
(7) Při postupném vzniku závazku z úvěru nebo půjček, např. v rámci smluvního úvěrového rámce, a následném postupném splácení uvedených závazků, lze použít pro vyčíslení kursových rozdílů metodu FIFO nebo průměrný kurs za období poskytování úvěru nebo půjčky. Postup stanoví účetní jednotka ve svém předpisu.
(8) Při přepočtu cizích měn, které nejsou obsaženy v kursech devizového trhu vyhlašovaných Českou národní bankou, se pro přepočet použijí oficiální střední kursy centrálních bank, popř. aktuální kursy na mezibankovním trhu, k americkému dolaru nebo německé marce, resp. EURu.
(9) Kursové rozdíly zjištěné při uzavírání účetních knih ke dni sestavení účetní závěrky se účtují:
a) na účtech účtových skupin 21, 22, 25 a 26 s výjimkou účtu 222 - Bankovní účty klientů do finančních nákladů nebo do finančních výnosů; takto se postupuje i u devizového účtu vedeného formou kontokorentního účtu v případě, kdy má tento účet pasivní zůstatek,
b) u obchodníka s cennými papíry se kursové rozdíly vzniklé na účtu 222 - Bankovní účty klientů zúčtují na účet 326 - Závazky vůči klientům,
c) na účtech pohledávek a závazků, úvěrů a finančních výpomocí a na účtech finančních investic na příslušné účty aktiv a pasiv v účtové skupině 38.
(10) Při vyúčtování kursové ztráty na účtu 386 - Kursové rozdíly aktivní se vytvoří rezerva na kursové ztráty na vrub účtu 574 - Tvorba rezerv a ve prospěch účtu 454 - Rezerva na kursové ztráty, není-li tato ztráta zajištěna např. finančními deriváty.
Čl. XIV
Inventarizační rozdíly
(1) Za inventarizační rozdíl, jako rozdíl mezi evidovaným stavem majetku a závazků a skutečným stavem majetku a závazků zjištěným inventurou, se považují výlučně případy, kdy
a) skutečný stav je nižší (manko, popř. schodek u peněžních hotovostí a cenin) než evidovaný stav a rozdíl mezi těmito stavy nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným zákonem (mankem nejsou technologické a technické ztráty vznikající např. rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytků ve výrobních, zásobovacím a odbytovém procesu - jde o tzv. manka v rámci norem přirozených úbytků zásob). Rozdíl se dále posuzuje zejména podle příslušných ustanovení občanského a obchodního zákoníku, zákoníku práce o odpovědnosti za škodu,
b) skutečný stav je vyšší (přebytek) než evidovaný stav a rozdíl mezi těmito stavy nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným zákonem. Rozdíl se dále posuzuje mimo jiné v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku o věci ztracené, skryté, opuštěné, majetkovém prospěchu.
(2) Rozdíly podle odstavce 1 se účtují v souladu s ustanovení §30 odst. 3 zákona vždy do mimořádných nákladů, popř. mimořádných výnosů s výjimkou
a) schodku u pokladní hotovosti a cenin, které se zaúčtují vždy jako pohledávka vůči hmotně odpovědné osobě,
b) chybějících cenných papírů, kdy je nutno úbytek z tohoto titulu uvést v oddělené analytické evidenci "Cenné papíry v umořovacím řízení" a zahájit umořovací řízení,
c) přebytku investičního hmotného a nehmotného majetku, který se zachytí na vrub účtu majetku a ve prospěch účtu oprávek, přebytek neodpisovaného hmotného investičního majetku se zachytí na vrub účtu majetku a ve prospěch účtu 413 - Ostatní kapitálové fondy,
d) přebytku nakoupených zásob, pokud se má oprávněně za to, že k němu došlo chybným účtováním při jejich vyskladnění; účtuje se ve prospěch účtů účtové skupiny 50 - Spotřebované nákupy,
e) přirozených úbytků zásob v rámci norem.
Čl. XV
Oceňování cenných papírů
(1) Cenné papíry se oceňují cenou pořízení. Při prodeji či jiném úbytku je lze ocenit cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem cen pořízení nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku cenných papírů se použije jako první cena pro ocenění úbytku cenných papírů.
(2) Cenné papíry je nutno sledovat v analytické evidenci podle druhu cenných papírů a dále podle emitentů a nominálních hodnot, popř. podle měn, na které znějí; u investičních společností a investičních fondů se cenné papíry sledují v analytické evidenci podle druhu cenných papírů a dále podle měn, na které znějí.
(3) Vážený aritmetický průměr či způsob, kdy první cena pro ocenění přírůstku cenných papírů se použije jako první cena pro ocenění úbytku cenných papírů lze uplatnit jen v rámci stejného druhu cenného papíru, stejných emitentů, stejných nominálních hodnot a stejných měn, na které cenné papíry znějí.
(4) U dlužných cenných papírů se naběhlý alikvotní úrokový výnos za dobu držby účtuje na vrub účtu 385 - Příjmy příštích období a ve prospěch účtu 665 - Výnosy z finančních investic, popř. 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku. V případě pořízení dlužných cenných papírů s naběhlým alikvotním úrokovým výnosem do doby pořízení se tento úrok účtuje na účtech dlužných cenných papírů. Úrokovým výnosem se rozumí:
a) dlužných cenných papírů s úrokovou sazbou výnos stanovený touto sazbou, při respektování věcné a časové souvislosti.
b) u diskontovaných dlužných cenných papírů rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kursem, při respektování věcné a časové souvislosti nebo rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a cenou pořízení. Účetní jednotka použije zvolenou metodu ocenění pro všechny diskontované dlužné cenné papíry v rámci příslušné účtové třídy. Změnu ve způsobu ocenění v bezprostředně následujícím účetním období z důvodu dosažení věrného zobrazení předmětu účetnictví lze provést jen u nově nabytých cenných papírů.
(5) U dlužných cenných papírů v majetku podílových fondů, investičních fondů je naběhlý alikvotní výnosový úrok za dobu držby, součástí ocenění cenných papírů v účetnictví, vyúčtovaný souvztažným zápisem ve prospěch účtu 665 - Výnosy z finančních investic, popř. 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku.
Cena pořízení dluhopisů včetně naběhlého úroku vyjadřuje hodnotu cenných papírů, která se mění v závislosti k průměrné hodnotě stanovené podle vyhlášky MF č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo v investičním fondu. Změna hodnoty cenných papírů se zachytí na samostatném analytickém účtu k syntetickému účtu cenných papírů souvztažně s účtem 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku.
(6) V případech snížení základního jmění snížením nominální ceny akcií s výplatou uvedené částky akcionářům, se přijatá částka vyúčtuje jako ostatní finanční výnos. Případné snížení hodnoty těchto akcií pod cenu pořízení se vyjádří vytvořením opravné položky.
Čl. XVI
Účtování o směnkách
(1) Směnky se oceňují v nominální hodnotě, tj. ve směnečné sumě podle zvláštního předpisu. Rozdíl mezi směnečnou sumou a nákupní, resp. prodejní cenou směnky (úrokový výnos nebo náklad, diskont) se účtuje v okamžiku nákupu, prodeje či eskontu na účtech směnek souvztažně s příslušnými účty finančních výnosů nebo finančních nákladů. Pokud se tento rozdíl časově a věcně vztahuje i k jinému než běžnému účetnímu období, časově se rozliší.
(2) Povinně se účtuje časového rozlišení pro účtování diskontu používá u těch směnek, u nichž doba pro směnečný závazek, resp. pohledávku účetní jednotky ze směnky vyplývající přesahuje jedno účetní období.
(3) Ručení pozdějším majitelům směnky, které vzniklo z titulu převodů (indosamentu) směnky, s výjimkou eskontu, se účtují na podrozvahových účtech, a to od okamžiku převodu do dne splatnosti směnky. Ručení se snižují o splacené částky při částečném splacení.
(4) Při eskontu směnky bankou se směnka převede na účet 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry.
(5) Do doby splacení bankou eskontované směnky směnečným dlužníkem trvá závazek prodávajícího vůči bance. O tomto závazku se účtuje ve prospěch účtu 232 - Eskontní úvěry; jde-li o závazek dlouhodobý, účtuje se ve prospěch účtu 461 - Bankovní úvěry.
(6) Směnky nakoupené jako cenné papíry se oceňují cenou pořízení a účtuje se o nich na účtech 069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek, popř. 253 - Dlužné cenné papíry.
(7) Směnky přijaté jako platební prostředek, vyúčtované na účtu 312 - Směnky k inkasu, se při prodeji účtují obdobně jako postoupení pohledávky.
Čl. XVII
Pohledávky po lhůtě splatnosti
(1) Zákon o daních z příjmů umožňuje účetním jednotkám vybrané pohledávky po lhůtě splatnosti uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V účetnictví se zajistí podklady pro daňové účely buď postupem podle odstavce 2 nebo postupem podle odstavce 3.
(2) U vybraných pohledávek, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, lze uplatnit jako výdaj ročně nejvýše zákonem stanovené procento z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením. Odpis uvedené výše pohledávky se účtuje na jednotlivých analytických účtech uvedených pohledávek vždy z jejich neuhrazené části, bez ohledu na v minulých účetních obdobích uplatněný odpis. V případě úhrady pohledávky, která již byla plně nebo částečně odepsána, se odepsaná část vyúčtuje na účet 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek.
(3) Vybrané pohledávky, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, lze soustředit na jednom souhrnném analytickém účtu k účtu 311 - Odběratelé a odpis provádět z celkové částky neuhrazených pohledávek bez ohledu na v minulých účetních obdobích uplatněný odpis. Přehled o jednotlivých účtech dlužníků poskytuje v tomto případě podrozvahová evidence, v níž se kromě stavu pohledávek zachycují pouze jejich úhrady, nikoli procentický odpis podle zákona. Místo zřízení podrozvahové evidence může účetní jednotka postupovat i tak, že zachová přehled o jednotlivých účtech dlužníků v rámci analytické evidence k příslušnému souhrnnému analytickému účtu vybraných pohledávek a pro procentní odpis zřídí dále k souhrnnému analytickému účtu vybraných pohledávek samostatný analytický účet, na kterém bude účtovat souhrnný odpis na straně Dal. V tomto případě se úhrady účtují na souhrnném analytickém účtu vybraných pohledávek a i na analytických účtech jednotlivých dlužníků k tomuto účtu.
V případě úhrady vybraných pohledávek zahrnutých na účtu vybraných pohledávek se snižuje uvedený účet o úhradu bez ohledu na to, jaká část z uhrazených pohledávek již byla odepsána. Jako mimořádný výnos se účtuje až ta část úhrady, kterou již nelze zaúčtovat jako úhradu na uvedený souhrnný analytický účet vybraných pohledávek, protože by úhrada převýšila výši případného aktivního zůstatku tohoto účtu.
V případě, že v souboru pohledávek jsou i pohledávky za dlužníky, kteří vstoupily do konkursu a vyrovnání, je nutno přeúčtovat původní hodnotu pohledávky na samostatný analytický účet dlužníka a k této pohledávce lze vytvořit opravnou položku jen ve výši, která nebyla již odepsána.
U pohledávek, které podle §24 odst. 2 písm. y) plně odepsat, se do nákladů zahrne ta část pohledávek, která nebyla odepsána procentickým odpisem a zároveň se tato pohledávka odúčtuje z podrozvahových účtů, resp. z analytických účtů dlužníků.
(4) U pohledávek, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994 a je u nich zákonem umožněn procentický odpis, se při uzavírání účetních knih nezjišťují ani neúčtují kursové rozdíly.
(5) K vybraným nepromlčeným pohledávkám, splatným po 31. prosinci 1994 lze vytvářet opravné položky ve výši stanovené zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Opravné položky se vytvářejí k jednotlivým pohledávkám na základě inventarizace. U pohledávek v cizí měně, ke kterým se tvoří zákonná opravná, se při uzavírání účetních knih nezjišťují kursové rozdíly.
Čl. XVIII
Dotace ze státního rozpočtu a ostatní dotace
(1) Dotace pro účely tohoto opatření se rozumí bezúplatné plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtu vyššího územního celku, města nebo obce, ze státního fondu, z rozpočtových prostředků Grantové agentury, z veřejného rozpočtu cizího státu a z programu PHARE nebo programu obdobného (dále jen "dotace").
(2) Dotace k úhradě nákladů se účtuje do ostatních provozních výnosů ve věcné a časové souvislosti s účtováním nákladů na stanovený účel.
(3) Dotace na pořízení nehmotného nebo hmotného investičního majetku a technického zhodnocení snižuje jejich pořizovací cenu nebo vlastní náklady, pokud příslušný orgán nestanoví, že dotace se poskytuje na kapitálové dovybavení. Majetek a technické zhodnocení s takto sníženou cenou nebo vlastními náklady se účtuje na účtech, na kterých by se účtoval bez dotace. Při dotaci ve výši 100 % se majetek a technické zhodnocení účtují v podrozvahové evidenci.
(4) Umožňuje-li právní předpis prominout část poplatků (například zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových), může příslušný orgán prominout část poplatků prohlásit za dotaci.
Čl. XIX
Pohledávky a závazky z opčních operací
Opční operací se rozumí, že kupující opce má u nákupní opce právo koupit, a u prodejní opce právo prodat stanovený podkladový nástroj, např. cenné papíry, za předem pevně určenou cenu (cena realizační) ke stanovenému datu. Ke stanovenému datu právo uplatnit opci zaniká.
Prodávající (výstavce) opce má u nákupní opce povinnost prodat a u prodejní opce povinnost nakoupit podkladový nástroj za předem určenou cenu (cena realizační).
Opce jsou tedy pohledávkou či závazkem a účtují se na účtech 373 - Nakoupené opce a 374 - Prodané opce.
Opční listy jsou cenné papíry, které se účtují na účtu 256 - Ostatní cenné papíry.
Čl. XX
Vnitropodnikové účetnictví
(1) Formu, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví určí účetní jednotka sama, přitom musí zabezpečit pro potřeby finančního účetnictví průkazné podklady:
a) o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností,
b) pro vyjádření aktivace vlastních výkonů,
c) pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností.
(2) vnitropodnikové účetnictví lze organizovat:
a) v rámci analytické evidence k finančnímu účetnictví, přičemž se využije účtů Vnitropodnikové náklady a Vnitropodnikové výnosy, které se zařadí do účtových skupin 59 a 69 (např. s číselným označením 599 a 699),
b) v samostatném účetním okruhu, pro který se zvolí účty v rámci volných účtových tříd 8 a 9. Obsahovou náplň uvedených účtových tříd, zvolených účtových skupin a jednotlivých syntetických účtů si určí účetní jednotka sama. Účetní jednotka si v tomto případě zvolí i účetní období, pokud jím bude kratší období než kalendářní rok,
c) kombinací přístupů podle bodů a) a b).
(3) Spojovací účty prokazující návaznost mezi finančním a vnitropodnikovým účetnictvím při jeho organizaci v samostatném účetním okruhu si účetní jednotka zvolí v rámci účtů účtových tříd 8 a 9, popř. jejich funkci nahradit technické zpracování dat.
(4) Účty vnitropodnikového účetnictví uvede účetní jednotka v účtovém rozvrhu.
Čl. XXI
Repo obchody
(1) Repo obchodem se rozumí repo a reverzní repo, které se uzavírají na základě rámcové repo smlouvy.
(2) Repem se rozumí poskytnutí cenných papírů za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem přijmout tyto cenné papíry k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.
(3) Reverzním repem se rozumí přijetí cenných papírů za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem poskytnout tyto cenné papíry k přesnému datu za částku rovnající se převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.
(4) Jako o repo obchodu je účtováno o:
a) klasickém repu a klasickém reverzním repu,
b) půjčce cenných papírů zajištěné převodem cenných papírů nebo hotovostí a výpůjčce cenných papírů zajištěné převodem cenných papírů a hotovostí,
c) prodeji cenných papírů se současně sjednaným zpětným nákupem a nákupu cenných papírů se současně sjednaným zpětným prodejem.
(5) Klasickým repem se rozumí přijetí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů, klasickým reverzním repem se rozumí poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů.
(6) Investiční fondy a podílové fondy, které půjčují cenné papíry nebo poskytují cenné papíry v repo obchodech, o nich účtují na samostatných analytických účtech syntetických účtů, kde o nich bylo účtováno před půjčením nebo poskytnutím v repu a oceňují se způsobem použitým před jejich půjčením nebo poskytnutím v repu.
(7) Investiční fondy a podílové fondy, které si vypůjčují cenné papíry nebo přijímají cenné papíry v repo obchodech, a které jsou následně poskytnuty v repo obchodech nebo jsou půjčeny, zůstávají na účtech cenných papírů, kde o nich bylo účtováno při vypůjčení nebo přijetí v repu.
(8) Investiční fondy a podílové fondy účtují o cenných papírech vypůjčených a přijatých v repo obchodech na samostatných analytických účtech příslušných syntetických účtů. Při jejich prodeji se rozdíl mezi oceněním cenných papírů v účetnictví (po zrušení oceňovacího rozdílu) a prodejní cenou zúčtuje souvztažně s příslušným účtem závazků z cenných papírů. Při zpětném nákupu cenných papírů se rozdíl mezi oceněním závazků z cenných papírů v účetnictví (po zrušení oceňovacích rozdílů) a cenou pořízení cenných papírů zúčtuje souvztažně s účtem nákladů (účet 568 - Ostatní finanční náklady) resp. výnosů (účet 668 - Ostatní finanční výnosy).
(9) Investiční fondy a podílové fondy, které poskytují cenné papíry do klasického repa, účtují o cenných papírech podle odstavce 6 a současně zaúčtují přijetí úvěru na účet 231 - Krátkodobé bankovní úvěry v samostatné analytické evidenci se souvztažným zápisem na účet 221 - Bankovní účty. Platební povinnost z titulu úroku z přijatého úvěru zaúčtují na účet 562 - Úroky.