K problematice oddlužení

K problematice oddlužení

stručný výklad,

odkazy do účinné právní úpravy,

související judikatura,

vzory a aktuální formuláře v Insolvenčním rejstříku

Zdroje:

Aktuální účinné znění a rovněž historická znění citovaných právních předpisů (EPIS^®)

Citovaná judikatura: autoři judikátů (jednotlivé soudy) a další identifikační údaje jsou citovány u každého soudního rozhodnutí.

Elektronické zpracovaní judikátů s odkazy do textu právních předpisů – (EPIS^®)

Aktuální formuláře pro sepisovatele návrhů na oddlužení – Ministerstvo spravedlnosti ČR, Insolvenční rejstřík (externí odkaz https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR)

OBSAH

Stručný úvod

Vymezení některých základních pojmů - §2 IZ

Schopnost plnit své peněžité závazky

Podrobně k oddlužení

Jaké způsoby oddlužení upravuje insolvenční zákon?

Zpráva pro oddlužení pro insolvenční soud

Postup dlužníka, který je fyzickou osobou – podnikatelem

Jak a kde se hlasuje o přijetí způsobu oddlužení?

Kdy rozhodne insolvenční soud o tom, zda oddlužení schvaluje?

Přezkum přihlášené pohledávky za trvání účinnosti oddlužení

Nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo zahájení exekuce - vliv na povinnost dlužníka ohledně nakládání s příjmy

Zákonné povinnosti dlužníka po schválení oddlužení

Dohled nad činností dlužníka

Splnění oddlužení

Osvobození dlužníka od placení pohledávek

Zrušení schváleného oddlužení

Akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení a dohled

Insolvenční rejstřík

Zajímavé odkazy k problematice

Stručný úvod

Tzv. osobním bankrotem jsou měsíčně postiženy tisíce, ročně až desetitisíce našich spoluobčanů. V úpadku byla, je i bude řada dlužníků, kteří jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem. Obavy, že počty těchto „nešťastníků“ porostou, vyvolávají také stávající i budoucí možné ekonomické dopady již osm měsíců trvající tzv. „Corona-krize“ (stav k 13. 11. 2020).

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) je poměrně složité čtení (dále „insolvenční zákon“ nebo také „IZ“). Na jednoduchosti pochopení jeho textu nepřidají ani jeho časté novelizace.

Pokud jde o právní úpravu oddlužení, ta je v citovaném zákoně dotčena tzv. velkou oddlužovací novelou, provedenou s účinností od 1. 6. 2019*) zákonem č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Nadto, od přijetí této novely byl insolvenční zákon již pětkrát znovu novelizován (vztaženo ke 13. listopadu 2020).

________________________________

*) Pozor! Zákon č. 31/2019 Sb. nabyl účinnosti 1.6.2019, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 25 a 34, které nabývají účinnosti 1.6.2022, s výjimkou části třetí, která nabyla účinnosti 1.11.2019, a s výjimkou části páté, která nabývá účinnosti 7.2.2019. 

V okamžiku, kdy se člověk či firma stanou úpadcem, nastává zátěžová situace, ve které je těžko hledat, jak problém úpadku rychle řešit, kde rychle najít vodítko k jeho překonání, co a kdy je třeba (v souladu se zákonem) učinit.

Proto se pokusíme v tomto stručném výkladu na jednom místě a v jednom dokumentu „zvýraznit“ některé základní pojmy z insolvenčního zákona, se zvláštním zřetelem k problematice oddlužení. Ve výkladu jasně a přehledně odkážeme:

• na příslušná ustanovení účinné právní úpravy v insolvenčním zákoně,
• na zajímavé judikáty, pokud k danému ustanovení existují, a konečně,
• na aktuální vyplnitelné formuláře v Insolvenčním rejstříku.

K předmětu úpravy v insolvenčním zákonu - §1 IZ

Insolvenční zákon upravuje

a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů,

b) oddlužení dlužníka.

Předmět úpravy je stanoven jasně a srozumitelně, není k němu třeba dalšího komentáře.

Vymezení některých základních pojmů - §2 IZ

Některé základní pojmy IZ jsou vymezeny v ustanovení §2. I toto ustanovení je přehledné a srozumitelné, postačí proto odkaz na jeho aktuální a účinné znění.

Úpadek - §3 IZ

Definice úpadku v IZ je poněkud nešťastná, nicméně srozumitelná.

Dlužník je v úpadku, jestliže má

a) více věřitelů a

b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a

c) tyto závazky není schopen plnit

(dále jen "platební neschopnost").

V citovaném textu jsme zvýraznili podtržením spojku „a“; to proto, že v insolvenčním zákoně jsou podmínky pro závěr, že někdo je v úpadku stanoveny KUMULATIVNĚ, tj. (česky), že musí platit současně a dohromady.

Kdy není dlužník schopen plnit své závazky?

Insolvenční zákon v ustanovení §3 odst. 2 stanoví:

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže

a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo

b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo

c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo

d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v §104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Zde IZ upravuje čtyři situace, na základě kterých lze usoudit (..má se za to..), že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky; pomocí spojky nebo^x) je zde vyjádřena volba mezi více eventualitami. Podstatné je, že eventuality jsou libovolně zaměnitelné a je lhostejno, která z nich bude platit, které dáme přednost (v konečném důsledku mohou nastat všechny současně).

_________________________________

^x) K výkladu o spojce „nebo“ – Ústav pro jazy český AV ČR v. v. i. [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=155]

Judikatura k ustanovení §3 dst. 2 IZ - EPIS:

29 ICdo 14/2012, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 38/2010, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 10/2009, Nejvyšší soud ČR

KSUL 77 INS 4542/2008, 29 NSČR 17/2009, Nejvyšší soud ČR

29 ICdo 149/2017, Nejvyšší soud ČR

Kdy je dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, schopen plnit své peněžité závazky?

V ustanovení §3 odst. 3 IZ se stanoví:

Má se za to, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (dále jen "mezera krytí") stanovený ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu¹) představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků²), anebo pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu¹) osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků. Výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity musí být sestavené v souladu s požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis, auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem¹).

___________________________________

¹) Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 190/2017 Sb., k provedení §3 odst. 3 insolvenčního zákona (vyhláška o platební neschopnosti podnikatele) - Výkaz stavu likvidity, mezera krytí (§5 vyhlášky)

²) Počátkem roku 2020 Nejvyšší soud ČR judikoval k otázce tzv. „mezery krytí“ v usnesení ze dne 27. února 2020, sp. zn. 29 NSCR 13/2019 („Rozhodnutí NS“) takto:

Domněnka platební schopnosti dlužníka definovaná v ust. §3 odst. 3 insolvenčního zákona, tzv. mezera krytí, byla do českého právního řádu zakotvena novelou insolvenčního zákona k 1. červenci 2017. Od té doby bylo o mezeře krytí a prováděcím předpisu definujícím výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity napsáno a odpřednášeno mnoho. Donedávna však nebyla vyjasněna otázka vztahu mezery krytí jako domněnky platební schopnosti oproti domněnkám platební neschopnosti uvedeným v ust. §3 odst. 2 insolvenčního zákona.

Nejvyšší soud připomněl přitom i časové omezení, v jehož rámci se lze tvrzením o méně než desetinové mezeře krytí bránit insolvenčnímu návrhu.

Co to je předlužení?

V ustanovení §3 odst. 4 IZ stanoví:

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Judikatura k ustanovení §3 odst. 4 IZ - EPIS:

29 NSČR 206/2017, Nejvyšší soud ČR

Kdy jde o hrozící úpadek? (§3 odst. 5 IZ)

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Jaké způsoby řešení úpadku upravuje insolvenční zákon? (§4 IZ)

Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení (dále jen "způsob řešení úpadku") se rozumí

a) konkurs (§244 až §313 IZ),

b) reorganizace (§316 až §364 IZ),

c) oddlužení (§389 až §418 IZ) a

d) zvláštní způsoby řešení úpadku, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů. Sem, patří např. úpadek finančních institucí upravený v §367 až §388 IZ nebo nepatrný konkurs upravený v §314 až §315 IZ.

Rozhodnutím insolvenčního soudu podle §4 odst. 2 o způsobu řešení úpadku se rozumí,

a) jde-li o konkurs nebo o některý ze zvláštních způsobů řešení úpadku, rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka (dále jen "rozhodnutí o prohlášení konkursu") - §244 IZ,

b) jde-li o reorganizaci, rozhodnutí o povolení reorganizace (§328 IZ) a

c) jde-li o oddlužení, rozhodnutí o povolení oddlužení (§397 odst. 1 IZ).

Vztahující se judikatura k §4 a k dalším citovaným ustanovením IZ:

29 NSCR 12/2011, Nejvyšší soud ČR

29 NSCR 30/2010, Nejvyšší soud ČR

Přestože již v nadpisu tohoto článku a v jeho úvodu jsme zdůraznili, že je psán se zvláštním zřetelem k problematice ODDLUŽENÍ, alespoň heslovitě naznačujeme odkazy do obsahu insolvenčního zákona, které by čtenáři neměly uniknout (zejména čtenáři, který je postižen úpadkem nebo mu úpadek hrozí).

Zásady insolvenčního řízení – upravuje §5 IZ.

Výjimky z působnosti zákona – upravuje §6 IZ.

Věcná příslušnost – je stanovena v §7a IZ.

Místní příslušnost – je stanovena v §7b IZ.

Procesní subjekty podle insolvenčního zákona – upravuje §9 až §70 IZ.

Ustanovení o insolvenčním řízení – jsou upravena v §71 až §96 IZ.

Projednání úpadku a rozhodnutí o něm – upravují ustanovení §97 až §164 IZ.

Postavení věřitelů a jejich pohledávek – upravují ustanovení §165 až §172 IZ.

Přihlášky pohledávek a jejich přezkoumání – upravují ustanovení §173 až §202 IZ.

Jiné způsoby uplatňování pohledávek – upravují ustanovení §203 až §204 IZ.

Podrobně k oddlužení, jako jednomu ze způsobů řešení úpadku podle insolvenčního zákona

Výchozím principem, který IZ stanoví pro oddlužení je, že návrh na oddlužení je oprávněn podat pouze dlužník.

Podle §389 odst. 1 IZ, dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o

a) právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo

b) fyzickou osobu.

Podle §389 odst. 2 IZ, dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže

a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde; platí, že věřitel souhlasí, pokud nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky výslovně nesdělí, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí, a toto své stanovisko odůvodní, nebo

b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle §308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo

c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Podle §389 odst. 3 IZ, jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na povolení oddlužení podat.

Vztahující se judikatura k ustanovení §389 IZ:

1 VSOL 918/2015, Vrchní soud v Olomouci

29 NSCR 20/2009,  Nejvyšší soud ČR

29 NSCR 9/2009, Nejvyšší soud ČR

KSOS 34 INS 625/2008, 29 NSČR 3/2009, Nejvyšší soud ČR

4 VSOL 1268/2016, Vrchní soud v Olomouci

29 NSČR 102/2017, Nejvyšší soud ČR

Podle §390 odst. 1 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Podle §390 odst. 2 IZ, podáním návrhu na povolení oddlužení nejsou dotčeny účinky spojené s nařízením předběžného opatření insolvenčním soudem.

Podle §390 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Vztahující se judikatura k ustanovení §390 IZ:

29 NSCR 9/2009, Nejvyšší soud ČR

Kdo může podat a sepsat za dlužníka návrh na povolení oddlužení a insolvenční návrh?

Podle §390a odst. 1 IZ, není-li dále stanoveno jinak, musí být návrh podle §390 odst. 1 sepsán a za dlužníka podán

a) advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo

b) akreditovanou osobou; akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle tohoto zákona;

přičemž platí, že

osoba podle písmen a) a b), která je dlužníkem zmocněna, jen aby sepsala a v jeho zastoupení podala návrh podle §390 odst. 1, není zástupcem dlužníka v insolvenčním řízení. Při sepisu návrhu podle §390 odst. 1 dlužníka během porady poučí o jeho povinnostech v insolvenčním řízení.

Kdy může dlužník sepsat návrh na povolení oddlužení a insolvenční návrh sám?

Podle §390a odst. 2, odstavec 1 tohoto ustanovení se nepoužije,

a) je-li dlužníkem fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce, nebo

b) je-li dlužníkem právnická osoba a jedná-li za ni osoba uvedená v §21 občanského soudního řádu, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce.

Jaká je odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení anebo sepis insolvenčního návrhu?

Podle §390a odst. 3 IZ, osobě podle odstavce 1 písm. a), která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení anebo také insolvenční návrh podle §390 odst. 1, náleží odměna, jejíž maximální výše činí 4 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a v případě společného oddlužení manželů 6 000 Kč bez daně z přidané hodnoty; v odměně je zahrnuta také náhrada nákladů vynaložených v souvislosti se sepisem a podáním návrhů podle části věty před středníkem. Za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle §390 odst. 1 a další činnosti s tím nezbytně spojené, zejména poradu s klientem a odstranění vad návrhu, jiné plnění osobě podle odstavce 1 písm. a) nenáleží.

Akreditované osobě podle §390a odst. 1 písm. b) odměna ani jiné plnění za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle §390 odst. 1 nebo poskytnutí jiné služby poskytované v oblasti oddlužení nebo v souvislosti s oddlužením nenáleží.

Podle §390a odst. 5 IZ, osoba podle odstavce 1 písm. a) tohoto ustanovení, která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení anebo také insolvenční návrh podle §390 odst. 1, může odměnu podle odstavce 3 uplatnit pouze v insolvenčním řízení ve lhůtě podle §136 odst. 3; tato pohledávka se považuje za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

Podle §390a odst. 6 IZ, soudní exekutor nemůže návrh podle odstavce 1 písm. a) sepsat a podat za dlužníka, proti němuž nebo proti jehož manželu vede exekuční řízení.

Podle §390a odst. 7 IZ, nikdo není oprávněn sám nebo prostřednictvím jiného za úplatu nebo jiné zvýhodnění obstarat, zprostředkovat nebo nabídnout obstarání či zprostředkování sepisu a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle §390 odst. 1 nebo další činnosti s tím nezbytně spojené.

Jaké jsou zákonné náležitosti návrhu na povolení oddlužení?

Podle §391 odst. 1 IZ, (1) Návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání stanovených v §42 odst. 4 OSŘ obsahovat

a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat,

b) údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 12 měsících,

c) údaje o příjmech dlužníka za posledních 12 měsíců,

d) návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Podle §391 odst. 2 IZ, dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody pro snížení splátek a důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení §395 IZ tím není dotčeno.

Podle §391 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis.

Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Vztahující se judikatura k ustanovení §391 IZ:

29 NSČR 53/2012, Nejvyšší soud ČR

Jaké přílohy musí dlužník připojit k návrhu na povolení oddlužení?

Podle §392 odst. 1 IZ, k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit

a) seznam majetku, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil,

b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za posledních 12 měsíců,

c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než míra uspokojení podle §412a odst. 1 písm. b) nebo c),

d) čestné prohlášení, že byl při sepisu insolvenčního návrhu poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízení, že v oddlužení bude řádně platit pohledávky svých věřitelů, že vynaloží veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k jejich plnému uspokojení, že bude plnit všechny povinnosti vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o schválení oddlužení a že bude přiznávat veškeré své příjmy v plné výši.

Podle §392 odst. 1 IZ, v písemném souhlasu věřitele podle §392 odst. 1 písm. c) musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl.

Podle §392 odst. 3 IZ, není-li dále stanoveno jinak, podpis dlužníkova manžela na návrhu na povolení oddlužení se nevyžaduje.

Podle §392 odst. 4 IZ, pro označení osob v návrhu na povolení oddlužení a v seznamech k němu připojených platí §103 odst. 1 IZ obdobně.

Existují oficiální elektronické formuláře, event. vzory pro vyplnění návrhu na oddlužení a insolvenčního návrhu? Kde lze takové formuláře získat?

Ano, takové formuláře, které odpovídají stavu účinné právní úpravy v insolvenčním zákoně, jsou vystaveny na portálu INSOLVENČNÍHO REJSTŘÍKU, adresa internetového odkazu:

https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR

Ministerstvo spravedlnosti rovněž upozornilo na svém portálu, že „si dovoluje připomenout, že využitím staré verze formuláře insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení se dlužník vystavuje riziku odmítnutí návrhu a sepisovatel riziku postihu.“.

Viz odkaz (https://insolvence.justice.cz/zverejneni-aktualizovanych-formularu/).

Co hrozí, není-li návrh na povolení oddlužení učiněn:

• na stanoveném formuláři,
• ve stanoveném formátu nebo
• stanoveným způsobem,
• neobsahuje-li všechny náležitosti nebo
• je-li nesrozumitelný anebo neurčitý?

Podle §393 odst. 1 IZ, není-li návrh na povolení oddlužení učiněn na stanoveném formuláři, ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem, neobsahuje-li všechny náležitosti nebo je-li nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve dlužníka, který jej podal, nebo, byl-li návrh na povolení oddlužení podán podle §390a odst. 1, osobu, která jej v zastoupení dlužníka podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně jej nebo osobu podle §390a odst. 1 poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Byl-li návrh na povolení oddlužení podán podle §390a odst. 1, doručí insolvenční soud toto usnesení také dlužníku; lhůta podle věty první nezačne běžet dříve, než je usnesení doručeno jak dlužníku, tak osobě podle §390a odst. 1.

Podle §393 odst. 1 IZ postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti.

Podle §393 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li sepsán a podán osobou podle §390a odst. 1 nebo 2 nebo není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Rozhodnutí podle §393 odst. 3 doručí insolvenční soud

• dlužníku,

• předběžnému správci nebo

• insolvenčnímu správci a

• věřitelskému výboru;

odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat jen dlužník.

Vztahující se judikatura k ustanovení §393 IZ:

KSUL 46 INS 346/2008, 1 SPH 9/2008, Vrchní soud v Praze

Může vzít dlužník návrh na povolení oddlužení zpět?

Podle §394 odst. 1 IZ, návrh na povolení oddlužení může dlužník vzít zpět, dokud insolvenční soud nerozhodne o schválení oddlužení.

Podle §394 odst. 2 IZ, zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, které se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Bylo-li uplatněno právo na odměnu podle §390a odst. 5, insolvenční soud současně dlužníkovi uloží povinnost uhradit osobě podle §390a odst. 1 písm. a) odměnu za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle §390a odst. 3; na její úhradu lze využít zálohu podle §108 odst. 2. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první a druhé není přípustné.

Vzal-li dlužník návrh na povolení oddlužení zpět, nemůže jej podat znovu (§394 odst. 3 IZ).

Byl-li návrh na povolení oddlužení vzat zpět až poté, co bylo rozhodnuto o schválení oddlužení, insolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí není účinné; toto rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (§394 odst. 4 IZ).

Vztahující se judikatura k ustanovení §394 IZ:

29 NSČR 78/2017, Nejvyšší soud ČR

Mohou manželé podat společný návrh na povolení oddlužení?

Podle §394a odst. 1 IZ, manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu.

Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny (§394a odst. 2 IZ).

Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka (§394a odst. 3 IZ).

Vztahující se judikatura k ustanovení §394a IZ:

29 NSČR 78/2017, Nejvyšší soud ČR

Jaké může být podle zákona rozhodnutí soudu o návrhu na povolení oddlužení?

Podle §395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat,

a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo

b) že dlužník nebude schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle §168 odst. 2 písm. a) /tj. hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce/, přičemž výše splátky ostatním věřitelům včetně věřitelů pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň nesmí být nižší než tato pohledávka, a dále ani pohledávky podle §169 odst. 1 písm. e) /tj. pohledávky věřitelů na výživném ze zákona/ a §390a odst. 5 /tj. odměny stanovené v §390a odst. 3 IZ/.

Podle §395 odst. 2 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podle §395 odst. 3 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, jestliže v posledních 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny.

Podle §395 odst. 4 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, jestliže v posledních 5 letech před podáním insolvenčního návrhu byl návrh dlužníka na povolení oddlužení pravomocně zamítnut z důvodu, že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo jestliže z téhož důvodu nebylo oddlužení schváleno nebo bylo schválené oddlužení zrušeno.

Podle §395 odst. 5 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, jestliže v posledních 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu vzal dlužník svůj předchozí návrh na povolení oddlužení zpět.

Podle §395 odst. 6 IZ, postup podle odstavců 3 až 6 se nepoužije, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, zejména zavázal-li se dlužník z ospravedlnitelného důvodu nebo existuje-li výrazný nepoměr mezi výší dluhu a poskytnutého plnění.

Podle §395 odst. 7 IZ, proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení může podat odvolání pouze dlužník.

Vztahující se judikatura k ustanovení §395 IZ:

29 NSCR 153/2016, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 47/2013, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 53/2012, Nejvyšší soud ČR

29 NSCR 88/2013, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 14/2009, Nejvyšší soud ČR

KSBR 31 INS 156/2008, 29 NSČR 6/2008, Nejvyšší soud ČR

KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 153/2016, Nejvyšší soud ČR

V jakých případech může soud současně rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem?

Podle §396 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, může současně rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze tehdy, jestliže

a) návrh na povolení oddlužení nebyl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

b) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, nebo

c) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a dlužník v návrhu na povolení oddlužení požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle §108 odst. 2 a 3.

Podle §396 odst. 2 IZ, nepostupuje-li insolvenční soud podle odstavce 1, insolvenční řízení zastaví; bylo-li uplatněno právo na odměnu podle §390a odst. 5, insolvenční soud současně dlužníkovi uloží povinnost uhradit osobě podle §390a odst. 1 písm. a) odměnu za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle §390a odst. 3, pokud odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení nezavinila. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení mohou podat dlužník a přihlášení věřitelé; právní mocí rozhodnutí se insolvenční řízení končí.

Podle §396 odst. 3 IZ, na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zastavení insolvenčního řízení zahájeného na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení podle odstavce 2.

V jakých případech insolvenční soud oddlužení povolí?

Podle §397 odst. 1 IZ, nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku. Rozhodnutí o povolení oddlužení nemusí obsahovat odůvodnění a se doručuje pouze dlužníku. Odvolání proti němu není přípustné.

Podle §397 odst. 2 IZ, postup podle §395 odst. 6 (viz výklad k tomuto ustanovení výše) insolvenční soud odůvodní v rozhodnutí o povolení oddlužení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat věřitel.

Podle §397 odst. 3 IZ, nebude-li k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí svolána schůze věřitelů, rozhodne insolvenční soud o tom, zda je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, nejpozději v rozhodnutí podle §404 nebo §405; musí se přitom vypořádat se stanoviskem věřitele podle §389 odst. 2 písm. a). Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání dlužník a věřitel, který uplatnil stanovisko podle §389 odst. 2 písm. a). Je-li rozhodnutí o tom, zda je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, vydáno současně s rozhodnutím podle §404, nemá odvolání odkladný účinek.

Podle §397 odst. 4 IZ, insolvenční soud může po rozhodnutí o povolení oddlužení i bez návrhu změnit své předběžné opatření.

Vztahující se judikatura k ustanovení §397 IZ:

1 VSOL 918/2015, Vrchní soud v Olomouci

Podle §397a IZ, v průběhu oddlužení platí přiměřeně ustanovení §253 až §260 IZ. Práva náležející podle těchto ustanovení insolvenčnímu správci, vykonává nadále insolvenční správce.

§397a byl vložen do IZ právním předpisem č. 294/2013 Sb. s účinností od 1.1.2014

Jaké způsoby oddlužení upravuje insolvenční zákon?

Podle §398 odst. 1 IZ,  oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Podle §398 odst. 2 IZ, při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu (§283 a násl. IZ) a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky (§285 IZ) jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění.

Podle §398 odst. 3 IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci majetek náležející do majetkové podstaty ke zpeněžení postupem obdobným podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu (§283, §286 a násl. IZ) a dále do doby podání zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (viz §279 odst. 2 občanského soudního řádu).

Podle §398 odst. 4 IZ, nestačí-li částka podle odstavce 3 k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň,

• uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce,

• poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku,

• poté pohledávka podle §390a odst. 5,

• poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce,

• poté ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a

• poté náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty.

Ostatní pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uspokojí poměrně. Po uspokojení těchto pohledávek rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce částku podle odstavce 3 mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle §398 odst. 5 IZ, dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení nebo v odůvodněných případech nejpozději při jednání s insolvenčním správcem podle §410 odst. 2, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše splátek určená podle odstavce 3 způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží. Insolvenční soud může obdobně stanovit jinou výši měsíčních splátek i po schválení oddlužení, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek. Odvolání proti rozhodnutím podle vět první a šesté není přípustné.

Podle §398 odst. 6 IZ, dlužník není povinen vydat majetek ke zpeněžení podle odstavce 3, vyplývá-li ze zprávy pro oddlužení, že by se zpeněžením tohoto majetku nedosáhlo uspokojení věřitelů. Dlužník také není povinen vydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle prováděcího právního předpisu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti. Není-li dále stanoveno jinak, pro účely zpeněžení podle odstavce 3 do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Ustanovení §409 odst. 4 není dotčeno.

Podle §398 odst. 7 IZ, je-li způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce za účelem předcházení budoucímu úpadku uložit dlužníku povinnost využít v rozsahu nejvýše 100 hodin služby odborného sociálního poradenství poskytované registrovaným poskytovatelem sociálních služeb; odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné. Tato služba se dlužníku poskytuje bez úhrady nákladů.

Podle §398 odst. 8 IZ, v oddlužení lze postupovat s odchylkami podle §315 odst. 1, nerozhodne-li schůze věřitelů jinak. Viz citované ustanovení §315 IZ o nepatrném konkursu.

Vztahující se judikatura k ustanovení §398 IZ:

29 NSČR 53/2012, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 150/2016, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 175/2016, Nejvyšší soud ČR

Kdo zpracovává zprávu pro oddlužení pro insolvenční soud a co tato zpráva obsahuje?

Podle §398a odst. 1 IZ, zprávu pro oddlužení s návrhem na způsob řešení oddlužení včetně návrhu a zdůvodnění výše zálohové splátky podle §398b odst. 2 předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu spolu se zprávou o přezkumu podle §410 odst. 2 ve lhůtě podle §136 odst. 2 písm. f) /tj. ve lhůtě do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek/.

Podle §398a odst. 2 IZ, insolvenční správce ve zprávě pro oddlužení

• zhodnotí předpokládané plnění věřitelům při realizovaných způsobech oddlužení,

• odůvodní ocenění položek soupisu a připojí k ní znalecký posudek, je-li v majetkové podstatě nemovitá věc;

• navrhuje-li insolvenční správce provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, připojí rovněž propočet předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů a návrh distribučního schématu splátkového kalendáře pro jednotlivé nezajištěné věřitele a vyjádří se také k návrhu dlužníka podle §398 odst. 4.

Podle §398a odst. 3 IZ, insolvenční soud přezkoumá zprávu o přezkumu a zprávu pro oddlužení a odstraní zpravidla po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v nich obsažené.

Podle §398a odst. 4 IZ, o zprávě o přezkumu a o zprávě pro oddlužení po jejich úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že tyto zprávy zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 7 dnů od zveřejnění zprávy o přezkumu a zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku mohou proti nim podat námitky; námitky nelze uplatnit vůči popěrnému úkonu.

Popěrný úkon: viz §200 IZ

Podle §398a odst. 5 IZ, stejnopis námitek podle odstavce 4 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci k doplnění přezkoumání přihlášených pohledávek či k opravě zprávy o přezkumu nebo k opravě zprávy pro oddlužení a určí mu k tomu lhůtu, která není delší než 10 dnů; odstavce 1 a 2 a §410 odst. 2 se použijí obdobně. Neshledá-li insolvenční správce námitky důvodnými, sdělí to insolvenčnímu soudu ve stejné lhůtě.

Podle §398a odst. 6 IZ, insolvenční soud rozhodne o námitkách nejpozději v rozhodnutí podle §404 nebo §405; za účelem projednání námitek může insolvenční soud též nařídit jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, kteří podali námitky. Proti rozhodnutí o námitkách není odvolání přípustné.

Podle §398a odst. 7 IZ, v případě změny v poměru uspokojení nezajištěných věřitelů vyvolané

a) rozhodnutími insolvenčního soudu podle §185 a §186 nebo rozhodnutími o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek včetně zohlednění náhrady nákladů řízení přiznaných úspěšnému věřiteli v incidenčním sporu ve smyslu ustanovení §202 odst. 1 věty druhé,

b) zjištěním pohledávky podle §198 odst. 1 věty poslední a podle §201 odst. 1 nebo 2,

c) zpětvzetím přihlášky pohledávky podle §184 a §187,

d) změnou v osobě věřitele podle §18, nebo

e) výsledkem zvláštního přezkumného jednání

se postupuje obdobně podle §398a odst. 1 až 6; insolvenční správce je povinen tyto změny zohlednit neprodleně a do doby uplynutí lhůty k námitkám nebo do doby rozhodnutí o námitkách příslušné částky uložit na zvláštní účet podle §36 odst. 5.

Jak postupuje dlužník, který je fyzickou osobou – podnikatelem, při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty?

Podle §398b odst. 1 IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou - podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, která se určí podle tohoto ustanovení. Ustanovení §398 není dotčeno.

Podle §398b odst. 2 IZ, v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmů z podnikání minimální nevratnou částku (dále jen "zálohová splátka").

Podle §398b odst. 3 IZ, zálohová splátka se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období podle zvláštního zákona (§16b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) předcházející podání návrhu na povolení oddlužení a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§279 odst. 2 občanského soudního řádu). Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celé zdaňovací období, určí se zálohová splátka z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost.

Podle §398b odst. 4 IZ, nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit postupem podle odstavce 3, určí se po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání.

Podle §398b odst. 5 IZ, nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit ani postupem podle odstavce 4, určí se zálohová splátka z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Podle §398b odst. 6 IZ, dlužník je povinen na konci každého zdaňovacího období podle zvláštního zákona (§16b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů, popřípadě další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje; tuto povinnost dlužník nemá po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení, na základě které vezme insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení. Splátkovou částku následně určí insolvenční správce z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§279 odst. 2 občanského soudního řádu) /dále jen "referenční srážka"/.

Podle §398b odst. 7 IZ, je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami; dlužník je povinen nedoplatek uhradit bez zbytečného odkladu. V odůvodněných případech může soud na návrh dlužníka určit jinou výši nedoplatku; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné.

Podle §398b odst. 8 IZ, je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období vyšší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, může insolvenční soud na návrh dlužníka pro následující zdaňovací období stanovit jinou výši zálohové splátky; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné. Insolvenční soud může stanovit jinou výši zálohové splátky také tehdy, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních zálohových splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.

Podle §398b odst. 9 IZ, pokud má dlužník mimo příjmů z podnikání také další příjmy, z nichž splácí pohledávky věřitelů podle §398 odst. 3, nepoužije se při určení výše zálohové nebo referenční srážky snížení o základní částku, která nesmí být při výkonu rozhodnutí povinnému sražena z měsíční mzdy, je-li tato základní částka uvažována při určení rozsahu splátky z jiného příjmu. Při určení, ze kterého z příjmů bude dlužníku ponechána základní částka, vezme insolvenční soud v úvahu zejména výši a pravidelnost dosahování jednotlivých příjmů.

Ustanovení §398b bylo do insolvenčního zákona vloženo tzv. oddlužovací novelou, tj. zákonem č. 31/2019 Sb. s účinností od 1.6.2019

Jak a kde se hlasuje o přijetí způsobu oddlužení?

Podle §399 odst. 1 IZ, není-li dále stanoveno jinak, použije se o hlasovacím právu věřitelů při oddlužení obdobně §49 až 53. K projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů svolané za tím účelem na návrh nadpoloviční většiny věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§49 odst. 1) činí zároveň nadpoloviční většinu nezajištěných přihlášených pohledávek, do 7 dnů od zveřejnění zprávy o přezkumu a zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku nebo za podmínek stanovených tímto zákonem mimo schůzi věřitelů; jinak rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud. Obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Podle §399 odst. 2 IZ, dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Insolvenční správce je povinen se schůze věřitelů podle odstavce 1 osobně zúčastnit. Dlužník je povinen zúčastnit se takové schůze osobně a zodpovědět dotazy přítomných věřitelů.

Podle §399 odst. 3 IZ, schůzi věřitelů k projednání způsobu oddlužení insolvenční soud nesvolá nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší, jestliže k tomu oprávnění věřitelé hlasovali o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů a některý ze způsobů oddlužení získal většinu hlasů podle §402 odst. 3; obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Výsledky hlasování v takovém případě zveřejní vyhláškou.

Podle §400 odst. 1 IZ, o přijetí způsobu oddlužení mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení oddlužení nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách. Obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Podle §400 odst. 2 IZ, výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosažených na schůzi věřitelů. Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů; o tom insolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí.

Hlasování mimo schůzi věřitelů upravují ustanovení §401, §402 a §403 insolvenčního zákona, na jejichž aktuální účinné znění v podrobnostech odkazujeme.

Kdy rozhodne insolvenční soud o tom, zda oddlužení schvaluje?

Podle §404 IZ, o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle §403 odst. 3, a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili nebo soud jednání k jejich projednání nenařizoval, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání.

Pozn.: Podle §403 odst. 2 IZ, věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení; v případě, že schůze věřitelů svolána nebude, do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání.

Je-li k rozhodnutí o způsobu oddlužení svolána schůze věřitelů, insolvenční soud nerozhodne dříve než po jejím skončení.

Kdy Insolvenční soud oddlužení neschválí?

Podle §405 odst. 1 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.

Podle §405 odst. 2 IZ, jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem

pouze tehdy, jestliže

a) návrh na povolení oddlužení nebyl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

b) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, nebo

c) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a dlužník na jednání s insolvenčním správcem podle §410 odst. 2 požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle §108 odst. 2 a 3.

Podle §405 odst. 3 IZ, nepostupuje-li insolvenční soud podle odstavce 2, insolvenční řízení zastaví; současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Nebyla-li osobě podle §390a odst. 1 písm. a) dosud vyplacena odměna za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle §390a odst. 3, insolvenční soud současně uloží dlužníkovi povinnost ji uhradit, byla-li uplatněna podle §390a odst. 5. Proti rozhodnutí o zastavení řízení mohou podat odvolání dlužník, insolvenční správce a přihlášení věřitelé; právní mocí rozhodnutí se insolvenční řízení končí.

Podle §405 odst. 4 IZ, na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zastavení insolvenčního řízení zahájeného na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení podle odstavce 3.

Podle §405 odst. 5 IZ, odvolání proti rozhodnutí o neschválení oddlužení může podat pouze dlužník.

Vztahující se judikatura k ustanovení §405 IZ:

29 NSCR 153/2016, Nejvyšší soud ČR

29 NSCR 30/2010, Nejvyšší soud ČR

Kdy insolvenční soud oddlužení schválí a jaký je obsah rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení?

Podle §406 odst. 1 IZ, neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle §405, insolvenční soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali.

Podle §406 odst. 2 IZ, v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty, včetně majetku, který se stane součástí majetkové podstaty podle §412 odst. 1 písm. b), pokud jde o majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, a hodnoty získané z neúčinného právního jednání.

Podle §406 odst. 3 IZ, v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud

a) uloží dlužníku, aby do podání zprávy o splnění oddlužení platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle §398 nebo §398b z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného ve zprávě pro oddlužení. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení,

b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku,

c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než míra uspokojení podle §412a odst. 1 písm. b) nebo c), a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli,

d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen "plátce mzdy dlužníka"), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku,

e) uloží dlužníku povinnost vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty a označí majetek obdobně podle odstavce 2 písm. b),

f) uloží dlužníku povinnost využít služby odborného sociálního poradenství.

Podle §406 odst. 4 IZ, odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, dlužník, je-li důvodem odvolání tvrzení, že mu soud uložil povinnost vydat ke zpeněžení majetek, který podle tohoto zákona není povinen vydat, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Podle §406 odst. 5 IZ, rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty doručí insolvenční soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka. O právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dosud není v právní moci.

Vztahující se judikatura k ustanovení §406 IZ:

29 NSCR 153/2016, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 91/2013, Nejvyšší soud ČR

29 NSCR 30/2010, Nejvyšší soud ČR

Kdy nastávají účinky schválení oddlužení?

Podle §407 odst. 1 IZ, účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku.

Podle §407 odst. 2 IZ, právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu.

Podle §407 odst. 3 IZ, rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek; ustanovení §418 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno. Pro doručení, zveřejnění a účinky tohoto rozhodnutí platí totéž co o doručení, zveřejnění a účincích rozhodnutí o schválení oddlužení. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání pouze věřitel, který podle něj obdrží na úhradu své pohledávky méně než podle měněného rozhodnutí.

Podle §408 odst. 1 IZ, o účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. Jde-li o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů (§394a), považuje se od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, všechen majetek těchto manželů za majetek ve společném jmění manželů, které nezaniká.

Podle §408 odst. 2 IZ, dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

Podle §408 odst. 3 IZ, majetek, který slouží k zajištění, insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zpeněží, ledaže zajištěný věřitel požádá, aby tento majetek zpeněžen nebyl, a zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění.

Podle §408 odst. 4 IZ, poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu.

Vztahující se judikatura k ustanovení §408 IZ:

29 ICdo 11/2016, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 175/2016, Nejvyšší soud ČR

6 To 54/2019, Vrchní soud

Podle §409 odst. 1 IZ, od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Podle §409 odst. 2 IZ, jestliže insolvenční soud uložil dlužníku povinnost vydat majetek ke zpeněžení, použije se pro oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty §408 odst. 1 obdobně. Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, předloží insolvenčnímu soudu zprávu o stavu insolvenčního řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu, a poté se postupuje obdobně podle ustanovení o rozvrhu v konkursu.

Podle §409 odst. 3 IZ, dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, s výjimkou toho majetku, který byl postižen v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění nebo který insolvenční soud uložil vydat ke zpeněžení. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

Podle §409 odst. 4 IZ, majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu (viz §283 a násl. IZ).

Vztahující se judikatura k ustanovení §409 IZ:

29 NSČR 110/2015, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 175/2016, Nejvyšší soud ČR

20 Cdo 2775/2018, Nejvyšší soud ČR

Lze za trvání účinnosti oddlužení přezkoumat přihlášené pohledávky a jakým způsobem?

Podle §410 odst. 1 IZ,  není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně §190 až §202.

Podle §410 odst. 2 IZ, přezkoumání přihlášených pohledávek provede insolvenční správce tak, že v seznamu přihlášených pohledávek podle §189 odst. 1 u každé z pohledávek výslovně uvede, zda ji on sám, dlužník nebo věřitel popírá nebo nepopírá, přičemž ke stanovisku dlužníka bude připojen i podpis dlužníka; stanovisko dlužníka zjistí insolvenční správce při osobním jednání s dlužníkem, jehož datum a místo konání sdělí dlužníkovi nejméně 7 dní předem. Skončením osobního jednání s dlužníkem končí přezkumné jednání. Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí a poučí jej o dalším postupu. Poté insolvenční správce vypracuje zprávu o přezkumu; její součástí je záznam o jednání s dlužníkem podepsaný insolvenčním správcem a dlužníkem, seznam přihlášených pohledávek a doklad o písemném vyrozumění věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena.

Podle §410 odst. 3 IZ, o zprávě o přezkumu rozhodne insolvenční soud bez jednání nejpozději v rozhodnutí podle §404 nebo §405 tak, že

a) schválí předloženou zprávu o přezkumu, nejsou-li vůči ní podány žádné námitky podle §398a odst. 4 nebo podané námitky nejsou důvodné,

b) nařídí doplnění nebo změnu zprávy o přezkumu, jestliže shledá, že některé z námitek podle §398a odst. 4 proti ní jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, nebo

c) odmítne zprávu o přezkumu, shledá-li, že námitky podle §398a odst. 4 proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby znovu provedl přezkoumání přihlášených pohledávek a předložil novou zprávu o přezkumu a novou zprávu pro oddlužení ve lhůtě, kterou určí.

Podle §410 odst. 4 IZ, rozhodnutí podle odstavce 3 nemusí obsahovat odůvodnění, jestliže proti zprávě o přezkumu nebyly podány námitky; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

Podle §410 odst. 5 IZ, popření pohledávky věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení §51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.

Podle §410 odst. 6 IZ, jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená.

Vztahující se judikatura k ustanovení §410 IZ:

29 ICdo 24/2013, Nejvyšší soud ČR

29 ICdo 45/2014, Nejvyšší soud ČR

29 Icdo 121/2016, Nejvyšší soud ČR

Jaký vliv má nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo zahájení exekuce, vliv na povinnost dlužníka ohledně nakládání s příjmy?

Podle §411 odst. 1 IZ, po dobu trvání účinků schválení oddlužení nemá nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo zahájení exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, vliv na povinnost dlužníka naložit s příjmy určenými k plnění splátkového kalendáře způsobem určeným v rozhodnutí o schválení oddlužení.

Podle §411 odst. 2 IZ, byla-li některá z pohledávek, jež mají být uspokojeny podle splátkového kalendáře, popřena, hradí dlužník částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení v určených lhůtách k rukám insolvenčního správce, který je věřiteli vyplatí neprodleně po právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky. Nedojde-li ke zjištění pohledávky, rozdělí insolvenční správce částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení mezi ostatní věřitele určené plánem jako mimořádnou splátku poměrně.

Jaké jsou zákonné povinnosti dlužníka po schválení oddlužení?

Podle §412 odst. 1 IZ, po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen

a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,

b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy a část výtěžku zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře; za mimořádný příjem se nepovažují plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a plnění z titulu práva na náhradu majetkové a nemajetkové újmy,

c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,

d) vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání; insolvenční soud může v usnesení o schválení oddlužení stanovit i to, že přehled příjmů bude dlužník předkládat,

e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení,

f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,

g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit,

h) vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.

Vykonává někdo dohled nad činností dlužníka?

Podle §412 odst. 2 IZ, po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. O výsledcích své činnosti informuje insolvenční soud a věřitelský výbor.

K neplatnosti odmítnutí přijetí daru nebo dědictví dlužníkem bez souhlasu insolvenčního správce

Podle §412 odst. 3 IZ, právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. Má se za to, že dlužník, který za trvání účinků schválení oddlužení neodmítne dědictví, uplatnil výhradu soupisu.

Vztahující se judikatura k ustanovení §412 IZ:

29 NSČR 12/2013, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 33/2016, Nejvyšší soud ČR

Kdy je oddlužení podle účinné právní úpravy splněno?

Podle §412a odst. 1 IZ, oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže

a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,

b) dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,

c) po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.

Podle §412a odst. 2 IZ, oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je splněno po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, jestliže dlužník řádně splnil všechny povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení.

Podle §412a odst. 3 IZ, pro splnění oddlužení podle odstavce 1 písm. b) a c) postačí, jestliže by požadované míry splacení pohledávek nezajištěných věřitelů bylo dosaženo bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám.

Podle §412a odst. 4 IZ, vznikl-li dlužníku nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení nebo je-li dlužník invalidní ve druhém nebo třetím stupni [§39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů], je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Listiny dokládající vznik starobního důchodu nebo invaliditu dlužník za účelem podání zprávy o splnění oddlužení předloží insolvenčnímu správci.

Podle §412a odst. 5 IZ, jestliže bylo dlužníku v jiném insolvenčním řízení po splnění oddlužení podle odstavce 4 pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, může insolvenční soud o splnění oddlužení podle odstavce 4 rozhodnout jen z důvodů zvláštního zřetele hodných.

Podle §412a odst. 6 IZ, pokud pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka, je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Za pohledávku vzniklou před dosažením 18 let věku dlužníka se dále považuje příslušenství takové pohledávky, smluvní pokuta vzniklá na základě stejné smlouvy jako taková pohledávka a pohledávka, která vznikla na základě smlouvy uzavřené při podnikatelské činnosti věřitele před uplynutím 3 let od dosažení 18 let věku dlužníka, jestliže obdržené plnění dlužník alespoň ze dvou třetin jeho výše využil k úhradě pohledávky podle věty první.

Lze průběh oddlužení přerušit nebo prodloužit? Na jakou dobu?

Podle §412b odst. 1 IZ, insolvenční soud může po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení až na 1 rok. Učiní tak z důležitých důvodů na návrh dlužníka nebo insolvenčního správce. Průběh oddlužení nelze přerušit opakovaně. Odvolání proti rozhodnutí o přerušení průběhu oddlužení není přípustné.

Podle §412b odst. 2 IZ, po dobu přerušení průběhu oddlužení nemusí dlužník plnit svou povinnost splácet podle §398 odst. 3; ustanovení §418 odst. 1 písm. d) se nepoužije.

Podle §412b odst. 3 IZ, jakmile odpadne důvod přerušení, rozhodne insolvenční soud o pokračování v oddlužení i bez návrhu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. O pokračování v oddlužení soud nerozhoduje, jestliže bylo oddlužení přerušeno na přesně určenou dobu či do určitého dne.

Podle §412b odst. 4 IZ, doba, po niž byl přerušen průběh oddlužení, se nezapočítává do doby podle §412a odst. 1.

Podle §412b odst. 5 IZ, insolvenční soud může rozhodnout, že se doba, která je rozhodná pro posouzení splacení pohledávek podle §412a odst. 1, prodlouží až o 6 měsíců. Učiní tak z důležitých důvodů na návrh dlužníka podaný do uplynutí doby, která je rozhodná pro posouzení splacení pohledávek podle §412a odst. 1. Průběh oddlužení nelze prodloužit opakovaně. Odvolání proti rozhodnutí o prodloužení průběhu oddlužení není přípustné.

Ustanovení §412b bylo do insolvenčního zákona vloženo zákonem č. 31/2019 Sb. s účinností od 1.6.2019

Rozhodnutí o splnění oddlužení

Podle §413 odst. 1 IZ, splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, jinak rozhodne o nesplnění oddlužení. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat dlužník, insolvenční správce a věřitelé; toto rozhodnutí je účinné nabytím právní moci, jeho právní mocí insolvenční řízení končí.

Podle §413 odst. 2 IZ, jestliže insolvenční správce nedoporučil rozhodnout o splnění oddlužení, insolvenční soud v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které splnění oddlužení vzal na vědomí.

Podle §413 odst. 3 IZ, jestliže po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení, insolvenční soud vydá rozhodnutí, ve kterém uloží dlužníku povinnost do doby podání nové zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku obdobně podle §398 odst. 3. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání dlužník a insolvenční správce. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí insolvenční správce příslušné částky uloží na zvláštní účet podle §36 odst. 5.

Vztahující se judikatura k ustanovení §413 IZ:

29 NSČR 50/2015, Nejvyšší soud ČR

Kdy dochází k osvobození dlužníka od placení pohledávek?

Podle §414 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.

Podle §414 odst. 2 IZ, osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

Podle §414 odst. 3 IZ, osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

Podle §414 odst. 4 IZ, při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

Vztahující se judikatura k ustanovení §414 IZ:

29 ICdo 62/2014, Nejvyšší soud ČR

29 Cdo 3509/2010, Nejvyšší soud ČR

29 NSCR 30/2010, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 62/2016, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 50/2015, Nejvyšší soud ČR

Podle §416 odst. 1 IZ, osvobození podle §414 se nedotýká

• peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin,

• pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a

• dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a

• pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

Podle §416 odst. 2 IZ, proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud zamítl návrh dlužníka na přiznání osvobození podle §414, se může odvolat pouze dlužník. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná dlužníku osvobození podle §414, se může odvolat pouze věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníku nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození dlužníku. Rozhodnutí o přiznání osvobození podle §414 je účinné nejdříve účinností rozhodnutí o splnění oddlužení.

Vztahující se judikatura k ustanovení §416 IZ:

29 NSČR 153/2016, Nejvyšší soud ČR

29 Cdo 2846/2016, Nejvyšší soud ČR

Odnětí osvobození od placení pohledávek dlužníku

Podle §417 odst. 1 IZ, osvobození podle §414 insolvenční soud dlužníku odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům; to neplatí, jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku.

Podle §417 odst. 2 IZ, přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.

Podle §417 odst. 3 IZ, zánik osvobození podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na pohledávky věřitelů, kteří se sami účastnili podvodných jednání s dlužníkem nebo nedovolených výhod; o tom musí být rozhodnuto výrokem usnesení.

Podle §417 odst. 4 IZ, odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 1 až 3 může podat pouze dlužník a věřitel, jehož se zánik osvobození týká.

Vztahující se judikatura k ustanovení §417 IZ:

29 NSCR 30/2010, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 62/2016, Nejvyšší soud ČR

Za jakých podmínek může dojít ke zrušení schváleného oddlužení?

Podle §418 odst. 1 IZ, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže

a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo

b) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, nebo

c) dlužník není v důsledku okolností, které zavinil, po dobu delší než 3 měsíce schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle §395 odst. 1 písm. b), jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, anebo

d) to navrhne dlužník.

Podle §418 odst. 2 IZ, se má za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce.

Podle §418 odst. 3 IZ, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr.

Podle §418 odst. 4 IZ, insolvenční soud nerozhodne spolu se zrušením oddlužení o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, zjistí-li, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, ledaže

a) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem,

b) dlužník požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a

c) zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle §108 odst. 2 a 3.

Podle §418 odst. 5 IZ, jestliže insolvenční soud nerozhodne o způsobu dlužníkova úpadku konkursem podle odstavce 4, insolvenční řízení zastaví; současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Nebyla-li osobě podle §390a odst. 1 písm. a) dosud vyplacena odměna za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle §390a odst. 3, insolvenční soud současně uloží dlužníkovi povinnost ji uhradit, byla-li uplatněna podle §390a odst. 5.

Podle §418 odst. 6 IZ, na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zastavení insolvenčního řízení zahájeného na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení podle odstavce 5.

Podle §418 odst. 7 IZ, rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

Podle §418 odst. 8 IZ, proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 7. Proti rozhodnutí o zastavení řízení mohou podat odvolání osoby uvedené v odstavci 7 a přihlášení věřitelé; právní mocí rozhodnutí se insolvenční řízení končí.

Vztahující se judikatura k ustanovení §418 IZ:

29 NSČR 110/2015, Nejvyšší soud ČR

29 NSČR 12/2013, Nejvyšší soud ČR

29 NSCR 45/2010, Nejvyšší soud ČR

29 NSCR 30/2010, Nejvyšší soud ČR

29 NSCR 102/2018, Nejvyšší soud ČR

Akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení a dohled

Akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení a dohled nad poskytováním služeb v oblasti oddlužení jsou upraveny v části třetí insolvenčního zákona, a to v ustanoveních §418a až §418l. Protože tato část zákona se víceméně nedotýká dlužníků, ale akreditovaných osob v oblasti oddlužení, ponecháváme na čtenáři, zda si text této části zákona zobrazí či nezobrazí v aktuální verzi systému EPIS®.

Tato část zákona vymezuje v ustanoveních §418j a §418k také skutkové podstaty přestupků právnických osob a přestupky fyzických osob v oblasti oddlužení.

Co je to Insolvenční rejstřík a jaké údaje se do něj zapisují?

Podle §419 odst. 1 IZ, Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo").

Vyhledávací formulář pro lustraci v insolvenčním rejstříku (dále jen „ISIR“) lze otevřít na adrese internetového odkazu:

https://isir.justice.cz/isir/common/index.do

V insolvenčním rejstříku lze vyhledat pouze dlužníky, proti kterým bylo zahájeno insolvenční řízení po 1. lednu 2008 a nebyli z rejstříku vyškrtnuti podle §425 insolvenčního zákona.

Dlužníky, proti kterým bylo zahájeno konkursní či vyrovnací řízení před 1. lednem 2008, lze vyhledat v Evidenci úpadců.

Vyhledávací formulář pro lustraci v Evidenci úpadců lze otevřít na adrese internetového odkazu:

http://upadci.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/upkuk/s_i8.sqw

Podle §419 odst. 2 IZ, insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis.

Podle §419 odst. 3 IZ, insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Soudce insolvenčního soudu má přístup ke všem údajům vedeným v insolvenčním rejstříku.

Podle §419 odst. 4 IZ, na žádost vydá ministerstvo nebo insolvenční soud úředně ověřený výstup z informačního systému veřejné správy obsahující údaje z insolvenčního rejstříku nebo informaci o tom, že požadovaný údaj není veden v insolvenčním rejstříku.

Jaké údaje se zapisují do insolvenčního rejstříku?

FYZICKÁ OSOBA

Podle §420 odst. 1 IZ, je-li dlužník fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození; jde-li o fyzickou osobu, která má podle zvláštního právního předpisu sídlo, zapíše se do seznamu dlužníků i její sídlo.

FYZICKÁ OSOBA, KTERÁ JE PODNIKATELEM

Podle §420 odst. 2 IZ, je-li dlužníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků vedle údajů podle odstavce 1 i dodatek odlišující její firmu, používá-li jej při svém podnikání, dále sídlo, jestliže se liší od bydliště, a identifikační číslo.

PRÁVNICKÁ OSOBA

Podle §420 odst. 3 IZ, je-li dlužník právnickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo.

Údaje podle odstavců 1 až 3 zapíše insolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku; není-li mu některý z těchto údajů v uvedené době znám, zapíše jej insolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile v insolvenčním řízení vyjde najevo (§420 odst. 4 IZ).

Neprodleně po ustanovení insolvenčního správce zapíše insolvenční soud údaj o tom do seznamu dlužníků. Je-li insolvenční správce fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, sídlo, identifikační číslo, a nemá-li identifikační číslo, datum narození; je-li insolvenční správce právnickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo (§420 odst. 5 IZ).

Vztahující se judikatura k ustanovení §420 IZ:

29 NSČR 104/2013, Nejvyšší soud ČR

Jaké písemnosti a informace zveřejňuje soud v ISIR?

Podle §421 odst. 1 IZ, v insolvenčním rejstříku insolvenční soud zveřejňuje chronologicky s uvedením okamžiku vložení tyto písemnosti a informace:

a) rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech,

b) veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu vedeného insolvenčním soudem ohledně dlužníka, nestanoví-li tento zákon jinak,

c) další informace, o kterých tak stanoví tento zákon nebo insolvenční soud.

Podle §421 odst. 2 IZ, podání došlá insolvenčnímu soudu v elektronické podobě a písemnosti pořizované insolvenčním soudem se do insolvenčního rejstříku vkládají pomocí elektronického přenosu dat. Ostatní písemnosti a podání se vkládají přenesením jejich obrazové podoby do insolvenčního rejstříku.

Vztahující se judikatura k ustanovení §421 IZ:

29 NSČR 27/2014, Nejvyšší soud ČR

Jak je tomu s ochranou osobních údajů fyzické osoby v ISIR?

Podle §422 odst. 1 IZ, na žádost fyzické osoby, která učinila příslušné podání, může insolvenční soud rozhodnout, že některé z osobních údajů této fyzické osoby, obsažené v podání, nebudou v insolvenčním rejstříku veřejně přístupné. Takovou žádost lze podat kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Jméno a příjmení takové fyzické osoby insolvenční soud v insolvenčním rejstříku zveřejní vždy.

Nejde-li o fyzickou osobu, která učinila podání, zveřejní se u takové fyzické osoby v insolvenčním rejstříku jen její jméno a příjmení (§422 odst. 2 IZ).

V případě postupu podle odstavců 1 a 2 insolvenční soud připojí ke vkládanému podání informaci o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován.

Jaká podání a jaké písemnosti se do insolvenčního rejstříku nevkládají?

Podle §423 odst. 1 IZ, do insolvenčního rejstříku se nevkládají podání či jiné písemnosti, které podléhají utajení podle zvláštního právního předpisu. Skutečnost, že se v soudním spisu nachází podání, které z uvedeného důvodu nebylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, však musí být v insolvenčním rejstříku vyznačena společně s údaji o charakteru podání; to před zahájením insolvenčního řízení neplatí pro řízení o návrhu na vyhlášení moratoria.

Moratorium – podrobně viz ustanovení §115 a násl. insolvenčního zákona.

Do insolvenčního rejstříku se na nezbytně nutnou dobu nevkládají podání či jiné písemnosti, jejichž okamžité zveřejnění by mařilo účel insolvenčního řízení (§423 odst. 2 IZ).

Podle §424 odst. 1 IZ, stanoví-li tento zákon, že se písemnost doručuje zveřejněním v insolvenčním rejstříku, pokládá se písemnost za doručenou v okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Okamžik zveřejnění písemnosti musí být v insolvenčním rejstříku vždy uveden (§424 odst. 2 IZ).

Jak je to s vyškrtnutím dlužníka ze seznamu dlužníků?

Podle §425 odst. 1 IZ, po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. Skončí-li insolvenční řízení rozhodnutím podle §142, tj.

a) odmítnutím insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost,

b) zastavením řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu,

c) zamítnutím insolvenčního návrhu.

vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní do 15 dnů od doručení žádosti dlužníka; dlužník je oprávněn požádat o vyškrtnutí nejdříve po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí.

Podle §425 odst. 2 IZ, při uchovávání znepřístupněných údajů se postupuje podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Podle §425 odst. 3 IZ, je-li podán opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí podle §142, ponechá insolvenční soud dlužníka v seznamu dlužníků a údaje o něm přístupné v insolvenčním rejstříku po dobu projednání opravného prostředku.

Zajímavé odkazy k problematice

Desatero oddlužovací novely

https://www.epravo.cz/top/clanky/desatero-oddluzovaci-novely-109074.html

Kalkulačka - podmínky osobního bankrotu 2020

https://www.penize.cz/kalkulacky/osobni-bankrot

Insolvenční rejstřík

https://isir.justice.cz/isir/common/index.do

Evidence úpadců

http://upadci.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/upkuk/s_i8.sqw

CRIF

https://www.crif.cz/

CRIF – novinky (statistické údaje o počtech dlužníků)

https://www.crif.cz/novinky/novinky/

Zpracováno podle stavu právní úpravy účinné ke dni 16. listopadu 2020.

JUDr. Jan Vřešťál